Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Magické zápisky Bestie 666

Aleister Crowley Září - 27 - 2010

Diáře Aleistera Crowleyho

(1914-1920)

Další úryvek z Crowleyho deníků přibližuje okolnosti výkladu jedné z nejdůležitějších pasáží Knihy Thothovy věnované povaze důkazu k přesunutí pís­mene Cade z karty Hvězda na kartu s názvem Císař. Podrobněji je tu rozložen i výklad magického Slova Nového Aeonu AbraHadAbra, které ještě pozdě­ji mění z ABRA-LA-ŠT-AL-ABRA jen na LA-ŠT-AL. Další komentáře k tomuto lze najít v knize Magie v teorii a praxi. V neposlední řadě se tu Crowley dále zabývá mýtoetymologií a hledá kabalistické souvislosti me­zi písmeny a božskými principy, které vysvětlují na­konec i thelémskou trojici Knihy Zákona: totiž Nuit, Hadita a Ra-Hoor-Khuita.

*

An XVI ☉ v 27° Π, ☽ v 1° ♌

Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.

*

Crowley v Tunisu

18. června 1920, ♀.

22:36. Začal jsem psát nový manuskript knihy. Můj magický diář byl teď v posledních týdnech veleplodný; zdá se mi, že to, co jsem našel, je výlučný modus mého zasvěceneckého výrazu. Nepíši normální eseje o určité věci, nebo nějaké texty pravidelně plánovaných in­strukcí. Nejspíše to odpovídá mému napětí a exaltova­nému stavu, urputnému pohybu, za který je odpověď na mé rozluštění všech symbolů. Připadá mi to, jako by tohle vehementní dosahování, tahle rozkoš zakoušená z rychlosti pohybu po Cestě – ‚Vzhůru do aethyru, ó můj Bože! Můj Bože!’1 – byla sprintem po cílové ro­vince na konci tohoto prazvláštního závodu. Nevím, jestli si mám říkat Ipsissimus, a ani na tom nezáleží. Je­diné, co cítím, je že jsem měl dosti ‚osobního nasazení’ po celou věčnost životů, a že tenhle slunovrat bude znamenat iniciaci nového proudu, pravděpodobně úzce praktického významu.

Nazítří bude vycházet nový měsíc na západě, nad Cherbourgem, a tahle Diana má ke mně promluvit hla­sem, o němž je řeč v [Liber] VII, 111:36, jak mi to zjevilo orákulum. První řeč vypadá jako Radost a Láska; druhá jako zatroubení k útoku. Nesnažím se o tom dozvědět více. (P.S. Vyšlo to perfektně; jenže se to týkalo jiné fy­zické osoby.)

Pokračování →

1983-1995: Pluto na trůnu

San Červenec - 3 - 2010

Plútós

Pluton byl v řecké mytologii vladařem podsvětní říše, jindy nazývaný také Hádés. Jeho jméno je odvozeno od řeckého výrazu plútós ( = bohatství) a znamená „ten, který drží bohatství“. Bohatstvím bylo původně míněno obilí uložené ve velkých hliněných sudech pod zemí – odtud vztah Plutonův k podsvětí. Plutokracie tedy znamená vládu bohatých, etymologicky rozloženo na ploutokratia (řeč.) ploutos, „bohatství“ + kratia, „moc.“

Podobně znějící jméno boha bohatství, Plútós, naznačuje těsnou blízkost nejen mýtickou, ale i co se týče atributů.
Podle jedné verze byl zplozen smrtelným Íasiónem (synem Diovým či Minóovým) a Deméterou, která hraje dále významnou roli, na třikrát orané nivě, měl důležitou úlohu v zajišťování bohatých úrod, ale též výnosů plynoucích z obchodu. Byl většinou vyobrazován v podobě chlapce s rohem hojnosti. Tento roh hojnosti patřil koze Amaltheie, jinak též nymfě, která svým mlékem živila malého Dia. Ulomený roh učinil Zeus později nevyčerpatelným rohem hojnosti, který byl u Římanů symbolem bohatství a zván „cornu copiae“.

Hádés patřil mezi známé postavy řecké mytologické scény, a to bylo důvodem mnoha jmen, jimiž byl titulován: Aidóneus1, Orcus, Dis.

Z novoaeonského pohledu podotýkám, že na spodku XVI. tarotového trumfu2, nazvaného Věž nebo Válka, jsou čelisti Díta3, které chrlí plameny na kořen struktury. Nejjednodušší interpretací této karty je ta, že jde o manifestaci kosmické energie4 v její nejhrubší formě. Na obrázku vidíme destrukci existující hmoty ohněm (atribut Hadův).

Lze to pojmout i jako úvod k Atu XX., Poslednímu Soudu, tj. Příchodu Nového Aeonu. To znamená, že naznačuje kvintesenciální kvalitu Pána Aeonu (Ducha svatého). Toto zničení dávno zavedeného Aeonu (Osiridova) se znázorňuje bleskem (opět Diův atribut, Jupiter), plameny a válečnými stroji5, neboť karta se vztahuje k planetě Mars (bůh války) a připisuje se jí z hebrejské abecedy písmeno Pé, které ideograficky znamená „ústa“. Je to temná narážka na Slovo Aeonu, ABRAHADABRA, vysvětlované již v posledním čísle (na str. 89) takto: „Stvořuji, když mluvím.“ Niterně spojené s logogenesí a svatodušní mocí, i s podstatou Nového Aeonu.

Hádés měl nejen slavného otce, jímž byl Kronos (podle jiné verze), ale měl za bratry samotného vládce Olympu, Dia, a vládce moří, Poseidona. Ke svému království přišel tak, že metal losy o vládu nad svitem se svými bratry. Zde vládne společně s manželkou Persefonou nad stíny zemřelých. Do jeho domu smí každý vstoupit, ale pro nikoho není odtud návratu. Nejasné jméno Aidóneus a Hádés se někdy vykládá jako „neviditelný“, a patrné proto mu byla přisuzována divotvorná čapka, jež činila neviditelným6 (srovnej v nordické mytologii „Tarnkappe“). Je nutno odhalit též rodinné svazky tohoto boha: matkou jeho ženy Persefony (Koré) byla Déméter; Persefoné, latinsky Proserpina, jednou trhala na louce květiny a pravé když sahala po narcisu, země se před ní náhle rozestoupila a z hlubin vyjel na svém spřežení Hádés. Unesl polekanou dívku do podsvětí a učinil ji svou manželkou a spoluvládkyní. Zeus později rozhodl, aby usmířil rozhněvanou Déméteru (země), že má Persefoné (obilí) jednu třetinu roku trávit v podsvětí a na dvě třetiny roku se vracet k matce na zem. Tolik k mytologickému pozadí.

Pluto je devátá a zatím poslední planeta slunečního systému. Je to druhá nejmenší planeta systému (průměr = 2.300 km, hmota = 1.76 x 1020 tun). Má největší odchylku a ekcentricitu v orbitu ze všech planet (hvězdný rok = 248,430 pozemských let, perioda rotace = 6,39 pozemských dní, vzdálenost od Slunce 5 900 000 000 km). Je to jakási sněhová koule, uplácána z metanu a vody a smíchaná s nerosty. Povrchová teplota činí asi -230°C. Pluto má řídkou atmosféru, tvořenou částečně metanovými plyny. Může dobře být přechodným objektem mezi planetou a kometou. Pluto a jeho měsíc, Charón7, se nazývají dvojitou planetou. Charón má průměr 1.200 km. Během každého oběhu prochází Pluto dráhou Neptunu po dobu dvacetileté periody, ta poslední začala v roce 1979. Jedinečnost těchto astronomických faktů planety Pluto naznačuje z hlediska astrologie např. tolik, že vlivy vycházející z ní budou velmi řídké, tj. v časové řadě od sebe velmi vzdálené. Pokusme se tedy přejít od astronomie k astromagii.

Pokračování →

Fraternitas Saturni dnes aneb saturnštěji nelze více

Fráter Set-Horus O.S. Květen - 19 - 2010

V jednom (zřejmě fiktivním) interview1 »podává současný velmistr Fraternitas Saturni podrobnou zprávu o Řádu. Poprvé během padesáti let se dostává tímto veřejnosti autentického vhledu do snad nejdůležitějšího bratrstva německé kulturní oblasti… Rozhovor mezi dvěma angažovanými praktiky a zpráva ke stavu moderní magie. Historický dokument prvořadého významu« 2.

Stephen Edred Flowers: Fire & Ice: Magical Teachings of Germany's Greatest Secret Occult Order

Kdo přichází s vysokými nároky, musí být připraven na to, že bude též později podroben kritické zkoušce, ačkoli je to velmi obtížné pro nezasvěcené s nedostatkem použitelných pramenů3.

Na několika příkladech má být doloženo, že toto interview je vskutku »historický dokument prvořadého významu«, zajisté kvůli tomu, že lze jen stěží zamezit úpadku kdysi věhlasné lóže.

→ Fráter V ... D ... = Mistr Scorpio

Již jméno dotazujícího se uvádí nežádoucího čtenáře v omyl. Je vzbuzován dojem, jako by se s velmistrem Fraternitas Saturni bavil nějaký nestranný spisovatel, jenž je znám v kruzích magie a také v celé německy mluvící oblasti. Ve skutečnosti je to rozmluva mezi dvěma lóžovými bratry, neboť »fráter V ... D ...« vstoupil do FS jako bratr »Scorpio« roku 19844.

→ »Magický« rok 1984

Od poloviny až do konce 80. let se projevovala ve Fraternitas Saturni tendence k silným změnám (str. 45). »Od roku 1984 následoval především návrat k saturnskému« (str. 47).5

Nápadné je, že tento chvályhodný návrat k pravé podstatě saturnské lóže se dává do souvislosti s datem přijetí fráterů V ... D ... »Scorpia« a »Thota« a tento rok je považován za důležitý6.

Mluví se sice v jiné souvislosti o »nadutém jáství« (str. 44), avšak na konkrétní osobu to vztahováno není.

Pokračování →

Komentáře k AL: IV. část

San Květen - 5 - 2010

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San

*

Opravdovým symbolem božství, které chápeme jako kreativní energii, proto není ani matka nebo muž, nýbrž dítě.
Toto dítě není jen pouhým symbolem růstu, ale úplné morální nezávislosti a nevinnosti. Lze pak očekávat, že Nový aeon vymaní lidstvo z jeho předstírání altruismu, posedlosti strachem a vědomí hříšnosti. Bude si plně vědomo účelu své vlastní existence. Nebude již možné se přesvědčovat o tom, že se musí podrobovat nesrozumitelným normám; bude trpět záchvaty dočasného utrpení; bude absurdně vnímavé na bolest a trpět nesmyslným terorem; bude vysloveně bez svědomí, kruté, bezmocné, afektované a ambiciosní, aniž bude vědět, proč tomu tak je; nebude schopno používat rozumu, přesto bude v tu dobu intuitivně tušit pravdu. Mohl bych donekonečna pokračovat ve vyjmenovávání těchto stigmat dětské psychologie, jenže čtenář tak může učinit právě tak sám, a každá myšlenka, která mu přijde na mysl jako charakteristická pro děti, ho udeří do očí, protože ji bude možné vztáhnout na historické události počínaje rokem 1904, od první světové války až po prohibici. A pokud má aspoň trošku dar chápat symbolickou řeč, ohromí ho adekvátnost a přiléhavost novoaeonského duchovního resumé, jak jej nalezne v Knize Zákona.

Mohu ještě poukázat na to, že kralování Korunovaného a vítězícího Dítěte je časově omezenou samotnou Knihou Zákona. Verš 111:34 nám dává na vědomí, že Horus bude naopak vystřídán Thmaistou, tou s dvojitou holí, tou, která kandidáta cele zasvětí, a třebaže víme jen málo o jejích zvláštních vlastnostech, víme aspoň tolik, že její jméno je Spravedlnost.

*

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

Pokračování →

Komentáře k AL: III. část

San Květen - 5 - 2010

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil SAN

*

Kniha Zákona předpokládá vědomý a „božskou prozřetelností“ nasměrovaný běh duchovní evoluce. Předpokládá existenci tělesa zasvěcených, kteří se zaslíbili hlídce pro blaho lidstva a svoji moudrost sdělují kousek po kousku člověku v míře odpovídající jeho schopnostem ji přijmout. Zasvěcenec si je dobře vědom toho, že jeho instrukce může být zlovolně desinterpretována nepoctivci a hlupci; a není všemohoucí, musí si nechat líbit překroucení svých výzev a pouček. To vše je součástí hry. Liber I vel Magi říká mágovi (tamtéž definovanému jako zasvěcenec pověřený úkolem sdělit lidstvu novou pravdu), co může očekávat…

*

 

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

AL, III:1
Slovní hříčka se znělou a neznělou souhláskou s-t a z-d má hluboký kabalistický smysl podobně jako hadí s-s-s a včelí b-z-z. První značí nestvořené (nebeské) a druhé stvořené (pozemské). Stojí za to si všimnout samotné funkce a pohybu jazyka při artikulaci těchto protikladných souhlásek. Samotné slovo „reward“ nedává představu o tom, zda-li je míněno jako odměna za projev moci a vůle nebo jako odplata za nemoc a zvůli. Jde o Pána s dvojitou holí, která může být jednomu zlověstnou symbolikou hrozící baštonády a druhému královským žezlem. „Re“ znamená „znovu“ nebo „opět“ (lat.) a „ward“ jako sloveso „hlídat“, „chránit“, „hájit“, „krýt se“. Vzhledem k tomu, že Horus je bůh v podobě sokola, stojí za to vzít v úvahu i samotné sloveso „reward“, jež v lovecké hantýrce znamená „dát psům nebo sokolům vnitřnosti nebo droby skolené zvěře“. – San.

Pokračování →

Spřízněné weby