Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Orfeův sestup do podsvětí. Výbor z orfických textů (ed. Krištof A. Erhart, Pavel Mervart, Praha 2011)

Orfeův sestup do podsvětí. Výbor z orfických textů

236 stran, ed. Krištof A. Erhart, Pavel Mervart, Praha 2011, vydání první, brožované
ISBN 978-80-87378-82-3

*

Tento výbor představuje průřez doposud nejlepší edicí orfických zlomků a svědectví, kterou sestavil španělský odborník na problematiku orfismu Alberto Bernabé. Orfismus je obtížně definovatelný fenomén starověkého řeckého náboženství, v jehož rámci vytvořil jakýsi organizovaný útvar, jehož učení uchovávala sekta, nebo společenství stejně smýšlejících stoupenců. Následovníkům Orfea bylo přisuzováno označení Bakchos (Dionýsův epitet). Dokonce se výslovně zakazovalo pohřbívat „nezasvěcené“ (totiž „ty, kteří se nestali Bakchy“). Výraz „stát se Bakchem“ navíc předpokládá průběh přechodového rituálu, v němž zasvěcený prodělá změnu svého stavu a vstoupí do stavu jiného, mezi ostatní zasvěcené – „mysty a bakchy“.

Myšlenky orfismu se mísily se starým pythagoreismem na jedné a orgiastickými kulty Dionýsa na druhé straně. Nikdy nevytvořil svébytný náboženský systém, současně však platí i to, že se prolínal do ostatních náboženských proudů té doby, ovlivňoval je a sám jimi byl ovlivňován. Patrně docházelo (nebo minimálně alespoň jednou došlo) k tomu, že z této symbiózy vzešla i komunita, kteří sami sebe nazývali „orfiky“, jako tomu bylo ve starověké Olbii.

Pokračování →

Chaoticum: (Psycho) Log: Y
(HCD 09, HORUS CyclicDaemon, 2007)

Chaoticum: [Psycho] Log: Y (CD)

16 skladeb, HCD 09, HORUS CyclicDaemon, 2007
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Existence experimentálního dark-ambientního projektu Chaoticum sahá do roku 2004 do amerického Beaumontu. Ten se však svého albového debutu dočkal teprve nyní, a to díky brněnskému vydavatelství HORUS CyclicDaemon, které se ve své ediční řadě zaměřuje především na tituly s hmatatelnější, spirituálně orientovanou myšlenkovou stopou.

Výrazně okultistické a hororové vyznění alba, nabízí kromě rytmických vzorců, strašidelných hlasů či melancholických tónů piana, nezvyklé hudební dobrodružství, a je pro ediční záměr brněnského labelu záležitostí přímo signifikantní.

O mnohém jakoby vypovídala již „jména“ jednotlivých členů seskupení – The Reverend Dann Kriss, Silent Soror Krystalis, Hugh Jorgan, The Mad Cellist a Uncle Jesse. Zásadním se však zdá být především umělecký koncept Chaoticum, načrtnutý již dříve na řadě demonahrávek či skladbách, vydaných na několika samplerech.

„Je to neuvěřitelné, síla přítomnosti je zde… Nespoutaná trvalost bytí… Hrozivá zrůdnost vědomí čehosi, jednou probuzeného, se nemůže nikdy vrátit zpět.“ Slova evokující šílenství oscilují mezi napůl pomateným hlasem [Ancient Hollow, 3:56] a explicitním elektronickým soundem nahrávky, která jakoby proplouvala někde mezi obsedantní psychedelií The Legendary Pink Dots, neuroticko-esoterickou nonšalantností Coil či mrazivými rituály skandinávských Coph Nia.

Pokračování →

Carl Gustav Jung: Paracelsica. Dvě studie o renesančním mysliteli a lékaři (Vyšehrad, Praha 2002)

Carl Gustav Jung: Paracelsica. Dvě studie o renesančním mysliteli a lékaři

132 stran, Vyšehrad, Praha 2002, vydání první, vázané
ISBN 80-7021-548-8

*

AVREOLVS PHILIPPVS THEOPHRASTVS BOMBASTVS VON HOHENHEIM – PARACELSVS.

Přesný den jeho narození není znám, má se však za to, že spatřil světlo tohoto slzavého údolí 1. května 1493 v Einsiedeln ve švýcarském kantonu Schwyz, snad pouhých deset let po Martinu Lutherovi. Koperník tehdy začínal na universitě v Krakově svá astronomická studia. Rok předtím se Kryštof Kolumbus vypravil hledat námořní cestu do Indie a spustil kotvu u jednoho ostrova před pobřežím Střední Ameriky. Na německém trůně seděl Maxmilián I. V srpnu roku 1493 zemřel Friedrich III., poslední německý císař, který byl korunován v Římě. Šlechta zchudla. K starým švábským rodům patřili také Bombastové von Hohenheim, o nichž se v úředních listinách děje zmínka už na počátku XII. století.

Famoso Doctor Pareselsvs

Při křtu dostal syn Wilhelma von Hohenheim jména Philippus Theophrastus. Jméno Aureolus bylo spíše lichotivé; „Zlatohlávkem“ volali na chlapce asi rodiče. Nelze přesně říci, co pohnulo otce k tomu, aby zvolil jméno Philippus, nápadné je Theophrast, a usuzuje se, že ho otec dal svému synu z úcty k Theophrastovi, žákovi řeckého filosofa Aristotela. Tohoto jména si také Paracelsus po celý život cenil. Wilhelm von Hohenheim po desetiletém manželství ztratil svou ženu, osmiletý chlapec přišel o svou matku. Od matčiny smrti byli na sebe otec a syn vnitřně odkázáni.

Na doporučení benediktinského opatství v Einsiedeln mniši kláštera v St. Paul v údolí Levantu vzali na sebe úkol vštípit Paracelsovi základní znalost latiny a uvést ho vůbec do věd. Už tehdy začal doprovázet otce na lékařských pochůzkách, kde u loží nemocných poznával bídu utrpení a neúprosnost umírání. Celý Theophrastův život ve Villachu byl založen na pravém nazírání a na smyslové zkušenosti – tam poznal „živoucí“ vody, tryskající z hlubin země, používané k léčebným účelům i život člověka v šachtách, když pozoroval žíly kovu prostupující horninou. Po boku svého otce denně stál před mnohostranností života v říši rostlin, zvířat a lidí a nic nevěděl o skvělé, břitké logice a o duchaplných slovních potyčkách. A když tento svět opouštěl, aby se jako jeho otec stal lékařem, nevěda ani o tom, přinášel si již do světa vysokých škol svůj vlastní, pevně ohraničený svět, který tam musel prokázat.

500 let Paracelsových. (Podle knihy Ludwiga Englerta: Paracelsus – člověk a lékař.) Revue HORUS, 1/1993, str. 42-68.

Pokračování →

Stephen Mace se narodil v Kalifornii v roce 1948 a v období dospívání se odstěhoval do Milfordu ve státě Connecticut. Magií se zabývá od roku 1970 a pravidelně přispívá do anglického časopisu Chaos International. Napsal knihy: Stealing The Fire From Heaven: A Technique For Creating Individual Systems Of Sorcery; Squeezing Being: A Modern Approach To Reality Manipulation, a Taking Power: Claiming Our Divinity Through Magick. Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás a podstata Spareovy magie spočívá v jeho řešení hlavolamu objektivity a subjektivity, makrokosmu a mikrokosmu.

*

Celá podstata otázky »Co je skutečné?« spočívá v zásadě v tom, že nás trápí touha poznávat už od té doby, co si lidé začali být vědomi sami sebe a dokázali si uvědomit, že na ni potřebují znát odpověď. Největší obtíže způsobuje problém vymezit, co je objektivní a co je subjektivní, nebo co se opravdu nachází vně a co je jen na ni projektováno našimi vlastními dispozicemi – našimi nadějemi, potřebami, obavami a také předsudky, ať už jsou vědomé nebo nevědomé, připouštěné nebo potlačované. To všechno, co známe, je tím, co postřehujeme, takže je zhola nemožné, aby to bylo absolutně objektivní, a přesto je objektivní realita sdostatek reálná, což může potvrdit každý, kdo měl automobilovou nehodu.

Eliminace dispozic vnímajícího je jediným hlavním cílem vědecké metody i se svým důrazem na měřitelnost a opakovatelnost, které mají zajistit, aby vědecké teorie fungovaly pokaždé, když je chce někdo odpovídajícím způsobem použít. Tyto pojistky však dostoupí svých mezí, jakmile začneme studovat něco, co má vědomí, neboť mysl nemůže být změřena a na pokusy donutit ji, aby vyhověla požadavkům na opakovatelné experimenty, odpoví s perverzním a výsměšným vzdorem. A přestože tomu tak je, pořád ještě se jistí akademičtí psychologové snaží redukovat veškeré mentální funkce na něco, co lze kvantifikovat v laboratorních podmínkách a dojít ke zcela logickému závěru, že mysl není nic víc než vedlejší účinek existence nervové tkáně. Má to asi takový smysl, jako kdybychom se pokoušeli napravit zlomenou nohu modlitbou a zároveň je to i nejjasnějším důkazem toho, že striktně vědecký postup na tomto místě přestává fungovat.

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem, neznamená to však, že tak unikneme hlavolamu objektivity a subjektivity. Namísto toho zformulujeme tento problém znovu jakožto problém makrokosmu a mikrokosmu. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás. V tradičním pojetí mágové předpokládají, že ten či onen starodávný planetární mytologický aspekt je popisem sil těchto »bohů«, kteří působí jaksi zvenku a že lidská entita – jakožto »kreace« či »emanace« těchto bohů – je skladbou těchto sil, které takto zakoušíme zvnitřku. Jakmile mág jednou zvolí patřičnou božskou strukturu, má – ať už jde o muže či ženu – k dispozici techniky ceremoniální magie, s jejichž pomocí může manipulovat se silami, které jsou v této struktuře obsaženy a může díky nim buď tuto moc povznést nebo ji upozadit, přivolat ji nebo ji nechat zeslábnout, podle toho, jak tomu chce jeho vůle.

Pokračování →

Steve Roach & Vir Unis: Blood Machine (CD)

Steve Roach & Vir Unis: Blood Machine (CD)

8 skladeb | Green House Music | GHM00101
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

GreenHouse Music nás uvádí do fantastického světa Steva Roache spolupracujícího zase znovu s vycházející hvězdou, zvukovými sochaři Vir Unis. Evoluce elegantního futurismu… jde o další vysoce anticipovanou kapitolu v příběhu Body Electric (1999) & Light Fantastic, tentokrát (2001) tu ovšem máme úplně novou knihu. Tenhle projekt prošel ve svém vývoji v posledních dvou letech několika fázemi. Bylo stvořeno mnoho útržků a ponecháno dočasně svému osudu, neboť stále přicházely nové objevy, které napěchovaly pytel kouzel až k prasknutí. Roach a Vir Unis je vytáhli všechny, aby stvořili hudební zážitek, který plyne s přirozenou precizností krve oživujícího tělo, a to cestou neustálého rozvíjení hyperstatických fraktálů, jež rozsvěcují a rozdýchávají zvukové světy, které jsou unikátní pro svého ducha spolupráce.

Po vydání více než 50 nahrávek za 20 let není Roach stále k zastavení, spolupracuje s obrovskou spoustou nejvybranějších jmen z elektronického světa. Roach a Unis vytesali dílo nekonečné krásy a vize. Unis dodali unikátní říz mixu a dělají to s fluidními perkusemi citlivosti ve stylu groove. Toto kompendium osmi dlouhých skladeb představuje fúzi záblesků vnitřní tělesnosti s venkovním světem nejistoty. Touto nahrávkou vám vytane na mysli příchuť starých & nových Tangerine Dream, adaptovaných na post-elektronický věk. Pokud sledujete základní koncept, proniknete do přílivové vlny ve stylu odyseje Julesa Verna. Toto konceptuálně meditativní dílo vás uvede do stavu polovědomého bytí, ale nechá vás na místě, když jste se udělali…

Blood Machine je pozitivně vzrušující, vyšťavující a dechberoucí, jak vykládá své kyber-elektro-organické psychodrama skladbu za skladbou a skladbu za skladbou. Tohle album je pěknej vopruz!

Blood Machine je, řečeno metaforicky, sonickou verzí Fantastické cesty 21. století. Začíná kmitáním rytmů a fraktálových groove rytmů (pojem který se používá k popisu hyper-rychlých beatů, které opepřují skoro celé album) skladby Dissolving the Code, posluchač je transportován do ultra-rychle pulzujících zvukových ploch, které víří & tepou rychlostí křídel kolibříka, chvějivé kyber-spršky syntezátorů a kinetických elektro-rytmů. Sakra!

Pokračování →

*

→ Čínský magický kult Ku

Ku

Osmnáctý hexagram I-ťingu, Ku, je překládán jako Zkaženost.

Následování a přizpůsobivost se snadno zvrhnou v cosi velmi nekalého. Taková je negativní spojitost tohoto hexagramu s hexagramem předchozím. Kdo se k někomu přidává a radostně jej podporuje, ten pro něj pracuje a slouží mu. Mluví-li se o zkaženém, pak jde o práci na zkaženém. Čínské jméno hexagramu vyjadřuje znak představující mísu plnou červů, symbol něčeho zkaženého, nepoživatelného. Sklad dolního a horního trigramu kombinuje měkkou ústupnost až apatii spodního trigramu s tvrdou vytrvalostí až umanutostí trigramu horního. Je to něco, co se nesrovnává, co je ve své podstatě zvrácené a volá po nápravě. Jsou jisté vhodné a nevhodné časy obětí, kterých je třeba, aby se dílo zdařilo a jeho plody zůstaly zdravé.¹

V srdci kultu Ku spočívá systém analogický mystériím vúdú, které se týkají 256 jedů Bohyně, čili kal. Ku je černá magie, jako je Wu magií „bílou“. Má jistou příbuznost s egyptským slovem Khu, a proto i odkazuje na ženskou povahu jejího zdroje. Khu je magická síla par excellence. Je zpodobňována cípkem nebo ocáskem femininního komplexu, v němž se vytvářejí kaly.

Když Kenneth Grant, žák slavného anglického mága Aleistera Crowleyho, vykládá ve své knize Hecate’s Fountain jeho slavný magický manifest o Novém Æonu, Knihu Zákona², popisuje kaly neboli barvy Hadita v jeho tajné manifestaci v tomto pořadí:

• modrá
• zlatá
• rudá
• purpurová
• zelená.

Hadit je nekonečně malý nebo atomický bod (bindu). Skrytý bůh, který jest jedno s Adadem, Daat (hebrejská sefira Poznání nebo Rozumu) a Thothem (egyptským bohem moudrosti, a také strážcem tarotu), jejichž spojení (yog) vytváří Yog-Sothotha.³

Pojem Yog-Sothoth pochází z Necronomiconu a znamená doslova „věk (yug) nebo aeon Set-Thotha.“ V metafysickém smyslu je Yog-Sothoth symbolem ducha Choronzona, velikého démona Chaosu, který dlí v srdci hmoty nebo v materiálním universu. Jeho tajemství je možné odkrýt pouze projitím Brány Daatu (tj. Thothovy) do pouště Setovy, Set-Thotha, či Sothotha.

Pokračování →

Nur Nichts ist.

„Jenom nic existuje“.
- Compte de Chevalerie

*

Therion

Jsou tři hlavní teorie universa: dualismus, monismus a nihilismus. V populární příručce tohoto druhu nelze začít diskutovat o jejich relativních přednostech. Je možné si je prostudovat v Erdmannově Historii filosofie a podobných pojednáních.
Všechny docházejí usmíření a sjednocují se v teorii, kterou nyní vyložíme. Základy této harmonie jsou vyloženy v Crowleyho Berašitu – a na něj bychom tu měli poukázat.
Nekonečný prostor se nazývá bohyně NUIT, zatímco nekonečně malý a atomický, a přesto ještě všudypřítomný, bod se nazývá HADIT.¹

Ti dva nejsou projeveni. Spojení těchto nekonečností se nazývá RA-HOOR-KHUIT,² jednota, která zahrnuje a stojí v popředí všech věcí.³

(Za jistých podmínek, jaké nastaly na jaře roku 1904, e.v., se také projevuje jeho zvláštní podstata.) Toto hluboce mystické pojetí se opírá os aktuální duchovní prožitek, avšak trénovaná mysl⁴ může přemítat o této ideji metodou logické kontradikce, která končí důvodem transcendujícím sebe sama. Čtenář by vzít v potaz tituly The Soldier & the Hunchback a Konx Om Pax.

Jednota přesahuje vědomí. Je nade vším rozdělením. Otec myšlenky – Slovo – se nazývá Chaos – dyáda. Číslo tři – Matka – se nazývá Babalon. Ve spojení s tím by si měl čtenář prostudovat The Temple of Solomon the King v Equinoxu I (5), a Liber 418.

Tato první triáda je esenciálně jednotou, transcendující do jisté míry rozum. Pochopení této trojnosti je věcí duchovní zkušenosti. Všichni skuteční bohové se připisují této trojici.⁵

Nevýslovná propast ji dělí od všech projevů rozumu nebo nižších schopností člověka. Při všeobsáhlé analýze rozumu shledáme, že se celý ztotožňuje s touto propastí. A přesto je tato propast korunou ducha. Všechny čistě intelektuální vlastnosti spočívají právě zde. Tento abys nemá žádné číslo, neboť vše v něm jest zmatení.

Pod tímto abysem se nacházejí morální vlastnosti člověka, jichž je šest. Tu nejvyšší symbolizuje číslo čtyři. Její přirozenost je otcovská⁶; atributy její mravní hodnoty jsou milost a úcta.

Číslo pět je jeho protiváhou. Atributy pětky jsou energie a spravedlnost. Čtyřka a pětka jsou zase sloučeny a sladěny v čísle šest, jehož podstatou je krása a harmonie, smrtelnost a nesmrtelnost.

V čísle sedm znovu převažuje ženský rys, je to však maskulinní typ ženství, Amazonka, které v čísle osm vyvažuje zženštilé mužství.

Kabalistický strom sefirot

Číslem devět se blížíme ke konci ryze mentálních vlastností. Dochází u ní ke ztotožnění změny se stabilitou.
Přívěškem tohoto šestinásobného systému je číslo deset⁷, jež v sobě obsahuje celou hmotu v oné podobě, jak ji poznáváme prostřednictvím smyslů.

Je vyloučeno vysvětlit zde zevrubně tuto koncepci; proto nemůže být dostatečně jasně pochopeno, že tady jde o klasifikaci universa a že tu neexistuje nic, co by v něm nebylo obsaženo.

Článek o kabale v Equinoxu I, (5), je to nejlepší, co bylo kdy o tomto předmětu napsáno. Je třeba hlubokého studia a v souvislosti s tím se zabývat i kabalistickými schématy v číslech 2 a 3 v článku: The Temple of Solomon the King.

Takový je hrubý a základní nárys tohoto systému. Pokračování →