Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Danah Zohar, Ian Marshall: Spirituální inteligence

Danah Zohar & Ian Marshall: Spirituální inteligence

288 stran, nakladatelství Mladá fronta, Praha 2003, vydání první, brožované, cena 199 Kč
ISBN 80-204-1030-9

*

Titul o duchovnu z kamenného nakladatelství? O výjimečnosti námětu svědčí i upozornění na přebalu: „Kniha, vážení čtenáři, není populárně-vědeckou publikací, na jakou jste zvyklí.“ Pozitivně zarážející je i fakt, že originál vyšel v USA v roce 2000 – kdy má český čtenář možnost přečíst si populárně vědeckou novinku téměř ještě „teplou.“ Přesto, nebo právě proto, je to podařený pokus zkušené americké autorky, která má za sebou již několik knih o kvantovém vakuu a podobných odbornostech.

O inteligenci a jejím „kvocientu“ ví asi každý z nás. Nedávno jsme se mohli dočíst i o „objevu“ jiné než té racionální – tedy o emoční inteligenci.

Danah Zohar studovala fyziku a filosofii na MIT, než získala doktorát na Harvardu v oboru psychologie a teologie. Nyní učí na Oxfordu.

Danah Zohar se narodila a vystudovala v USA. Je autorkou bestsellerů The Quantum Self a The Quantum Society, knih, v nichž pronikla řeč a principy kvantové fyziky do nového chápání lidského vědomí, psychologie a sociální organizace. V roce 1997 publikovala Who’s Afraid of Schrodinger’s Cat?, přehled vědeckých idejí 20. století, a svoji knihu o obchodu, ReWiring the Corporate Brain: Using the New Science to Rethink How We Structure and Lead Organizations. Její poslední kniha, Spiritual Intelligence, vyšla u St. Martin’s Press počátkem roku 2000.

V minulých letech byla Zohar aktivní ve vzdělávání managementu a pracovala i jako konzultantka. Společnosti, v nichž pořádala prezentace pro vyšší management, mají zvučná jména: The Swedish Forestry Commission, Volvo, Astra Pharmaceutical, Philip Morris Tobacco, Marks & Spencer, Shell, British Telecom, Motorola, Philips, Norwich Union Financial Services, Skandia Insurance a Financial Services, McCann Erikson a McKinsey.

Danah Zohar

Danah Zohar v současné době žije v Oxfordu v Anglii se svým manželem a spoluautorem Ianem Marshallem a dvěma dětmi.

Vedle inteligenčního kvocientu, daného poměrem mentálního a fyzického věku, se v psychologické literatuře hovoří i o emoční inteligenci. Autoři této knihy, Danah Zohar a Ian Marshall, pojednávají v knize o inteligenci spirituální.

Zabývají se vztahem mozkových center a náboženských prožitků. Jako je známé Broccovo centrum řeči, existuje i v mozku lokalizovatelné centrum religiozity. Autoři toto „centrum religiozity“ nazývají bodem Boha.

„Duchovní inteligence je takovou inteligencí, která nás začleňuje do celku a dává nám naši integritu. Je to inteligence duše, inteligence hlubokého já… je to naše transformační a základní inteligence.“

Pokračování →

Mel Thompson: Přehled etiky

Mel Thompson: Přehled etiky

168 stran, Portál, Praha 2004, vydání první, brožované, cena 206 Kč
ISBN 80-7178-806-6

*

Mezi populární knihy Mela Thompsona patří rovněž Teach Yourself Philosophy of Religion, vynikající úvod nabízející podnětný přehled hlavních témat a klíčových idejí, jakož i přístupná publikace k otázkám vědy a náboženství Access to Philosophy: Religion and Science. Předložené české vydání Přehledu etiky vychází z anglického originálu Ethical Theory Mela Thompsona, který je často využíván jako učební text.

Mel Thompson je autorem asi 25 knih z oblasti filosofie, etiky a náboženství. Dříve byl učitelem a smluvním editorem vzdělávacího projektu pro Hodder & Stoughton, nyní pracuje na volné noze jako spisovatel, přednáší a zkouší a je právě předsedou Skupiny vzdělávacích spisovatelů ve Společnosti autorů. Jeho nejpopulárnějšími knihami jsou knihy ze série Nauč se sám o etice, filosofii, východní filosofii, filosofii vědy a filosofii myšlení, a je i spoluvydavatelem nově vydávaného ilustrovaného svazku nazvaného World Philosophy. Mel je jedním z nominovaných ze Společnosti autorů do řízení společnosti ALCS (ochrana a prosazování autorských práv).

→ Eudaimonia

V úvodní pasáži Etiky Nikomachovy najdeme stěžejní výrok, na němž Aristoteles (384-322 př. n. l.) vystavěl své pojetí etiky:

“Dobro” tu znamená cíl či účel, něco, oč usilujeme pro ně samé a ne pro dosažení něčeho jiného. Aristoteles usiluje o nejvyšší “dobro” a nachází je v představě eudaimonia, které se všeobecně překládá jako “štěstí,” “blaženost” či “blaho.”

Blaženost vnímá jako hlavní cíl života vzhledem k tomu, jak se vztahuje k ostatním cílům. I když čest, radost a porozumění jsou samy o sobě hodnotné cíle, lidé o ně podle něj usilují také proto, že v nich hledají blaženost. Nikdo však neusiluje o blaženost proto, aby dosáhl něčeho jiného.

Pokračování →

Hans Dieckmann: Sny jako řeč duše. Hlubinně-psychologický výklad snů

Hans Dieckmann: Sny jako řeč duše. Hlubinně-psychologický výklad snů

240 stran, Portál, Praha 2004, vydání první, brožované, cena 265 Kč
ISBN 80-7178-858-9

*

Hans Dieckmann, docent na Institutu pro psychoterapii v Berlíně, je autorem řady publikací – mj. Archetypische Symbolik in der modernen Kunst: Aufsätze (1981), Märchen und Träume als Helfer des Menschen (Bonz, Fellbach-Offing 1982), Twice-Told Tales: The Psychological Use of Fairy Tales (Chiron Publications 1986), Complexes: Diagnosis and Therapy in Analytical Psychology (Chiron Publications 1998), Der Zauber aus 1001 Nacht (Königsfurt 2000) – přednášel v USA, Velké Británii, Řecku, Izraeli. Žije v Berlíně.

Sny jako řeč duše (v orig. Träume als Sprache der Seele) vyšlo v Německu v Königsfurtu v únoru 2001.

V obrazové řeči snů získává naše vědomé já přístup k oblasti nevědomí. Sny jsou proto nejen fascinujícím objektem zkoumání hlubinné psychologie, ale mohou zároveň významným způsobem provázet a podporovat terapeutické a sebeléčebné procesy.

Hans Dickmann, klasik na poli hlubinné psychologie, ve své knize předkládá úvod do hlubinně psychologického výkladu snů, který je přístupný jak odborníkům, tak i čtenářům usilujícím o vlastní sebepoznání.

Pokračování →

Lawrence Sutin: Do What Thou Wilt. A Life of Aleister Crowley

Lawrence Sutin: Do What Thou Wilt. A Life of Aleister Crowley

484 stran, St. Martin’s Griffin, New York 2002, vydání první, brožované, cena $17.95
ISBN 9780312252434

*

„Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.“

Cara soror et frater,

*

Lawrence Sutin je profesorem na universitě v Hamlinu a má doktorát na harvardské universitě. Mezi jeho předchozí díla se řadí Divine Invasions: A Life of Philips K. Dick, Jack and Rochelle: A Holocaust Story of Love and Resistance a A Postcard Memoir.

Výzkum a psaní této biografie mu zabralo více než deset let (1989-99). Vydatné pomoci se mu dostávalo skrze přátelství a podporu frátera Superior O.T.O., jímž je v současnosti Hymenaeus Beta. On byl rovněž prvním čtenářem rozsáhlého rukopisu, který čítal kolem 1800 stran, a pomáhal mu jej redigovat až do konečné podoby, kterou má možnost nyní posoudit už čtenář. Mohou se mu zde tedy, je-li pozorný, odhalit materiály, které v předchozích (také: auto-) biografiích zařazeny nebyly, protože ležely v archivech, ať už z jakéhokoliv důvodu.

V úvodu se zpovídá: „Zatímco Hymenaeus Beta je religionista a já stojím zcela mimo a jsem skeptik co se týče thelémské víry, jeho kritika mého textu byla vždy respektována a sloužila hledání pravdy mezi fakty. Nicméně jsme se neshodli v četných bodech ohledně interpretace Crowleyho života a mé názory, jež tu můžete číst, by neměly být pokládány za jeho.“

→ Zlatý úsvit

Kniha má klasických 11 kapitol – číslo, které by Bestii potěšilo. V úvodu se dočtete o magické tradici, v níž se navrhuje, aby se zuřící boj mezi Ježíšem a Satanem (na chvilku) odložil stranou, to aby bylo byla pochopena pravá podstata mága. Bohužel přetrvává populární obraz Crowleyho coby neřestného satanisty, který si užíval drog a zvráceného sexu, aby oživil slabounkou šarádu své rouhavé magie; inspiroval prý nepravosti vrcholící rituálními únosy a vraždami, které řídily kulty, jež vrhly Ameriku do nekonečné krize. Crowley však vnímal satanismus jako „okázalý, lacině honosný, vyšperkovaný a pompézní sport, který není hoden jeho času a umu“. Crowley se ovšem stal předlohou mnoha literárních postav už od dob gotického románu; jen namátkou Mág W. Somerseta Maughama (1906), jemuž přisoudil jeho „zlovolná kouzla“; další spisovatelé fikce modelovali své ničemy podle Bestie: James Branch Cabell, Dion Fortune, Christopher Isherwood, M. R. James, Anthony Powell, H. R. Wakefield, Dennis Wheatley, Colin Wilson a Robert Anton Wilson (v Iluminátech). Britský dramatik Snoo Wilson napsal hit, který běžel v Londýně řadu let, s názvem Bestie. Pronikl také do novodobé popkultury, když se poprvé objevil na přední straně alba Beatles Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (1967), s oholenou hlavou a pronikavýma očima, jedna z jeho nejikonografičtějších podob, která vydržela ve světě rockové hudby v různých obdobách a odstínech až do dneška, ovlivnil texty Rolling Stones, Led Zeppelin, Davida Bowieho, Darryla Halla, Stinga, Ozzy Osborna, The Clash, The Cure a v neposlední řadě ze současné kvetoucí scény apokalyptického neofolku pak Current 93 (kde se mísí navíc ještě vliv Crowleyho žáka, Kennetha Granta), nehledě na záplavu méně známých kapel z oblasti hardcore, punku a industriálu.

Pokračování →

Janine Chasseguetová-Smirgelová: Kreativita a perverze. Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality

Janine Chasseguetová-Smirgelová: Kreativita a perverze. Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality

200 stran, Portál, Praha 2001, vydání první, brožované, cena 269 Kč
ISBN  80-7178-509-1

*

Janine Chasseguetová-Smirgelová je francouzská psychoanalytička, profesorka na Universitě Charlese de Gualla a členka Psychoanalytické společnosti v Paříži a v nedávné době byla viceprezidentskou Mezinárodní společnosti pro psychoanalýzu.

Kniha Kreativita a perverze vychází z přednášek a seminářů, které autorka měla v 80. letech na londýnské University College. Vztahuje se v ní k širokému záběru filmů, her a spisovatelů – včetně de Sadeho, Oscara Wilda a H. G. Wellse. Ukázky z těchto zdrojů jsou těsně provázány s modely klinických případů. Ačkoliv autorka není konformní s klasickým analytickým schématem, předkládá odkazy na psychoanalytickou literaturu a zůstává věrná Freudovým myšlenkám. Zdůrazňuje vztahy mezi perverzí, narcisismem a idealizací, problém perverze začleňuje do nekonečného zápasu lidství proti realitě.

Napsala řadu prací o psychoanalytických tématech. Do angličtiny byla přeložena její díla Kreativita a perverze, The Ego Ideal a Freud or Reich? Zabývala se rovněž problémem nacionalismu v díle Nationalism and Religion – Precursors of Nazism. Redigovala a přispěla článkem do knihy Female Sexuality: New Psychoanalytic Views. Freud and Female Sexuality (1975), který povstal z diskuse nad publikací Female Sexuality. Další články, napsané po roce 1983 a nepublikované v tu dobu, když byla autorka přizvána k přípravě tohoto svazku, se zabývaly širokou řadou témat, ale všechny jsou svázané jeden s druhým základní ideou: Role otce a matky v psýché.

Pokud jde o vlastní knihu, tedy o podíl já v rozpoznávání reality, popisuje autorka idealizaci derivativů análně-sadistické fáze, které se vynořují v podobě přebujelého estétství (Joris-Karl Huysmans: Naruby) a mohou se rozvinout do idealizace klamu a podvodu, jak se s ní setkáváme u hochštaplerů (Thomas Mann: Zpověď hochštaplera Felixe Krulla). Uvidíme protipřenosové reakce, kdy se subjekt vzpírá přijetí nových nevědomých obsahů, vznikající při psychoanalytické situaci formulované jako „přechodový prostor.“ U těchto pacientů se hroutí schopnost fantazijní a emotivní explorace vlastního vnitřního světa a oni si pak nevědomě přejí zničit psychoanalytickou situaci coby symbolickou repliku oidipského páru. Jejich nevědomá snaha sterilizovat ji je výrazem touhy po fantazijní destrukci imaga rodičů v prvotní scéně, ale i potenciální tvorby nové reality (posunutí hranic, transcedence) – analytického „dítěte.“ Ilustruje rovněž vztah mezi perverzní strukturou a „perverzním“ myšlením. Každého totiž zajímá, zda je „normální“ a kde jsou hranice normality, zda se nepohybuje již za ní a zda není „perverzní.“ V jistém smyslu totiž pojetí „perverznosti“ může být spojeno se současným chápáním morálky, což bývá většinou prolomeno výtryskem potlačované spontánnosti a k uvolnění latentních a upozaděných impulsů.

Pokračování →

Jan Stern: Totem, incest a odkouzlení buržoazie (Malvern, Praha 2007)

Jan Stern: Totem, incest a odkouzlení buržoazie

280 stran, nakladatelství Malvern, Praha 2007, vydání první, brožované, cena neuvedena
ISBN 978-80-86702-28-5

*

Další soubor provokativních esejů mediálního teoretika Jana Sterna, ovlivněného především psychoanalýzou, vychází pod názvem Totem, incest a odkouzlení buržoazie. V knize se pokouší rozvíjet to, co sám nazývá psychoanalytická teorie kultury. Analyzuje za tím účelem horor Moucha, pohádku Valibuk od Boženy Němcové, starořecký mýtus o Myrrze, postavu inspektora Clouseau, píseň Josefa Laufera Dopis Svobodné Evropě, televizní pořad Vypadáš skvěle!, městskou legendu o muži se zapalovačem, „latentně homosexuální reklamy“ na pivo, svůj vlastní sen o procházení zdí či poselství mimozemšťanů ze souhvězdí Plejád. Už názvy některých esejů dávají tušit, že úspěch autorovy prvotiny Média, psychoanalýza a jiné perverze jej neodklonil od ambice pohybovat se na hraně: „Incest, klečení po výprasku a Ally McBeal,“ „Kouzlo třídního násilí a odkouzlení buržoazie,“ „Masturbující školačky a jiné tajné slasti“ či „Zabij Ježíše!“

Jsou to necelé dva roky, co jsem měl tu čest poprvé nahlédnout do duše Jana Sterna trávením stránek jeho knihy Média, psychoanalýza a jiné perverze. Dnes ten okulturní svatostánek navštívíme znovu.

Pokračování →

Publikováno na počest stodvacátého výročí narození H. P. Lovecrafta (20. srpna 2010).

“Homo homini lupus: Člověk člověku vlkem.”
– Plautus
*

Howard Phillips Lovecraft se narodil v Providence na Rhode Island v roce 1890. Jeho otec zemřel v roce 1898 v Butlerově nemocnici v Providence, údajně nervovým vyčerpáním z přepracování, ve skutečnosti však byl postižen celkovou parézou nebo šílenstvím ve třetím stupni syfilitidy.

Lovecraft byl pak vychováván svojí matkou a dvěma tetami, Lilianou a Annie Emelinou Phillipsovými. U rozmazlovaného a hýčkaného mladíka se rozvinuly psychosomatické neduhy rozličných facet – většina z nich se projevila poté, co se vzdálil od svých tetiček. Zešílela jeho matka následkem toho, co lze popsat jako syfilitickou komplikaci, k čemuž přispěla a napomohla arseniková tinktura braná coby ‘prevence’? Zemřela rovněž v Butlerově nemocnici 21. května 1921.

Lovecraftovy povídky někteří dělí do tří kategorií: jmenovitě na makabrósní, snové a mytologické. Jeho povídky venkoncem ztělesňují nějakou genetickou odchylku, respektive zdědění nějakého zvláštního znaku — obvykle dosti morbidního a odpudivého. Často je provázejí příznaky provinilého jasnozření – ty předchozí jsou téměř vždy morfologického či fyziologického druhu. Dalšími leitmotivy – jež jsou takměř wagnerovské důležitosti – se ukazují být nelidskými vlivy, obvykle kosmického ražení, jež zhoubně postihují lidstvo.

A opravdu, Lovecraftův náhled na mechanistické a amorální universum jde daleko za augustinovský pesimismus – což jest běžná platforma pro křesťanský konzervatismus. V zásadě vypadá jako ochromující hrůza pronikající duší civilizace; a vypovídá také o Pascalově zhnusení oněmi mrazivými mezihvězdnými hlubinami. Osud tu hraje právě tak velikou roli a při takovém dopuštění všechny progresivní známky svobodné vůle či evoluce zajdou rázně na úbytě.

Pokračování →