Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Archív kategorie ‘RECENZE’

Lehkou kouzelnickou rukou

San Červenec - 15 - 2017

Analogon 81 [I–2017]. Magická část
(Spolek Analogon, Praha 2017)

Analogon 81 [I–2017]. Magická část

144 stran, Spolek Analogon, Praha 2017, vydání první, brožované

81. číslo Analogonu jest věnováno magickému.

Karel Teige v citátu z roku 1946 na str. 1 definuje záměr umělce velmi výmluvně:

„Obrazná realizace touhy nabývá všemohoucnosti magicky ovládnout zevní realitu, uskutečňující touhu, touží se uskutečnit v pozemském životě, aby člověk, otrok skutečnosti, stal se vládcem skutečnosti.“

Arapd Mézei, o rok později, přichází se svojí hřivnou:

„Surrealisté ukazují, že svět je více rozměrným konstruktem. Jakmile je jazyk považován za soubor znaků, stává se viditelným jako soubor symbolů. Tento způsob chápání jazyka není příliš vzdálený tomu, co existovalo v magických civilizacích, protože vzájemná zaměnitelnost skutečnosti a jazyka, z důvodu vícerozměrné povahy slov, je základním, klíčovým principem veškeré hermetické aktivity.“

Po delší době se čtenářům dostává do rukou obsáhlejší sborník věnovaný magickému umění a magickému v životě.

Pokračování →

Kůstky ztraceného ptáka Fénixe

San Červen - 30 - 2017

Pavel Jirásek: Bytosti jménem houba
(Arbor vitae, Řevnice 2017)

Pavel Jirásek: Bytosti jménem houba

272 stran, Arbor vitae, Řevnice 2017, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7467-103-6

 

Slovo mykofil pochází od R. Gordona Wassona, jak nás zpravuje Peter T. Furst.[1]

Stará německá lidová hádanka – „Kdo je ten mužíček stojící sám samotinký v lese na jedné noze a zachumlaný do svého lesklého červeného pláštíku?“ – s odpovědí: „Muchomůrka! (v orig. „Glückspilz!“)“, poodhaluje nevědomé zaujetí pro pradávný souběh soužití člověka a houby. Zvláštně působí i to, že jde o jedovatou houbu protikladně spojovanou se štěstím, blažeností a dobrou štěstěnou. Glückspilz má ještě další zajímavá synonyma: Hans im Glück, Goldmarie, Sonntagskind, Glückskind atd. Nedělňátka jsou ony lidské bytosti, které pochopily, že Bůh zanechal šestého dne svého Díla právě proto, aby jim ponechal místo pro sebestvořování.

Houby tvoří samostatnou říši regnum mycetale nepatří tedy ani k živočichům, ani k rostlinám, oddělily se dokonce dříve, než obě tyto říše vznikly. Zvláštní pozornost však poutá to, že plodnice tzv. vyšších druhů oplývají rozmanitými podobami, barvami i vůněmi, a přitom jejich vzhled z čistě funkčního pohledu nemá v přírodě žádné logické opodstatnění. Pokud ovšem – není smyslem toho všeho zaujmout své konzumenty a zapřádat s nimi takto rozpravu.

Pokračování →

William Mortensen: A Pictorial Compendium of Witchcraft
(fotografická manipulace, 1926)

Termín „odkouzlení světa“ se používá při popisu proměny tradiční západní společnosti ve společnost moderní s nástupem osvícenství a vědecké revoluce vrcholící na konci 18. století a jako výsledek racionálního zdůvodňování přírodních i společenských jevů. Jako první jej na konci 18. století použil Friedrich Schiller, sto let před Maxem Weberem, když popisuje stav, v němž se svět nachází po odklonu od předmoderních mýtů a metafyziky. Weberův výklad přesouvá magické do osobní roviny a předjímá vizi, že v budoucnosti by přílišná byrokratizace společnosti mohla zcela ovládnout lidský život a uvěznit jej v „železné kleci racionality“. Marcel Gauchet popisuje „odkouzlení světa“ jako rozchod západního světa s tradičním náboženstvím, spolu se zevšeobecněním, že se lidstvo dostalo za hranice náboženského věku. Tak se „obec ve věcech veřejných již obejde bez nadpřirozeného, a týká se to i těch jejích členů, kteří v ně nepřestali věřit.“[1]

Básník, literát a esejista Patrik Linhart má dvě glosy k magii. Prvně v Ročence Staré milenky na rok 2017 uvádí fabulovaný citát J. K. Rowlingové:

„Kouzelnický pohled na život je škodlivý.“

Další se nachází v jeho eseji Magie všedních dní čili Člověk jako zraněný anděl,[2] v němž hned v úvodu vyřkne obvinění:

„Svět, potažmo moderní svět, jak se říká, byl odkouzlen čili máme ten élent, že jsme jej připravili o veškerou magii.“

A obraz Hugo Simberga Zraněný anděl na obálce knihy tento výrok jenom podtrhuje. Přesto magické, fantastické a iracionální přisuzujeme dětem nebo přírodním národům, případně se stává předmětem zkoumání psychiatrie.[3]

Na druhé straně se však ještě i dnes lidé bojí, aby něco nezakřikli, chodí k léčitelům, každý týden v tisku vyhledáváme horoskopy, vyhýbáme se číslu 13, i vědci mají své talismany, a kartářky nadmíru prosperují, přičemž stejně jako kdysi (za socialismu) se jejich klientela rekrutuje do značné míry z vysokých společenských vrstev. Jakpak to?

Pokračování →

Slovo jako krmě

San Červen - 4 - 2017

Oerter Wolf B. (ed.), Vítková Zuzana (ed.): Rukopisy z Nag Hammádí 4
(Vyšehrad, Praha 2016)

Oerter Wolf B. (ed.), Vítková Zuzana (ed.): Rukopisy z Nag Hammádí 4

296 stran, Vyšehrad, Praha 2016, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7429-551-5

 

Psychonautům se konečně dostává do rukou čtvrté pokračování díla Rukopisy z Nag Hammádí obsahující dosud nepřeložené spisy starověkých gnostiků v českém komentovaném překladu z koptských originálů.

V obsáhlém úvodu (str. 17-84) se egyptolog Wolf B. Oerter zabývá historií nálezu, číslováním a edicí kodexů z Nag Hammádí, skladbou jejich listů, zachovalostí, paginací, vzhledem i obsahem textu a vazbou, dále otázkou datování a paleografií.

První z nich, Authentikos logos („Pravé slovo“), jest výkladem o nebeském původu duše, s poznámkou (125) o původu ducha, která už tak matoucí rozdělení na ducha a duši komplikuje další definicí: „duchovní (n. látkovou) duší“; srv. dále pozn. 129 snažící se rozptýlit nejasnosti kolem tohoto pojmu. Následuje úvaha nazvaná Slovo jako potrava a prostředek uzdravení duše, v níž se může skrývat i odkaz na „světelné koláčky“, ať už v duchu Fibionitů, nebeské many, nebo v čistě duchovním smyslu podle Apokalypsy sv. Jana Theologa (Zj 10,8), o „spolknutí malé knihy“, neboť Slovo uzdravuje slepotu duše. Je však také „potrava smrti“, kterou mysli duše předkládá Nepřítel, Odpůrce, a „táhne ji jako na háčku silou v nevědomosti a klame ji.“ Toliko poznání coby potrava života jest záchranou duše, dozví-li se o svém světle, o své hlubině a „uteče-li se do své ohrady, zatímco její pastýř stojí ve dveřích,“ (o „pravém pastýři“ viz J 10,1-16). Z pozemského přebývání se má duše „pozvednout a namáhat se hledáním, jak by mohla porozumět své naději“ a dosáhnout konečného návratu do božské oblasti.

Pokračování →

22. ročník Brutal Assault

M. M. M. Květen - 24 - 2017

Dvaadvacátý ročník festivalu Brutal Assault pomalu získává konkrétnější obrysy. Festival, jehož fanoušci přijíždějí z celého světa, letos opět láká na metalovou špičku z celého světa. Jedinečný zážitek budou bezpochyby exkluzivní koncerty Master’s Hammer a Emperor.

Brutal Assault se tradičně odehraje v areálu barokní pevnosti Josefov u Jaroměře.

Letošní ročník Brutal Assaultu slibuje hodně silný lineup. Mezi potvrzenými kapelami jsou kromě Emperor a Master’s Hammer například kapely jako Opeth, Morbid Angel, Nile, ale také KMFDM nebo Electric Wizard. Kompletní kultovní desku De Mysteriis Dom Sathanas přijedou zahrát norští Mayhem.

Festival však nesází na několik hlavních hvězd, ale na vyrovnaný program tak, aby si každý mohl vybrat své favority.

„Nemáme jednu velkou kapelu, ale upíráme naší pozornost na celý lineup,“ podotýká za organizátory Tomáš Fiala. „Chceme, aby si každý návštěvník mohl užít co největší množství svých oblíbenců,“ dodává.

Informace o programu a kapelách a další novinky jsou pravidelně zveřejňovány na oficiálních webových stránkách festivalu www.brutalassault.cz a facebookovém profilu www.facebook.com/brutalassaultfest.

Brutal Assault, 9. – 12. srpna 2017, Pevnost Josefov – Jaroměř.

Pokračování →

O dítěti s hvězdnou korunou

San Květen - 20 - 2017

Carl Gustav Jung: Duch Merkurius
(Malvern, Praha 2017)

Carl Gustav Jung: Duch Merkurius

106 stran, Malvern, Praha 2017, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-059-1

 

C.G.Jung v této útlé knížce přechází od výkladu pohádky bratří Grimmů o duchu v láhvi k analýze podob a funkcí Merkuria v alchymických textech, a nakonec k postavě Herma v gnostických traktátech. Ohledně jejího přesného znění odkazujeme p.t. čtenářstvo na sebrané Německé pohádky,[1] č. 99: Duch v láhvi (Der Geist im Glas).

Výklad se počíná vysvětlením k lesu a stromu. Stromy, stejně jako ryby ve vodě, jsou živoucí obsahy nevědomí. Je mezi nimi jeden, mimořádně významný strom-obsah, který je označen za „dub“ a v jistém smyslu jest králem lesa. Podrobnější výklad tohoto symbolu viz kap. Král lesa v knize J. G. Frazera Zlatá ratolest.[2] Je totiž prototypem bytostného Já (Selbst), symbolem počátku (rozlišení; vědomí a nevědomí) a cíle (lapis philosophorum) procesu individuace.

Tajemství stromu netkví v koruně stromu, nýbrž v jeho kořenech. Logos, Slovo Boží, o mnoha jménech a s tisíci oči je „skryto v kořeni vesmíru,“ praví Hippolytus, podobně jej vidí Hildegarda z Bingenu na zlatém stánku, jak se o tom můžeme přesvědčit v Liber Scivias na vyobrazení Die Seele und ihr Zelt. Ono tajemství jest osobnost (persona) mající hlas, řeč a vědomý záměr – žádá od studenta, aby je vysvobodil, neboť je zajato a zavřeno do láhve (vitrinus) proti své vůli, a to do země mezi kořeny stromu usazenými v nerostné – rozumějme: nikoliv vegetativní – říši a alchymie vykládá čtvero elementů jako radices (kořeny; radikály).

Pokračování →

Malování ve tmě

Jiří Mazánek Květen - 9 - 2017

Steve Roach: Painting In The Dark
(CD, Timeroom Editions 40, 2017)

Steve Roach: Painting In The Dark

CD, Timeroom Editions 40, 2017
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Zvykli jsme si již na to, že americký hudebník Steve Roach nás zahrnuje množstvím stále nových alb. A přesně to se stalo opět na konci roku 2016, když vychrlil tři alba – Spiral Revelation, Fade to Gray a Painting in the Dark.

Jak víme, je kritiky i posluchači řazen do dark-ambientu, což všemi těmito alby dokazuje. Je zvláštní, do jaké polohy se za 35 let své činnosti a vydání přes 100 alb dostal.

Od původně meditativního, přehledného a skladebně jednoduchého alba Structure from Silence, které bychom zařadili do new-age music, až k těmto komplikovaným, velmi propracovaným a temným plochám současnosti. Člověk by řekl spíše, že se dostaví prostota a světlo radosti, ale tato hudba je velmi těžká na poslech a na pochopení záměru skladatele. Zdálo by se, že nedává naději, ale při poslechu zjistíte, že to tak není. Chce to jen vžít se do duše Roache, pokud se vám to podaří.

Zde se nám snaží pomoci citátem od C. G. Junga, který si dal jako motto do bookletu:

„Člověk nedosáhne osvícení představami postav ze světla, ale učiní-li temnotu vědomou.“

Již i tento citát nemusí každý pochopit. Avšak tento vesmír, a tedy i náš svět, je tvořen světlem a stínem, není pouze světlý, je i temný. Roach se snaží pochopit ho z té druhé, temné stránky, z toho vyplývá i název alba – Malování ve tmě. Snaží se v té tmě kreslit svět, který je za tím, co vnímáme normálně.

Pokračování →

Spřízněné weby