Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Nicholas Goodrick-Clarke: Hitlerova kněžka (edice Mysterion, Grada, Praha 2011)

Nicholas Goodrick-Clarke: Hitlerova kněžka

288 stran, edice Mysterion, Grada, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-247-3561-0

*

Sávitrí Déví byla filosofka, náboženská myslitelka a neúnavná bojovnice za národní socialismus, indoevropské pohanství, vegetariánství, práva zvířat a hlubinnou ekologii. V roce 1958, kdy jí vyšlo dílo Blesk a Slunce, její opus magnum, se zařadila mezi nejoriginálnější a nejvlivnější myslitele národního socialismu v období po druhé světové válce.

Její rodné jméno je Maximiani Portasová, měla anglickou matku, řeckého otce, narodila se ráno 30. září 1905 a vyrůstala v Lyonu, kde studovala filosofii. Cestovala po světě, pobývala v Řecku, kde „zahájila svou celoživotní odysseu za árijskou rasovou filosofií“, pobývala také v Egyptě, kde ji okouzlil Achnatonův sluneční kult a posléze se začátkem třicátých let minulého století usadila v Indii, kde ji hluboce zaujal hinduismus, jehož představitele varovala před muslimským nebezpečím.

Okolnosti narození Sávitrí Déví nebyly příznivé. Přišla na svět o dva a půl měsíce dříve, počata v noci z 13. na 14. března 1905. Porod byl obtížný a vážila pouhých 930 gramů. Doktor rodičům sdělil, že dítě nepřežije. Měla být jejich jediným dítětem. Její matce Julii Portazové (rozená Nashové) bylo čtyřicet, otci Maximu Portazovi čtyřiačtyřicet. Ze strachu z dalšího rizikového těhotenství se už nikdy znovu nemilovali. Dítěti dali jméno Maximine Julia Portazová, a čekali, až umře.

Jenže její životní síla byla nevídaná. Bylo pro ni uchystáno cosi velkolepého.

Pokračování →

Otevírání bran démonických světů

Milan Nakonečný Únor - 28 - 2011

Donald Tyson: Zasvěcení do henochiánské magie

Donald Tyson: Zasvěcení do henochiánské magie

320 stran, Grada, Praha 2010, překlad a předmluva K. Goldmann, cena 349 Kč
ISBN 978-80-247-3231-2

*

Ve známém pražském nakladatelství Grada vznikla poměrně nedávno nová ediční řada nazvaná Iniciace, v níž vyšlo již několik významných knih, vhodně doplňujících vzácnou nabídku seriózních publikací z různých oborů esoteriky. Jednou z těchto významných knih je ta, která je předmětem této recenze. Jejím autorem je v zahraničí známý kanadský odborník, autor knih o magii, tarotu a dalších esoterických oborech. Kniha vyšla také v dalších překladech a je považována za jeden z nejlepších, ne-li vůbec za nejlepší úvod do tzv. henochiánské magie. Autor tento obor praktické evokativní magie charakterizuje jako „složitý“ a podává toto vymezení:

„Henochiánská magie je teurgický systém (nebo též angelická magie), který předala alžbětinskému alchymistovi a vidci Edwardu Kelleymu skupina duchů, jež nazýváme Henochovi andělé.“

Doplňme, že šlo o vize, které v průběhu evokací Kelley získával prostřednictvím křišťálu jako poselství andělů a které přítomný John Dee zapisoval. Komunikace s „anděly“ se odehrávala prostřednictvím specifického jazyka se zvláštním slovníkem a syntaxem a tak se vytvořil historicky specifický obor ceremoniální magie, nazvaný „henochiánský“ podle jména biblické postavy Henocha.

Po více než třech stoletích bylo objeveno knižní vydání Deeových zápisků z komunikace s anděly a tento objev se stal modifikovaným základem magické praxe proslulého řádu Zlatého úsvitu (Golden Dawn). To je stručná historie tohoto oboru magie, resp. teurgie a velká hodnota Tysonovy monografie spočívá v tom, že neskrývá diskurs, který se dodnes o henochiánské magii vede. Její tvrdí kritici ji pokládají za pseudomagii; henochiánský jazyk byl šifrou, kterou používal Dee jako špion, pracující pro anglický dvůr. Další pochybnosti se vynořily kolem „henochiánských andělů“, kteří si za prostředníka svých poselství vybrali morálně pochybného, trestaného zloděje Kelleyho, který předtím pěstoval goetii a k dovršení všeho požadovali, aby si Dee s Kelleym vyměňovali manželky. Spíše by se tedy mělo hovořit o styku s démony než o styku s anděly, máme-li jimi na mysli „světlé“ transcendentní „síly“.

Pokračování →

Podivuhodné srdce mystiky

Jan Dostal Leden - 3 - 2011

Milan M. Horák: Mystika pro samouky. Praktická duchovní cvičení

Milan M. Horák: Mystika pro samouky. Praktická duchovní cvičení

80 stran, Grada, Praha 2010, vydání první, vázané, cena 149 Kč
ISBN 978-80-247-3159-9

*

Co se dá čekat od „Němčiny pro samouky“, to asi víte. Ale co s „Mystikou pro samouky“? Mystika, to je přece jakési extatické splývání s božstvím? Je možné se učit extázím? Asi sotva! Snad tedy trochu filosofického humoru?

Ne, ani trochu. Knížka vychází z přesvědčení, že v „mystice“ jde o zážitky, které nepřicházejí neočekávaně a bez přispění člověka; člověk se jim musí blížit soustavným, velmi trpělivým úsilím o sebevýchovu, tedy „učením“ – buď pod vedením učitele, nebo – v dnešní době především – jako „samouk“. Knížka je podrobným, neobyčejně konkrétním návodem k práci na sobě, s reálným základním cílem: setkat se s Bohem. Autor se v ní neprojevuje jako suverénní, přísný guru, nýbrž jako přítel, s bratrským pochopením pro všechny obtíže a překážky, které se nutně objevují na mystické cestě; a podává ruku k jejich překonání. Cestu, po níž putuje on sám, také nepovažuje za jedinou a samospasitelnou. S upřímnou tolerancí se zmiňuje i o cestách jiných; důležité je, že všechny směřují ke společnému cíli: k setkání s Bohem.

Cesta, tak navrhuje, může začínat už pozorným sledováním náhod v životě. Rozhovořuje se o modlitbě, která se může stát reálným rozhovorem s Bohem, najde-li člověk vnitřní klid. Dává návod, jak k němu dojít, připomíná, jakou pomocí se může stát účast při bohoslužbě. Upozorňuje, jak ale na tomto úseku cesty hrozí, že člověk ztratí smysl pro život v pozemském světě. „Všechny náboženské tradice a duchovní školy se musely s tímto nebezpečím vypořádat; ve všech proto vedle návodů k duchovnímu prohlubování nacházíme též rady, jak nezešílet.“

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b