Kultem démonů, magie a obětí

5
Parikrama: The Silent Bōn
(CD, gterma009, gTerma, 2011)

Parikrama: The Silent Bōn (CD)

gterma009, gTerma, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Obalu tohoto alba vévodí krásná fotografie posvátné hory Kailás, na jejímž vrcholu dle svatých písem sedí Šiva a předává učení především své manželce Párvatí. Ovšem tato hora se stala svatou nejen pro hinduisty, ale též pro buddhisty a bönisty. Na její vrchol se nesmí lézt a kolem ní jsou dva okruhy – vnější, přístupný všem a vnitřní, kam smějí až ti, kdo provedli obcházení hory už třináctkrát. Hora se totiž smí pouze obcházet, což je rituální obcházení doprovázené modlitbami. Avšak i toto obcházení je pouze na povolení čínských úřadů. Nejsou zde žádné turistické ubytovny a restaurace, ty začaly vznikat až nyní, jen pár klášterů, takže přespání je obvykle ve spacáku na sněhu a jídlo z vlastních zásob. Také je předepsáno kolikrát se má hora obejít, aby byl splněn limit pro vnitřní okruh.

Toto album je této hoře věnováno symbolicky alespoň hudebně a stejně tak nejpůsobivějšímu, převážně šamanistickému náboženství Tibetu – bönu.

Skladby, kterých je sedm – případně s prázdnou, nepojmenovanou osmou, zcela jistě spadají do ambientní hudby. První dvě jsou podobné – jde o zvukový proud v podobě jakéhosi chorálu, který se v druhé skladbě stane ještě éteričtější, má podobu jakýchsi nádechů a výdechů, do nichž zvoní ze začátku méně, potom skoro stále tibetské zvonky drilbu (jde ovšem o sampl).

Ve dvou následujících kratších skladbách se ozývá do stálého syntetizátorového proudu zvuk hobojů a bubnů, později pouze silně nahalených a doznívajících tibetských trub. Velmi experimentální je The Mystery of Milarepa, kde přes zkreslený mužský hlas, kterému není rozumět, se valí široký zvukový proud, který nabude převahy a je ukončen jemnými zvonečky. Vše přejde do nejdelší skladby Obcházení hory Méru. Protože anglický výraz znamená obtáčení, mohli bychom to též pochopit jako duchovní praxi meditace kolem páteře, kterou často v písmech hora Méru symbolizuje.

Nepohnutost vyjadřuje jeden, nepřetržitý proud zvuku a kolem něj se tajemně rozeznívají jemné zvonečky a další tajemné tóny. Zvukový sloupec stále stojí – jako Šiva a kolem se začnou dít věci. Přibývají mystické zvuky a postupně se na ně nabaluje další vrstva zvukové stopy, velmi prostorová, plná tónů a vše naroste do mohutnosti, která se pak ztiší a přejde do poslední skladby, harmonické Opuštění tohoto světa. Ta končí skoro dvouminutovým tichem a přijde přidaná neoznačená osmá skladba, dlouhá skoro pět minut. Její zvláštní, prostá nálada možná vyjadřuje vyšší světy.

Album je velmi osobité a nápadité, snad jen The Mystery of Milarepa z něj vybočuje svým zvukem, ale jinak přináší velkou pohodu a uvnitřnění.

© Jiří Mazánek
© okultura, MMXII

*

Uložit