Revue HORUS

Anglického povídkáře a romanopisce, jednoho z nejplodnějších autorů v historii žánru duchařských příběhů Algernona Blackwooda známe již z jeho povídky Hórova křídla (Revue HORUS, Solstitium Aestatis 1992). V této vizi se „Strašidelný muž“ setkává...

Tento článek je dokladem probouzejícího se zájmu o tělo a jeho uvědomování. Vůle musí být vtělena. Tělo je výrazem vůle. Méněcenné tělo, málo cenná bytost.

Čím větší míra Chaosu, tím vyšší počet možností, tím větší je tělo Nuit. Má v sobě Chaos, byť nedefinovaný, přece jen „harmonii“ a určitý „smysl“? Změna paradigmatu vás má přivést k poznání pravé vůle, která se jakožto kondenzační jádro vlastní osobnosti nachází někde mezi kreativním chaosem a determinovanou realitou.

Pluton byl v řecké mytologii vladařem podsvětní říše, jindy nazývaný také Hádés. Jeho jméno je odvozeno od řeckého výrazu plútós ( = bohatství) a znamená „ten, který drží bohatství“. Bohatstvím bylo původně míněno obilí uložené ve velkých hliněných sudech pod zemí - odtud vztah Plutonův k podsvětí. Plutokracie tedy znamená vládu bohatých, etymologicky rozloženo na ploutokratia (řeč.) ploutos, „bohatství“ + kratia, „moc.“

Gary Lachman: Dark Star Rising. Magick and Power in the Age of Trump 256 stran, TarcherPerigee, New York 2018, brožované ISBN 978-0143132066 Gary Lachman, historik a kulturní kritik, je našim čtenářům už dobře znám. Česky vyšla v roce...

Měl jsem v úmyslu napsat pár myšlenek o konceptu řeči, ale ve svém posledním jsi mi zase ty psal o svém úmyslu dát na papír své představy o nejnovějším běhu politiky a jejím pozadí. Proto jsem se rozhodl nyní napsat cosi, co by tě vyprovokovalo k argumentaci! Tak jako předtím se zase zmíním o příběhu Tlön, Uqbar a Orbis Tertius, buď tedy ke mně shovívavý.

Historický nástin vzniku Hermetického řádu Zlatý úsvit - a dalších tajných společností s ním spojených - byl poprvé uveřejněn v Revue HORUS v roce 1995 e. v. Současná podoba vícedílného článku pro magický portál OKULTURA doznala rozšíření o některé další návaznosti: činnost předchůdce O.T.O. v USA v podobě společnosti Eulis P. B. Randolpha, ariosofismus v Německu na počátku XX. století a dědictví Zlatého úsvitu a O.T.O. v týfónském hnutí kolem lóže Nu-Isis Kennetha Granta.

Vidí hory, vidí les, vidí mraky u nebes, ale nikdy nepochopí, co se mu pod nosem tropí. - A. B. Strugačtí* Přicházející události vrhají před sebou stíny, pravil Campbell a měl pravdu, neboť mluvíme-li...

Kam směřujeme? Kam jdeš ty? Pomalu upadáme do Velkého spánku. Uchystal nám úžasný život. Divoká příroda nezadržitelně mizí v tříšti stále menších ostrůvků jako ledovec tající v teplém moři. Úžas nad komunikačním šílenstvím. Jsme na vrcholu KOLA...

Odmítám konvenční názor post-monotheistické západní psychologie, že jsme bytosti žijící v koloniích složené z nesčetných osobností, ačkoliv všeobecně postižených selektivní amnézií, která je známkou této jinak všudypřítomné podmínky. A za druhé, že neexistuje nic takového jako svobodná vůle; i když máme schopnost jednat náhodně nebo možná by se mělo říct přesněji stochasticky, a sklon ztotožňovat se s čímkoliv, co nakonec děláme.

S dílem Algernona Blackwooda jsme vás seznámili již prostřednictvím povídek Hórova křídla (Revue HORUS, 1/92, str. 61-84) a Dům minulosti (Revue HORUS, 11/93, str. 74-80). Do třetice uvádíme ukázku z díla tohoto brilantního mystického spisovatele,...

„Prověřte si, co vás motivuje!“, říkával s oblibou starý láma. Proč a s jakým cílem procvičuji změnu paradigmatu? Protože je to právě aktuální? Protože se obávám pevných struktur? Protože si chci rozšířit svůj filosofický horizont? Nebo proto, že se mi to zdá být dobrým základem efektivního magického „vzdělávání těla“?

Podání o černé magii často zmiňují starodávné knihy, které popisují teorii a praxi rituálů zla. Jejich samotná jména, jako Discours Des Sorciers a Le Satanisme, stačí k tomu, aby způsobila záchvěv hrůzy, ale možná dobře, že mimo zapečetěné schránky národních knihoven jich existuje jen pár. Jakmile se však nějaká dostane do rukou nějakého představitele veřejnosti - může jím být někdo, kdo se okultními vědami zabývá či nikoliv - výsledky mohou být přinejmenším, abychom tak řekli, nepředvídatelné. V této krátké povídce vykreslil Francis Prevot, jenž byl uznávaným autorem strašidelných povídek na přelomu století, příšerný příběh o zhoubných mocnostech Černé knihy.

Na úrovni fyzikální je Kaos považován za zvláštní stav energie. Odejmi mu určité množství energie a propadne se do méně aktivního, leč stabilnějšího energetického stavu, dodej mu energii a přejde ve zvláštní vyšší energetický stav. Kaos je energie, Řád je stabilní stav.

Chaos se neskrývá v nějakém zvláštním grimoáru nebo předepsané řadě etických pouček. Neexistují žádná zvláštní zaklínání, které by bylo možno považovat za „kouzla chaos-magie“. Zvládnutí role podvědomé mysli v magických operacích je rozhodujícím momentem a onen stav, který je cestou vedoucí ku konci, nazývá Austin Osman Spare uprázdněním.

Švýcarský autor P. -R. König je čtenářům Revue HORUS znám z čísla II/94, kde byl uveřejněn jeho článek k historickému fenoménu O.T.O. Tentokrát uveřejňujeme jeho příspěvek, který přednesl pro CESNUR na universitě v Římě, zabývá...

Tuto povídku, pochmurný čarodějnický příběh odehrávající se v americkém venkovském prostředí, nestačil Lovecraft již dopsat, byla však brilantně dokončena Augustem Derlethem. Je tedy dalším skvělým epitafem tohoto přehlíženého autora, který konečně nachází v análech makabrózní literatury místo, jež mu právem náleží.

  Málo jmen je tak úzce spojeno s Nadpřirozenem jako jméno Algernona Blackwooda - opravdu, neboť pro svůj velký zájem o okultní nauky se stal široce známý pod jménem „Strašidelný muž.“ Narodil se v roce 1869...

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás a podstata Spareovy magie spočívá v jeho řešení hlavolamu objektivity a subjektivity, makrokosmu a mikrokosmu.

Čtyři pojmy vyjadřují jediné. Jejich kladné a záporné významy pro lidský život a jeho cíl chceme v tomto zamyšlení znázornit. Co v nich je společného, může nám být pobídkou k nové morálce na přelomu...

Nastává doba, kdy je stále více zřejmé, že nějaké zboží, sport, sexualita, rodina, věda, práce atd. jaksi není úplným naplněním existence člověka. Doba se zhutňuje. Máme pocit, že už nemůžeme dělat zbytečné věci, nová kvalita času nás nutí rychle volit a konat. Člověk už se nemůže skrývat.

Autor této úděsné povídky o vúdú popisuje sám sebe jako „dvojitého duchaře“, jednak proto, že sám psal strašidelné příběhy, a pak že byl „štroman“ – jako námezdný literát psal také anonymně za jiné. Arthur J....