Donald Tyson: Zasvěcení do henochiánské magie
Donald Tyson: Zasvěcení do henochiánské magie
320 stran, Grada, Praha 2010, překlad a předmluva K. Goldmann, cena 349 Kč
ISBN 978-80-247-3231-2
*
Ve známém pražském nakladatelství Grada vznikla poměrně nedávno nová ediční řada nazvaná Iniciace, v níž vyšlo již několik významných knih, vhodně doplňujících vzácnou nabídku seriózních publikací z různých oborů esoteriky. Jednou z těchto významných knih je ta, která je předmětem této recenze. Jejím autorem je v zahraničí známý kanadský odborník., autor knih o magii, tarotu a dalších esoterických oborech. Kniha vyšla také v dalších překladech a je považována za jeden z nejlepších, ne-li vůbec za nejlepší úvod do tzv. henochiánské magie. Autor tento obor praktické evokativní magie charakterizuje jako „složitý“ a podává toto vymezení:
„Henochiánská magie je teurgický systém (nebo též angelická magie), který předala alžbětinskému alchymistovi a vidci Edwardu Kelleymu skupina duchů, jež nazýváme Henochovi andělé.“
Doplňme, že šlo o vize, které v průběhu evokací Kelley získával prostřednictvím křišťálu jako poselství andělů a které přítomný John Dee zapisoval. Komunikace s „anděly“ se odehrávala prostřednictvím specifického jazyka se zvláštním slovníkem a syntaxem a tak se vytvořil historicky specifický obor ceremoniální magie, nazvaný „henochiánský“ podle jména biblické postavy Henocha.
Po více než třech stoletích bylo objeveno knižní vydání Deeových zápisků z komunikace s anděly a tento objev se stal modifikovaným základem magické praxe proslulého řádu Zlatého úsvitu (Golden Dawn). To je stručná historie tohoto oboru magie, resp. teurgie a velká hodnota Tysonovy monografie spočívá v tom, že neskrývá diskurs, který se dodnes o henochiánské magii vede. Její tvrdí kritici ji pokládají za pseudomagii; henochiánský jazyk byl šifrou, kterou používal Dee jako špion, pracující pro anglický dvůr. Další pochybnosti se vynořily kolem „henochiánských andělů“, kteří si za prostředníka svých poselství vybrali morálně pochybného, trestaného zloděje Kelleyho, který předtím pěstoval goetii a k dovršení všeho požadovali, aby si Dee s Kelleym vyměňovali manželky. Spíše by se tedy mělo hovořit o styku s démony než o styku s anděly, máme-li jimi na mysli „světlé“ transcendentní „síly“.
Systém henochiánské magie není úplný, je v něm řada míst, která vyžadují vysvětlení, a nejde tu o mezery v Deeových zápiscích, které byly knižně vydány r. 1659, nýbrž o skrývání těchto vysvětlení samotnými „anděly“. Je to nejen systém praktické ceremoniální magie, nýbrž také okultního pojetí světa, jeho transcendentních dimensí, nastíněných v kvadrantech Velké desky, „magickém diagramu henochiánského vesmíru“. Vedle okultní metafyziky jsou tyto kvadranty, označované jako Strážní věže, také „klíče otevírající brány do měst andělů“, analogicky, jako se otevírají světla kabalistických sefir, kde však primárně jde o meditace posvátných jmen a nikoli o imperativní akty, jak tomu bylo zejména v praxi Aleistera Crowleyho s otevíráním aethyrů. Některá poučení, která andělé předávali Kelleymu, označuje Tyson velmi jemně jako „nekřesťanská“, resp. „gnostická“. Podle Tysona:
„V henochiánských zjeveních a klíčích se významně podepisuje gnosticismus. Jedním z nejvýznamnějších bodů gnostického učení je využití sexuální energie ke spojení s duchovním světem a dosažení duchovního vědomí a osvícené mysli.“
Tento princip, zdůrazňuje Tyson, lze najít v “evropském šamanismu“, ale i ve vúdú, indickém tantrismu, v praxi Ordo Templi Orientis, v Crowleyho sexuální magii a jinde. Konečně Tyson vyslovuje hypotézu, že otevírání bran Strážních věží, které je smyslem henochiánské magie, je nástrojem, který dali andělé lidem, aby změnili také tento pozemský svět; andělé ovlivňují fyzický svět „skrze nevědomí“ („lidé jsou inkarnovaní andělé“), ale jaký smysl má to, že „musíme démonům Choronzona povolit vstoupit do našich myslí“, aby ničili lidské duše a „dovršovali apokalypsu v materiálním světě“? Hledat odpověď na tyto otázky henochiánské magie, znamená ovšem také pochybovat o jejím „andělském poslání“.
Tysonova předmětná kniha přináší podrobný výklad systému henochiánské magie, rituálních postup, užívaných nástrojů a specifického jazyka, popisy vizí Strážních věží, popis duchů třiceti „aethyrů“ a mnoho dalšího. Zájemce o tento druh magie kniha seznamuje s její historií, teorií a praxí v míře, se kterou se v jiných monografiích o henochiánské magii nesetkáváme. To, co je zde uvedeno, přímo volá po kritické konfrontaci zásadních, již shora naznačených, otázek: je celý systém henochiánské magie vzniklý v době rozkvětu okultismu, jen dovedně skrývaným nástrojem špionáže, nebo je to skutečné poselství z jiného světa a jestliže je tomu tak, co bylo jeho cílem. Je-li to teurgie pěstovaná k vytváření dokonalejších světů (v pojetí Jana Kefera), jakou roli v ní hraje otevírání bran démonických světů a proč je tak, na rozdíl od Keferova pojetí, tak „nekřesťanská“. V každém případě je to kniha, která stojí za víc než jen za přečtení.
Donald Tyson
Donald Tyson je Kanaďan původem z Halifaxu v Novém Skotsku. Již v raném období jeho života jej fascinovala věda, zejména pak astronomie. Ve dvanácti letech si sám postavil dalekohled. Později nastoupil na univerzitu s cílem získat titul v oblasti přírodních věd, ale suchopárnost a jalovost mechanistického pojetí vesmíru jej nakonec přiměly zaměřit se na studium angličtiny. Absolvoval s vyznamenáním a nastoupil na dráhu spisovatele. V současnosti je zcela pohlcen snahou dosáhnout úplného poznání magického umění v teorii i praxi. Jeho cílem je zformulovat srozumitelný systém vycházející ze starších i současných tradic Východu a Západu, který se zaměřuje na osobnostní růst a který svému uživateli pomůže odhalit smysl vlastní existence i způsob, jak ji naplnit.
*
© Milan Nakonečný
© okultura 20=
