Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Æony, gyry, jugy a Zlatý věk

San Srpen - 8 - 2016
Rozpolcení Džamšidovo

Rozpolcení Džamšidovo

V roce 1992 přišel D. Ž. Bor s titulem Zlatý a železný věk aneb O vycházení světa z potopy, nebi, ráji a podsvětí.[1]

Zařadil do něho svůj výběr myšlenek a textů vztahujících se k podivuhodnému sídlu našich prarodičů a cyklickému střídání věků, čtyřem věkům lidstva. Na pomoc si vzal citace z děl Fulcanelliho, Liber occultationis, Clavis operis Georga von Wellinga, dále to byl Henricus Madathanus Theosophus a jeho Aureum saeculum redivivum.

O rok později na něj navázal rozsáhlejším, vytříbenějším a vlastními myšlenkami, idejemi, analýzami a syntézami naditém svazku Abeceda stvoření[2], s podtitulem Komorní soubor mýtoetymologických esejů o povstání člověka, jazyků, náboženství, kultury a civilizace, představujícího úvahy o hermetické kosmogonii.

Pokračováním je jeho již posmrtný opus Tajemný svět pravěku[3] s podobným podtitulem Mýtoetymologické eseje. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Studiem starých mýtů a dávnými civilizacemi se zabýval dlouhý čas, fascinován příbuzností jazykových kořenů napříč kontinenty, a v jeho průběhu objevil nové živ(n)é pole, na němž vyrašila podivuhodná věda, mýtoetymologie.[4]

Stal se vypravěčem příběhů o Hadu a Želvě, o podivných zápasech dobrých a moudrých Hadů s oněmi zlými a nemoudrými, o Rybích, Hadích a Ptačích lidech. Dlouhá léta umanutě stopoval tyto legendy až ke kořenům nesmírně vzdálených dob, jejichž skrovné pozůstatky jsou mementem dávné katastrofy, k níž my sami uháníme mílovými kroky, ba již jsme na jejím prahu. D. Ž. Bor to cítil rovněž, neboť poznamenává:

„Doufám, že novou knihu stačím napsat a varovat nás před námi samými: my jsme ti, před nimiž nás moudří varovali!“

Pokračování →

To, co spojuje: iungit

San Říjen - 24 - 2015
James Hillman, Sonu Shamdasani: Nářek mrtvých. Psychologie po Jungově Červené knize (Portál, Praha 2015)

James Hillman, Sonu Shamdasani: Nářek mrtvých. Psychologie po Jungově Červené knize
(Portál, Praha 2015)

James Hillman, Sonu Shamdasani: Nářek mrtvých. Psychologie po Jungově Červené knize

264 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 499 Kč
ISBN 978-80-262-0619-4

 

James Hillman (1926–2011) byl jedním z nejvýznamnějších psychologů moderní doby. Je považován za zakladatele archetypální školy jungovské psychologie. Portál vydal jeho knihy Sny a podsvětí. Nový pohled na sny rozšiřující klasické teorie S. Freuda a C. G. Junga (1999) a Klíč k duši (2000), v Malvernu to bylo Myšlení srdce a duše světa (2013) a začátkem 90. let v překladu Rudolfa Starého Duše a sebevražda (1997).

Sonu Shamdasani (1962) byl editorem Jungovy Červené knihy (Portál, 2010), jakož i její čtenářské edice – spolu s Johnem Peckem a Markem Kyburzem (2013), autorem biografické práce C. G. Jung – Život v knihách (Portál, 2013) a řady dalších studií. Působí v Londýně, kde na několika univerzitách přednáší dějiny psychologie.

V dialogu předního světového psychologa Jamese Hillmana, zakladatele hnutí archetypální psychologie, a uznávaného historika psychologie, znalce díla C. G. Junga a editora jeho Červené knihy, Sonu Shamdasaniho, který se odehrává na pozadí vydání Červené knihy, procházejí témata z jejich pohledu důležitá pro moderní psychologii: vztah živých a mrtvých v našich snech a fantaziích, otázka kreativity a výtvarného vyjádření, psychologie umění, narativní psychologie, hlubinná psychologie, význam křesťanství pro moderního člověka, vztah člověka k minulosti.

Pokračování →

Ghúl

Clark Ashton Smith Červenec - 8 - 2012

 

Clark Ashton Smith

Clark Ashton Smith (1893-1961) je našemu čtenáři znám již povídkou Sklepení v Yoh-Vombis. Nyní zařazujeme další povídku z výboru, který v příštím roce 2013 hodlají vydat nakladatelství Horus & Volvox Globator.

Byl členem Lovecraftova kruhu od roku 1922 až do jeho smrti v roce 1937. Počátkem velké hospodářské krize v roce 1929 se Smith vrátil k psaní fantastických povídek a vychrlil více než sto krátkých příběhů, z nichž většinu lze klasifikovat jako strašidelné hororové příběhy nebo science fiction. Podobně jako Lovecraft se upnul na řadu nočních můr, jež ho v mládí sužovaly během období nemocí.

Tématem jeho děl jsou i nadpřirozené mocnosti, s jejímž jedním představitelem se setkáte i zde; jeho strašidelné povídky jsou co do námětu makabrózní, škodolibě se zabývají obrazy smrti, hniloby a abnormality.

*

Za vlády kalifa Vatheka byl jeden mladík s dobrou pověstí i původem, jistý Noureddin Hassan, předvolán kádím Ahmedem ben Becarem do Basry. Noureddin byl pohledný, otevřené mysli a vznešeného vzezření; a převeliký byl údiv kádího i všech ostatních přítomných, když si vyslechli obvinění proti němu vznesená. Byl obžalován ze zabití sedmi lidí, jednoho po druhém je zavraždil během sedmi po sobě jdoucích nocích, a také z toho, že jejich těla zanechal na hřbitově poblíž Basry, kde byla posléze nalezena s  údy hrůzným způsobem ohlodanými, jakoby šakaly. Šlo o tři ženy, dva kupce na cestách, žebráka a hrobníka.

Ahmed ben Becar byl požehnán učeností a moudrostí ctihodného stáří a byl též obdařen velkým důvtipem. Zvláštnost a brutalita těchto zločinů ve spojení s laskavým a vychovaným vystupováním Noureddina Hassana jej však mátla a uváděla do rozpaků, nevěděl si s nimi rady. Ponořen do mlčení vyslechl si výpovědi svědků, kteří minulého večera viděli Noureddina nesoucího přes rameno tělo ženy, aby je uložil na hřbitov; další uváděli, že ho několikrát spatřili přicházet ze sousedství v pozdních hodinách, kdy se venku potulují jen zloději a vrazi. Když uvážil všechna tato svědectví, mladíka pečlivě vyzpovídal.

„Noureddine Hassane,“ pravil, „byl jsi obviněn ze zločinů nevídaně ohavných, jež se neslučují s tvým vzezřením a tvými způsoby. Máš snad nějaké vysvětlení pro tyto skutky, jímž by ses mohl očistit, nebo by alespoň trochu zmírnilo ohavnost tvých činů, z nichž jsi byl obviněn? Zapřísahám tě, abys mi řekl o celé té záležitosti pravdu.“

Pokračování →

Kázání 44

Mistr Eckhart Duben - 11 - 2011

Toto podivuhodné kázání přichází s něčím navýsost nevídaným, a to nejenom na svoji dobu, ale též pro naši: mluví totiž o čase a co se s ním děje a stejně tak se skutky v něm vykonanými. Praví se v něm totiž, že páchá-li je člověk ve smrtelném hříchu, pak jsou všechny tyto skutky mrtvé – čas stejně jako skutky jsou navždy ztracené.

A nebyl by to mistr Eckhart, kdyby hned neřekl, že právě tak jsou ztraceny i ty dobré a všechen čas, po který se děly a budou ještě dít. A proč?

Jest tomu tak proto, že nemají v duchu žádného trvání a v sobě samých žádné bytí nebo místo, a Bůh je také k ničemu nepotřebuje. Ovšem skutek nemá žádné bytí, proto není skutek ani dobrý ani svatý ani blažený, nýbrž blažený je člověk, v němž se nachází ovoce toho skutku, – ne jako čas nebo skutek, nýbrž jako dobrá podstata věci, která je spolu s duchem věčná, stejně jako je věčný duch sám o sobě, a je tím duchem samotným. Srdce tohoto kázání se nachází v posledních dvou odstavcích.

Vpravdě nejde o nic jiného než „kvantový skok“, pro nějž má tento theorém: »A nakolik se dobrými skutky oprostil v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, natolik se pak vrací zpět, aby se spojil s Bohem, což by býval nemohl udělat, kdyby se byl předtím v době, kdy se nacházel ve smrtelném hříchu, svými skutky neoprostil. Má-li se však projevit teprve nyní, musí na to použít čas. Protože se však již oprostil v čase, který uplynul v době, kdy se nacházel ve smrtelném hříchu, získal tím pro sebe čas, v němž je nyní oproštěn. A tak se tedy čas, v němž je nyní oproštěn, neztratí, neboť jej získal, a v tomto čase může působit jiné skutky, které ho ještě více spojí s Bohem.«

Čtěte pozorně a myslete ostře.

 

Aert de Gelder: Křest Kristův (1710)

*

Mortuus erat et revitix, perierat et inventus est (L 15,32)

„Byl mrtev, a zase ožil, byl ztracen a je nalezen“ (L 15,32).

V jednom kázání jsem řekl, že chci poučit člověka, který v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, konal dobré skutky a také o tom, jak tyto skutky společně s tím časem, kdy byly vykonány, znovu ožijí. A to teď chci podle pravdy vylíčit, neboť mě prosili, abych vysvětlil smysl svého tvrzení. A to také hned učiním, i kdyby to mělo být navzdory všem dnes žijícím mistrům.

Všichni mistři souhlasně říkají, že dokud je člověk v milosti, jsou všechny skutky, které koná, hodny věčné odměny. A je to pravda, neboť v milosti působí Bůh tyto činy, a v tom s nimi souhlasím. Naproti tomu se všichni mistři shodují v tom, že upadne-li člověk do smrtelného hříchu, jsou pak také mrtvé všechny skutky, které vykoná v době, kdy je ve smrtelném hříchu, neboť i on sám je mrtev a nezaslouží si věčné spásy, protože nežije v milosti. Takto řečeno je to pravda a v tom s nimi i souhlasím. Mistři dále říkají, že když Bůh dá člověku, který lituje svých hříchů, znovu milost, pak všechny skutky – které kdy vykonal v milosti před tím, než upadl do smrtelného hříchu – povstanou v nové milosti a k novému životu, a budou takové jako předtím. I v tom s nimi souhlasím. Pak ale říkají, že ty skutky, které člověk konal v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, jsou navždy ztracené, čas stejně jako ty skutky. A s tím nesouhlasím já, mistr Eckhart, a říkám, že ze všech dobrých skutků, které člověk vykonal v době, kdy byl ve smrtelném hříchu, se neztratí ani jeden a ani ten čas, v němž se staly, pokud ten člověk opět dosáhne milosti. Vidíte, to odporuje tomu, co říkají všichni žijící mistři!

Nuže, dávejte dobrý pozor, kam svými slovy mířím, abyste ten smysl pochopili.

Pokračování →

Pohádky ze vzdálenosti tisíců let…

San Prosinec - 24 - 2010

Louis Charpentier: Obři aneb Mysterium počátků

Louis Charpentier: Obři aneb Mysterium počátků

228 stran, Argo, Praha 2009, vydání první, vázané, cena 269 Kč
ISBN 978-80-257-0143-0

*

Kdo stavěl monumentální megalitické stavby a proč? Žili na zemi obři nebo jde jen o skrytý význam pro velikány ducha? Odkud přišli druidové a co s tím vším má společného posvátná geometrie? To jsou jen některé z otázek, které si klade francouzský spisovatel, badatel a mystik Louis Charpentier v knize Obři aneb Mysterium počátků. Stejně jako ve svých ostatních dílech, i tentokrát pátrá po tajemstvích, která provázejí lidský rod už od počátku věků. Po proudu času se s ním vydáváme na cestu z doby kamenné až do časů mocných Keltů a zjišťujeme, že se dějiny nemusely ani zdaleka odvíjet tak, jak nás to učili ve škole.

Vlasta Marek napsal v roce 1997 v 0. čísle časopisu BARAKA v recenzi na knihu Louise Charpentiera Mystérium katedrály v Chartres (Půdorys, Praha 1995) toto:

„Budiž chvála váhavcům a těm, kteří nesouhlasí s davem. Kteří trvají na svém ‚tušení.‘ Kteří neposlechli volání doby a neodevzdali své nadšení, svou imaginaci a intuici na špalek vědeckého paradigmatu.“

V případě Charpentiera to platí dvojnásob.

Pokračování →

Ukázky z knihy Josepha P. Farrella SS Bratrstvo zvonu: Neuvěřitelná tajná technologie nacistů, která vyšla v nakladatelství Horus a Volvox Globator.

*

Za horizontem nukleární a termonukleární bomby:
Náznaky nové fyziky

Projekt Lusty také dokládá další senzační tvrzení, s nímž se střetneme mnohem později, zejména že nacisté se účastnili výzkumu různých typů „paprsků smrti“ nebo „protiletadlových paprsků“. Tento výzkum se podle všeho odehrával ve Vídni v ulici Weimarstrasse č. 87.[1] Nešlo však o žádné obyčejné lasery.

Podle polského badatele Igora Witkowskiho německé vládní archivy naznačují, že

V roce 1944 dostal zvláštní výzkumný ústav Luftwaffe, sídlící v městě Gross Ostheim, úkol vyvinout takovou zbraň. Materiály vztahující se k této práci jsou v současné době uloženy v civilní instituci – ve výzkumném centru v Karlsruhe (Forschungszentrum Karlsruhe) a byly objeveny před pár lety.[2]

Nákres zvonu podle Igora Witkowskiho

Jak jsme viděli v knize Říše Černého slunce, výzkumse rovněž ubíral směrem k exotické „Teslově“ technologii na univerzitě v Heidelbergu, kde byl objeven podzemní bunkr, v němž se nacházel velký parabolický disk z umělého křemene používaný ke střelbě pulzů o vysokém napětí na terče vzdálené několik metrů, jež je měly zničit.[3] V tomto světle stojí možná za zmínku, že velká německá elektronická firma Siemens A.G. zažádala o jeden z prvních patentů na rentgenový laser v U.S.A. v roce 1955,[4] zhruba půl dekády předtím, než byly „objeveny“ první masery a lasery. Odrážel patent firmy Siemens ve skutečnosti práci, kterou odvedla Třetí říše?

Zatímco toto nelze s určitostí tvrdit, je možná důležité to, že firma Siemens zřídka kdy odhaluje pravou podstatu a rozsah svých výzkumů, které byly vedeny během nacistické éry. A je třeba též významné, že Siemens se možná snažil ochránit patent nebo přístroj dříve za nacistické éry utajovaný a následně zkonfiskovaný jako kořist tím, že zažádal o patent na rentgenový laser ve  Spojených státech.

Celkem vzato, všechny tyto projekty tajných zbraní – a jde tu jen o špičku obrovského, velmi vražedného ledovce – naznačují, že nacistické Německo směřovalo k nadvládě na zemi, na moři a ve vzduchu. Bylo by však chybou se domnívat, že tohle byla hranice jejich ambicí…

Pokračování →

Putování k věži ze zlata…

San Srpen - 10 - 2010

Marie Louise von Franz: Sen a smrt (Portál, Praha 2000)

Marie-Louise von Franz: Sen a smrt. O čem vypovídají sny umírajících

176 stran, Portál, Praha 2000, vydání první, brožované, cena 159 Kč
ISBN 80-7178-404-4

*

Co říká lidské nevědomí, tedy svět instinktů člověka, ke skutečnosti blížící se smrti? Sny jsou hlasem přírody v nás, a vyvstává otázka, jak nás sama příroda připravuje na smrt.

C. G. Jung sice výstižně zdůraznil, že nevědomá psýché věnuje smrti jako náhlému konci tělesného života relativně malou pozornost a dělá, jakoby duševní život, případně individuační proces jedince prostě pokračoval. Nevědomí totiž zcela zjevně „věří“ v život po smrti. Skeptik by přirozeně mohl namítnout, že takové sny se zakládají na pouhém přání, ale proti tomu lze namítnout následující: to, že sny odrážejí jen nevědomá přání, naprosto neodpovídá obecné zkušenosti. Jung naopak ukázal, že sny většinou zobrazují zcela objektivní, jáskými přáními neovlivněnou aktuální duševní „přirozenou událost“. V případech, kdy si snící dělá iluze o blížící se smrti nebo si není její blízkosti vědom, se dokonce často objevují sny, které to zcela brutálně a nelítostně oznamují.

Jung proto zdůrazňuje, že je „ve vážném ‚zájmu‘ stárnoucího člověka,“ aby přijal možnost smrti.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b