Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

*

→ Čínský magický kult Ku

Ku

Osmnáctý hexagram I-ťingu, Ku, je překládán jako Zkaženost.

Následování a přizpůsobivost se snadno zvrhnou v cosi velmi nekalého. Taková je negativní spojitost tohoto hexagramu s hexagramem předchozím. Kdo se k někomu přidává a radostně jej podporuje, ten pro něj pracuje a slouží mu. Mluví-li se o zkaženém, pak jde o práci na zkaženém. Čínské jméno hexagramu vyjadřuje znak představující mísu plnou červů, symbol něčeho zkaženého, nepoživatelného. Sklad dolního a horního trigramu kombinuje měkkou ústupnost až apatii spodního trigramu s tvrdou vytrvalostí až umanutostí trigramu horního. Je to něco, co se nesrovnává, co je ve své podstatě zvrácené a volá po nápravě. Jsou jisté vhodné a nevhodné časy obětí, kterých je třeba, aby se dílo zdařilo a jeho plody zůstaly zdravé.¹

V srdci kultu Ku spočívá systém analogický mystériím vúdú, které se týkají 256 jedů Bohyně, čili kal. Ku je černá magie, jako je Wu magií „bílou“. Má jistou příbuznost s egyptským slovem Khu, a proto i odkazuje na ženskou povahu jejího zdroje. Khu je magická síla par excellence. Je zpodobňována cípkem nebo ocáskem femininního komplexu, v němž se vytvářejí kaly.

Když Kenneth Grant, žák slavného anglického mága Aleistera Crowleyho, vykládá ve své knize Hecate’s Fountain jeho slavný magický manifest o Novém Æonu, Knihu Zákona², popisuje kaly neboli barvy Hadita v jeho tajné manifestaci v tomto pořadí:

• modrá
• zlatá
• rudá
• purpurová
• zelená.

Hadit je nekonečně malý nebo atomický bod (bindu). Skrytý bůh, který jest jedno s Adadem, Daat (hebrejská sefira Poznání nebo Rozumu) a Thothem (egyptským bohem moudrosti, a také strážcem tarotu), jejichž spojení (yog) vytváří Yog-Sothotha.³

Pojem Yog-Sothoth pochází z Necronomiconu a znamená doslova „věk (yug) nebo aeon Set-Thotha.“ V metafysickém smyslu je Yog-Sothoth symbolem ducha Choronzona, velikého démona Chaosu, který dlí v srdci hmoty nebo v materiálním universu. Jeho tajemství je možné odkrýt pouze projitím Brány Daatu (tj. Thothovy) do pouště Setovy, Set-Thotha, či Sothotha.

Pokračování →

Kresba Lama od Aleistera Crowleyho, nesoucí název The Way (Cesta), se poprvé objevila roku 1919 na jeho výstavě nazvané Mrtvé duše v Greenwich Village ve státě New York. Na jaře téhož roku byla otištěna v periodice The Equinox III;1 jako frontispis Crowleyho komentářů ke knize Hlas ticha od H. P. Blavatské. Tato kniha s komentáři se označuje jako Liber LXXI. Jak se zdá, kresba vznikla v souvislosti s Amalantrah Working, řadou magických experimentů, které Crowley provedl se svou tehdejší partnerkou Roddie Minorovou v letech 1918-19, když žil v New Yorku. Záznamy se bohužel nedochovaly kompletní, ale ze souvislostí vyplývá, že portrét Lama tvoří základ těchto seancí.

*

Ófitské vejce

I.

Předpokládá se, že Amalantrah Working v mnoha směrech navazuje na řadu vizí a sdělení, které vzešly z evokací shrnutých pod název Ab-ul-Diz Working v roce 1911. V obou těchto záznamech je přednostně uváděn symbol vejce.

V květnu roku 1945 Crowley věnoval kresbu svému žákovi Kennethu Grantovi. Z dochovaných záznamů z roku 1947 víme, že Crowley s touto entitou nepřerušil kontakt až do své smrti. V 60. letech navázal nejsilnější kontakt s Lamem Michael Bertiaux, vúdú-gnostický mistr kultu La Couleuvre Noire¹, a několik dalších magiků z řádu Ordo Templi Orientis². V roce 1987 Kenneth Grant, vůdce anglické větve Ordo Templi Orientis, oznamuje v instrukci týfónského O.T.O. nazvané Dikpala cesty ticha, že „nejvyšší svatyně Řádu pokládá za vhodné zpravidelnit a prověřit dosažené výsledky členů O.T.O., kteří mají stálý kontakt s magickou entitou známou jako Lam“. Z těchto důvodů byl založen vnitřní kult Řádu, tzv. Kult Lama, který shromažduje poznatky z těchto kontaktů. O zpopularizování a rozšíření tohoto fenoménu se v součastné době zasloužil i žák Kennetha Granta a přední člen týfónského O.T.O., Michael Staley. Ten tématicky uspořádal několik veřejných přednášek a přispěl řadou článků do ústředního hlasu anglického Ordo Templi Orientis, magazínu Starfire.

II.

Nyní se pokusíme o exegezi několika tibetských slov, které tvoří či pouze obsahují slabiku lam. Tato slova, prostřednictvím svých významů i gematrických analogií, nám umožní poodhalit vztahy s dalšími východními esoterními jazyky světových kultur tak, že nám umožní úplnější náhled na podstatu a funkci Lama.

Již z předchozí stati víme, že Crowley tuto prazvláštní kresbu pojmenoval názvem Cesta. V tibetském jazyce se pro význam „cesta“ či „stezka“ používá slovo LaM. To, že jde o cestu duchovního růstu, nám dokazuje například donedávna zcela utajená tibetská nauka dzogčhen („naprosté“ či „velké zdokonalení“). V této nauce je cesta jednou ze tří částí nauky, která se výhradně týká způsobu, jak překonat dualistickou podmíněnost a jak dosáhnout své realizace. Numerická hodnota slova LaM je 42. Jiné tibetské slovo, které nás informuje o hodnotě této cesty je slovo BLaMa. BLaMa je název pro duchovního, jež lze přeložit jako „velekněz“ či „náčelník“. Jeho číselná hodnota je 57. Jeho sanskrtským ekvivalentem je slovo LaMa, které označuje „Průvodce stezkou“ či „Toho, který jde“. Další tibetský termín, který nám pomůže složit mozaiku Lamova obrazu je slovo TaLaM. Význam slova je „ambrózie“ či „nektar“, v sexuální magii pak jde o „menstruum“. Význam je totožný se sanskrtským slovem amrit. Tibetský přepis slova (TaLaM) skrývá numerickou hodnotu 51. Tomuto slovu je v praxi přikládán velký význam, neboť ho lze použít i jako invokační mantru k navázání kontaktu s Lamem. Abychom ho však mohli ve své praxi plně a nezávadně upotřebit, je nutné se nejprve šíře seznámit s řadou vztahů, které nám odkryla gematrie. Tyto gematrické souvztažnosti mezi klíčovými slovy nám pomohou odhalit skryté spojitosti a poslouží nám jako úvodní LAMeditace.

TaLaM (T=9, a=0, L=26, a=0, M=16; 9+0+26+0+16=51)

Stejnou hodnotu dále mají tyto tibetská slova:

MThaR – konec života (smrt), (M=16, Th=10, a=0, R=25; 16+10+0+25=51)

LTaGPa – to, co je za normálních okolností skryto, (L=26, T=9, a=0, G=3, P=13, a=0; 26+9+0+3+13+0=51)

RaL – přerušení v kontinuitě (času), propast, (R=25, a=0, L=26; 25+0+26=51)

ZaMPa – most na druhou stranu, (Z=22, a=0, M=16, P= 13; 22+0+16+13=51)

V sanskrtu podle kódu KaTaPaJaDhi slova: MRiTJU – smrt a MÁJÁ – iluze, přelud světa.

Nebo také hebrejský přepis jména egyptské bohyně Maat (Mem-Alef-Alef-Tet; 40+1+1+9=51), která s Horem zosobňuje tzv. Dvojitý proud, který představuje Setovy emanace, jež se v současném věku vylévají.

Sečteme-li číselnou hodnotu slova LaM (L=26, a=0, M= 16; 26+0+16=42) s hodnotou slova TaLam (51) získáme číslo 93. Číslo 93 v sobě nosí svou esoterní, skrytou, hodnotu, kterou je číslo 3; i.e. 93=9+3=12=1+2=3. Tuto  hodnotu má také již zmíněný výraz BLaMa (B=15, L=26, a=0, M= 16; a=0; 15+26+0+16+0=57= 5+7=12=1+2=3), který, již podruhé, odkrývá svou důležitost³.

Tibetské slovo BON⁴ má exoterní numerickou hodnotu 147. Esoterní hodnota je pak 3. Kořen slova BON znamená „odříkávat“ nebo „zpívat“ (mantry). Bön-Pa je pak stoupenec sekty Dug-pa, kultu stezky levé ruky, tibetského tantrismu. Exoterní číselná hodnota slova BON-Pa je 160, skrytá 7. Sedmička je pak magickým číslem Venuše.

V sanskrtu podle kódu KaTaPaJaDhi mají tuto numerickou hodnotu např. slova: BÓDha – Buddha, LUBDHa – hvězda Sirius⁵, lovec. Ve Varáhamihirových indických slovních číslovkách⁶ pak: GraHa-AGNI, 9(0)+3=93 – Planeta-Obětní oheň. Trojka v těchto metaforách zastupuje 3 Šivovy⁷ oči (TRINETRa).

V západní magické tradici je číslo 93 základním pilířem Crowleyho magického systému Theléma. Jeho slovní nositelé této hodnoty jsou:

AGAPH – láska (1+3+1+80+8=93)

ThELHMA – vůle (9+5+30+8+40+1=93)

V hebrejském jazyce pak např. přepis jména vyslance Hoor-paar-kraata, jenž předal Liber AL:

AIVZ (Ajin-Jod-Vav-Zajin) – Aivaz (70+10+6+7=93).

Tato meditativní analýza nám poodhalila:

1. Identitu i význam Lama z hlediska reintegrace
2. Spojitost s tibetskými duchovními naukami⁸
3. Spojitost s Crowleyho systémem Theléma

Další fakta vyplynou z následující kapitoly, která zkoumá fenomén Lama z hlediska indického esoterismu. Pokračování →

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San

*

Opravdovým symbolem božství, které chápeme jako kreativní energii, proto není ani matka nebo muž, nýbrž dítě.
Toto dítě není jen pouhým symbolem růstu, ale úplné morální nezávislosti a nevinnosti. Lze pak očekávat, že Nový aeon vymaní lidstvo z jeho předstírání altruismu, posedlosti strachem a vědomí hříšnosti. Bude si plně vědomo účelu své vlastní existence. Nebude již možné se přesvědčovat o tom, že se musí podrobovat nesrozumitelným normám; bude trpět záchvaty dočasného utrpení; bude absurdně vnímavé na bolest a trpět nesmyslným terorem; bude vysloveně bez svědomí, kruté, bezmocné, afektované a ambiciosní, aniž bude vědět, proč tomu tak je; nebude schopno používat rozumu, přesto bude v tu dobu intuitivně tušit pravdu. Mohl bych donekonečna pokračovat ve vyjmenovávání těchto stigmat dětské psychologie, jenže čtenář tak může učinit právě tak sám, a každá myšlenka, která mu přijde na mysl jako charakteristická pro děti, ho udeří do očí, protože ji bude možné vztáhnout na historické události počínaje rokem 1904, od první světové války až po prohibici. A pokud má aspoň trošku dar chápat symbolickou řeč, ohromí ho adekvátnost a přiléhavost novoaeonského duchovního resumé, jak jej nalezne v Knize Zákona.

Mohu ještě poukázat na to, že kralování Korunovaného a vítězícího Dítěte je časově omezenou samotnou Knihou Zákona. Verš 111:34 nám dává na vědomí, že Horus bude naopak vystřídán Thmaistou, tou s dvojitou holí, tou, která kandidáta cele zasvětí, a třebaže víme jen málo o jejích zvláštních vlastnostech, víme aspoň tolik, že její jméno je Spravedlnost.

*

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

AL, III:55

AL, III:56
Chceme-li dosíci krásy a lásky, ať už při plození dětí nebo uměleckých dílech, nebo ne, musíme mít naprostou svobodu jednání, bez strachu nebo hanby nebo jiné falše. Spontánnost je nejdůležitější faktor ve stvoření, protože jde o důkaz magnetické intenzity a správnosti vůle stvořovat, a závisí zcela na absolutní svobodě činitele. Gulliver nesmí mít žádná pouta či být omotán motouzy. Tyto podmínky byly v minulosti něčím tak vzácným, zvláště s ohledem na lásku, že se jejich výskyt označoval obvykle za něco jako epochu. Prakticky všichni lidé pracují se strachem, jaký bude výsledek nebo z chtivosti výsledku, a tak je „dítětem“ trpaslík nebo je nedonošené.
V minulosti muž nutil ženu k uspokojování chtíče jejího nechutného tyrana a zašlapal květ její lásky do bláta, bral si ji násilím ještě divočeji, když tomu, co byla antipatie, říkal cudnost, a dokazoval jí špinavost při zjištění utrženého a poskvrněného květu panenství.
Neměla příležitosti milovat, ledaže by se první vzdala společenských ohledů a našla způsob, jak zahnat od svých dveří svět hladu.
Její příležitost přišla! V kterémkoliv opatství Thelémy je každá žena vítána; tam může svobodně konat podle své vůle a dostane se jí za to cti. Dítě lásky je hvězdou právě tak, jako jsou hvězdami všichni ostatní; ale každé takové chováme v obzvláštní lásce a vážnosti; je to trofej z vybojované a vítězné bitvy! – A.C.

AL, III:57

Muzejní soubor obsahující Stélu zjevení

Kniha Zákona neoplývá žádným teologickým hřímáním; jsme však plni hněvu. Musíme bojovat proti utlačovatelům: náboženským, sociálním nebo průmyslovým; a naprosto odmítáme kompromisy. Každý boj má být bojem až do úplného konce; každý z nás sám za sebe ať koná svoji vůli; a všichni pro všechny ať ustavují zákon svobody.
Nechceme „žoldáky“, najaté lotry, kteří přísahali, že nemají žádné duše. Oni „nemají odvahu bojovat“, neboť jak by se člověk mohl odvážit bojovat, ledaže by toho příčinou byla láska mocnější jeho lásky k životu? Pročež to „hrají“; prodali sami sebe; jejich vůle už jim vůbec nepatří. Život už pro ně není ničím závažným; bloudí proto po trávníku v klubech, v budoárech a ve sklenících; bridž, biliár, pólo a zdvihání sukní čeří jejich prázdnotu; před velikým závodem o život se dali na útěk a namísto toho koukají na derby.
Takového druhu je jejich hrdinství; (v určitém smyslu) je lze docela dobře srovnat s potkanem; jenže jsou bez myšlenky a holdují zahálce a za hrobem nevidí žádného cíle, přinejlepším se tam nějakou náhodou rozlezou rychle vadnoucí kvítí falše a křiklavé slávy. Slouží obraně věcí životně důležitých pro jejich vlast a jsou lebkou, která chrání mozek před poškozením? Ó blouznivý mozečku! Zdá se ti být moudřejší spíše se bránit, než se svěřit křehké kůstce, která ti brání v růstu?
Každý muž ať nosí zbraň, aby mohl rychle žádat odvetu za útlak, vznešeně a ohnivě táhnout meč při každé příležitosti, kdy spravedlnost nebo svoboda zavolá!
„Všemi blázny pohrdejte!“ V této poslední větě zřejmě nemá slovo „blázni“ nějaký hlubší mystický význam, z kontextu jasně vyplývá, že se vztahuje k běžnému životu. – A.C. Pokračování →

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San

*

Stéla zjevení (zadní strana)

Nejprve tu máme Nuit a Hadita reprezentujících pozitivní a negativní elektron, ženský a mužský princip I-ťingu. Jinými slovy, hmotu a pohyb. Hadit je středem neohraničené sféry, a tudíž každý bod v ní je rovnocenný. Každá manifestace je následkem kombinace Nuit a Hadita, každý zvláštní případek Hadita, tak říkajíc, naplněním sebe sama prostřednictvím různých možností, které představuje Nuit. Hadit je tedy srdcem každé hvězdy. „Každý muž a každá žena je hvězda.“

Proto každý z nás je nějakým přírůstkem manifestací seskupených kolem téhož středu; identického, totiž v podstatných rysech. Každá hvězda se liší od jiné svojí pozicí, takže neustále vznikají nové permutace. Takový systém má tu výhodu, že prezentuje fakta velmi přesně. Je obtížné pochopit to napoprvé čistě intelektuálním pochodem a obecně je obtížné to vysvětlit lidem čistě intelektuálními pojmy, neboť tato koncepce spočívá na transfinitní geometrii. Poněvadž však byla tato Kniha napsána, dotčené matematické koncepce, jež byly v tu dobu mimo záběr oficiálních matematiků, formuloval Cantor a jeho škola. Zdá se mi být zarážejícím svědectvím o Aiwassovi, že se měl vyslovit k systému, jenž zahrnuje matematiku, která byla v té době ještě nepochopitelná každé živé duši, který se však stal v průběhu pár let hlavním klíčem nových sejfů.

Z antropocentrického hlediska kosmogonie Knihy Zákona zase usmiřuje protikladné filosofické školy idealismu a realismu; a předkládá fakta ze života. Prostě tu je objektivní universum složené z bezpočtu nekonečných sfér obklopujících bezpočet center; přesto jsou rovnocenné, každé lidské universum je vlastním stvořením člověka, jsou to následky souhry různých aspektů onoho druhu jednoty, která mu nabízí různé možnosti. Každé lidské universum je proto unikátním výběrem možností.

*

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

AL, II:1
Srovnej verš I, 1. Jako je Had, kořen Hadita, zjevením Nuit, tak je Nu, kořen Nuit, úkrytem Hadita. Nu skrývá Hada, protože On je v nekonečnu všude a Ona ho ze stejného důvodu zjevuje. Každé individuální zjevuje celek; a celek skrývá každé individuální. Duše interpretuje universum; a universum zahaluje duši. Příroda dochází pochopení sebe sama prsotřednictvím sebeuvědomění svých jednotlivců; a toto vědomí ztrácí svoji schopnost bytovat odděleně tím, že se v Ní rozpustí. – A.C.

AL, II:2
Nuit je nekonečné rozprostranění; Hadit, nekonečné stažení. Khabs je domem Hadita právě tak, jako je Nuit domem Khu, a Khabs jest v Khu. Khabs – „hvězda“ – je jednotkou Nuit, a proto samotnou Nuit. – A.C.

AL, II:3
Panurgos a jeho druzi rozloučivše se s velekněžkou Bacbuc obdrželi její ponaučení o vitriolu a dobrá slova na cestu: „Jděte, přátelé, pod ochranou oné duchovní sféry, jejíž střed je všude a obvod nikde, kterou nazýváme Bohem: a přijdouce do svého světa, přineste svědectví, že pod zemí jsou veliké poklady a věci podivuhodné.“
Francois Rabelais: Gargantua a Pantagruel. Melantrich, Praha 1953, kap. XLVII., str. 330-331. – San.

AL, II:5
„Rituály starých dob“ už nejsou vhodné nosiče. Poznání nemůže „jít správným směrem“, dokud nebudou přizpůsobeny formuli Nového Aeonu. – A.C.

AL, II:6
Následuje, že jako Hadit nemůže být nikdy poznán, tak neexistuje smrt. Smrt individua je jeho probuzením k neosobní nesmrtelnosti Hadita. Vztahuje se to méně k fyzické smrti než k přechodu Abyssu; viz Liber 418, 14. aethyr. Člověk může dosáhnout uvědomění v tom smyslu, že je jen zvláštním „plodem“ souhry Hadita s Nuit; vlastní osobnost je potom nahlížena jako nechutná. – A.C.

AL, II:7
„Náprava kola“: je to jiný způsob, jak říci, že On je srdcem věcí. – A.C.
„Nehybný střed“ a „oltář v magickém kruhu neboli lóže“. (K. Grant, Hecate‘s Fountain.)

„Otce a Matku Kamene symbolizují Slunce a Luna v horních trojúhelnících po straně centrální kružnice. Slunce je anima, Luna spiritus. Duše a duch se vznášejí nad tělem dole, představeným jako kostka, otesaný kámen, kubus, symbol trůnu bohyně Kybelé, Černé Matky bohů; pět hvězd okolo [srovnej pět barev dále!] značí pět planet – obecných kovů.“ D. Ž. Bor: Napříč říší královského umění. Trigon, Praha 1995, str. 49 a obr. 40. Kostka je corpus. – San.

AL, II:8
On je symbolizován Harpokratem, korunovaným dítětem na lotosu, jehož stín se nazývá ticho. A přesto je toto ticho aktem uctívání; nikoliv němá zatvrzelost nebes vůči člověku, nýbrž nejvyšší rituál, ticho vrcholného orgasmu (hriliu), utišení všech hlasů v naprosté rozkoši.
Harpokratés je také mužíčkem-duší, tajným jástvím každého člověka, hadem se lví hlavou. Tak Hadit poznává Nuit prostřednictvím svého „příchodu“ nebo „láskou“. Je proto špatné uctívat Hadita; člověk má být Hadit a uctívat Ji. (A. C.)

AL, II:15
Já jsem dokonalá, jsouc Nic (31 Alef-Lamed nebo 61 Nun-Jod-Alef). Bláznům jsem číslicí devět (IX Poustevník Panna a Merkur). Pro spravedlivé jsem osmičkou, VIII Spravedlnost (Vyrovnání) Váhy Maat Lamed, a jedničkou v osmě, Alef. Která je živoucí, neboť vskutku nižádnou jsem, Lamed-Alef. Císařovna Dalet III, a Král He (později Cade – San.) IV, ke mně nepatří. III. + IV. = VII. Viz dodatek Gematrie. – A.C.

On (Hadit) je hermetickým semenem, které je symbolizováno IX. stupněm O.T.O. 217 jest číslem Setovým a vydělíme-li jej číslem šakti (jakožto kněžkou, nebo číslem 7, BABALON), obdržíme 31. To je klíč k AL, z čehož lze vyvodit, že Set odemyká mystéria Maaty a že tunely Setovy mohou být skrytými cestami, jak vstoupit do Jejího aeonu. 217 jest rovněž i číslem TBVR, „výšiny“ (the height) nebo „vrcholku“. Ukazuje se, že height je Eight (osmička) a jednička v osmě, a tak Set je výšinou (the height), vrcholkem nebo uskutečněním své Matky, bohyně Sedmi hvězd. (K. Grant, ibid.) Pokračování →

Nur Nichts ist.

„Jenom nic existuje“.
- Compte de Chevalerie

*

Therion

Jsou tři hlavní teorie universa: dualismus, monismus a nihilismus. V populární příručce tohoto druhu nelze začít diskutovat o jejich relativních přednostech. Je možné si je prostudovat v Erdmannově Historii filosofie a podobných pojednáních.
Všechny docházejí usmíření a sjednocují se v teorii, kterou nyní vyložíme. Základy této harmonie jsou vyloženy v Crowleyho Berašitu – a na něj bychom tu měli poukázat.
Nekonečný prostor se nazývá bohyně NUIT, zatímco nekonečně malý a atomický, a přesto ještě všudypřítomný, bod se nazývá HADIT.¹

Ti dva nejsou projeveni. Spojení těchto nekonečností se nazývá RA-HOOR-KHUIT,² jednota, která zahrnuje a stojí v popředí všech věcí.³

(Za jistých podmínek, jaké nastaly na jaře roku 1904, e.v., se také projevuje jeho zvláštní podstata.) Toto hluboce mystické pojetí se opírá os aktuální duchovní prožitek, avšak trénovaná mysl⁴ může přemítat o této ideji metodou logické kontradikce, která končí důvodem transcendujícím sebe sama. Čtenář by vzít v potaz tituly The Soldier & the Hunchback a Konx Om Pax.

Jednota přesahuje vědomí. Je nade vším rozdělením. Otec myšlenky – Slovo – se nazývá Chaos – dyáda. Číslo tři – Matka – se nazývá Babalon. Ve spojení s tím by si měl čtenář prostudovat The Temple of Solomon the King v Equinoxu I (5), a Liber 418.

Tato první triáda je esenciálně jednotou, transcendující do jisté míry rozum. Pochopení této trojnosti je věcí duchovní zkušenosti. Všichni skuteční bohové se připisují této trojici.⁵

Nevýslovná propast ji dělí od všech projevů rozumu nebo nižších schopností člověka. Při všeobsáhlé analýze rozumu shledáme, že se celý ztotožňuje s touto propastí. A přesto je tato propast korunou ducha. Všechny čistě intelektuální vlastnosti spočívají právě zde. Tento abys nemá žádné číslo, neboť vše v něm jest zmatení.

Pod tímto abysem se nacházejí morální vlastnosti člověka, jichž je šest. Tu nejvyšší symbolizuje číslo čtyři. Její přirozenost je otcovská⁶; atributy její mravní hodnoty jsou milost a úcta.

Číslo pět je jeho protiváhou. Atributy pětky jsou energie a spravedlnost. Čtyřka a pětka jsou zase sloučeny a sladěny v čísle šest, jehož podstatou je krása a harmonie, smrtelnost a nesmrtelnost.

V čísle sedm znovu převažuje ženský rys, je to však maskulinní typ ženství, Amazonka, které v čísle osm vyvažuje zženštilé mužství.

Kabalistický strom sefirot

Číslem devět se blížíme ke konci ryze mentálních vlastností. Dochází u ní ke ztotožnění změny se stabilitou.
Přívěškem tohoto šestinásobného systému je číslo deset⁷, jež v sobě obsahuje celou hmotu v oné podobě, jak ji poznáváme prostřednictvím smyslů.

Je vyloučeno vysvětlit zde zevrubně tuto koncepci; proto nemůže být dostatečně jasně pochopeno, že tady jde o klasifikaci universa a že tu neexistuje nic, co by v něm nebylo obsaženo.

Článek o kabale v Equinoxu I, (5), je to nejlepší, co bylo kdy o tomto předmětu napsáno. Je třeba hlubokého studia a v souvislosti s tím se zabývat i kabalistickými schématy v číslech 2 a 3 v článku: The Temple of Solomon the King.

Takový je hrubý a základní nárys tohoto systému. Pokračování →