Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Max Corbacho & Bruno Sanfilippo: Bioma (CD, ad113, ad21music, 2011)

Max Corbacho & Bruno Sanfilippo: Bioma (CD)

ad113, ad21music, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Na tomto společném projektu se sešli dva velmi citliví a jemní španělští hudebníci, zabývající se především ambientní hudbou. S Maxem Corbacho jsme měli možnost se seznámit již na několika albech, která přinášela hudbu tak trochu ovlivněnou Steve Roachem, ale ve vlastním, spíše vřelém než temném pojetí a s mnoha melodickými prvky. Bruno Sanfilippo uchvátil svou meditativní hrou na piano na posledním albu s Mathiasem Grassowem. O to více mě překvapilo toto CD, které zcela vybočuje z těch, která jsme slyšeli od těchto hudebníků.

Jde o jakýsi ekologický projekt. Samotný název Bioma, v angličtině „biome“, v podstatě označuje určitou oblast, v níž je propojen ekosystém rostlinný, zvířecí i zemský. V tomto případě jde o španělský region Tarragona, kde oba hudebníci pořídili terénní nahrávky, které se staly základem tohoto alba.

Pokračování →

Bruno Sanfilippo & Mathias Grassow: Cromo: Piano & Drones (CD, ad112, AD21 Music, 2010)

Bruno Sanfilippo & Mathias Grassow: Cromo: Piano & Drones (CD)

6 skladeb, ad112, AD21 Music, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Německý hudebník Mathias Grassow, přední světový hráč v oblasti drone ambientu, se rád na svých albech spojuje s dalšími zajímavými osobnostmi, hlavně s těmi, kteří hrají akusticky. Tím je i španělský pianista Bruno Sanfilippo, s nímž již vydal jedno úspěšné CD Ambessence. Tentokrát má album Cromo, což znamená španělsky chróm, šest skladeb se stejným názvem jako celé CD a jen vždy číslo, které je odlišuje. Avšak není to jen číslo, ač nástroje jsou vždy stejné – akustické piano Steinway a Neuronal V-synth drones, k nimž si Grassow občas přidal skleněnou harfu či zvonky. Avšak to je tak dokonale v celkovém zvuku zmixováno, že to v podstatě nepostřehnete. Občas se také objeví samply tibetských mís Klause Wieseho, ale to není v krátkém bookletu ani zmíněno.

Ve skutečnosti to také není důležité, protože podstatný je závěrečný zvuk. A to je prostě nádhera! Svou jemností, citlivostí, intimitou, přirozeným plynutím a atmosférou mi CD připomnělo rané nahrávky Briana Ena.

Pokračování →

Max Corbacho: Moontribe
(CD, ad201, ad21music, 2003)

Max Corbacho: Moontribe (CD)

67:39, ad201, ad21music, 2003
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Kolekce dosud nevydaných skladeb původně zamýšlených pro různé projekty spolupráce, které však nakonec nespatřily světlo světa plus dvě úplně nové skladby. Moontribe španělského umělce Maxe Corbacho vytváří nesmírně hluboký vesmír, kde se spektrální barvy střetávají s plynoucími tribalistickými a pulzujícími plochami groove. Etno-kyber-ambientní rytmické zvukové plochy s hypnotizujícími zvukovými efekty a techno-tribalistickými beaty.

Album Moontribe je z roku 2004, kdy Max Corbacho již rozvinul své počátky z prvního alba Vestiges k velmi propracovaným skladbám. Nejprve bych chtěl upozornit na chyby v označení času první a poslední skladby, kdy vždy na začátku vypadla číslice 1 a tím se nedozvíte, že skladby jsou několikrát delší. Máme tu šest skladeb, z nichž první čtyři byly součástí pódiových vystoupení z let 2000 – 2001 a zbývající dvě jsou natočeny koncem roku 2003.

Všechny skladby jsou vzájemně propojeny a přecházejí do sebe. Začátek mi připomíná Roachovo album Storm Surge, také z veřejného vystoupení, svou dynamičností a zvukovou smrští. Také zde máte pocit, jako by se zvukové plochy od sebe rozestupovaly a vše držel jen tvrdý, tepající rytmus. Ten je pochopitelně hrán na elektronické perkuse a podporován kovovými švihy zvuku podobného svištění drátěného prutu.

Pokračování →