Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Archív kategorie ‘ALCHYMIE’

Lehkou kouzelnickou rukou

San Červenec - 15 - 2017

Analogon 81 [I–2017]. Magická část
(Spolek Analogon, Praha 2017)

Analogon 81 [I–2017]. Magická část

144 stran, Spolek Analogon, Praha 2017, vydání první, brožované

81. číslo Analogonu jest věnováno magickému.

Karel Teige v citátu z roku 1946 na str. 1 definuje záměr umělce velmi výmluvně:

„Obrazná realizace touhy nabývá všemohoucnosti magicky ovládnout zevní realitu, uskutečňující touhu, touží se uskutečnit v pozemském životě, aby člověk, otrok skutečnosti, stal se vládcem skutečnosti.“

Arapd Mézei, o rok později, přichází se svojí hřivnou:

„Surrealisté ukazují, že svět je více rozměrným konstruktem. Jakmile je jazyk považován za soubor znaků, stává se viditelným jako soubor symbolů. Tento způsob chápání jazyka není příliš vzdálený tomu, co existovalo v magických civilizacích, protože vzájemná zaměnitelnost skutečnosti a jazyka, z důvodu vícerozměrné povahy slov, je základním, klíčovým principem veškeré hermetické aktivity.“

Po delší době se čtenářům dostává do rukou obsáhlejší sborník věnovaný magickému umění a magickému v životě.

Pokračování →

O dítěti s hvězdnou korunou

San Květen - 20 - 2017

Carl Gustav Jung: Duch Merkurius
(Malvern, Praha 2017)

Carl Gustav Jung: Duch Merkurius

106 stran, Malvern, Praha 2017, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-059-1

 

C.G.Jung v této útlé knížce přechází od výkladu pohádky bratří Grimmů o duchu v láhvi k analýze podob a funkcí Merkuria v alchymických textech, a nakonec k postavě Herma v gnostických traktátech. Ohledně jejího přesného znění odkazujeme p.t. čtenářstvo na sebrané Německé pohádky,[1] č. 99: Duch v láhvi (Der Geist im Glas).

Výklad se počíná vysvětlením k lesu a stromu. Stromy, stejně jako ryby ve vodě, jsou živoucí obsahy nevědomí. Je mezi nimi jeden, mimořádně významný strom-obsah, který je označen za „dub“ a v jistém smyslu jest králem lesa. Podrobnější výklad tohoto symbolu viz kap. Král lesa v knize J. G. Frazera Zlatá ratolest.[2] Je totiž prototypem bytostného Já (Selbst), symbolem počátku (rozlišení; vědomí a nevědomí) a cíle (lapis philosophorum) procesu individuace.

Tajemství stromu netkví v koruně stromu, nýbrž v jeho kořenech. Logos, Slovo Boží, o mnoha jménech a s tisíci oči je „skryto v kořeni vesmíru,“ praví Hippolytus, podobně jej vidí Hildegarda z Bingenu na zlatém stánku, jak se o tom můžeme přesvědčit v Liber Scivias na vyobrazení Die Seele und ihr Zelt. Ono tajemství jest osobnost (persona) mající hlas, řeč a vědomý záměr – žádá od studenta, aby je vysvobodil, neboť je zajato a zavřeno do láhve (vitrinus) proti své vůli, a to do země mezi kořeny stromu usazenými v nerostné – rozumějme: nikoliv vegetativní – říši a alchymie vykládá čtvero elementů jako radices (kořeny; radikály).

Pokračování →

Zvon k upamatování člověka

San Únor - 26 - 2017

Karel Funk: Za půlnočním sluncem Vánoc
(Malvern, Praha 2016)

Karel Funk: Za půlnočním sluncem Vánoc

166 stran, Malvern, Praha 2016, vydání první, brožované
ISBN  978-80-7530-046-1

 

Karel Funk byl našim čtenářům představen už recenzí Duchovní cesta dneška. S přihlédnutím k pojednávanému tématu připomínáme pak hlavně jeho přednášku Kosmická mystéria adventu a Vánoc.

Kterak přistoupiti ke čtení této knihy naznačuje autor v předznamenání (str. 7), když varovně upozorňuje na to, že „se v co nejexotičtějších naukách a symbolech, často i v komerčních literárních či filmových »remixech« svatográlského substrátu, hledá náhrada,“ následovaná okamžitou „ztrátou autenticity“ a „naše vlastní schopnost prožívání není naplňována zážitky přímé reality,“ nýbrž „jen těmito vzpomínkovými automaty“!

Připomíná nám, jak nedávno zesnulý ohňostrůjce Zdeněk Neubauer zdůrazňoval, že nám chybí i mýtus se svou podprahovou iniciací. V doslovu Jakub Hlaváček zmiňuje, že „vánoční tajemství je tajemstvím všech tajemství: zrodu a stvoření, transfigurace božského v lidské a lidského v božské.“ Tato niterná proměna v nás má obdobu v alchymických procesech a příhodně na ni upozorňuje v záhlaví vepsaným citátem z Philalethy:

„Proto jakmile i ty sám spatříš jeho hvězdu, následuj ji k jeho kolébce, v níž najdeš krásné Dítě, odlož veškerou svou nečistotu a uctívej královského chlapce. Otevři královský poklad a předlož mu své dary, neboť on ti po smrti navrátí tělo i s krví a obdaří tě nejvyšším Lékem tří pozemských říší.“[1]

Pokračování →

Æony, gyry, jugy a Zlatý věk

San Srpen - 8 - 2016
Rozpolcení Džamšidovo

Rozpolcení Džamšidovo

V roce 1992 přišel D. Ž. Bor s titulem Zlatý a železný věk aneb O vycházení světa z potopy, nebi, ráji a podsvětí.[1]

Zařadil do něho svůj výběr myšlenek a textů vztahujících se k podivuhodnému sídlu našich prarodičů a cyklickému střídání věků, čtyřem věkům lidstva. Na pomoc si vzal citace z děl Fulcanelliho, Liber occultationis, Clavis operis Georga von Wellinga, dále to byl Henricus Madathanus Theosophus a jeho Aureum saeculum redivivum.

O rok později na něj navázal rozsáhlejším, vytříbenějším a vlastními myšlenkami, idejemi, analýzami a syntézami naditém svazku Abeceda stvoření[2], s podtitulem Komorní soubor mýtoetymologických esejů o povstání člověka, jazyků, náboženství, kultury a civilizace, představujícího úvahy o hermetické kosmogonii.

Pokračováním je jeho již posmrtný opus Tajemný svět pravěku[3] s podobným podtitulem Mýtoetymologické eseje. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Studiem starých mýtů a dávnými civilizacemi se zabýval dlouhý čas, fascinován příbuzností jazykových kořenů napříč kontinenty, a v jeho průběhu objevil nové živ(n)é pole, na němž vyrašila podivuhodná věda, mýtoetymologie.[4]

Stal se vypravěčem příběhů o Hadu a Želvě, o podivných zápasech dobrých a moudrých Hadů s oněmi zlými a nemoudrými, o Rybích, Hadích a Ptačích lidech. Dlouhá léta umanutě stopoval tyto legendy až ke kořenům nesmírně vzdálených dob, jejichž skrovné pozůstatky jsou mementem dávné katastrofy, k níž my sami uháníme mílovými kroky, ba již jsme na jejím prahu. D. Ž. Bor to cítil rovněž, neboť poznamenává:

„Doufám, že novou knihu stačím napsat a varovat nás před námi samými: my jsme ti, před nimiž nás moudří varovali!“

Pokračování →

O oné Věci

San Červen - 30 - 2016
Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury (Trigon, Praha 2015)

Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury
(Trigon, Praha 2015)

Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, brožované, cena 199 Kč
ISBN 978-80-87908-13-6

 

Sborník Logos 2015 se představuje tematickými studiemi dějin francouzského hermetismu a jeho vlivem na vznik českých zednářských, theosofických a okultně-magických lóží.

Úvod patří životopisnému medailonku Dane Rudhyara od Pavla Turnovského, na nějž navazuje rozsáhlá studie nestora českého hermetického faktografa Milana Nakonečného o Francouzském hermetismu na přelomu 19. a 20. století, v níž byly pojednány i osoby nikoliv galského původu, jako A. E. Waite, Karl Kellner, Theodor Reuss, Aleister Crowley (špatně skloňovaný) a další, všimli jsme si však, že byl vynechán přímý předchůdce francouzského magického obrození – Fabre d’Olivet, okcitánský učenec, literát, básník, skladatel a mystifikátor, jehož biblická a filosofická hermeneutika ovlivnila mnohé okultisty, jako např. Eliphase Léviho, Gerarda Encausse a Édouarda Schurého.

Tomáš Jan Hoyer se v článku Vyvolení kněží vesmíru a theurgický martinismus zabýval organizační činností Martinéze de Pasqually, který ovlivnil Františka Kabeláka, zejména jeho práci Magia divina.

Od téhož autora pochází Pojednání o reintegraci bytostí Martinéze de Pasqually, jehož studie upomenou na učení Jacoba Böhmeho; poprvé si můžeme přečíst jeho apokryfní pojetí Kainovy vraždy Ábela.

Pokračování →

Větvoj zelený

San Červen - 26 - 2016
Jaroš Griemiller z Třebska: Rosarium philosophorum, to jest růženná zahrada filozofská (Trigon, Praha 2016)

Jaroš Griemiller z Třebska: Rosarium philosophorum, to jest růženná zahrada filozofská
(Trigon, Praha 2016)

Jaroš Griemiller z Třebska: Rosarium philosophorum, to jest růženná zahrada filozofská

352 stran, nakladatelství Trigon, sv. 12, Praha 2016, vydání první, vázané, 650 Kč
ISBN 978-80-87908-11-2

 

Dvanáctý svazek Knižnice Logosu je další drahocennou perlou v růžové zahradě alchemikálních florilegií vydávaných péčí nakladatelství Trigon.

Z ediční poznámky Ivo Purše se dovídáme, že jde o českou verzi spisu Rosarium philosophorum od Jaroše Griemillera z Třebska z roku 1578, uloženého v Národní knihovně, který vycházel pravděpodobně z tištěného vydání Rosaria ze sbírky Artis Auriferae, quam chemiam vocant, sv. 2, Basilej 1572, třebaže pracoval s rukopisnou verzí, která text v nezanedbatelné míře obohatila, pomine-li se názor, že autorem všech textových doplňků nad rámec překládaného textu je sám překladatel – tedy Griemiller.

Kromě četných citací (samostatně je uváděn autor citátu a následně citát) je jeho překlad mj. obohacen i o textové a obrazové doplňky z latinského traktátu Donum Dei, dedikační předmluvu, báseň De Arte Sacra, a řadu dalších poznámek od alchymických autorit.

Vejděmež v zahrádku!

Pokračování →

Bůh jest přítomen!

San Únor - 13 - 2016
William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem (Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem
(Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem

304 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 465 Kč

ISBN 978-80-262-0914-0

 

Soubor rozhovorů z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycuje vývoj osobnosti a ducha C. G. Junga a tvoří jej zhruba dvacítka interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Najdeme tu i slavný rozhovor Junga s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, proslulý větou vyjadřující víru v Boha jinak: „Nemusím věřit, ale vím.“

Jung v rozhovorech popisuje mj. i svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
William McGuire (1917-2009) působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů a Richard Francis Carrington Hull (1913-1974) překládal Jungovo dílo do angličtiny. R. F. C. Hull např. napsal společně s Eugenem Herrigelem Zen in the Art of Archery (č. Zen a umění lukostřelby, Pragma 2005), s psychologem Erichem Neumannem (1905-1960), jedním z nejnadanějších Jungových žáků, pak The Origins and History of Consciousness (Princeton Classics, 2014).

Pokračování →

Spřízněné weby