Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Vznešenost neviditelné moci

San Březen - 2 - 2014
Edward Fenton (ed.): Deníky Johna Deeho (Academia, Praha 2013)

Edward Fenton (ed.): Deníky Johna Deeho
(Academia, Praha 2013)

Edward Fenton (ed.): Deníky Johna Deeho

590 stran, Academia, Praha 2013, vydání první, vázané, cena 555 Kč
ISBN 978-80-200-2304-9

*

John Dee (*13. července 1527, Londýn – †1608 nebo 1609, Mortlake) si začal své deníky vést pravděpodobně před rokem 1577, kdy oslavil padesáté narozeniny a byl jako matematik, astronom, astrolog, zeměpisec, kartograf, chemik, alchymista a cestovatel, a rádce Alžběty I. na vrcholu své pozoruhodné kariéry. A ta nebyla v žádném případě jednoduchá.

Dee navštěvoval od roku 1535 školu Chelmsfordu, poté od listopadu 1542 do roku 1546 St. John’s College v Cambridge. Zde záhy rozpoznali jeho nadání a stal se zakládajícím členem Trinity College, kde mu důmyslné jevištní efekty během produkce Aristofanovy hry Mír vynesly reputaci mága a tato pověst s ním šla už po celý jeho život. Koncem 40. a začátkem 50. let 16. století cestoval po Evropě, studoval v Louvain (1548) a Bruselu a v Paříži poslouchal přednášky o Euklidovi. Studoval společně s Gemmou Frisiem a stal se blízkým přítelem kartografa Gerarda Mercatora, který se vrátil do Anglie s významným souborem matematických a astronomických přístrojů. V roce 1552 potkal v Londýně Gerolama Cardana: během tohoto vztahu zkoumali možnost perpetua mobile stejně jako ovlivnění drahokamu takovým způsobem, aby nabyl magických vlastností. I proto už za studií v Cambridge čelil obviněním z čarodějných praktik.

Dee se obzvláště zajímal o ty obory, jež podle něj podléhaly moci čísel, a k nim patřila architektura, optika, astronomie a navigace. Právě navigaci se věnoval ve své knize General and Rare Memorials pertayning to the Perfect Arte of Navigation, v němž postuloval mj. i propagandistické cíle Britského impéria (termín poprvé použil právě Dee). Jenže brzo se však mělo všechno změnit. Na přelomu 70. a 80. let 16. století zažil řadu neúspechů, které v budoucnu poznamenaly jeho pověst. Frobisherovi se nepodařilo najít severozápadní cestu a náhle se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten financovat vydání jeho zbývajících tří svazků věnovaných navigaci. A od té doby John Dee už nikdy žádnou jinou knihu nevydal.

Pokračování →

Andrew Liles: My Long Accumulating Discontent (CD, ERA 2035-2, Nextera, 2004)

Andrew Liles: My Long Accumulating Discontent (CD)

ERA 2035-2, Nextera, 2004
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

„Což mě druhdy ďábelský anatom nerozložil na kousky jako rozčlánkovanou loutku určenou k nejrůznějším pekelným zážitkům, protože mu šlo například o dojem, který vznikne, když mi jednu nohu vsadí doprostřed krku nebo když mou pravou paži upevní podél mé levé nohy?“
Hoffman: Magnetizér

Co to je za hudbu!? A kdo je Andrew Liles?!

Je ďábelským e-anatomem, který na svém orgasmem hýkajícím šicím stroji sešívá kousky zvukových ploch horkou jehlou, aby se chladila ledem studených kompozic ze surreálného světa a sama docházela rozkoše deflorací zvukových samplů z dávných dob válečkového fonografu nebo černých těžkých vinylů? Jsou tu názvuky dadaistů mučících šicí stroje, dekompozice slavných „nursery rhymes“ dovedených za ručičku před brány kakofonického pekla zbaveného lidství a naopak obydleného mimovolně trhavými pohyby kovových údů aneb duše vtělené do mechanických loutek?

Srovnání Hanse Bellmera a Andrew Lilese není náhodné. Jakým způsobem konstruoval své loutky on?

Pokračování →

Unto Ashes: Saturn Return
(CD, PRO00117, Projekt, 2001)

Unto Ashes: Saturn Return (CD)

PRO00117, Projekt, 2001
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

The New York Times napsal v kritice tohoto alba následující slova: “Dokonalý soundtrack pro chmurně laděný životní styl se zádušními mšemi, středověkými melodiemi a temnou lyrikou.”

Jako alchymisté ze vzdálené minulosti mísí Unto Ashes bez úsilí předzvěstný apokalyptický folk, hřejivost oněch dávných nástrojů, chlad elektronického věku a moc okultního. Citlivý a okouzlující mužský [Michael Laird] a ženské hlasy [soprán Ericy Hagleové a hojivý hlas Natalie Lincolnové] září oproti hypnotické, neklidné atmosféře starých a arkánních nástrojů.

Saturn Return pohání středověká témata a textury obohacené smyslem pro mystérium a čarování; perfektní pokračování melancholického, elegantního doomu, který poprvé zaujal posluchače při jejich debutu v roce 2000 na albu Moon Oppose Moon. Uslyšíte zde zvuky, kterou bylo lze slyšet na sólových nahrávkách Syda Barretta, kterou podmalovává středověká kurtoasní milostná hudba, babylonské lidové tance a jiskření a kouzelná opojnost onoho rockového jmelí, jež jim propůjčuje neopakovatelnou dynamiku.

Pokračování →

Spřízněné weby