Ještě hlubší ticho

7
Steve Roach: A Deeper Silence
(CD, 2008, Timeroom Editions, TM19)

Steve Roach: A Deeper Silence (CD)

1 skladba, 73:43 | 2008, Timeroom Editions | TM19
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Máme tu opět nové album A Deeper Silence od Steve Roache na CD, s jedinou skladbou, zase velmi dlouhou, které si autor složil a nahrál sám.

Je tentokrát bez jakýchkoli rytmických nástrojů, ve velmi pomalém, táhlém plynutí. A opět sám Roach doporučuje, abychom mu naslouchali s nízkou hlasitostí a s opakovaným přehráváním. Více už nesděluje ani k použitým nástrojům.
Obal alba je tak černý, že skoro ani nepřečtete červený název, jen v horní části prosvítá trochu žlutorudého světla.

Obdobně tomu je na zbytku obalu. Tak trochu CD připomíná již dříve vydané Darkest Before Dawn, se stejnou délkou jedné skladby a stejnou strukturou. Dalo by se říci, že je to ideální hudba k meditaci. Možná jak pro koho. Obal i hudba totiž mohou zároveň působit také tak trochu strašidelně.

Je využito převážně jen hlubokých, až subbasových tónů a přes ty je jakoby přetažen závoj, který je zahaluje a činí více rozmazanými a méně srozumitelnými. Vzniká tak velmi temný, sametový pocit, který nemusí každému vyhovovat.

Ovšem to je již u více Roachových alb, která jsou určena ke spaní, nebo rozjímání (např. všechny díly Immersion). Zde už záleží u každého na jeho individuálním vnímání. Také může této hudby využívat jen k určitým účelům – třeba uvolňování skrytých věcí z podvědomí. Zcela určitě na ně tyto tóny působí. Důležitější je, jak si je posluchač již dál zpracuje.

Podstatou skladby je zhruba půl minuty trvající hudební fráze, která se po celou dobu opakuje přibližováním a vzdalováním zvuku. Je v ní určitý, neznatelný vývoj – však je na to dost času – který se nedá nějak slovy popisovat, ale zjistí se při pozorném poslechu celé skladby. Ale to se po posluchači určitě nechce – to by se mu nedoporučovalo opakované, tiché přehrávání.

Spíše to byla Roachova hudební meditace, která udržovala jeho bdělost minimálními tónovými změnami. A to je podstata celého zvukového působení – nemá rušit, má vyplňovat ambientně pozadí.
V tomto smyslu se to jistě povedlo. Meditační hudba má v sobě zároveň jakýsi pozitivní náboj a pozorného posluchače dobíjí.

*

© Jiří Mazánek
© okultura, MMVIII

Uložit