Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Živý, syn Bdícího

San Prosinec - 25 - 2016

Ibn Síná [Avicenna]: Láska jako cesta k Bohu. Výběr z díla: Živý, syn Bdícího; Pták; Salamán a Absál; Pojednání o lásce
(Academia, Praha 2016)

Ibn Síná [Avicenna]: Láska jako cesta k Bohu. Výběr z díla: Živý, syn Bdícího; Pták; Salamán a Absál; Pojednání o lásce

192 stran, Academia, Praha 2016, vydání první, vázaná, cena 250 Kč
ISBN 978-80-200-2577-7

 

🎄 Jedním ze čtyř pozemských elementů je vzduch, hawa‘. Chavvah, חָוָה, je „život“ nebo „živoucí“, Živa, „životodárce“ či „životodárný“, odtud první žena, matka všeho živoucího (Gn 3,20; 4,1), Eὔα, manželka Adamova. Další zamyšlení se týká právě jeho, neboť ′adam značí „nejsoucí“ (n. neprojevené bytí), Eὔα mu tedy co věno přinesla „život“ nebo „jsoucno“. Eὔ znamená také „dobrý“, v tomto smyslu můžeme číst i výrok: „A viděl Bůh světlo, že bylo dobré“ (Gn 1,4). Hospodin viděl projevené světlo a věděl, že je to Čiré dobro (al-chajr al-mahd), neboť to byl život.

A hawáss (pl.) jsou smysly dělící se na vnitřní, hawáss bátina, a vnější, hawáss záhira. Všimněme si, co k tomu „vnějšímu“ a „vnitřnímu“ praví Henry Corbin ve spojitosti s Ibn ‛Arabím:

„Pojem wilájat lze jen těžko přeložit jedním slovem, je odvozen z arabského kořene w-l-j, který naznačuje blízkost (odtud walí – přítel, druh, oblíbenec; v množném čísle awlijá‘, jako ve slovech Awlijá‘ Alláh – Přátelé Boha. … V kontextu šíi pak wilája označuje vnitřní, duchovní ekvivalent proroctví. Stejně jako existuje u svatého textu bátin (srv. dále), skrytý význam, esoterický protějšek exoterického doslovného čtení (záhir), tak existuje coby protějšek stavu proroctví (nubúwa) stav vnitřní náklonnosti k Bohu (wilája).“

Zavalte divocha smolincem a přivodíte mu smrt.

To už vede přímo k rozlišování duchů, jak uvádí Averroes: „Jsou lidé, ke kterým promlouvá doslovný význam Písma, záhir, a pak jsou ti, kteří jsou schopni pochopit jeho skrytý význam, bátin, a je mu jasné, že kdybychom odhalili těm prvním to, co jen ti druzí mohou pochopit, vyvolalo by to psychózy a sociální katastrofy.“[1] A ty všechny, jež pozorujeme v současném světě, jsou právě výsledkem profanace posvátných textů a poznání a jejich bezhlavého předávání davu, a to skrze nejrůznější současná média jakožto zavádění (zatím) nezpracovatelných obrazů. Zavalte divocha smolincem a přivodíte mu smrt.

Pokračování →

O připravenosti přijmout dobrý dar

San Květen - 25 - 2012

Jindřich Suso: Knížka pravdy. Filosofie, mystika a imaginace po Eckhartovi (Vyšehrad, Praha 2011)

Jindřich Suso: Knížka pravdy. Filosofie, mystika a imaginace po Eckhartovi

158 stran, Vyšehrad, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7429-137-1

*

Tímto dílem dostává se čtenáři do rukou překlad pozoruhodné Knížky pravdy (Daz buechli der warheit) slavného Eckhartova pokračovatele, německého mystika, filosofa, teologa a kazatele Jindřicha Susa (†1366), jehož díla svého času patřila k těm vůbec nejčtenějším. Text je považován za „nejobtížnější z německé mystiky“, vychází u nás poprvé a po mnoha letech tak doplňuje prvore­publiková vydání dvou jiných Susových děl, která vypravil pražský dominikán Silvestr Braito.

Jindřich Suso bývá spolu s Janem Taulerem a Mistrem Eckhartem řazen k hvězdným představitelům „porýnské mystiky“ pozdního středověku. Eckhart byl teolog, důraz kladl na poznání intelektem, a jen občas v jeho kázáních zaznívala mystika, Tauler zase na vůli, kdežto Suso stranil citu. Byl považován především za mystika až žensky něžného, milostného, přetékajícího citem a vládnoucího emocionálně naléhavým obrazným jazykem. Samo jeho jméno, jež se v německém tvaru Seuse tolik blíží slůvku sues – „sladký“.

Badatelé, kteří filosofické aspekty výše jmenovaných autorů vyzdvihují, činí tak na základě přiřazení Eckharta, a potažmo jeho velkých následovníků, k určité myšlenkové tradici, „albertovské škole“, zvané tak podle svého zakladatele Alberta Velikého. Tato škola, jejímž reálným těžištěm bylo dominikánské řádové učiliště (studium generale) v Kolíně nad Rýnem, se vyznačuje výraznějším otiskem novoplatónských (proklovských) prvků („Jedno v nás“) a arabsko-aristotelských („averroistických“) koncepcí „božské­ho“ intelektu. V rámci této školy, považované za vlastní matku „německé mystiky“, pak lze konstruovat filosoficko-teologickou linii jdoucí od Alberta Velikého přes Ulricha ze Štrasburku, Die­tricha z Freibergu, Eckharta a Bertholda z Moosburgu až k Janu Taulerovi a Jindřichu Susovi.

Pokračování →

Slavnost seslání Ducha Svatého

San Červen - 12 - 2011

Pokrov - Přímluvce (Novgorod, 1399)

Čest světlu!

To světlo bylo v temnotách, ale ty jej neobsáhly.

Prastaré datum (11.6.) původního letního slunovratu svědčí o tajemství návratu světla. Podle svatého Pavla kdykoliv jíme svatý chléb, zvěstujeme smrt Páně. A tak je nám se ptát: kdy a kterak zvěstujeme život věčný?

Heslo francouzského královského rytířského řádu „Svatého Ducha“ zní: LILIA NON LABORANT, NEQVE NENT. Hargrave Jennings k tomu uvádí:

Okamžitě si pak vzpomeneme na ona mimořádně temná, avšak velmi významná slova našeho Spasitele, která, jak se zdá, jsou stále chybně vykládána, pro jejich zjevnou protikladnost: „Vizte lilie na poli, jak rostou: nepracují ani nepředou“ [Celá citace zní takto: „Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalamoun“ (jedná se o některé stupně z učení zednářského řádu) „v celé své nádheře nebyl tak oděn“ (nebo pozdvižen či poctěn, jak je mnohem přesněji uvedeno v řeckém originálu) „jako jedna z nich“ (Mt 6,28-29).]. Co tedy, pokud jde o tuto část textu, má tento ostrovtipný badatel na mysli následující rosikruciánskou glosou nebo vysvětlením? Lilia non laborant, „lilie nepracují“ (jako včely); neque nent, „ani nepředou“ (jako pavouci). A teď k „lisses“, jak jsme se rozhodli je nazývat. Nepracují jako „včely“ (Scarabaei), ani nepředou jako „pavouci“ (Arachnidae).

Být moudrý znamená být osvícený. Lux je Logos, z něhož vše povstalo. Fleur-de-lis (lilie) je lotos (vodní růže), květina zasvěcená Lux, nebo Sul, nebo Slunci. „Auriflamme“ (plamen ohně nebo zlatý plamen) byl dřívější standardou Francie. Později byla nazývána Oriflamme. Byla to svatá vlajka Francie a její barvou byla rudá – heraldická nebo „rosikruciánská“ červeň, znamenající zlato. Tři „lotosy“ nebo „lisses“ byly erbovním znamením Trimurti, trojjedinosti trojitého plodivého principu, nebo Slunce, nebo „Lux“.

„Samotná Svatá církev římská srovnává nepochopitelné narození Syna Božího z jeho Otce – zároveň s jeho narozením z čisté a neposkvrněné Panny Marie – se včelami, což by bylo ve skutečnosti rouháním, kdyby včely neměly tak velkou ctnost a hodnotu“ (cenu a důstojenství). Srv. Hone: Ancient Mysteries Described, kap. „Beehive of the Romish Church“, str. 283. (Starověká mystéria, kap. „Úl církve římské“).

Pokračování →

Kázání 44

Mistr Eckhart Duben - 11 - 2011

Toto podivuhodné kázání přichází s něčím navýsost nevídaným, a to nejenom na svoji dobu, ale též pro naši: mluví totiž o čase a co se s ním děje a stejně tak se skutky v něm vykonanými. Praví se v něm totiž, že páchá-li je člověk ve smrtelném hříchu, pak jsou všechny tyto skutky mrtvé – čas stejně jako skutky jsou navždy ztracené.

A nebyl by to mistr Eckhart, kdyby hned neřekl, že právě tak jsou ztraceny i ty dobré a všechen čas, po který se děly a budou ještě dít. A proč?

Jest tomu tak proto, že nemají v duchu žádného trvání a v sobě samých žádné bytí nebo místo, a Bůh je také k ničemu nepotřebuje. Ovšem skutek nemá žádné bytí, proto není skutek ani dobrý ani svatý ani blažený, nýbrž blažený je člověk, v němž se nachází ovoce toho skutku, – ne jako čas nebo skutek, nýbrž jako dobrá podstata věci, která je spolu s duchem věčná, stejně jako je věčný duch sám o sobě, a je tím duchem samotným. Srdce tohoto kázání se nachází v posledních dvou odstavcích.

Vpravdě nejde o nic jiného než „kvantový skok“, pro nějž má tento theorém: »A nakolik se dobrými skutky oprostil v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, natolik se pak vrací zpět, aby se spojil s Bohem, což by býval nemohl udělat, kdyby se byl předtím v době, kdy se nacházel ve smrtelném hříchu, svými skutky neoprostil. Má-li se však projevit teprve nyní, musí na to použít čas. Protože se však již oprostil v čase, který uplynul v době, kdy se nacházel ve smrtelném hříchu, získal tím pro sebe čas, v němž je nyní oproštěn. A tak se tedy čas, v němž je nyní oproštěn, neztratí, neboť jej získal, a v tomto čase může působit jiné skutky, které ho ještě více spojí s Bohem.«

Čtěte pozorně a myslete ostře.

 

Aert de Gelder: Křest Kristův (1710)

*

Mortuus erat et revitix, perierat et inventus est (L 15,32)

„Byl mrtev, a zase ožil, byl ztracen a je nalezen“ (L 15,32).

V jednom kázání jsem řekl, že chci poučit člověka, který v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, konal dobré skutky a také o tom, jak tyto skutky společně s tím časem, kdy byly vykonány, znovu ožijí. A to teď chci podle pravdy vylíčit, neboť mě prosili, abych vysvětlil smysl svého tvrzení. A to také hned učiním, i kdyby to mělo být navzdory všem dnes žijícím mistrům.

Všichni mistři souhlasně říkají, že dokud je člověk v milosti, jsou všechny skutky, které koná, hodny věčné odměny. A je to pravda, neboť v milosti působí Bůh tyto činy, a v tom s nimi souhlasím. Naproti tomu se všichni mistři shodují v tom, že upadne-li člověk do smrtelného hříchu, jsou pak také mrtvé všechny skutky, které vykoná v době, kdy je ve smrtelném hříchu, neboť i on sám je mrtev a nezaslouží si věčné spásy, protože nežije v milosti. Takto řečeno je to pravda a v tom s nimi i souhlasím. Mistři dále říkají, že když Bůh dá člověku, který lituje svých hříchů, znovu milost, pak všechny skutky – které kdy vykonal v milosti před tím, než upadl do smrtelného hříchu – povstanou v nové milosti a k novému životu, a budou takové jako předtím. I v tom s nimi souhlasím. Pak ale říkají, že ty skutky, které člověk konal v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, jsou navždy ztracené, čas stejně jako ty skutky. A s tím nesouhlasím já, mistr Eckhart, a říkám, že ze všech dobrých skutků, které člověk vykonal v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, se neztratí ani jeden a ani ten čas, v němž se staly, pokud ten člověk opět dosáhne milosti. Vidíte, to odporuje tomu, co říkají všichni žijící mistři!

Nuže, dávejte dobrý pozor, kam svými slovy mířím, abyste ten smysl pochopili.

Pokračování →

Osa – pilíř – mez – hranice

H.R.Z Listopad - 27 - 2010

Železná opona

Čtyři pojmy vyjadřují jediné. Jejich kladné a záporné významy pro lidský život a jeho cíl chceme v tomto zamyšlení znázornit. Co v nich je společného, může nám být pobídkou k nové morálce na přelomu aeonů – právě prožívaného údobí.

  • OSA – je zavedené společné jsoucno, k němuž vztahujeme objekty či události téhož řádu (např. symetrie, stejnoleh­lost, geometrické místo bodů);
  • PILÍŘ – je opěrným nosným stanovištěm záruky a spolehlivosti;
  • MEZ – odděluje od sebe jsoucna, která ve svých významech (intencích) nemohou navzájem prolínat, je tím, co nemůže s jedné či druhé strany být přesaženo;
  • HRANICE – konečně v pojetí tohoto eseje formuje jsouc­na ve smyslu postřehnutí, pojetí (apprehense-in-tuitus = názor [představa]; diskurs-conceptus = pojem [myšlení]); je to ono jsoucno, které v nerozlišeném chaosu „objektivního světa“ zavádí řád a systém. Chaos se „rozpadá“ čili formuje do množství „předmětů,“ věcí: transcendentalit.

Ale hranice je ono jsoucno, ke kterému lze dospět, za nímž je však něco úplně jiného, cizího a snad neznámého: třeba smrt; nebo pro obyvatele rozděleného světa ten svět za (železnou) oponou; nebo třeba nejmenší možná vzdálenost či největší rychlost ve fyzice.

Pokračování →

Emma Jungová a Marie-Louise von Franz: Legenda o grálu (Portál, Praha 2001)

Emma Jungová a Marie-Louise von Franz: Legenda o grálu. Hlubinně psychologický výklad středověké legendy

296 stran, Portál, Praha 2001, vydání první, brožované, cena 449 Kč
ISBN 80-7178-439-7

*

Marie-Louise von Franz vystudovala klasickou filologii a dvacet osm let spolupracovala jako žačka s C. G. Jungem. Působila v soukromé praxi v Curychu a vyučovala na Jungově institutu.  Publikovala řadu knih. V nakladatelství Portál již od ní vyšla díla Psychologický výklad pohádek (1998),  Mýtus a psychologie (1999) a Sen a smrt (2000).

Emma Jungová, manželka a žačka C. G. Junga, je autorkou několika drobných studií. Spolupráce na Legendě o grálu je jejím nejvýznamnějším autorským počinem. Jejím cílem nebylo zkoumání pověsti o grálu z literárně-historického hlediska.

Látka poskytnutá vyprávěními o grálu má být zde zkoumána spíše z hlediska hlubinné psychologie C. G. Junga. Podobně jako ve středověké alchymii a její zvláštní produkci symbolů se totiž i v těchto poetických fantazijních výtvorech a jejich symbolice odrážejí hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť připravují a předjímají náboženský problém moderního člověka. Souvislosti mezi příběhy o grálu a alchymií jsou tak bohaté a hluboké, že se musíme ptát, proč je C. G. Jung nezahrnul do svého výzkumu alchymistické psychologie. Důvodem bylo, že se příběhem o grálu po třicet let zabývala paní Emma Jungová a připravovala na toto téma podrobnou publikaci. Její dílo ukončila roku 1955 smrt. Na přání prof. C. G. Junga se von Franz ujala pokračování a dovedla práci do konce.

Pověsti o grálu podněcují k psychologickému zkoumání zejména již proto, že obsahují mnoho prvků, se kterými se setkáváme v mýtech a pohádkách.

Pokračování →

Kázání 37

Mistr Eckhart Červen - 26 - 2010

Surrexit autem Saulus de terra apertisque occulis nihil videbat (Sk 9,8)

*

Rogier van der Weyden: Marie, Ježíš a Jan Evangelista

Tato slova, která jsem řekl latinsky, píše svatý Lukáš ve svém evangeliu o svatém Pavlovi, a znamenají: „Pavel vstal ze země a otevřenýma očima nic neviděl“ (Sk 9,8).

Mně se zdá, že ta slova mají čtverý smysl. První smysl je: když vstal ze země a otevřenýma očima se podíval, neviděl nic, a toto nic byl Bůh. Tedy to, že viděl Boha, nazývá nic. Druhý smysl: když vstal, neviděl nic jiného než Boha. Třetí smysl: ve všem neviděl nic než Boha. Čtvrtý smysl: když viděl Boha, viděl všechno jako nic.

O něco dříve mluvil o tom, že najednou sestoupilo z nebe světlo a srazilo ho na zem (Sk 9,3). Nuže, dávejte pozor na to, co říká. „Světlo z nebe jej osvítilo“ (srv. Sk 9,3). Naši nejlepší mistři říkají, že nebe má v sobě světlo, a přece nesvítí. I slunce má v sobě světlo, to ale zároveň svítí. Právě tak hvězdy mají světlo, které je z nich vyzařováno. Naši mistři říkají: oheň ve své prosté a přirozené čistotě ve svém nejvyšším bodě nesvítí. Jeho přirozenost je tam tak čistá, že ji žádné oko neuvidí. Je tak jemná a oku tak cizí, že kdybychom ji tu měli před očima, nemohlo by se jí oko svou silou zření ani dotknout. Jinde ho však člověk vidí dobře, tam, kde ho třeba přijme kousek dřeva nebo uhlí.

Nebeským světlem rozumíme světlo, kterým je Bůh, k němuž nedosáhne žádný lidský smysl. Proto svatý Pavel říká: „On přebývá ve světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět (1Tm 6,16). Říká: „Bůh je světlo, k němuž žádný nemá přístup.“ K Bohu není žádného přístupu. Kdo se ještě během (duchovního) vzestupu a růstu chápe milosti a světla, ten Boha nepoznal. Bůh je světlo, kterého nepřibývá. Jenže člověk k Němu musí opravdu dojít prostřednictvím (duchovního) vzestupu a růstu. V tom vnitřním růstu člověk Boha nevidí. Máme-li Boha vidět, musí k tomu dojít ve světle, kterým je Bůh sám. Jeden mistr říká: „V Bohu neexistuje méně ani více ani to ani ono.“ Dokud se ještě nacházíme na vzestupu, nedostaneme se k Němu.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b