Temnota noci

5
Callisto: NYX Live @ The Hampshire Jam 2009 (CDr, AD Music, AD79CD, 2010)
Callisto: NYX Live @ The Hampshire Jam 2009
(CDr, AD Music, AD79CD, 2010)

Callisto: NYX Live @ The Hampshire Jam 2009 (CDr)

AD Music, AD79CD, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Britská skupina Callisto se skládá ze dvou hráčů. Tím stěžejním je David Wright, s nímž hrál, a původně i skládal a programoval hudbu, Dave Massey, který byl později při vystoupeních nahrazen performérem Neilem Fellowesem, užívajícím pseudonym Geigertek. A v tomto obsazení je také můžete slyšet na záznamu koncertu v Hampshiru, v roce 2009.

Hrají dvě skladby již dříve vydané u labelu AD Music na CD pod názvem Nyx. První se jmenuje The Lighter Side of Gravity (Lehčí strana gravitace, 30:03). Zřejmě ten název bude spíše přenesený a lze si pod ním představit život. Jak je známo o produkci obou interpretů, hrají hudbu elektronickou, programovanou. Začátek je rozjímavý, ale brzy nastoupí dosti svižný rytmus. K tomu se pojí, sice táhlý, ale ne meditativní motiv. Ten se s malými obměnami opakuje, aby byl posléze ornamentován druhou melodií. To trvá asi 15 minut, kdy se pozmění rytmus a motiv v jiném, jemnějším rejstříku. Vše pokračuje přes 5 minut rytmickou minimalistickou pasáží – teprve pak se nad ní začne opět vznášet táhlá, flétnová melodie. Ta nám vydrží podporována v rytmu samply hlubokých bubnů. Takto to pokračuje až do konce skladby, kde se v melodii začne opět objevovat počáteční motiv, stále opakovaný a velmi bohatě zdobený.

Nakonec zbude jen rytmus, který delší dobu postupně mizí do fade-out. V něm nastoupí temné clustery, jimiž se přechází do druhé skladby nazvané The Darkness of Night (Temnota noci, 34:57). Ta začíná samplem klasického klavíru a jednoduché, neharmonizované melodie, k níž se po chvíli přidá sample baskytary. Melodie mohutní již spíše ve varhanním rejstříku doprovázená simultánně zvonky. Tento prostý, mírně obměňovaný motiv, se v klidném čtyřdobém taktu opakuje asi do 15:00. Oproti první skladbě se hudebníci tak zklidnili, že je to jako hudba k odpoledním, pohodovým čajům. Vedoucí roli pak začne přebírat sample basy, vytvoří na chvilku zrychlený rytmus, trochu doprovázený syntezátorem, a po stop-time se náhlou změnou skladba rozjede do úplného úprku. Nad tímto opravdu rychlým tempem oba hudebníci variují, pochopitelně spíše táhlé melodie, až do konce skladby a je to vskutku „nářez“.

Popravdě řečeno mi Temnota noci připadá mnohem radostnější a ucelenější než první skladba. Ale k oběma si zcela jistě zatančíte.

Uložit