Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Bůh jest přítomen!

San Únor - 13 - 2016
William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem (Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem
(Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem

304 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 465 Kč

ISBN 978-80-262-0914-0

 

Soubor rozhovorů z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycuje vývoj osobnosti a ducha C. G. Junga a tvoří jej zhruba dvacítka interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Najdeme tu i slavný rozhovor Junga s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, proslulý větou vyjadřující víru v Boha jinak: „Nemusím věřit, ale vím.“

Jung v rozhovorech popisuje mj. i svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
William McGuire (1917-2009) působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů a Richard Francis Carrington Hull (1913-1974) překládal Jungovo dílo do angličtiny. R. F. C. Hull např. napsal společně s Eugenem Herrigelem Zen in the Art of Archery (č. Zen a umění lukostřelby, Pragma 2005), s psychologem Erichem Neumannem (1905-1960), jedním z nejnadanějších Jungových žáků, pak The Origins and History of Consciousness (Princeton Classics, 2014).

Pokračování →

Cosi cizího…

San Listopad - 17 - 2014
978-80-7207-969-8

Michael FitzGerald: Nacistická okultní válka. Hitlerova smlouva se silami zla (Volvox Globator, Praha 2014)

Michael FitzGerald: Nacistická okultní válka. Hitlerova smlouva se silami zla

248 stran, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2014, vydání první, vázané, cena 499 Kč
ISBN 978-80-7207-969-8

*

Michael FitzGerald je historik zaměřený především na německou historii let 1918-1945. Začínal s poezií, krátkými povídkami a non-fiction. Je uznávanou autoritou na Výmarskou republiku a období nacismu a jeho druhá kniha, Adolf Hitler: A Portrait, získala cenu za nejlepší historickou biografii.

V září 2009 vyšla jeho kniha Nacistická okultní válka v nakladatelství Robert Hale. Dále je autorem knih Ragged London: The Life of London’s Poor, Storm Troopers of Satan, American Destiny: From Adam to Obama, The Making of Modern Streatham.

Kniha má famózní fotografické snímky a díky jejímu velkému formátu navíc dobře vyniknou (prameny uvedeny na str. 4).

Hned v úvodu poukazuje Michael FitzGerald na „širokou škálu teorií, které nabízejí okultní výklad nacismu. Tyto myšlenky se začaly vynořovat už ve 30. letech 20. století, ale do obecného povědomí vstoupily a staly se módou teprve o tři desetiletí později díky ohromujícímu úspěchu Pauwelsovy a Bergierovy knihy Jitro kouzelníků.“

V češtině jsme navíc měli možnost číst již řadu knih na toto téma: Nicholas Goodrick-Clarke: Okultní kořeny nacismu (dvě vydání: Votobia, Olomouc 1998 a Eminent, Praha 2008), Nicholas Goodrick-Clarke: Černé slunce (Eminent, Praha 2006), Nicholas Goodrick-Clarke: Hitlerova kněžka (Grada, Praha 2011), Christopher Hale: Himmlerova křížová výprava (Columbus, Praha 2005), Trevor Ravenscroft: Kopí osudu (Eminent, Praha 2003), Trevor Ravenscroft, Wallace-Murphy Tim: Znamení bestie (Eminent, Praha 2003), Peter Levenda: Nesvatá aliance (BB art, Praha 2004) ad.

Pokračování →

Lidé měsíčního svitu

San Duben - 27 - 2014
Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika (Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika
(Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika

628 stran, Pulchra, Praha 2013, vázané
ISBN 978-80-87377-59-8

*

Vyprávění nočních hubeňourů, úhledný špalík, shrnuje přehledně, ve čtyřech oddílech – z toho první o třech částech – dějiny frenetické literatury od raného novověku po současnost. Jeho pořadatel, Patrik Linhart (7. srpna 1975 – i když jsem si kladl otázku, zda PL není jen přízrak Ahasvera, neb jsem našel různé roky mistrova údajného narození: např. 1971, 1973 i 1975 – pozoruhodné!), patří ke střední generaci: prozaik, básník, publicista, výtvarník, performer a mystifikátor, žije v Duchcově a v Teplicích-Šanově. Vyšlo mu zatím jedenáct knih, z těch posledních např. cyklus povídek Spící Hrůza (dybbuk 2011), Památný den v Duxu (Krásné nakladatelství, 2012) a Lunhard (Krásné nakladatelství, 2013). Nejlépe uvést jeho vlastní slova, máme-li zachytit alespoň odlesk jeho bytosti:

„Kupuji si knihy v Mekce intelektuálů a tu a tam i drahá díla, naposledy Ladislava Klímy dílo – zatím 2 svazky, neboť Velký román mám ve třech kusech od Pražské imaginace. V každém případě to není dílo, které by si počínající milovník Ládi Klímy měl koupit. Ne-e, jinak se z něj stane buď velký odpůrce nebo velký fanatik, obojí nemožno s dobrým svědomím doporučit. Další poměrně drahá kniha, kterou však doporučuji, je výstřední bibelot o brutálním umění (jak slova svádí) či spíš o jemném umění psychické kresby vedený Alenou Nádvorníkovou. Vedle těchto knih, které střídavě čtu již několik měsíců, mám v posteli dílo mladé Rusky na téma mrdání a fetování, které mi přijde dobré tak na honění si brka v pelechu a to jenom když jsem sám doma a nechce se mi vstávat. Nudu ranního vstávání pak kompenzuji návratem ke Karlu Bodlákovi od Vikiho Shocka. Půvabné knížce od člověka, který se opravdovým dandym alespoň chtěl stát. Večery pak patří vskutku aktuelním autorům a svěžím knihám. Načínám je knihou E. A. Poea Zrádné srdce přeložené Josefem Hiršalem a přáteli v památném roce 1959 a letos naposledy poloreeditované. Pak se věnuji tomu, co letí: Balla, Stasiuk a Tokarczuková. Se slovy Stasiuka: „V Dukle se vždy něco děje, naposledy zvláštní slunce a mrholení,“ se vracím ke střídavé četbě Kašpara noci od Aloysia Bertranda a antologie Bytosti schopné zemřít – prokletí básníci. Ta antologie je v pořádku, jen editoři zvolili nechutně patetický tón, který odpudí každého, kdo se právě pateticky nechce poeticky přeposrat“ (Haluze, 09/2009, str. 48).

Vyčníval bych asi jako Barbey d´Aurevilly – odporný katolíkům a zároveň nepřijatelný pro royalisty.

Ono „vyčnívání“ nejlépe vystihuje donkichotskou jízdu páně Linhartova životem. Ne vždy, spíše výjimečně se úvodem věnujeme osobnosti autora. Máme-li však porozumět zalíbení „nočního hubeňoura“ ve vyprávění příběhů lidu měsíčního svitu, stojí za to odběhnout a přečíst si některé zprávy, co nám internet dal.

Pokračování →

Hitlerova základna v Antarktidě

San Únor - 5 - 2014
RFZ-4 (1938)

RFZ-4 (1938)

Mýtus a konspirační teorie

*

Nové Švábsko (Neuschwabenland) je zeměpisný název vztahující se k oblasti Antarktidy v Zemi královny Maud. Německo ji začalo zkoumat již v roce 1939 a pojmenovalo ji po lodi z této expedice, Schwabenland, jíž se tohoto jména dostalo podle historické německé země Švábsko.

Třetí německou antarktickou expedici (1938–1939) vedl Alfred Ritscher (1879–1963), kapitán Kriegsmarine. Hlavním důvodem bylo nalézt v Antarktidě oblast pro německou velrybářskou stanici za účelem zvýšení produkce tuku. Dalším cílem bylo provést průzkum možných lokalit pro německou námořní, resp. ponorkovou základnu.

Thule Triebwerk Tachyonator 7

Thule Triebwerk Tachyonator 7

Nicholas Goodrick-Clarke ve své knize Černé slunce[1] uvádí, že „už na začátku 50. let začaly v německých nacionalistických kruzích kolovat pověsti, že létající talíře, objevující se už na sklonku druhé světové války, jsou ve skutečnosti německé superzbraně, které byly vyvíjeny a testovány již ve Třetí říši. V květnu 1945, když Německo kapitulovalo, byla prý tato technika přemístěna do bezpečí v Arktidě, Jižní Americe a Antarktidě.“

Hojná pozorování UFO byla tudíž spojována s tajnou přítomností nacistů v odlehlých a nedostupných oblastech světa. Kořeny mytologie o nacistických létajících talířích spočívají v úzce spřízněném mýtu o přeživším Hitlerovi.

Pokračování →

Ve stínu Zlatého chrobáka 1853-2013

Martin Jiroušek Srpen - 4 - 2013
EAP

Edgar Allan Poe

„Sakra, ten chlapík křepčí šíleně, asi jej kousla tarantule.“
Charles Dibdin: Všechno špatně

Isidin brouk, pekelně těžký, groteskní, tedy i elegantní a lehký, výrazný jako zlatý odlitek té nejrafinovanější literární formy, stojí na počátku českého moderního hororu. Jeho role není jednoduchá, přilétá do oblasti plné barokních a romanticky bujarých rejů umrlců, oběšenců skákajících ze šibenice a rudolfínských mágů, do krajiny vodníků a moráků. Teprve čas ukáže jeho směr od staroegyptských božstev k ultramoderní krkavčí hrůze, kdy se s podivným šelestem budou rozevírat jeho lesklé krovky… nad jámou s kostmi.

4. srpna, přesně před 160 lety chudý student z nemajetné rodiny truhláře – František Šebek (1831-1873) uveřejnil vůbec první český překlad klasika moderních žánrů detektivky, hororu a sci-fi Edgara Allan Poea: Zlatý chrobák. Český horor tak letos slaví pozoruhodné výročí a nejen jedno. Ve vztahu k filmu a literatuře, která souvisí s jeho formováním, ale nikoliv pouhého žánru. Tady někde se totiž dostáváme k elementárnímu jádru věci – k vytváření samotné podstaty. Před 100 lety to začalo v audiovizuálním umění a ještě dříve v psané literatuře. Byly položeny základní kameny a byla vytvořena pevná výchozí pozice. Tam, kde někteří vidí jen pár desetiletí, je ve skutečnosti o dost hlubší brázda a v případě nadnárodních a obecných vztahů dokonce zásadní pozice. Před sto lety se zúčastnili čeští tvůrci průlomového natáčení nejvlivnějšího předválečného hororu německé produkce Pražského studenta (Der Student von Prag, 1913), za jehož úspěchem stál novodobý prokletý básník, patolog lidské duše, geniální a rozporuplný bohém Hanns Heinz Ewers (inspirátor H. P. Lovecrafta, A. Crowleyho a také A. Hitlera). Ještě hlouběji však sahá přímá geneze hororu v českém periodiku. A iniciátorem nemůže být nikdo menší než samotný král hrůzy Edgar Allan Poe, Američan, kterému však teprve Evropa zajistila trvalou slávu. Nepochybně symbolistní Francie, ale svým dílem přispělo i romantické a posléze dekadentní Česko.

Pokračování →

Roberto Bolaňo: Nacistická literatura v Americe (Argo, Praha 2011)

Roberto Bolaňo: Nacistická literatura v Americe

200 stran, nakladatelství Argo, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-257-0436

Roberto Bolaňo Ávalos (1953-2003) se narodil v Santiagu jako syn řidiče náklaďáku (a příležitostně též boxera) a učitelky. Dětství strávil na jižním pobřeží Chile a podle svých vlastních slov byl hubeným, krátkozrakým, knihomolským a bezvýrazným dítětem. Trpěl dyslexií a i proto byl ve škole často utiskován a považován za outsidera.

V roce 1968 se jeho rodina odstěhovala do Mexiko City, Roberto byl vyloučen ze školy, začal pracovat jako novinář a angažoval se v levicové politice. Během nepokojů, kdy se generál Pinochet postavil proti prezidentovi Allendemu, byl Roberto dokonce kvůli podezření z terorismu zatčen, strávil osm dní ve vazbě a tuto zkušenost vylíčil v povídce Taneční kartička. Tato událost bývá v životě spisovatele nezřídka považována za klíčovou. Podle jedné verze těchto událostí nebyl mučen, jak očekával, avšak – jak sám sděluje – „mezi půlnocí a svítáním jsem slýchával křik mučených; nemohl jsem spát a neměl jsem na čtení nic jiného než časopis v angličtině, který tu někdo zanechal. Jediný zajímavý článek pojednával o domě, který kdysi vlastnil Dylan Thomas… Z té díry jsem se dostal jenom díky dvojici detektivů, s nimiž jsem studoval na střední škole v Los Angeles.“

Bolaňo se jako mladík potuloval a nějakou dobu bydlel v Chile, Mexiku, El Salvadoru, Francii a Španělsku. V sedmdesátých letech ho obdiv k levicové politice zavedl k trockismu a stal se zakládajícím členem minoritního básnického hnutí infrarealismu – hlásili se k němu mj. Cuauhtémoc Méndez Estrada, Ramon Méndez Estrada, Bruno Montané, Rubén Medina, Juan Esteban Harrington, Oscar Altamirano, Jose Peguero, Guadalupe Ochoa, Jose Vicente Anaya, Edgar Altamirano, Elmer Santana, Mara Larrosa a také Mario Santiago Papasquiaro, který mu posloužil jako předloha pro postavu Ulisa Lima v jeho novele Divocí detektivové (1998, česky Argo 2009).

Pokračování →

Nicholas Goodrick-Clarke: Hitlerova kněžka (edice Mysterion, Grada, Praha 2011)

Nicholas Goodrick-Clarke: Hitlerova kněžka

288 stran, edice Mysterion, Grada, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-247-3561-0

*

Sávitrí Déví byla filosofka, náboženská myslitelka a neúnavná bojovnice za národní socialismus, indoevropské pohanství, vegetariánství, práva zvířat a hlubinnou ekologii. V roce 1958, kdy jí vyšlo dílo Blesk a Slunce, její opus magnum, se zařadila mezi nejoriginálnější a nejvlivnější myslitele národního socialismu v období po druhé světové válce.

Její rodné jméno je Maximiani Portasová, měla anglickou matku, řeckého otce, narodila se ráno 30. září 1905 a vyrůstala v Lyonu, kde studovala filosofii. Cestovala po světě, pobývala v Řecku, kde „zahájila svou celoživotní odysseu za árijskou rasovou filosofií“, pobývala také v Egyptě, kde ji okouzlil Achnatonův sluneční kult a posléze se začátkem třicátých let minulého století usadila v Indii, kde ji hluboce zaujal hinduismus, jehož představitele varovala před muslimským nebezpečím.

Okolnosti narození Sávitrí Déví nebyly příznivé. Přišla na svět o dva a půl měsíce dříve, počata v noci z 13. na 14. března 1905. Porod byl obtížný a vážila pouhých 930 gramů. Doktor rodičům sdělil, že dítě nepřežije. Měla být jejich jediným dítětem. Její matce Julii Portazové (rozená Nashové) bylo čtyřicet, otci Maximu Portazovi čtyřiačtyřicet. Ze strachu z dalšího rizikového těhotenství se už nikdy znovu nemilovali. Dítěti dali jméno Maximine Julia Portazová, a čekali, až umře.

Jenže její životní síla byla nevídaná. Bylo pro ni uchystáno cosi velkolepého.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b