Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Robert Rich & Ian Boddy: Lithosphere (CD, DiN21, DiN, 2005)

Robert Rich & Ian Boddy: Lithosphere (CD)

10 skladeb, 52:46, DiN21, DiN, 2005
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Není to poprvé, co se oba muzikanti, činní již od osmdesátých let, setkali u společné práce. První album Outpost, podepsané společnou rukou, je dnes již čtyři roky staré a navíc pěkně temné.

Už název alba napovídá, že tentokrát to zas tak černočerné nebude, i když… Litosféra je svrchní nejlehčí vrstva země. Dochází zde ovšem k zemětřesení a vulkanismu. Podobně můžeme po zvukové stránce charakterizovat i tuto desku.

V základu ambientní album je postavené na milované analogové elektronice a hi-tech vychytávkách. Tato semi-organická omáčka prosakuje dalšími komponenty, jež neodmyslitelně patří k oběma muzikantům – bloudivé steel kytaře i skleněným a kamenným objektům. Na rozdíl od první spolupráce z roku 2002, která kompletně proběhla virtuálně, aniž by se muzikanti viděli nebo potkali, tentokrát se na to muzikanti podívali z jiného konce.

Pokračování →

Robert Rich: Electric Ladder (CD, SP009, Soundscape Productions, 2006)

Robert Rich: Electric Ladder (CD)

7 skladeb, 55:16, SP009, Soundscape Productions, 2006
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Po většinu roku 2005 Robert Rich laboroval s vážným pořezáním šlach pravé ruky, kvůli níž musel podstoupit několik operací, aby se v co nejvyšší míře podařilo obnovit její hybnost. Více na blogu zřízeném samotným Robertem jako součást domácích webovek.

Během jeho rekonvalescence vyšly desky natočené ještě před neštěstím (dříve recenzovaná Echo Of Small Things a druhá spolupráce s Ianem Boddym Litosphere), a tak Electric Ladder je první hudební vlaštovkou po návratu na hudební scénu.

Vzhledem k závažnosti postižení ruky si tento Kaliforňan i přes maximální péči lékařů bude muset k budoucí práci najít novou cestu a čerstvá deska je toho prvním důkazem.

Pokračování →

Arc: Fracture (CD, 2007, DiN 28)

Arc: Fracture (CD)

53:30, DiN 28, DiN 2007
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Ian Boddy a Mark Shreeve jsou v centru dění britské elektronické hudby už od konce sedmdesátých let a znají se od chvíle, kdy vystoupili na prvním britském festivalu Electronica v roce 1983. Trvalo to ovšem až do roku 1998, než se sešli k první spolupráci pod vlajkou ARC kvůli prvnímu albu na CD pod názvem Octane. Fracture je pátým albem ARC a čtvrtým na labelu DiN.

Je provedeno v bájném retro-stylu sekvencerové techniky, se spoustou melodických linek a spacy náladami. Album je cele instrumentální a první čtyři skladby neustále morfují a přelévají se z chill out grooves do jemných melodických témat.

Album z roku 2007 má krátké, úderné názvy skladeb, včetně celkového názvu. Mě však zaujalo, že na CD textu je uveden zcela jiný název Other language a žádné názvy skladeb. Vysvětlení jsem nikde nenašel. Ostatně booklet je velmi skromný a kromě názvů skladeb a jmen interpretů se nedozvíte již nic dalšího, Interpreti jsou dva, oba protagonisté britské scény elektronické hudby z 80. let minulého století.

První z nich je Ian Boddy, který byl jedním z prvních organizátorů i účinkujících na festivalu elektronické hudby na Britských ostrovech v Milton Keynes v roce 1983. Vydal také jedny z prvních kazet a později LP se svými pokusy v tomto hudebním stylu. Jak se vyvíjel, inspiroval se též německou skupinou Tangerine Dream a v poslední době se dostává až do oblasti ambientní hudby.

Pokračování →

Ian Boddy: Slide
(DiN, DIN31, CD, 2010)

Ian Boddy: Slide (CD)

9 skladeb, 56:23 | DiN | DIN31
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Ian Boddy je oporou vydavatelství DIN a často se jeho skladby vyznačují spíše zvukovými experimenty.

Toto album si nazval Slide, což bychom mohli přeložit jako Klouzání – pochopitelně myšleno zvukem – a k tomu si vybral vhodné nástroje, které mu to umožňují. Ty jsou především elektronické – ostatní využil jen jako doprovod, k podpoře rytmiky. Mezi těmito nástroji vyzvedl hlavně Martenotovy vlny, což je nástroj vynalezený a sestrojený v roce 1928 francouzským vědcem Ondesem Martenotem a po něm pojmenovaný.

Tento nástroj uměl vytvořit jeden tón a jeho výšku libovolně měnit otočným kondenzátorem. V roce 1930 k němu byla připojena klávesnice, a tak se vlastně stal předchůdcem prvních syntezátorů. Z nich by se dal jmenovat především minimoog. Jde o analogové přístroje, u nichž se zvuk tvoří na klávesnici a mění různými sekvencery filtry apod.

Pokračování →

Markus Reuter & Ian Boddy: Dervish
(CD, DIN33)

Markus Reuter & Ian Boddy: Dervish (CD)

7 skladeb, 51:52| DiN | DIN33
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Musím říci, že u některých hudebníků je někdy lepší, když nehrají sami, protože vzájemnou komunikací přicházejí možná oběma stranám nové nápady, na něž by sami nepřišli. Pak je také ovšem důležité, jakého spoluhráče si vyberou. To je podle mne i případ Iana Boddyho. Je to velký experimentátor s elektronikou a zvukem vůbec, což může být s technického hlediska kolikrát zajímavé, ale důležitější je, jak se toho využije v hudbě. A právě toto CD je toho příkladem.

Z pouhé elektronické hudby se najednou stává moderní vážná hudba s velmi zajímavými místy. Přitom vlastně žádný z protagonistů alba, ani dalších spoluhráčů se jí nezabývá. Markus Reuter je specialista na tzv. dotekovou kytaru (touch guitar), jeho vlastní vynález. V podstatě jde o speciálně naladěnou elektrickou kytaru, kde nehrajete drnkáním, ale pouze jemnými doteky. Něco podobného u nás praktikuje ve svých skladbách také Dáša Andrtová.

Pokračování →

Ian Boddy & David Wright: Shifting Sands (AD72CD, CD)

Ian Boddy & David Wright: Shifting Sands (CD)

DiN/AD Music, AD72CD
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Pokud vím, je to první setkání těchto dvou hudebníků, každý je zakladatelem jednoho světově proslulého labelu, Ian Boddyho DIN a David Wrightův AD Music, na němž album Shifting Sands také vyšlo.

Oba působí na britské hudební scéně od 80. let, z toho Boddy od počátku vyloženě elektronické. Wright si, jako asi většina hudebníků, vytvářel svůj vlastní styl trochu komplikovaněji přes rock, jazz, klasiku k space music a world music a to jako klávesový hráč. Nakonec se přiblížil rytmickému stylu Kitara, Vangelise, Tangerine Dream, ale obohacuje své skladby vícevrstevnatými atmosférickými plochami jako třeba Steve Roach, kde využívá syntetizátory, akustické kytary, housle, samply hlasů a romantizující klavír. Ian Boddy se zvukem experimentuje více, hlavně ve spolupráci s dalšími hudebníky. Na tomto albu však propůjčil své schopnosti do služeb jednotného, společného vyznění, takže oba hudebníci promlouvají jedním jazykem. To lze slyšet již od první skladby, na níž se podílel také Dave Massey.

Pokračování →