O stvoření

22

Nyní věčnosti

Počátek je duchovní povahy.
Počátek je jednoduché nyní věčnosti (srv. Das Jüngste Tag, nejmladší den). Nyní je bod, přítomný okamžik, reprezentace věčnosti. Nikdy nekončí, pořád je nyní.
Bůh mluví jen jednou. Uplynulý okamžik se nemůže vrátit.
Nesmí se upadnout do geometrického znázornění času (a prostoru). Bůh mluví v plození Syna, také ve stvoření lidí.
Jednou Bůh mluvil a ty dva jsem slyšel, totiž nebe a zemi (Otce a Syna), ty dva (nebe a země) – výron osob a stvoření světa.
Jednou mluví a jednou řekl. Jednou vyslovuje a jednou vyslovil (gramatický čas).
Otec mluví pouze synem!
Ve stvořeních není nic všestranně dokonalé, v určitém ohledu předčí ti poslední ty první.
Když jedno ze dvou zlepším, země předčí co do pevnosti a stability dokonce to nebe.
Určovat nebe skrze zemi. Tak to nové bude lepší než to předchozí.
První budou posledními a poslední prvními. To poslední je to nové, to nyní, nova et rara.

O stvoření

Jak mohou být z jednoho, Boha, vyvozeny rozličné věci (nebe a země)?
Trojodpověď Eckhartova zní: „To, co působí s přirozenou nutností, je jiné než to, co působí s vůlí a duchem. Vyvádí ty věci svou božskou přirozeností (Rozum) a u něj je Bytí Myšlením. Vyvolává ty věci do bytí svým rozumem. Oheň zplozuje oheň a hřeje svou formou a svou vlastností tepla. Kdyby tu vlastnost měla voda, pak by zároveň na stejný způsob vyvolal vodu i oheň a ten by omýval a chladil, pálil a hřál. Z toho jediného vychází bezprostředně vždy to jediné. Rozumná duše je dokonalejší než všechny formy matérie.

Čím dokonalejší je universum, tím jednodušší je jeho bytí a rozmanitější jeho části.

Veškerenstvo – je tam vše vyvozeno v jediném okamžiku – teď!
Stvoření je poskytnutí bytí.
Hledejte nejprve království Boží – pes chňapá po obrazu v zrcadle a přitom mu to maso padá z mordy.
Co mají hlavu dole a nebe pod sebou, „chodí jako stromové“ (Mk 8,24), to jsou ti, co píší tupým koncem olůvka (kde byla guma) a vlastně své bytí (tužka) mažou!

Původem všeho je intelekt.
Je oddělený a nesmíšený, aby mohl vidět všechno! Intelekt se nenamáhá, když působí, nýbrž odpočívá (…sedmého dne Bůh odpočal od svého díla! Bůh je intelekt – být intelekt je být bez námahy).
To vyvozené je skutečné: Syn a Duch svatý.
V Bohu to vzcházející zůstává v tom, který to nechává vzcházet a s tím, který to nechává vycházet, tak s tím je v jednotě. Nikdy to od jednoho ani pod to jedno neodpadá.

NOVÝ AEON
Musíte myslet, ne pracovat.
Myšlení není práce.
Odpočiňte si – začněte myslet.

 

O působení

Každému působícímu je přimíšena pasivita.
Kdo působí, trpí. V působení se stává trpícím.
Přirozeně působící ke konci narůstá v trpícím, ochabuje v tom, na koho působí.
Ten, který trpí, se připodobňuje tomu působícímu.
To působící udělá z trpícího nějakého působícího. Srovnej a promysli k tomu, jak na sebe působili COMMODVS a MAXIMVS1 a co z toho povstalo a kdo z toho povstal. Jeden se obětoval pro druhého. Jeden osvobodil druhého. Esse et essentia. Bytí a podstatnost.

Poznání je jako bdění – žít je jako spaní.
Bytí je domněnka, poznávání je vědění.
Máte mluvit, nikoliv opakovat!
Člověk je zaměřen na poznávání. Rodová specifičnost člověka je Rozum. Když bytí je dokonalé, je tím všechno dáno. Vztahuje se na sebe dovnitř.
Skutečně bytí Boží, pokud je, tak míří k vědomí, probouzí se. Poznání je působení do sebe, dovnitř. Působit ven je však stvořování. Lidstvo je něčím, když se poznává. Něco je poznáváno a vztahuje se k sobě a stává se něčím.

Poznámky
1
Gladiátor. Režie: Ridley Scott, USA 2000.

Dedikace:
Našemu Otci, kterýž Jediný jest. Našemu mistru, slovutnému Eckhartovi. H.R.Z.

Uložit