Liber Porta Lucis sub figura X

6

Pojednání o tom, jak byl Mistr Therion vyslán řádem A ... A ... na svoji misi a její vysvětlení.


*


  1. Vidím malé temné těleso vířící abysem nekonečného prostoru. Je to drobné těleso mezi tou myriádou nesmírných, temné těleso uprostřed myriády jasných.
  2. Já, který v sobě chápu vše nesmírné i drobné, vše jasné a temné, jsem zmírnil svoji nevyslovitelnou záři, vysílaje V.V.V.V.V. jako paprsek svého světla, jako posla k tomuto malému temnému tělesu.
  3. Pak si vzal V.V.V.V.V. slovo i pravil:
  4. Muži a ženy Země, k vám já přicházím z věků mimo věky, z prostoru mimo vaši představivost; a přináším vám tato slova.
  5. Oni je však neslyšeli, neboť nebyli připraveni je přijmout.
  6. Leč jistí muži slyšeli a pochopili a jejich prostřednictvím bude dáno toto Poznání ve známost.
  7. Proto nejmenší z nich, sluha jich všech, píše tuto knihu.
  8. Píše ji pro ty, kdož jsou připraveni. Pročež jest známo, zda je člověk připraven, zda je nadán jistými dary, zda vyhovuje svojí hodinou zrození, neb bohatstvím, neb inteligencí, neb nějakými jinými projeveným znamením. A sluhové mistra je posoudí jeho vhledem.
  9. Toto Poznání není pro všechny lidi; vskutku jen pár jest povoláno, však mnoho z nich jest vyvoleno.
  10. To jest povahou tohoto Díla.
  11. Prvně, jest mnoho různých životních podmínek na této zemi. Všechny obsahují jakési semeno útrap. Kdož může uniknout nemoci a starobě a smrti?
  12. Přicházíme, abychom před tím naše bližní uchránili. Neboť jest tu hluboký život s poznáním a nevýslovné blaho, jichž se netkl žádný z nich.
  13. K tomuto životu my dospěli tady a teď. Adepti, sluhové V.V.V.V.V. k němu dospěli.
  14. Nelze vypovědět krásy toho, k čemu dospěli.
    Kousek po kousku, jak váš zrak sílí, budeme vám odkrývat nevýslovnou slávu Stezky Adeptů a její bezejmenný cíl.
  15. Zrovna tak jako muž stoupající na příkrou horu se ztrácí z očí svých přátel v údolí, tak musí adept vypadat. Budou říkat: Ztrácí se v oblacích. On se však bude tam nahoře radovat v sluneční záři a přikvačí k věčnému sněhu.
  16. Nebo se může jako nějaký učenec naučit tajnou řeč starých a jeho přátelé nato řeknou: „Hleďte! Předstírá, že čte tuhle knihu. Ta je však nepochopitelná – to je nesmysl.“ Přesto ale zakouší radostí na své Odysseji, zatímco oni čtou prázdné a vulgární věci.
  17. My vás přivedeme k Absolutní Pravdě, Absolutnímu Světlu, Absolutnímu Blaženství.
  18. Mnoho adeptů v průběhu věků se snažilo tak konat; jejich slova však byla převrácena jejich následovníky a znovu a znovu padal Závoj na Svatého Svatých.
  19. Vám, kteří bloudíte po dvoraně Profánních, nemůžeme zjevit vše; snadno ovšem pochopíte, že světová náboženství jsou jen symboly a závoje Absolutní Pravdy. A stejně tak je tomu i s filosofiemi. Pro adepta, jenž nahlíží všechno seshora, se jeví nicotné volit mezi Buddhou a Mohammedem, mezi atheismem a theismem.
  20. Množství se proměňuje a pomíjí; jedno zůstává. Právě tak jako dřevo a uhlí a železo shoří spolu v jednom velikém ohni, ledaže by ona pec byla plna transcendentálního tepla; taktéž v alembiku této duchovní alchymie, a to jen pokud by zelator dostatečně rozdmýchal svoji pícku tak, aby se všechny systémy země strávily v jediném poznání.
  21. Nicméně jako oheň nelze roznítit jenom železem, může být pro hledajícího na počátku vhodný jeden systém, pro dalšího jiný.
  22. My pročež, jsa prosti okovů nevědomosti, vidíme zcela do srdce hledajícího a vedeme jej po stezce, kteráž nejlépe vyhovuje jeho povaze až ku naprostému konci všech věcí, nejvyššímu uskutečnění, Životu, který přebývá ve Světle, arci, Životu, který přebývá ve Světle.

*

Translation © San
© okultura, MMII

Uložit