Horečnaté sny (iii)

7
Steve Roach: Fever Dreams III
(TM18, 2CD, 2007)

Steve Roach: Fever Dreams III (2CD)

8/1 skladeb, 2007 Timeroom Editions, TM18, 2007
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

1. CD

Čekali jsme tři roky, než jsme se dočkali posledního dílu této hudební trilogie. Byli jsme však za trpělivost odměněni 2CD, i když to není u Steve Roache nic zvláštního.

V albech Fever Dreams I a II se pokusil pomocí hudebních prostředků navodit stav vědomí obdobný stavům dosahovaným metodou holotropního dýchání podle Stanislava Grofa. Tento stav má sloužit k pročištění mysli, nalezení čirého vědomí, uvolnění různých zatěžujících představ a vazeb k minulosti – a tak většímu poznání sebe sama nebo i něčeho, co nás přesahuje. Je známo, že Grof k navození těchto stavů používá hlasitou, rytmickou hudbu a s ní spojené rychlé rytmické dýchání. Můžeme říci, že jde o podobný přístup jaký užívají např. súfijští mystikové, pránájámické cviky v józe nebo některé šamanské praktiky. Sám Roach si zvolil proto jako nejdůležitějšího spolupracovníka výborného hráče na rámové bubny i další perkuse Byrona Metcalfa. Ten má velkou zkušenost právě se šamanským bubnováním a na výsledku se to hned projevilo. Roach se sice šamanismem také zabývá, ale zúčastnil se na skladbách především svými elektronickými plochami, které bubnování výborně doplňovaly.

Na prvním CD je tentokrát osm, spíše kratších skladeb a Metcalf hraje pouze v jedné. Jinak si Roach perkusivní nástroje nahrál sám nebo využil jejich elektronické samplové podoby. První skladba je jednou ze dvou delších a má na Roache nezvyklý název Electro erotic. Nic erotického jsem na ní neshledal v jejím působení, ale to je celkem jedno. Má pravidelný puls hlubšího bubnu, nad nímž se vznášejí jakoby ukrajované, klouzavé úlomky melodie. Textura je průzračná, jasná, žádné zbytečné, vedlejší melodie a plochy, jen pro občasné doplnění. Na konci vše přechází do další, nejdelší, skoro dvacetiminutové skladby Metasense. Její průběh je v podstatě celou dobu rytmicky, melodicky i dynamicky stejný – čvachtavý zvuk syntezátorů, doplňující jemné perkuse a mezi tím se proplétající táhlá, tajemná melodie. Vše končí do ztracena a navazuje skladba Polyopsia. Tam se táhlá melodie stává zásadnější, hlavní, mění se v klouzavý, spíše hlubší akord podobný stylu Roedelia a to vše je doprovázeno velmi rytmickým, pravidelným podkladem.

Skladba trvající přes šest minut se nezrychluje, mizí a přechází do ještě kratší Pulse Current. Ta jako by v sobě spojovala mix dvou předchozích v trochu pomalejším rytmu. Opět přejde do další, Pulse impulse, kde se jako smršť přiženou perkuse, které jsou nejspíše nějak Roachem přemixované a doplněny obrovským zvukovým chaosem plochy, která se přes ně převaluje. Velmi tranzovní skladba skončí skoro v tichu, aby přišla nová Borderland, kde tichou hladinu rozčeří rámový buben Metcalfa doplněný dalšími perkusemi a nedefinovatelnou zvukovou clonou Roache.

Buben se zvýrazňuje a plocha formuje do podoby á la Roedelius, opět silně tranzovní a následuje další skladba Moonshroud. Ta je nejprve klidná, ale pak vyrůstá v dost dlouhý časový a zvukový monument, který se mi opět jeví dalším mixem a doplněním druhé a třetí skladby, končícím jakýmsi sebepohlcením a závěrečnou skladbou Phantom Fever Rising. Ta je zpočátku takovým „zahuhňaným zvukovým bubláním“, pak nabude převahy neurčitá ambientní plocha a ta končí závěrečným hlubokým „převalováním a dýcháním“ zvuku. První CD působí dost kompaktně a lucidně.

2. CD

Zato druhé CD patří k tomu nejlepšímu, co lze od Roache slyšet. Je na něm pouze jedna, skoro 73minutová skladba Melted mantra, kterou interpretuje spolu s Byronem Metcalfem. Ten hraje pochopitelně na rámový buben a dále etiopské keramické bubínky udu. Skladba se rozvíjí velmi pomalu a ačkoli není Metcalf nikde uváděn jako spoluautor, je jasné, že jeho šamanskému bubnování Roach zcela podřizuje – a skvěle – své doprovodné elektronické či ambientní plochy. Nemůže tomu být naopak, protože údery na rámový buben jsou těmi, které určují postupný rozvoj nejen skladby, ale především vlivu zvuku na vědomí posluchače směrem ke změněnému stavu. Je ovšem třeba stále pozorně naslouchat. Pak zjistíte jednak to, jak jsou pečlivě údery voleny, ale také to, jak je s nimi Roach propojen, rozumí jim, následuje je, podporuje a dotváří tak celkové působení.

Jde tedy o více než hodinový šamanský výlet a dál k tomu není co dodat. Prožijte si ho sami.

© Jiří Mazánek
© okultura, MMVII

*

Uložit