Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Lidé měsíčního svitu

San Duben - 27 - 2014
Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika (Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika
(Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika

628 stran, Pulchra, Praha 2013, vázané
ISBN 978-80-87377-59-8

*

Vyprávění nočních hubeňourů, úhledný špalík, shrnuje přehledně, ve čtyřech oddílech – z toho první o třech částech – dějiny frenetické literatury od raného novověku po současnost. Jeho pořadatel, Patrik Linhart (7. srpna 1975 – i když jsem si kladl otázku, zda PL není jen přízrak Ahasvera, neb jsem našel různé roky mistrova údajného narození: např. 1971, 1973 i 1975 – pozoruhodné!), patří ke střední generaci: prozaik, básník, publicista, výtvarník, performer a mystifikátor, žije v Duchcově a v Teplicích-Šanově. Vyšlo mu zatím jedenáct knih, z těch posledních např. cyklus povídek Spící Hrůza (dybbuk 2011), Památný den v Duxu (Krásné nakladatelství, 2012) a Lunhard (Krásné nakladatelství, 2013). Nejlépe uvést jeho vlastní slova, máme-li zachytit alespoň odlesk jeho bytosti:

„Kupuji si knihy v Mekce intelektuálů a tu a tam i drahá díla, naposledy Ladislava Klímy dílo – zatím 2 svazky, neboť Velký román mám ve třech kusech od Pražské imaginace. V každém případě to není dílo, které by si počínající milovník Ládi Klímy měl koupit. Ne-e, jinak se z něj stane buď velký odpůrce nebo velký fanatik, obojí nemožno s dobrým svědomím doporučit. Další poměrně drahá kniha, kterou však doporučuji, je výstřední bibelot o brutálním umění (jak slova svádí) či spíš o jemném umění psychické kresby vedený Alenou Nádvorníkovou. Vedle těchto knih, které střídavě čtu již několik měsíců, mám v posteli dílo mladé Rusky na téma mrdání a fetování, které mi přijde dobré tak na honění si brka v pelechu a to jenom když jsem sám doma a nechce se mi vstávat. Nudu ranního vstávání pak kompenzuji návratem ke Karlu Bodlákovi od Vikiho Shocka. Půvabné knížce od člověka, který se opravdovým dandym alespoň chtěl stát. Večery pak patří vskutku aktuelním autorům a svěžím knihám. Načínám je knihou E. A. Poea Zrádné srdce přeložené Josefem Hiršalem a přáteli v památném roce 1959 a letos naposledy poloreeditované. Pak se věnuji tomu, co letí: Balla, Stasiuk a Tokarczuková. Se slovy Stasiuka: „V Dukle se vždy něco děje, naposledy zvláštní slunce a mrholení,“ se vracím ke střídavé četbě Kašpara noci od Aloysia Bertranda a antologie Bytosti schopné zemřít – prokletí básníci. Ta antologie je v pořádku, jen editoři zvolili nechutně patetický tón, který odpudí každého, kdo se právě pateticky nechce poeticky přeposrat“ (Haluze, 09/2009, str. 48).

Vyčníval bych asi jako Barbey d´Aurevilly – odporný katolíkům a zároveň nepřijatelný pro royalisty.

Ono „vyčnívání“ nejlépe vystihuje donkichotskou jízdu páně Linhartova životem. Ne vždy, spíše výjimečně se úvodem věnujeme osobnosti autora. Máme-li však porozumět zalíbení „nočního hubeňoura“ ve vyprávění příběhů lidu měsíčního svitu, stojí za to odběhnout a přečíst si některé zprávy, co nám internet dal.

Pokračování →

Janine Chasseguetová-Smirgelová: Kreativita a perverze. Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality

Janine Chasseguetová-Smirgelová: Kreativita a perverze. Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality

200 stran, Portál, Praha 2001, vydání první, brožované, cena 269 Kč
ISBN  80-7178-509-1

*

Janine Chasseguetová-Smirgelová je francouzská psychoanalytička, profesorka na Universitě Charlese de Gualla a členka Psychoanalytické společnosti v Paříži a v nedávné době byla viceprezidentskou Mezinárodní společnosti pro psychoanalýzu.

Kniha Kreativita a perverze vychází z přednášek a seminářů, které autorka měla v 80. letech na londýnské University College. Vztahuje se v ní k širokému záběru filmů, her a spisovatelů – včetně de Sadeho, Oscara Wilda a H. G. Wellse. Ukázky z těchto zdrojů jsou těsně provázány s modely klinických případů. Ačkoliv autorka není konformní s klasickým analytickým schématem, předkládá odkazy na psychoanalytickou literaturu a zůstává věrná Freudovým myšlenkám. Zdůrazňuje vztahy mezi perverzí, narcisismem a idealizací, problém perverze začleňuje do nekonečného zápasu lidství proti realitě.

Napsala řadu prací o psychoanalytických tématech. Do angličtiny byla přeložena její díla Kreativita a perverze, The Ego Ideal a Freud or Reich? Zabývala se rovněž problémem nacionalismu v díle Nationalism and Religion – Precursors of Nazism. Redigovala a přispěla článkem do knihy Female Sexuality: New Psychoanalytic Views. Freud and Female Sexuality (1975), který povstal z diskuse nad publikací Female Sexuality. Další články, napsané po roce 1983 a nepublikované v tu dobu, když byla autorka přizvána k přípravě tohoto svazku, se zabývaly širokou řadou témat, ale všechny jsou svázané jeden s druhým základní ideou: Role otce a matky v psýché.

Pokud jde o vlastní knihu, tedy o podíl já v rozpoznávání reality, popisuje autorka idealizaci derivativů análně-sadistické fáze, které se vynořují v podobě přebujelého estétství (Joris-Karl Huysmans: Naruby) a mohou se rozvinout do idealizace klamu a podvodu, jak se s ní setkáváme u hochštaplerů (Thomas Mann: Zpověď hochštaplera Felixe Krulla). Uvidíme protipřenosové reakce, kdy se subjekt vzpírá přijetí nových nevědomých obsahů, vznikající při psychoanalytické situaci formulované jako „přechodový prostor.“ U těchto pacientů se hroutí schopnost fantazijní a emotivní explorace vlastního vnitřního světa a oni si pak nevědomě přejí zničit psychoanalytickou situaci coby symbolickou repliku oidipského páru. Jejich nevědomá snaha sterilizovat ji je výrazem touhy po fantazijní destrukci imaga rodičů v prvotní scéně, ale i potenciální tvorby nové reality (posunutí hranic, transcedence) – analytického „dítěte.“ Ilustruje rovněž vztah mezi perverzní strukturou a „perverzním“ myšlením. Každého totiž zajímá, zda je „normální“ a kde jsou hranice normality, zda se nepohybuje již za ní a zda není „perverzní.“ V jistém smyslu totiž pojetí „perverznosti“ může být spojeno se současným chápáním morálky, což bývá většinou prolomeno výtryskem potlačované spontánnosti a k uvolnění latentních a upozaděných impulsů.

Pokračování →

Thomas Moore: Temný eros. O moci a bezmoci v mezilidských vztazích (Portál, Praha 2001)

Thomas Moore: Temný eros. O moci a bezmoci v mezilidských vztazích

168 stran, Portál, Praha 2001, vydání první, brožované, cena 235 Kč
ISBN 80-7178-530-X

*

Když Psyché sestoupila do nejnižší hlubiny pekla, přičemž si pro sebe uzmula trochu Persefoniny krásy, byla znovu spojena s Erotem. Z Apuleiova vyprávění vyplývá, že mučení a bolest mají důležitou roli ve vyzrávání psyché a v přípravě duše na lásku. Psyché ve stavu původní nevinnosti není schopna udržet nějaký vztah tak, aby z něho byla skutečná láska. Povzbuzena svými sestrami, tzn. různými fantaziemi, které jsou sestrami nevinnosti, přináší k temnému a zranitelnému loži Erotově svíci a nůž.

Thomas Moore je psychoterapeut, pedagog, překladatel a spisovatel a žije v Nové Anglii. Má doktorát z psychologie náboženství na universitě v Syrakusách, doktorát teologie na universitě ve Windsoru, doktorát z muzikologie na universitě v Michiganu, a doktorát z hudby a filosofie na universitě v DePaul.

Ačkoliv byl dvanáct let mnichem v katolickém řádu, je ženatý a se svojí ženou má dvě děti. Napsal celou řadu článků z oblasti psychologie archetypů C. G. Junga, mytologie a umění, a také o těchto tématech přednáší.

Pravdou erotismu je zrada.

Mezi jeho knihy patří rovněž The Planets Within, Rituals of the Imagination, Care of Soul (č. Kniha o duši, Portál 1997, 2001), Soul Mates (č. Kniha o lásce a přátelství, Portál 1998) a Meditations. Redigoval  také pro nakladatelství HarperCollins antologii děl Jamese Hillmana pod názvem A Blue Fire.

James Kirk a jeho temný eros

Máme sklon přehlížet temný eros, přestože představuje část motivace k naší práci. Milovníci sci-fi seriálu Star Trek si připomenou starý díl s názvem Nepřítel v nás (The Enemy Within), v němž došlo chybou transportéru k rozdvojení osobnosti kapitána Jamese Kirka na světlou a temnou, první láskyplná, intelektuální, ale také slabá, nerozhodná; druhá agresivní, atavistická a divoká, ale zbabělá a egoistická. Avšak psychoterapie má velice sadistickou stránku: pacient musí být chladně a objektivně analyzován, aby mu bylo možno pomoci. Kdyby se k němu přistupovalo pouze se sentimentálním soucitem, jenom bychom podlehli všem klamům jeho neurózy a nikdy by mu nebylo možno účinně pomoci.

Thomas Moore umožňuje ocenit markýze de Sade jako učitele našeho temného erótu, naší temně hrozivé, démonické stránky.

Říkáš, že můj způsob myšlení nelze tolerovat? Co konkrétně? Člověk, který mění způsob svého myšlení, aby se zavděčil druhým, je blázen. Můj způsob myšlení je výsledkem mého uvažování. Je součástí mé vnitřní bytosti, toho, jak jsem stvořen. Proti tomu nepůjdu a nešel bych, ani kdybych si to přál. Protože můj systém, se kterým nesouhlasíš, je také mou největší útěchou v životě, je zdrojem všeho mého štěstí – znamená pro mne víc než můj vlastní život.

Dopis ženě markýze de Sade, listopad 1783. W. Lennig: Potrait of De Sade. Herder and Herder, New York 1971.

Podíváme-li se z větší blízkosti na temná a ukrytá dějiště příběhů markýze de Sade, která jsou pozemské Psyché čili světské kráse cizí. Avšak poté, co se podřídí tvrdým zkouškám a objeví a obleče si na sebe krásu pekla, začne být pro Eróta přitažlivá. Sadovská představivost v sobě zahrnuje ocenění estetiky zvrácenosti, přičemž si užívá rozkošných hrůz, který nachází v Persefonině budoáru.

Pokračování →

Ďáblův potomek aneb Dívka bez rukou

San Květen - 10 - 2010

Ursula Wirtz: Vražda duše – Incest a jeho terapie

Ursula Wirtz: Vražda duše – Incest a jeho terapie

216 stran, nakladatelství Portál, Praha 2005, vydání první, brožované, cena 299 Kč
ISBN 80-7178-975-5

*

Dr. Ursula Wirtz se narodila v roce 1946, promovala v roce 1971 na universitě v Mnichově, kde získala i doktorát z filosofie, literatury a lingvistiky a vyučovala na universitách v Sarajevu, Dublinu a Bonnu, než zakotvila na universitě v Curychu, kde získala akademický titul pro klinickou a antropologickou psychologii.

Je docentkou na Institutu C. G. Junga, kde školí jungiánskou psychoanalýzu, je řádným členem švýcarské a mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii a Evropské společnosti pro studium traumat a stresů.

Ursula Wirtz si založila v roce 1982 vlastní privátní praxi, žije a pracuje v Curychu, dohlíží rovněž na individuální i skupinová sezení na psychotraumatologii.

Dlouhodobě se zabývá tématem incestu a prací s oběťmi incestu domácího násilí. Její přednášková činnost se neomezuje jen na Švýcarsko, přednášela v mnoha zemích světa.

Slavným předchůdcem této tématiky je sám velký markýz de Sade, který ji ve svém Incestu pojednal vskutku zevrubně. Pojem familia původně označoval vlastnictví osob. Rodina měla především co do činění s majetkovými vztahy. Původně vůbec neznačovala příbuzenský nebo rodový vztah, ale vztah vládnoucí, založený na moci a majetku. Famel znamenal otrok a pater familias nebyl otec rodiny, ale pán ve smyslu vládce svého otroka. Pater neznamenalo ploditel, ale rex nebo basileos, tedy vládce.

Z právních předpisů Talmudu vyplývá, podobně jako z Bible a z Koránu, že existovalo prodejné dětské manželství. Koupě ženy představovala obchod mezi otcem a budoucím manželem. Dcera jenom takříkajíc měnila majitele, byla pouhým objektem. Za dokonalé platilo manželství až tehdy, když bylo děvče sexuálně přijato do vlastnictví. V tomto pojetí nebylo znásilnění porušením práv osobnosti, ale deliktem krádeže vůči tomu, kdo děvče „vlastnil.“ Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b