Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Gianluigi Gasparetti, známý více pod svým pseudonymem Oöphoi, zemřel 12. dubna 2013 po dlouhé nemoci. Byl to významný hudebník na poli ambientní hudby, kterou pomáhal spoluvytvářet a vtiskl jí svým dílem nezapomenutelnou podobu.

Hodně znám bude i svojí redaktorskou prací na italském časopisu Deep Listenings, věnovanému ambientu a hluboké atmosférické hudbě, kde vedl rozhovory s řadou slavných ambientních umělců včetně Steve Roache a Michaela Stearnse.

Hudbu Oöphoie lze charakterizovat jako statickou, organickou a minimalistickou. Vzbuzuje pocit pevnosti tesané až do podoby monolitu, do níž často integruje meditativní a spirituální kontext. Mezi jeho výrazové hudební prostředky patřily syntezátory, tibetské mísy, flétny a procesované hlasy, jeho nahrávky měly relativně střídmé harmonické variace.

Pokračování →

Al Gromer Khan: Far Go: Raga And Ambient Studies
(CD, 4030218009812, RASA Music, 2013)

Al Gromer Khan: Far Go: Raga And Ambient Studies (CD)

4030218009812, RASA Music, 2013
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Po roce přichází německý hudebník Al Gromer Khan opět s novým albem. Již přes deset let si je vydává ve vlastním vydavatelství Rasa Music, případně spolu s vydavatelstvím Zustand. Občas se ještě přiživí americký label New Earth Records, ale ten vznikl v Německu původně jako Tao Music a tehdy byl asi jako německý hudebník nablízku.

Al Gromer Khan si vytvořil vlastní osobitý styl, podle nějž ho dobře rozeznáme. Dlouhá léta studoval u indického gurua Imrata Khana hru na sitár a díky tomu mu byl asi jako jedinému, kdo není z Indie, udělen titul Khan za jeho jméno. To značí, že byl přijat do této konkrétní školy – ghárany, která své učení předává pouze z otce na syna.

Pokračování →

Mathias Grassow and guests: Opus Posthumum (CDr)

Mathias Grassow and guests: Opus Posthumum (CDr)

PN002, PN003, CDr / 2005, Databloem / Practising Nature
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Opus Posthumum 1 a 2, dvě alba Mathiase Grassowa s hosty (Jimem Colem, Klausem Wiese, Kai Schröderem) – jsou na sebe navazující projekty vydané u labelu Databloem opět v limitovaném nákladu – a znovu nás přesvědčují o tom, že lze posunovat hodnoty hudebních děl k vyšší úrovni a pomáhat tak posluchačům smývat ze sebe zvukovou špínu, které je kolem nás více než dost.

A nyní konkrétněji. Vedle obvyklých elektronických nástrojů Grassowa můžete slyšet především tibetské mísy a tánpúru Klause Wieseho. Je skvělé, když si uvědomíte, že dva tak velcí a světoznámí umělci si nekonkurují, ale spolupracují ku prospěchu všech. Dále uslyšíte alikvotní zpěv Jima Colea. Ten se nesnaží o exhibici a předvedení techniky, jak jsme stále svědky u německých „duchovně“ orientovaných učitelů na našich alikvotních festivalech, ale má velmi blízko k pojetí Davida Hykese, a tedy podat zprávu srdcem. Tím se vše stává přesvědčivým, duchovním, ale jaksi ne proto, že já chci, ale spíše neosobně, a přitom hluboce osobně. A tak je tomu i u ostatních hráčů, kde syntezátory, samply, drony a veškerá elektronika nejsou studené a chladné, nýbrž živé a promlouvající k vašemu srdci a probouzející vás k živému vědomí. Ještě jeden hudebník zde je – Kai Schröder, který hraje na elektroniku a vlastnoručně vyrobenou vínu.

Pokračování →

Klaus Wiese: Allah Infinity (CD, AQ550, Aquamarin, 2010)

Klaus Wiese: Allah Infinity (CD)

AQ550, Aquamarin Music, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Poslední album Klause Wieseho vyšlo in memoriam. Těžko říci, zda je měl připravené k vydání nebo někdo dodělal mix, informace o tom v bookletu není žádná. Zdá se, že bylo využito více nástrojů a ty byly smíchány dohromady tak, že to posluchač nerozezná.

Jediná, asi 62 minut dlouhá skladba, vede k silnému vnitřnímu transu. Její zvuk je velmi temný a drží se v hloubkách. Mohu se jen domnívat, že je využito samplu tibetských mís ve spodních oktávách. Zároveň se do valícího se zvuku občas přidávají další hluboké tóny.

Nad tím je jakýsi svist vyššího zvuku vznikajícího jakoby třením – možná je to další sampl tibetských mís. V pozadí tušíte jakousi melodii, která se tím vším proplétá. Celé je to nesmírně statické, ale zároveň při pozorném, nepřerušovaném poslechu zjistíte, že se skladba nepatrně vyvíjí a někam směřuje.

Pokračování →

Klaus Wiese: Vision (CD, AQ444, Aquamarin, 2010)

Klaus Wiese: Vision (CD)

AQ444, Aquamarin Music, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Trvalo to více než rok, než se po odchodu Klause Wieseho z tohoto světa vyřešily práva na jeho nahrávky a získalo je německé vydavatelství Aquamarin Verlag. To již práva na dost jeho děl mělo, a tak začalo vydávat některá jeho raná díla a znovu i ta, na která práva již mělo. Mezi ně patří i právě album Vision.

My bychom si mohli rozdělit tvorbu Wieseho na první období s tibetskými mísami hranými „normálně“, tzn. bez zpracování jejich zvuku. Tam patří více alb z jeho vydavatelství Akasha, např. Tibetské mísy 1, 2, Mudra a další. Potom přišlo období zpracování zvuku mís do jejich vnitřní podstaty, to jsou např. alba Neptun, Uranus a další. Tento zvuk jako sampl potom Wiese, ale i jeho přítel Grassow využívali na mnoha dalších nahrávkách.

Za třetí období by se daly považovat nahrávky, kde začal Wiese využívat další nástroje, např. tánpúru a citery. To se ovšem již prolínalo navzájem s předchozími obdobími, třeba na slavném albu Baraka nebo El-Hadra. Zvuk citery je minimalistický a vede k silné meditativnosti, až extázi. Teprve potom si začal Wiese přibírat také klávesové nástroje (keyboards), ale ty udržovaly buď samy, nebo se samplem tibetských mís statické pozadí, nad nímž se klenula melodie nebo jemné vlnění tónů citery. A to je právě případ alba Vision.

Pokračování →

Bruno Sanfilippo & Mathias Grassow: Cromo: Piano & Drones (CD, ad112, AD21 Music, 2010)

Bruno Sanfilippo & Mathias Grassow: Cromo: Piano & Drones (CD)

6 skladeb, ad112, AD21 Music, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Německý hudebník Mathias Grassow, přední světový hráč v oblasti drone ambientu, se rád na svých albech spojuje s dalšími zajímavými osobnostmi, hlavně s těmi, kteří hrají akusticky. Tím je i španělský pianista Bruno Sanfilippo, s nímž již vydal jedno úspěšné CD Ambessence. Tentokrát má album Cromo, což znamená španělsky chróm, šest skladeb se stejným názvem jako celé CD a jen vždy číslo, které je odlišuje. Avšak není to jen číslo, ač nástroje jsou vždy stejné – akustické piano Steinway a Neuronal V-synth drones, k nimž si Grassow občas přidal skleněnou harfu či zvonky. Avšak to je tak dokonale v celkovém zvuku zmixováno, že to v podstatě nepostřehnete. Občas se také objeví samply tibetských mís Klause Wieseho, ale to není v krátkém bookletu ani zmíněno.

Ve skutečnosti to také není důležité, protože podstatný je závěrečný zvuk. A to je prostě nádhera! Svou jemností, citlivostí, intimitou, přirozeným plynutím a atmosférou mi CD připomnělo rané nahrávky Briana Ena.

Pokračování →