Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Archív kategorie ‘KABALA’

O oné Věci

San Červen - 30 - 2016
Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury (Trigon, Praha 2015)

Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury
(Trigon, Praha 2015)

Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, brožované, cena 199 Kč
ISBN 978-80-87908-13-6

 

Sborník Logos 2015 se představuje tematickými studiemi dějin francouzského hermetismu a jeho vlivem na vznik českých zednářských, theosofických a okultně-magických lóží.

Úvod patří životopisnému medailonku Dane Rudhyara od Pavla Turnovského, na nějž navazuje rozsáhlá studie nestora českého hermetického faktografa Milana Nakonečného o Francouzském hermetismu na přelomu 19. a 20. století, v níž byly pojednány i osoby nikoliv galského původu, jako A. E. Waite, Karl Kellner, Theodor Reuss, Aleister Crowley (špatně skloňovaný) a další, všimli jsme si však, že byl vynechán přímý předchůdce francouzského magického obrození – Fabre d’Olivet, okcitánský učenec, literát, básník, skladatel a mystifikátor, jehož biblická a filosofická hermeneutika ovlivnila mnohé okultisty, jako např. Eliphase Léviho, Gerarda Encausse a Édouarda Schurého.

Tomáš Jan Hoyer se v článku Vyvolení kněží vesmíru a theurgický martinismus zabýval organizační činností Martinéze de Pasqually, který ovlivnil Františka Kabeláka, zejména jeho práci Magia divina.

Od téhož autora pochází Pojednání o reintegraci bytostí Martinéze de Pasqually, jehož studie upomenou na učení Jacoba Böhmeho; poprvé si můžeme přečíst jeho apokryfní pojetí Kainovy vraždy Ábela.

Pokračování →

Někde v lese

San Červen - 26 - 2016
Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech (Národní muzeum, Praha 2015)

Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech
(Národní muzeum, Praha 2015)

Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech

196 stran, Národní muzeum, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7036-450-5

 

Národní muzeum vydalo knihu Jana Pohunka Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech. Před nedávnem jsme se seznámili s knihou Katalog českých démonologických pověstí Jana Luffera (Academia, Praha 2014), který v tomto ohledu po dlouhém hiátu předložil svůj pohled na katalogizaci českých démonologických pověstí, jehož ostatně Jan Pohunek (*1981) – pražský etnolog a folklorista dlouhodobě se zabývající především současným folklorem, dějinami trampingu a dalšími tématy se vztahem k regionální mikrohistorii Čech – v úvodu hned několikrát cituje (str. 15n, 41 aj.).

Autor se věnuje současným pověstem na základě terénního výzkumu provedeného v letech 2008 až 2015, jejichž děj je situován do mimoměstského prostředí, a dalším příbuzným žánrům, např. osobním vzpomínkám na údajná setkání s nadpřirozenými jevy.

V obsáhlé úvodní studii Pověsti a jejich motivy najdeme další podkapitoly: Historizující interpretace a události odlišné od skutečnosti, Nezvyklé mundánní vlastnosti místa, Paranormální vlastnosti místa, Zvláštní pocity a další smyslové a mimosmyslové fenomény, Nadpřirozené a nezvyklé entity, Poklady a další skryté objekty, Lidští protagonisté s vlastním úhlem pohledu. Dále se autor zabývá Prostředím, zejména Hradními zříceninami, dále je to Podzemí, Lesy, a Vodní plochy. Následuje pohled na Tradiční a současný folklor, zamyšlení nad Dědictvím romantického obratu, rozvinuté do rovin Romantického vnímání přírody a pověstí, Turistiky, se zastavením u Trampských a tábornických pověstí. V závěru se věnuje Extravilánu a současné pověsti, za nímž už následuje vlastní Katalog motivů (str. 80-96), rozvinutý následně do ústředního Katalogu podání (str. 97-151).

Pokračování →

Kůň jest v blaženosti

San Listopad - 17 - 2015
Helena Šmídová: Kolkarty (27 karet, vlastním nákladem, Praha 2015)

Helena Šmídová: Kolkarty
(27 karet, vlastním nákladem, Praha 2015)

Helena Šmídová: Kolkarty

27 karet, vlastním nákladem, Praha 2015, vydání první
Distribuce: ALEMBIQ

 

Na počátku byl – myslím – kruh. Zhruba před třemi lety. Fascinoval mě uzavřený a nekonečný tvar, ve kterém všechny směry vedou dovnitř. Zkoušela jsem do něj malovat leccos – obličeje, krajiny, písmena… časem převážil spíš geometrický přístup – dělení, symetrie, jako bych se chtěla dostat „pod plochu“, k významu. Lákalo mě udělat sérii abstraktního pexesa, ve kterém by se kruh postupně dělil – ale z toho nakonec sešlo, asi mi to přišlo příliš „mechanické“.

Bylo třeba okulturně zapátrati, abychom se dobrali onoho původního významu. Předchůdcem jest tradiční japonská hra se škeblemi zvaná Kai awase, při níž bylo úkolem vyhledávat z hromádky škeblí dvě poloviny, které patřily k sobě. Teprve později se začaly na vnitřní stranu malovat obrázky.

PEXESO je český akronym vzniklý ze sousloví „PEKelně SE SOustřeď“, přičemž tam bylo krásně vpraveno ono cizokrajné „X“, jako třebas u čerta Trepifajxla, jenomže tu nejde o ochmatané a cinknuté mariášky, nýbrž malé kulaté karty, kolkarty, jejichž dohledáním se – podobně jako cvičení vnitřního zraku na tarotových malých arkánách při jejich „hádání naslepo“ – odhaluje současná (ne)rovnováha živlů, tady spíše alchymicko-astrologicky přilnutí k některému z kovů, tinktur, devatera (zde však spíše desatera) planetárních charakteristik.

Pokračování →

Má pohádka, moje pravda

San Listopad - 15 - 2015
Aniela Jaffé: Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga (Portál, Praha 2015)

Aniela Jaffé: Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga
(Portál, Praha 2015)

Aniela Jaffé: Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga

368 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 569 Kč
ISBN 978-80-262-0803-7

 

V létě roku 1956 padl poprvé návrh Kurta Wolffa vydat duchovní autobiografii C. G. Junga a Jolande Jacobiová doporučila jeho blízkou a dlouholetou spolupracovnici, sekretářku a švýcarskou psychoanalytičku Anielu Jaffé (1903–1991).

Jung byl znám svým odporem k popisování sebe a svého díla před očima světa. Přislíbil teprve po dlouhém váhání a zároveň si stanovil podmínku: kniha bude moci vyjít až po jeho smrti.

Po nějaké době „zpovídání“ a jeho zaznamenávání přišel koncem roku 1957 s návrhem, že bude o svém dětství psát sám, což bylo překvapující vzhledem k faktu, že jej psaní namáhalo a že by nic takového nepodnikl, kdyby to nepociťoval jako „úkol“ z nitra.

„Každá má kniha je vždycky osud. Je v tom cosi nedozírného a já si nemohu nic předepsat nebo předsevzít.“

V dubnu 1958 tak dokončil tři kapitoly o dětství, školním období a letech studií. V lednu 1959 byl na svém venkovském sídle v Bollingenu a když Aniele Jaffé vracel kapitolu O životě po smrti (str. 257n), řekl jí:

„Něco ve mně bylo dotčeno. Vytvořil se ve mně jakýsi vnitřní potenciál a já musím psát.“

Tak vznikla kapitola Pozdní myšlenky, v níž jsou vysloveny ty nejhlubší, i když možná vůbec nejnepřístupnější Jungovy myšlenky (str. 279n).

Pokračování →

O bráně k činům

San Srpen - 4 - 2015
Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení (Vyšehrad, Praha 2015)

Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení
(Vyšehrad, Praha 2015)

Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení

112 stran, Vyšehrad, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7429-480-8

 

Děd Martina (Mordechai) Bubera (1878–1965), Solomon Buber, byl významný učenec žijící ve Lvově, který se věnoval studiu židovských chasidských tradic a Tóry a on u něho trávil dětství a chodil zde na polské gymnázium. V roce 1902 se začal zabývat chasidstvím, jehož životní a náboženská praxe mu byla blízká. Roku 1904 napsal disertaci o problému individuace, zejména o Jakobu Böhme a Mikuláši Kusánském, a vydal rovněž několik sbírek chasidských příběhů a mýtů.

Roku 1923 napsal své nejznámější dílo Já a Ty, věnované filosofii vztahu a inspirované zejména Ludwigem Feuerbachem a Sörenem Kierkegaardem. Od roku 1925 pracoval společně s Rosenzweigem na novém překladu bible, který se snažil zachovat co nejvíce rysů hebrejského originálu. V letech 1930-1933 byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., na protest proti Hitlerovu převzetí moci však roku 1933 rezignoval a roku 1938 kvůli sílícímu tlaku německého nacismu odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii. Až do smrti udržoval blízké vztahy se svými přáteli z Prahy, zejména s Maxem Brodem.

Svazek edice Krystal přináší tři drobnější texty k chasidismu, z nichž dva vycházejí česky vůbec poprvé. Přednášku z roku 1947 Cesta člověka podle chasidského učení, kterou český čtenář již zná, doplňuje úvaha Chasidismus a západní člověk z roku 1956, která ukazuje na podněty chasidské tradice pro krizi moderního člověka, a text Několik dalších poznámek k popisu chasidismu z roku 1963, polemika s kritikou jiného významného badatele v oblasti judaismu, Gershoma Scholema.

Pokračování →

Logos 2014. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

Logos 2014. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

Logos ½ 2014. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2014, brožované, cena 199 Kč
ISSN 0862-7606-2014

 

Hlavním tématem sborníku Logos 2014 je jazyk a řeč v roli lingua sancta, posvátného jazyka.

Na obálce je dřevěný polychromovaný reliéf Eduarda Ovčáčka nazvaný J. S. Bach, Fuga.

I my pojmeme prohlídku sborníku jako fugu – it. útěk, únik – přemítaje o Slovu unikajícím neznámému Nepříteli a skrytému v Těle. Budeme sledovat, jak se v naší fuze důsledně dodržuje rovnost všech protihlasů.

Úvodníkem jest Zlatá díra – Pokus o nahlédnutí role lidské řeči Jena Krásy.

„Řeč není jen zvuk, řeč je i představa. … My v řeči žijeme.“

Etymologické rozklady i přímý odkaz na dílo D. Ž. Bora nejlépe vystihuje autorovo směřování. Zaujala ho i řeč přírody, DNA, znakový systém genomu se dvěma dvojicemi (A-T a C-G), každá z těchto je složena z navzájem komplementárních dvojic – to je kontrapunktická skladba přírody.

Už Douglas R. Hofstadter ve své podivuhodné knize Godel Escher Bach. Existenciální gordická balada. Metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla (Argo/Dokořán, Praha 2012), komentuje podobnosti mezi geny a hudbou v šestnácté kapitole Autoref a autorep, v podkapitole Ribozomy a magnetofony takto:

„Představme si mRNA jako dlouhý kus magnetofonového pásku a ribozom jako magnetofon. Když pásek prochází snímací hlavou magnetofonu, dochází ke čtení a převodu na hudbu nebo jiné zvuky. Magnetické záznamy jsou tedy »předkládány« na tóny. Podobně při průchodu »pásku« mRNA »čtecí hlavou« ribozomu vznikají »tóny« v podobě aminokyselin – a »hudební skladby«, které z »tónů« vznikají, jsou proteiny“ (str. 539).

Pokračování →

Něco, co někde chybí

San Prosinec - 28 - 2014
Jana Richterová: Zahrada. Lovec (Kruh, Heřmanovice 2014)

Jana Richterová: Zahrada. Lovec
(Kruh, Heřmanovice 2014)

Jana Richterová: Zahrada. Lovec

302 stran, nakladatelství Kruh, Heřmanovice 2014, vydání první, brožované
ISBN 978-80-905628-4-4

*

Před čtvrt rokem jsme se poprvé pohroužili do rujné Sféry Zahrady, kterou jsme postřehli jako dělohu, v níž se rodí naše budoucnost.

Dostalo se nám druhého dílu Zahrady s dynamickým názvem Lovec, který evokuje jeho protistranu: kořist. Předznamenáním prologu jest benegesseritská litanie proti strachu: „Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení.“

Tedy: strach kořisti z Lovce. Lov. Hon. Halali! A trofej.

Mám sám pro sebe jakési nejasné tušení, že to všechno je toliko první úroveň příběhu – ona zjevná stránka, za jejímiž kulisami hrají Hráči v druhém sledu svoji vlastní Hru. Je však ještě třetí pláň, do níž někdy nahlédne některý ze zasvěcených Hráčů, nebo náhodou i někdo další.

Se znalostí Duny, na kterou se primárně odkazuje, dere se tu do vědomí obskurní a enigmatický závěr ze svazku Kapitula: Duna Franka Herberta (Baronet, Praha 1999, str. 459), v němž se poprvé a naposled objeví dvojice Marty a Daniela, dvou Zahradníků par excellence, o nichž máte dojem, že jsou Loutkaři a Sběratelé – nápadně podobní Poutníkům bratrů Strugackých v knize Vlny ztišují vítr. Pohádka o Trojce (Svoboda, Praha 1989; srv. O Velkém Předělu) –, kteří „sbírají persony,“ o sobě pak mluví takto: »Chtěla jsem si z něj vystřelit, kdyby se zeptal, kdo jsme. Na to se ptají vždycky. Řekla bych mu: „A koho jsi čekal? Boha všemohoucího s rozevlátým plnovousem?“«

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b