Domů ALCHYMIE Strana 2

ALCHYMIE

Proměna mrtvého, nečistého, bezcenného a nemocného v živé, činorodé, neocenitelné a thaumaturgické.

O přitahování hvězdného pneumatu…

Gershom Scholem: Alchymie a kabala 118 stran, Malvern, Praha 2010, vydání první, brožované ISBN 978-80-86702-73-5 * Po stěžejním díle Počátky kabaly, jež podrobně analyzuje původ a raná stadia vývoje kabaly, mapuje nakladatelství Malvern dílo Gershoma Scholema (1897–1982), jednoho...

Elixír života (I)

Třebaže jsem byl do 33° a posledního stupně svobodného zednářství přijat už velice dávno, v roce 1900, nepojal jsem žádného podezření až do léta roku 1912. Mluvím o své víře, že za lehkovážností a...

Putování k věži ze zlata…

„Svatba se smrtí.“ V polovině lidského života přicházejí první náznaky „velké proměny“. Ve snech nikdy smrt nepředstavuje definitivní konec, ale spíše složitý proces proměny. Je „ve vážném ‚zájmu‘ stárnoucího člověka“, aby přijal možnost smrti.

Jsem křesťan, ó králi, a nestydím se být zároveň hermetikem

Jak Jung sám dodává v předmluvě, čtenář má chápat jeho spis jen jako příspěvek k poznání Paracelsovy skryté filosofie. Jeho záměrem bylo otevřít cestu, vedoucí ke kořenům a k duševnímu pozadí jeho takzvané filosofie. Paracelsus je snad nejhlouběji alchymickým „filosofem,“ jehož religiózní vidění světa stojí v protikladu ke křesťanskému myšlení a víře jeho doby.

I přecházeli do té země a zase zpět po světelných mostech…

Látka poskytnutá vyprávěními o grálu má být zde zkoumána spíše z hlediska hlubinné psychologie C. G. Junga. Podobně jako ve středověké alchymii a její zvláštní produkci symbolů se totiž i v těchto poetických fantazijních výtvorech a jejich symbolice odrážejí hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť připravují a předjímají náboženský problém moderního člověka. Souvislosti mezi příběhy o grálu a alchymií jsou tak bohaté a hluboké, že se musíme ptát, proč je C. G. Jung nezahrnul do svého výzkumu alchymistické psychologie. Důvodem bylo, že se příběhem o grálu po třicet let zabývala paní Emma Jungová a připravovala na toto téma podrobnou publikaci.

O hadu edenském a plameni nebeském

Jednou z autorit v popisu „plamene Hospodinova“ je bezesporu Kniha Zákona Aleistera Crowleyho, stejně jako Had Genese Stanislava de Guaity.

Liber Tvrris vel Domvs Dei sub figvra XVI

Instrukce ku dosažení přímým zničením myšlenek, kterak povstávají v mysli.

Filosof skrze oheň

Nejvyšším cílem alchymisty je dosáhnout andělského kamene, jenž umožňuje zjevování Andělů a dodává moc rozmlouvat s nimi prostřednictvím Snů a Zjevení, a nedovoluje Zlému Duchu přiblížit se k místu, v němž ke komunikaci dochází.

Cestou svatého Jakuba

„Příroda je obnovována ohněm.“ Rabelais popisuje Pantagruela jako toho, kdo všechno porušuje (altére tout), což musíme chápat v obou významech tohoto výrazu, který ve francouzštině znamená jak „změnit přirozenost“ něčeho, tak také „vyvolat žízeň“. Cílem velkého putování Gargantuova syna bude objevení Božské Lahvice Bacbuc, jež je určena k tomu, aby napojila ty, kteří žízní po vědě.

Amrita

Amrita je sbírkou mnoha „začátků“ Aleistera Crowleyho a představuje metodu obnovování mládí a energie - což je ústředním tajemstvím života. Crowley si byl vědom toho, že jeho zneužití - pramenící z malé obeznámenosti a nevědomosti - by mohlo zdiskreditovat toto magické arciumění, které vyžaduje náležitou přípravu a koncentraci, a proto jsou jeho slova střežena. Jako ten, kdo prohlašoval, že „Mystérium je nepřítelem pravdy,“ však také věděl, že „tajné vědění má naprosto odpovídající strážce.“

Alchymické laboratoře

»Tolik jsem si přál zjevit vám v tomto pojednání kámen starých, nakolik je mi to dovoleno, abyste i vy mohli dojít poznání onoho největšího z pozemských pokladů ku zdraví vašemu a spokojenosti v tomto slzavém údolí. Píši o...

Ripleyho svitek

„Ripley si osvojil alegorický přístup k alchymii a jeho nejdůležitějšími spisy jsou jeho veršované Alchymické komentáře, v nichž popisuje alchymický proces ve dvanácti scénách nebo 'branách', a zejména jeho emblematický Ripleyho svitek.“

Alchymie

Moc umělými prostředky vyrábět zlato a stříbro. Učení rosikruciánů.

Mumiální léčba

Sympatie a antipatie rostlin mají vrcholný význam pro třetí léčebnou metodu, která se nazývá sympateticko-mumiální.

Rybička zdrželík v našem filosofickém moři

Přelom 16. a 17. století patří v dějinách alchymie k neobvyklým obdobím. Na jedné straně přetrvává zájem o tradiční středověkou alchymii a je rozvíjen systém iatrochemické filosofie Paracelsovy, na druhé straně se však objevuje rovněž nový proud emblematické alchymie a manifesty rosenkruciánů vyzývají k všeobecné reformaci v duchu hermetismu. Alchymistům a jejich mecenášům již nestačí autorita starých filosofů, chtějí empirické důkazy pravdivosti svého Umění. A tak se objevují adepti, kteří předvádějí transmutaci obecných kovů ve zlato. Zvláště je přitahuje otevřená atmosféra pražského dvora císaře Rudolfa II. a dvorů německých knížat, jež ten pražský ovlivňuje. Mezi tři v té době nejproslulejší údajné držitele Kamene filosofů, jejichž osudy zůstávají i nadále nejasné a vzájemně podivně propletené, patří Angličan Edward Kelley (1555-1597), Skot Alexander Seton (*1606) a Polák Michał Sędzivój (1566-1636).

Zasáhnout cíl se zavázanýma očima

Popis „Velkého díla“, jak se s ním lze setkat v alchymických spisech nejrůznějších století a nejrůznějších kulturních oblastí, vykazuje přes pestrou rozmanitost obrazů jisté neměnné základní rysy, které nelze empiricky vysvětlit. Z křesťanského hlediska představovala alchymie jakési přirozené zrcadlo zjevených pravd. Kámen mudrců, který je s to přeměnit neušlechtilé kovy ve stříbro zlato, je věrný obraz Krista a jeho vznik z „nepálícího ohně“ síry a „stálé vody“ rtuti se podobá zrození Krista-Emanuela. Alchymie se přizpůsobením křesťanské víře duchovně obohatila, zatímco křesťanství v alchymii našlo cestu, která mohla vést od pozorování přírody až k opravdové gnosi. Titus Burckhardt se v knize Alchymie - Tradiční věda o kosmu a duši pokusil přiblížit začínajícímu učedníkovi jistá tajemství Díla, nakolik tovaryšům pak poskytnul mnohé sladké kousky k mysli mlsání.

O nebeské geometrii

„Rabi Amoraj seděl a vysvětloval: Jaký je význam verše (1Kr 8,27): „Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout?“ Jsme vedeni k poznání, že Požehnaný Svatý má 72 jmen. „Nebesa“ a „nebesa nebes“ naznačují tři úrovně, jimi jsou: Osa (druhý obratel krční), Sféra a Srdce. Každá z nich obsahuje 24 jmen. Tito tři králové jsou zmiňováni i v Sefer Jecira 6,1-2. Osou je král universa, Sférou král roku a Srdcem král duší.

Opus alchymicum I

Počátky alchymie ve starověku a středověká subkultura. Taoistická alchymie waj-tan. Alchymický underground. Alchymisté rozvíjeli zvláštní druh symbolické chemie, psychochemii, zaměřenou na zlatodějství prostřednictvím mystické iluminace. Do svých výzkumů, podporovaných syntézami různých halucinogenních drog, přibrali řadu rituálů a symbolů, nauk a postupů, které byly s nejvyšší obezřetností ukrývány až do XVII. století - kdy začal úpadek alchymie. V tomto vícedílném portrétu naznačíme hlavní rysy a pozadí samotné thaumaturgické práce, její symboliku, civilizační proudy a postavy v nich se pohybující.

Alchymie

Moc umělými prostředky vyrábět zlato a stříbro. Učení rosikruciánů.

O stvoření

Počátek je duchovní povahy. Čím dokonalejší je universum, tím jednodušší je jeho bytí a rozmanitější jeho části. Určovat nebe skrze zemi. Tak to nové bude lepší než to předchozí. Stvoření je poskytnutí bytí. Poznání je jako bdění – žít je jako spaní. Bytí je domněnka, poznávání je vědění.

O čísle

Příroda nikdy nezačíná to, co nemůže dokončit. „Více lidí jsou účastí na ideji jeden člověk,“ říkají mudrci. Co je první, je nejhodnotnější a je to závazné. A co se odvozuje, je závislé, méně bohaté. To, co může mít každý, už není úrovní závislou, nýbrž božskou, kde vše je jedno.

Hermetické aspekty našich pohádek

Smyslem mé přednášky je poukázat na některé souvislosti mezi hermetismem a poetickým světem lidových pověstí a pohádek.

Nejčtenější

Novinky