Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

O dítěti s hvězdnou korunou

San Květen - 20 - 2017

Carl Gustav Jung: Duch Merkurius
(Malvern, Praha 2017)

Carl Gustav Jung: Duch Merkurius

106 stran, Malvern, Praha 2017, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-059-1

 

C.G.Jung v této útlé knížce přechází od výkladu pohádky bratří Grimmů o duchu v láhvi k analýze podob a funkcí Merkuria v alchymických textech, a nakonec k postavě Herma v gnostických traktátech. Ohledně jejího přesného znění odkazujeme p.t. čtenářstvo na sebrané Německé pohádky,[1] č. 99: Duch v láhvi (Der Geist im Glas).

Výklad se počíná vysvětlením k lesu a stromu. Stromy, stejně jako ryby ve vodě, jsou živoucí obsahy nevědomí. Je mezi nimi jeden, mimořádně významný strom-obsah, který je označen za „dub“ a v jistém smyslu jest králem lesa. Podrobnější výklad tohoto symbolu viz kap. Král lesa v knize J. G. Frazera Zlatá ratolest.[2] Je totiž prototypem bytostného Já (Selbst), symbolem počátku (rozlišení; vědomí a nevědomí) a cíle (lapis philosophorum) procesu individuace.

Tajemství stromu netkví v koruně stromu, nýbrž v jeho kořenech. Logos, Slovo Boží, o mnoha jménech a s tisíci oči je „skryto v kořeni vesmíru,“ praví Hippolytus, podobně jej vidí Hildegarda z Bingenu na zlatém stánku, jak se o tom můžeme přesvědčit v Liber Scivias na vyobrazení Die Seele und ihr Zelt. Ono tajemství jest osobnost (persona) mající hlas, řeč a vědomý záměr – žádá od studenta, aby je vysvobodil, neboť je zajato a zavřeno do láhve (vitrinus) proti své vůli, a to do země mezi kořeny stromu usazenými v nerostné – rozumějme: nikoliv vegetativní – říši a alchymie vykládá čtvero elementů jako radices (kořeny; radikály).

Pokračování →

O oné Věci

San Červen - 30 - 2016
Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury (Trigon, Praha 2015)

Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury
(Trigon, Praha 2015)

Logos 2015. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, brožované, cena 199 Kč
ISBN 978-80-87908-13-6

 

Sborník Logos 2015 se představuje tematickými studiemi dějin francouzského hermetismu a jeho vlivem na vznik českých zednářských, theosofických a okultně-magických lóží.

Úvod patří životopisnému medailonku Dane Rudhyara od Pavla Turnovského, na nějž navazuje rozsáhlá studie nestora českého hermetického faktografa Milana Nakonečného o Francouzském hermetismu na přelomu 19. a 20. století, v níž byly pojednány i osoby nikoliv galského původu, jako A. E. Waite, Karl Kellner, Theodor Reuss, Aleister Crowley (špatně skloňovaný) a další, všimli jsme si však, že byl vynechán přímý předchůdce francouzského magického obrození – Fabre d’Olivet, okcitánský učenec, literát, básník, skladatel a mystifikátor, jehož biblická a filosofická hermeneutika ovlivnila mnohé okultisty, jako např. Eliphase Léviho, Gerarda Encausse a Édouarda Schurého.

Tomáš Jan Hoyer se v článku Vyvolení kněží vesmíru a theurgický martinismus zabýval organizační činností Martinéze de Pasqually, který ovlivnil Františka Kabeláka, zejména jeho práci Magia divina.

Od téhož autora pochází Pojednání o reintegraci bytostí Martinéze de Pasqually, jehož studie upomenou na učení Jacoba Böhmeho; poprvé si můžeme přečíst jeho apokryfní pojetí Kainovy vraždy Ábela.

Pokračování →

Bůh jest přítomen!

San Únor - 13 - 2016
William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem (Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem
(Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem

304 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 465 Kč

ISBN 978-80-262-0914-0

 

Soubor rozhovorů z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycuje vývoj osobnosti a ducha C. G. Junga a tvoří jej zhruba dvacítka interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Najdeme tu i slavný rozhovor Junga s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, proslulý větou vyjadřující víru v Boha jinak: „Nemusím věřit, ale vím.“

Jung v rozhovorech popisuje mj. i svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
William McGuire (1917-2009) působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů a Richard Francis Carrington Hull (1913-1974) překládal Jungovo dílo do angličtiny. R. F. C. Hull např. napsal společně s Eugenem Herrigelem Zen in the Art of Archery (č. Zen a umění lukostřelby, Pragma 2005), s psychologem Erichem Neumannem (1905-1960), jedním z nejnadanějších Jungových žáků, pak The Origins and History of Consciousness (Princeton Classics, 2014).

Pokračování →

O údělu Psýchopompa

San Srpen - 26 - 2015
Robert Moore, Douglas Gillette: Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy (Portál, Praha 2015)

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy
(Portál, Praha 2015)

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy

184 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 269 Kč
ISBN 978-80-262-0781-8

 

Robert Moore je jungiánský analytický psycholog a profesor psychologie a náboženství v Teologickém semináři v Chicagu. V Portálu vyšel sborník C. G. Jung a křesťanská spiritualita (1998), který editoval.

Dalším jeho zajímavým titulem jest Mág a Analytik: Archetyp Mága v okultní spiritualitě a jungiánské analýze (The Magician And The Analyst: The Archetype Of The Magus In Occult Spirituality And Jungian Analysis), která se zabývá psychologií iniciačních ritů v okultismu. Původní název měl znít Druhy okultních zážitků (The Varieties of Occult Experience), autor však shledal předmět příliš rozsáhlým. Moore popisuje ty, kdož hledají okultní poznání jako tazatele, kteří usilují o nalezení rituálního staršího bratra, který by jej doprovázel na setkáních s mimosvětskými silami. Považuje se za důležité pochopit psychologickou podstatu rituálů a najít nevědomé náhražky rituálních praktik. Kniha ovšem v úplnosti nezkoumá skutečnou podstatu „techniků posvátného“.

Douglas Gillette je mytolog a pastorační poradce. Mezi jeho posledními knihami se nachází titul The Shaman’s Secret The Lost Resurrection Teaching of the Ancient Maya, přibližující mayské chápání živoucího vesmíru, spojení mezi krví a extází, duše, šamanismus, smrt, utrpení a vzkříšení. Mezi některé prvky mayské mytologie patří i pohled na Boha coby „Svatou věc“, jež v sobě má monstrositu, „kosmický světostrom“, duše jakožto „bílá kvetoucí věc“, a blesk jako obnovující moc.

Pokračování →

O příteli Boha

San Srpen - 2 - 2015
Henry Corbin: Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ‛Arabího (Malvern, Praha 2010)

Henry Corbin: Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ‛Arabího
(Malvern, Praha 2010)

Henry Corbin: Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ‛Arabího

334 stran, Malvern, Praha 2010, vydání první, brožované
ISBN 978-80-86702-82-7

 

Občas se stane, že nějakou knihu minete. Stalo se.

O to zásadnější se však ukazuje být její obsah a souvislost s vlastním niterným směřováním.

Monumentální dílo filosofa, orientalisty a religionisty Henryho Corbina (1903-1978) zásadním způsobem ovlivnilo naše poznání filosofie islámu. Díky svému vzdělání dokázal otevřít pole svých znalostí i filosofické interpretaci. Svými vydáními arabských a perských textů zpřístupnil i samotným Íráncům hlavní autory jejich mystické poezie a filosofie. Zároveň svými překlady těchto textů umožnil, aby se s bohatostí této myšlenkové tradice seznámili i lidé na Západě. Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ‛Arabího je jednou z jeho nejvýznamnějších studií. Jeho rozsáhlé dílo však zahrnuje i první překlady Heideggera a Bartha do francouzštiny, studie o Böhmovi a Swedenborgovi, pojednání o Grálu a angelologii i vytříbené překlady a komentáře perských súfíjských textů.

Ibn ‛Arabí se narodil v Murcii v roce 1165 a zemřel roku 1240 v Damašku. Tento mystik a velice plodný autor zůstává jednou z nejoriginálnějších postav súfijského esoterismu. Henry Corbin nás seznamuje s jeho dobou a zasvěcuje nás do klíčových témat jeho filosofie. Tato kniha nás uvádí do samého srdce súfismu a odhaluje nám duchovní topografii islámu.

Osoba Henryho Corbina je přitom pro uchopení díla Ibn ‛Arabího zcela nenahraditelná – platí u něho totéž, co on sám píše o díle svého mistra: »Půjde o meditaci, v níž bude využita „metoda theofanického modlení“. Je třeba „obcházet“ Chrám spolu s Ibn ‛Arabím, abychom pronikli do jeho tajemství.«

Učení Ibn ‛Arabího není dost dobře možné pochopit, aniž by se člověk povznesl na úroveň vnímání a hermeneutiky, která je z definice nepřístupná těm, kdož čtou texty doslovně.

Pokračování →

Logos 2014. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

Logos 2014. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

Logos ½ 2014. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

128 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2014, brožované, cena 199 Kč
ISSN 0862-7606-2014

 

Hlavním tématem sborníku Logos 2014 je jazyk a řeč v roli lingua sancta, posvátného jazyka.

Na obálce je dřevěný polychromovaný reliéf Eduarda Ovčáčka nazvaný J. S. Bach, Fuga.

I my pojmeme prohlídku sborníku jako fugu – it. útěk, únik – přemítaje o Slovu unikajícím neznámému Nepříteli a skrytému v Těle. Budeme sledovat, jak se v naší fuze důsledně dodržuje rovnost všech protihlasů.

Úvodníkem jest Zlatá díra – Pokus o nahlédnutí role lidské řeči Jena Krásy.

„Řeč není jen zvuk, řeč je i představa. … My v řeči žijeme.“

Etymologické rozklady i přímý odkaz na dílo D. Ž. Bora nejlépe vystihuje autorovo směřování. Zaujala ho i řeč přírody, DNA, znakový systém genomu se dvěma dvojicemi (A-T a C-G), každá z těchto je složena z navzájem komplementárních dvojic – to je kontrapunktická skladba přírody.

Už Douglas R. Hofstadter ve své podivuhodné knize Godel Escher Bach. Existenciální gordická balada. Metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla (Argo/Dokořán, Praha 2012), komentuje podobnosti mezi geny a hudbou v šestnácté kapitole Autoref a autorep, v podkapitole Ribozomy a magnetofony takto:

„Představme si mRNA jako dlouhý kus magnetofonového pásku a ribozom jako magnetofon. Když pásek prochází snímací hlavou magnetofonu, dochází ke čtení a převodu na hudbu nebo jiné zvuky. Magnetické záznamy jsou tedy »předkládány« na tóny. Podobně při průchodu »pásku« mRNA »čtecí hlavou« ribozomu vznikají »tóny« v podobě aminokyselin – a »hudební skladby«, které z »tónů« vznikají, jsou proteiny“ (str. 539).

Pokračování →

Na východ od Ráje

San Leden - 17 - 2015
Pavel Hošek: Cesta do Středu skutečnosti. Směřování k nebeskému cíli duchovní pouti v myšlení a díle C. S. Lewise (Centrum pro studium demokracie a kultury, Praha 2013)

Pavel Hošek: Cesta do Středu skutečnosti. Směřování k nebeskému cíli duchovní pouti v myšlení a díle C. S. Lewise
(Centrum pro studium demokracie a kultury, Praha 2013)

Pavel Hošek: Cesta do Středu skutečnosti. Směřování k nebeskému cíli duchovní pouti v myšlení a díle C. S. Lewise

152 stran, Centrum pro studium demokracie a kultury, Praha 2013, vydání první, brožovaná vazba, cena 179 Kč
ISBN 978-80-7325-347-9

*

Doc. Pavel Hošek, Th. D. (nar. 1973) působí jako vedoucí katedry religionistiky na ETF UK v Praze. Zabývá se vztahem teologie a vědy o náboženství a problematikou mezináboženského dialogu. Je autorem knih C. S. Lewis: Mýtus, imaginace a pravda (2004), Na cestě k dialogu: křesťanská víra v pluralitě náboženství (2005), Cesta ke kořenům. Odkaz šlechtického rodu Milnerů z Milhausenu a jeho nositelé (2010), Židovská teologie křesťanství (2011), A bohové se vracejí. Proměny náboženství v postmoderní době (2012), Kouzlo vyprávění. Proměňující moc příběhu a „křest fantazie“ v pojetí C. S. Lewise (2013) a V dobrých rukou (2013).

Duše na cestě do Středu skutečnosti, ke znovu-sjednocení s místem svého Prapůvodu (srv. mistr Eckhart, Urgrund), je jedním nejdůležitějších motivů v díle C. S. Lewise, jehož pojetí zla jakožto privatio dobra je základním prvkem křesťansko-novoplatonské syntézy a najdeme jej napříč středověkou teologií odvozovanou od předchůdců již vzpomínaného Eckharta nebo jeho žáků a následovníků. Uloupení nebo přivlastnění vždy vede k odtržení ideje od Stromu života a odpadnutí naproti cestě k oproštění a myšlence nemít s ničím nic společného.

Pavel Hošek sleduje C. S. Lewise jakožto „popularizátora předčasně opuštěné moudrosti předků“ při jeho naplňování odkazu patristiky a středověku, ale zároveň „je věrným a vděčným žákem Pseudo-Dionýsia, sv. Augustina a »posledního Římana« Boëthia“ (srv. např. Pseudo-Dionysios Areopagita: Listy. O mystické theologii. Oikúmené, Praha 2005; sv. Augustin: O milosti a svobodném rozhodování. Krystal OP, Praha 2000; Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius: Teologické traktáty. Krystal OP, Praha 2004 apod.).

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b