Popel mrtvých

9
David Parsons: Stupa (CD, gterma037, gTerma, 2014)
David Parsons: Stupa
(CD, gterma037, gTerma, 2014)

David Parsons: Stupa (CD)

gterma037, gTerma, 2014
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Novozélandský hudebník David Parsons se nám dlouho nepřihlásil s novým albem, tak čtyři roky. Není to u něj vsak nic neobvyklého, protože se celý život zabývá mnoha dalšími hudebními činnostmi. U něj je zajímavé, že se vlastně na všechny nástroje naučil hrát sám. V 60. letech minulého století to byly bicí v rockové kapele, po okouzlení sitárem Raviho Shankara se učil na tento nástroj, než pochopil, že je tak těžký, že se vše jel do Indie odnaučit. Pak si přidal další indické nástroje, ale právě  v této zemi slyšel poprvé syntetizátor a zase se na něj doma začal učit sám. Brzy nato ho zaujalo míchání elektronické hudby s etnickou a přírodními nahrávkami. To se objevilo v jeho tehdejších slavných albech Yatra a Himalaya.

Jeho terénní nahrávky byly tak úspěšné, že ho vydavatelství Celestial Harmonies angažovalo na pět let cest po Středním východě, arabských zemích a střední Asii, kde vzniklo mnoho etnických alb s tradiční hudbou.

Z nich bych vyzdvihnul asi nejucelenější 17 CD obsahující komplet arabské tradiční hudby a Hudbu Arménie, obsahující 6 alb. Stejně tak silně na Parsonse ale zapůsobila tibetská ceremoniální hudba, kterou nahrával při svých meditacích s manželkou v klášterech. Její samply, spolu se zvukem sitáru a tanpúry začal intuitivně používat ve skladbách ambientních.

To je případ i tohoto alba Stupa (č. stúpa, ze sanskrtského स्तूप; v pálí thúpa, tibetsky čhörten), kde máme osm skladeb, většinou dlouhých kolem devíti minut. V několika z nich se právě tyto výše zmíněné nástroje a recitace manter tibetských mnichů objevují. Vše tak dostává zcela jiný rozměr, než jaký je obvyklý u elektronické hudby. Ta se stává rovnocenným partnerem těchto etnických zvuků a výsledný dojem není pouze meditativní, ale doslova spirituální, ač nejde o nahrávky napodobující tuto asijskou tradici, ale o vlastní, osobité pojetí vnitřní, hudební cesty k sobě. Hudba působí přirozeně, nejen jako nasazení exotických zvuků na západní harmonie, aby se zaujalo, jak tomu často bývá. Je slyšet, že Parsons intuitivně pronikl do podstaty zvuku. Jeho návrat na hudební scénu se zcela jistě povedl a album Stupa zanechává hluboký dojem.

Uložit