Sanova vize Jesodu

21

*

Přišel ke mně ve snu anděl a řekl mi: „Správné slovo není Jesod, ale Pešod!“

Jesod je základ, spojení (Svatého, budiž požehnán, s jeho Nádherou!), na Stromu Života děleného na způsob lidského těla odpovídá pak ‚pohlaví‘; to, co je universální; trůn.

A klíč k tomuto slovu leží v samotném Jesodu.1

Jesod, Jod-Samek-Vau-Dalet, je číselně 4+6+60+10=80. Tajemství. Pé jako Svatý falus.

Pé je plno ohně. Pur a pyr.

Klíčem k otevření této růžové brány (Porta Rosæ) je Šin, padající jako rosa zevnitř Jesodu na horkou, do červena rozpálenou zemi, na rudého (gules) muže – Adama.

Ve snu jsem viděl obra jako hora vysokého, a v ústech mu běhal právě takový rudý muž.
A mezi dalšími dvěma velehorami ryl hlavou v kotlině, maje hlavu celou orosenou z ranní trávy.

80 = Pé.

Proto „není správné slovo Jesod, ale Pešod!“

Je čas na piktografické srovnání hebrejských písmen:

a

Tady se znovu u obou (Tau a Pé) objevuje známá „třešinka“ s nebeskou rosou (punktace; bod; samohláska!), upomínající hieroglyficky na tajný smysl a původ Kamene.

Pešod, Pe-Šin-Vau-Dalet, je číselně 4 + 6 + 300 + 80 = 390 = 12 = 3.

Æthyrem, do něhož jsem s tímto andělem vstoupil, vířilo množství symbolů, v nichž jsem viděl velikou jednotu.

Změnil jsem slovo sefer (slovo) Jesod na sefar (číslo) Jesod (80), abych tak dostal sipur (ducha) Jesodu (Pé). 80 je Pé, které ideograficky znamená ‚ústa‘.

Stvořuji, když mluvím.

Jiří Langer píše v Erotice kabaly 2, že „slovo sfirah souvisí s asyrským slovem šapirau (regent), protože deset sefir představuje principy, s jejichž pomocí Bůh všechno stvořil, udržuje a všechno také ovládá. Kabalisté sami odvozují výraz sfirah ze slova saper (vyprávěti), protože sefiry vyprávějí o slávě Boží, nebo ze slova sapir (safír), protože (!) ‚jsou čisté a zářivé jako safíry.“

Podstatné vývody týkající se Jesodu obsahuje celá 8. kapitola této knihy, nazvaná Horní světy a jejich erotika. Srovnej se slovem zefír (vánek).

Je to totiž temná narážka na Slovo Æonu, ABRAHADABRA (viz AL, III:1; III:47; III:74-75), vysvětlované již v Revue HORUS3 takto: „Stvořuji, když mluvím.“

Niterně spojené s logogenesí a svatodušní mocí, i s podstatou Nového æonu.

A to je Klíč k Jesodu-Erótu – Pé.

Záměna Pé za Jod má skrytý erotický význam, neboť:

Pé-Samek – PS je to, co označuje pouze díl kruhu nebo totality věci. Část, tvář (Parcufin, Obličej: „Jesod-pohlavní úd ‚Starce‘ končí na prsou ‚Velkého Obličeje,‘4 fáze. Akt umenšování, ubývání, tříštění na kousky (!).

Vau-Dalet – DV v arabštině nese tentýž kořen vždy ideu ‚lásky, přátelství, náklonnosti‘ a v moderním idiomu naznačuje ‚vzdělávat přátelství k někomu‘, ‚podat důkaz družnosti.‘5

Hebrejské slovo Ajin-Jod-Nun-Kaf – ‚Tvé oko‘ – hluboce souzní s XVI. tarotovým trumfem (atu, domem), kterému se připisuje právě písmeno Pé. Dominantním rysem této karty je Oko Hórovo.

Aleister Crowley se v Knize Thothově zmiňuje o tom, že „existuje v souvislosti s touto kartou ještě její tajný magický význam, který se otevřeně vysvětluje pouze zasvěcencům XI° O.T.O.“6 Narážka na to, že se „nedá pochopit ani studiem Oka v atu XV,“ znamená, že je zde skrytá souvislost, hodná přinejmenším povšimnutí. Zvláště když hned poté podotkne, že „je možná přípustné zmínit se o tom, že o tomto předmětu psávali, bez ostražitosti, arabské ságy a perští básníci.“

Ve výronu tohoto Oka se koupe (a nyní si osvojuje dokonce již třetí význam, jenž se naznačuje v atu XV) nejen holubice nesoucí olivovou ratolest (ód), ale také had (ób; viz AL, I:57). Opět tu přečnívá pokyn na logogenetické plození. Karta se vztahuje k planetě Mars a jeho astrologicko-hieroglyfickému symbolu.

A proč je tu Jesod zároveň „ústy“ i „pohlavím“?

*

Poznámky:

1 Jiří Langer: Erotika kabaly, Brno 1991, str. 104.
2 Ibid., str. 103.
3 Revue HORUS, Solstitium Æstatis 1991, str. 89.
4 Jiří Langer: Erotika kabaly, Brno 1991, str. 123.
5 Ibid., kap. Mužská láska aj.)
6 Viz Aleister Crowley: Liber C vel Agape vel Azoth, HORUS, Brno 1996.

*

© San
© okultura, MMIV

Uložit