Steve Roach/Mark Seelig: Nightbloom
(CD, PRO248, Projekt, 2010)
Steve Roach/Mark Seelig: Nightbloom (CD)
PRO248, Projekt, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
*
Tak Steve Roach nám stihl do konce roku 2010 vydat ještě jedno album. Tentokrát si přizval spoluhráče, německého zpěváka alikvotních tónů (v duchu Tuva) Marka Seeliga, s nímž již pár alb natočil.
Pak se dozvídáme ještě o dvou hostech – na tánpúru hraje Beate Maria, ale je tak vmixovaná do celkového zvuku, že jsem ji ani nerozeznal, a v nové skladbě dodal groove electronics Dwight Loop.
Celková délka je opět kolem 74 minut, které by měly být rozděleny do pěti částí, ale ty jsou jen očíslovány jako tracky, ale ani v bookletu nenajdete časy, takže vše přechází postupně do další skladby.
Jinak je však zvuk velmi jednolitý po celou dobu. Roach se drží svými drone a dalšími plochami ve velmi temných polohách. Plochy se převalují do alikvotních zvuků svou rotací a on k nim přidává stejnoměrně pulzující rytmus.
Seelig pro změnu svými tóny v první skladbě šetří. Ozvou se jen občas a drží se ve flétnovém rejstříku hlavně na jednom mizejícím se a vracejícím se tónu. Jak se zesiluje rytmus, jde jeho zpěv do nižších poloh a je zřetelnější.
V druhé části se stanou rytmus i alikvoty mnohem výraznější, v třetí se rytmus zrychlí a zhoustne, čemuž se přizpůsobí i rytmizované alikvoty. Zato ve čtvrté části se opět vše zpomalí, rytmus skoro vymizí, jen se líně převalují velmi temné, hluboké plochy a alikvoty ustoupí do pozadí, vše ke konci přechází do meditace.
Zdá se, že nás již nic nepřekvapí, ale v páté části náhle nastane ještě jeden zlom a vůbec nejdůležitější rytmus, objevuje se i hrdelní zpěv spojený s obdobně znějící elektronickou plochou. To vše ale začne od poloviny asi 16-ti minutové skladby opět uvadat a postupně nastává zpomalení a ztišení. Na albu je pěkné to, jaký má svěží duch a že dokáže po celou dobu udržet stejnou náladu.
*
© okultura & Jiří Mazánek, MMX
