Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Hledání nezcizitelného prostoru

San Leden - 14 - 2017

Jana Richterová: Zahrada. Velmistr
(Kruh, Heřmanovice 2016)

Jana Richterová: Zahrada. Velmistr

300 stran, nakladatelství Kruh, Heřmanovice 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-906552-0-1

 

Předposlední díl Zahrady, Velmistra, předznamenává okulturní souvislost děje odkazem na film Constantine [1], jenom jeho obdoba – Áron Hartmann – se podle jména spíše probírá verši k logogenesi z knihy Sefer jecira než zapuzovacími rituály z démonologických traktátů.

K pozastavení slouží i úvaha Mary nad poučením tety Dáši, že „vyšla zamuž“, jež rozvinula do poznání, že „má být ta za Nikolajem.“

Bible ekumenická nazývá ženu „muženou“ (Gn 2,23) kvůli hebrejskému názvuku mezi slovy ‘iš (muž) a ‘iššá (žena). Archaický zápis slova „žena“ v angličtině zní whoman, zvukomalebně naznačující údiv Adama nad nově utvořenou družkou, které lze doslova přeložit (v duchu díla Fabre d’Oliveta) jako „jaký-to-člověk!“ (příp. „muž“), což je v souladu s poznámkou v Jeruzalémské bibli, kterou se ta hebrejská slova vysvětlují kontrastně jako „člověk“ a „člověčice“.

Půjdeme-li dále, neměli bychom opomenouti pozoruhodné dílo velšského filologa Rowlanda Jonese s barokním názvem Hieroglyfic: or a Grammatical Introduction to an Universal Hieroglyfic Language; consisting of English Signs and Voices, with a definition of all the Parts of the English, Welsh, Greek, and Latin Languages, some Physical, Metaphysical, and Moral Cursory Remarks on the Nature, Properties, and Rights of Men and Things, and Rules and Specimens for Composing an Hieroglyfic Vocabulary of the Signs or Figures as well as the Sounds of Things upon Rational and Philosophical Principles and the Primitive Meaning of Names.[2] Jones tam poznamenává, že slovo „person jest složeninou slov pêr-son, sladký zvuk; pêr rovněž označuje jakékoliv sladké zralé ovoce, jako třeba fíky; a dost možná připomínají to, jak člověk označil personu, jako zvuk jablka (angl. apple; velš. afal [3]) – [říká se o ženě, že „je k nakousnutí“], padlého (angl. fallen) anděla, který pokoušel Evu, jména di-afal neboli ďábel (angl. devil), jablka Božího; a fíky i neřesti [zlořád] označují tutéž věc; souhláska „v“ a (řecká hláska) digamma jsou totéž, a „g“ jest skloňováním radikálu „c“. Wild má význam „dřeva“, nebo polohy plynoucí z vysokého vzrůstu, a je emblematickým vyjádřením stromu poznání dobrého a zlého, Υλη,[4] hmoty nebo základu lidské řeči. V závěru, v části týkající se slovníčku fonetických slov, jsou pod písmeny „WO-“ slova Worm; Pryf; Skolex, Vermis, první forma existence.

Pokračování →

Nakrknutý krkavec

San Únor - 13 - 2016
Jana Richterová: Zahrada. Návrat (Kruh, Heřmanovice 2015)

Jana Richterová: Zahrada. Návrat
(Kruh, Heřmanovice 2015)

Jana Richterová: Zahrada. Návrat

292 stran, nakladatelství Kruh, Heřmanovice 2015, vydání první, brožované

ISBN 978-80-905628-9-9

 

Návrat se ve třetím dílu Zahrady stal pro čtenáře Severinovou cestou do temnot (Paul Leppin), ponorem k sebezpytování a sebereflexi. Protichůdný pohyb vede k volatilizaci fixovaného, k rozvázání spoutaného. Setkáváme se znovu s totemovým zvířetem, vládcem vzduchu, havranem Krummem:

»Naskládala si k posteli hranici knih a nebyly to žádné dívčí románky. Má tím pádem o večerní program postaráno. Ale začne něčím čtivějším, vzala do ruky „Ženy, které běhaly s vlky“. Ona zase lítá s havranem. Stejně si četla jenom chvilku, než usnula.

Propadla se do snu jako do měkké peřiny. Na druhé straně ji přivítalo vzrušené krákání.

Krumme, kamaráde starý.

Poleťme, poleťme, náhlil Krumm.

Jo, leťme, souhlasila. Padali spolu obrovskou rychlostí temným prostorem, ona v těsném závěsu za ním. Divím se, že nevzplanu, vzdychla si. Namočila ses, odsekl. Byl nějaký nakrknutý. … Ocitli se nad rozlehlou tmavou střechou. Havran ji zahalil svými křídly. Jdem, ať nás nevidí a neslyší. …

Měla kolem sebe havraní křídla rozprostřená jako temný plášť a dívala se Krummovýma jasnýma očima. …

Pokračování →

Něco, co někde chybí

San Prosinec - 28 - 2014
Jana Richterová: Zahrada. Lovec (Kruh, Heřmanovice 2014)

Jana Richterová: Zahrada. Lovec
(Kruh, Heřmanovice 2014)

Jana Richterová: Zahrada. Lovec

302 stran, nakladatelství Kruh, Heřmanovice 2014, vydání první, brožované
ISBN 978-80-905628-4-4

*

Před čtvrt rokem jsme se poprvé pohroužili do rujné Sféry Zahrady, kterou jsme postřehli jako dělohu, v níž se rodí naše budoucnost.

Dostalo se nám druhého dílu Zahrady s dynamickým názvem Lovec, který evokuje jeho protistranu: kořist. Předznamenáním prologu jest benegesseritská litanie proti strachu: „Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení.“

Tedy: strach kořisti z Lovce. Lov. Hon. Halali! A trofej.

Mám sám pro sebe jakési nejasné tušení, že to všechno je toliko první úroveň příběhu – ona zjevná stránka, za jejímiž kulisami hrají Hráči v druhém sledu svoji vlastní Hru. Je však ještě třetí pláň, do níž někdy nahlédne některý ze zasvěcených Hráčů, nebo náhodou i někdo další.

Se znalostí Duny, na kterou se primárně odkazuje, dere se tu do vědomí obskurní a enigmatický závěr ze svazku Kapitula: Duna Franka Herberta (Baronet, Praha 1999, str. 459), v němž se poprvé a naposled objeví dvojice Marty a Daniela, dvou Zahradníků par excellence, o nichž máte dojem, že jsou Loutkaři a Sběratelé – nápadně podobní Poutníkům bratrů Strugackých v knize Vlny ztišují vítr. Pohádka o Trojce (Svoboda, Praha 1989; srv. O Velkém Předělu) –, kteří „sbírají persony,“ o sobě pak mluví takto: »Chtěla jsem si z něj vystřelit, kdyby se zeptal, kdo jsme. Na to se ptají vždycky. Řekla bych mu: „A koho jsi čekal? Boha všemohoucího s rozevlátým plnovousem?“«

Pokračování →

Skrze zeď za světlem

San Září - 14 - 2014
Jana Richterová: Zahrada. Sféra (Kruh, Heřmanovice 2013)

Jana Richterová: Zahrada. Sféra
(Kruh, Heřmanovice 2013)

Jana Richterová: Zahrada. Sféra

308 stran, nakladatelství Kruh, Heřmanovice 2013, vydání první, brožované
ISBN 978-80-905628-0-6

*

Mgr. Jana Richterová se narodila se roku 1967 v Opavě. Absolvovala humanitně a výtvarně zaměřená studia a pětiletý psychoterapeutický výcvik v hlubinné a psychodynamické psychoterapii. Pracovala řadu let v oblasti zdravotnictví jako arteterapeutka. Věnovala se také pedagogické činnosti v ZUŠ jako učitelka výtvarného oboru a na Ostravské univerzitě, kde externě vyučovala arteterapii. V současné době žije a pracuje v Opavě.

 

Vstup do zahrady

První díl Zahrady jmenuje se Sféra.

Habešský zahradník, „snědý muž“ na alchymické ilustraci, je spojen s péčí o zahradu. Teprve uzavřený prostor probouzí opravdovou touhu po předmětech uvnitř nebo vně této zahrady.

„Není to vždy jasně vymezená hranice, za níž ostře černobíle začíná náš metafyzický svět. Někdy je člověku do cesty postavena závora nebo zákaz vjezdu, jako Lemuelu Gulliverovi, hrdinovi filmu Případ pro začínajícího kata.“

Práce v zahradě se vyznačuje postupným chápáním nutnosti přenosu zvenčí dovnitř. Erós vše sublimuje: tuhé látky se proměňují v kapaliny a kapaliny ve vzduch. Robert Moore píše, že povahu zamilovaného člověka lze označit pojmem „pozorné vědomí“.

Práce v zahradě čeká každá na svůj čas: někdy dlouhodobá nemoc představuje nutnou hermetizaci. Jindy k ní přistupujeme dobrovolně a cíleně. Thoreau se rozhodl žít několik měsíců ve srubu, který si sám postavil – jeho zahradou byl on sám, jeho srub a rybník. Byl si vědom, že se v něm zrodila láska: „Konečně jsem našel vhodného společníka; zamiloval jsem se do doubravy.“

Proces založení zahrady a zabydlení se v ní znamená uvědomit si, že vše má své meze, hranice. Do naší zahrady se vchází „z lomených dveří vysokého, úzkého gotického domu,“ je malá, obklopená zdmi.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b