Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Daniil Andrejev: Růže Světa. Metafilosofie historie (Pavel Mervart, Praha 2011)

Daniil Andrejev: Růže Světa. Metafilosofie historie

632 stran, Pavel Mervart, Praha 2011, vydání první, vázané, cena 449 Kč
ISBN 978-80-87378-06-9

*

Daniil Andrejev (1906-1959) byl synem Leonida Andrejeva, významného ruského spisovatele, jeho kmotrem byl Maxim Gorkij. Jeho otec žil ve Finsku, po dobu Ruské revoluce se vrátil do Ruska, nicméně po jejím skončení odešel zpět do Finska, svého syna nechal v péči sestry své manželky (jeho manželka zemřela při porodu) v Rusku. Na rozdíl od většiny tehdejší ruské inteligence byl Daniil Andrejev vychováván v dobrosrdečné atmosféře patriarchální pravoslavné rodiny a sám zůstal pravoslavným křesťanem až do poslední chvíle.

Začal psát už v dětství, a to jak poezii, tak prózu. Ukončil střední školu, nicméně na vysokou školu nebyl přijat pro svůj neproletářský původ. Začal proto navštěvovat Vyšší literární kurzy a živil se jako grafik a výtvarný umělec skromnou prací písmomalíře tabulek pro muzea, ve zbývajícím čase stále psal.

V roce 1942 byl mobilizován do Rudé Armády a jako voják zabezpečovacích jednotek prošel s prvními oddíly bojové armády Ledovou trasou, v průběhu bitvy u Leningradu, přes Ladožské jezero do obklíčeného města.

Po druhé světové válce se vrátil do civilního života, ale v srpnu 1947 byl odsouzen k 25 letům vězení za údajnou protisovětskou propagandu a přípravu vraždy Stalina. Ve věznici roku 1954 utrpěl rozsáhlý srdeční záchvat, první předzvěst srdečního onemocnění, které nakonec vedlo k jeho smrti 30. března 1959 v Moskvě.

Pokračování →

H. P. Lovecraft: Hrobka. Příběhy a vize z let 1917-1920

H. P. Lovecraft: Hrobka. Příběhy a vize z let 1917-1920. Spisy 1

222 stran, Plus, Praha 2010, vydání první, vázané, cena 269 Kč
Ilustrace František Štorm
ISBN 978-80-259-0051-2

*

Konečně! Aneb: dočkali jsme se, zdá se – abychom nepředbíhali –, souborného vydávání spisů Howarda Phillipse Lovecrafta. V prvním svazku s názvem Hrobka, a podtitulem Příběhy a vize z let 1917-1920, nalezneme 21 povídek, řazených – jak se dozvíme z ediční poznámky – chronologicky podle vzniku jednotlivých prací, nikoliv datumu jejich prvního vydání.

Beletristické dílo HPL existuje v několika kanonizovaných seznamech, z nichž lze spolehlivě vycházet. Sám Lovecraft si vedl soupis své tvorby a jeho přítel a pozdější vydavatel August Derleth jej otiskl v úvodu sbírky Dagon and Other Macabre Tales (1965). Kompletní soupis jeho díla sestavil lovecraftovský znalec S. T. Joshi a otiskl jej v An H. P. Lovecraft Encylopedia (2001).

Z tohoto soupisu také editoři českého souborného vydání vycházeli při ediční přípravě.

Z hlediska překladů se nakladatelství Plus opíralo o průkopnický ediční počin, který by tu rozhodně neměl být opomenut, a sice Spisy H. P. Lovecrafta vycházející v nakladatelství Zlatý kůň v 11 svazcích v letech 1990-96. Z hlediska myšlenkové a citační návaznosti je záslužné, že tyto překlady byly použity i pro přítomné vydání, přestože všechny byly nově přehlédnuty.

Čtenáři se tak dostane možnosti „s napětím sledovat tvůrčí cestu tohoto originálního autora se všemi odbočkami, pozastaveními a zákrutami dle toho, co právě Lovecrafta zaujalo, inspirovalo, mnohdy trýznilo, anebo čím se cítil osloven.“

Pokračování →

*

→ Čínský magický kult Ku

Ku

Osmnáctý hexagram I-ťingu, Ku, je překládán jako Zkaženost.

Následování a přizpůsobivost se snadno zvrhnou v cosi velmi nekalého. Taková je negativní spojitost tohoto hexagramu s hexagramem předchozím. Kdo se k někomu přidává a radostně jej podporuje, ten pro něj pracuje a slouží mu. Mluví-li se o zkaženém, pak jde o práci na zkaženém. Čínské jméno hexagramu vyjadřuje znak představující mísu plnou červů, symbol něčeho zkaženého, nepoživatelného. Sklad dolního a horního trigramu kombinuje měkkou ústupnost až apatii spodního trigramu s tvrdou vytrvalostí až umanutostí trigramu horního. Je to něco, co se nesrovnává, co je ve své podstatě zvrácené a volá po nápravě. Jsou jisté vhodné a nevhodné časy obětí, kterých je třeba, aby se dílo zdařilo a jeho plody zůstaly zdravé.¹

V srdci kultu Ku spočívá systém analogický mystériím vúdú, které se týkají 256 jedů Bohyně, čili kal. Ku je černá magie, jako je Wu magií „bílou“. Má jistou příbuznost s egyptským slovem Khu, a proto i odkazuje na ženskou povahu jejího zdroje. Khu je magická síla par excellence. Je zpodobňována cípkem nebo ocáskem femininního komplexu, v němž se vytvářejí kaly.

Když Kenneth Grant, žák slavného anglického mága Aleistera Crowleyho, vykládá ve své knize Hecate’s Fountain jeho slavný magický manifest o Novém Æonu, Knihu Zákona², popisuje kaly neboli barvy Hadita v jeho tajné manifestaci v tomto pořadí:

• modrá
• zlatá
• rudá
• purpurová
• zelená.

Hadit je nekonečně malý nebo atomický bod (bindu). Skrytý bůh, který jest jedno s Adadem, Daat (hebrejská sefira Poznání nebo Rozumu) a Thothem (egyptským bohem moudrosti, a také strážcem tarotu), jejichž spojení (yog) vytváří Yog-Sothotha.³

Pojem Yog-Sothoth pochází z Necronomiconu a znamená doslova „věk (yug) nebo aeon Set-Thotha.“ V metafysickém smyslu je Yog-Sothoth symbolem ducha Choronzona, velikého démona Chaosu, který dlí v srdci hmoty nebo v materiálním universu. Jeho tajemství je možné odkrýt pouze projitím Brány Daatu (tj. Thothovy) do pouště Setovy, Set-Thotha, či Sothotha.

Pokračování →

Kresba Lama od Aleistera Crowleyho, nesoucí název The Way (Cesta), se poprvé objevila roku 1919 na jeho výstavě nazvané Mrtvé duše v Greenwich Village ve státě New York. Na jaře téhož roku byla otištěna v periodice The Equinox III;1 jako frontispis Crowleyho komentářů ke knize Hlas ticha od H. P. Blavatské. Tato kniha s komentáři se označuje jako Liber LXXI. Jak se zdá, kresba vznikla v souvislosti s Amalantrah Working, řadou magických experimentů, které Crowley provedl se svou tehdejší partnerkou Roddie Minorovou v letech 1918-19, když žil v New Yorku. Záznamy se bohužel nedochovaly kompletní, ale ze souvislostí vyplývá, že portrét Lama tvoří základ těchto seancí.

*

Ófitské vejce

I.

Předpokládá se, že Amalantrah Working v mnoha směrech navazuje na řadu vizí a sdělení, které vzešly z evokací shrnutých pod název Ab-ul-Diz Working v roce 1911. V obou těchto záznamech je přednostně uváděn symbol vejce.

V květnu roku 1945 Crowley věnoval kresbu svému žákovi Kennethu Grantovi. Z dochovaných záznamů z roku 1947 víme, že Crowley s touto entitou nepřerušil kontakt až do své smrti. V 60. letech navázal nejsilnější kontakt s Lamem Michael Bertiaux, vúdú-gnostický mistr kultu La Couleuvre Noire¹, a několik dalších magiků z řádu Ordo Templi Orientis². V roce 1987 Kenneth Grant, vůdce anglické větve Ordo Templi Orientis, oznamuje v instrukci týfónského O.T.O. nazvané Dikpala cesty ticha, že „nejvyšší svatyně Řádu pokládá za vhodné zpravidelnit a prověřit dosažené výsledky členů O.T.O., kteří mají stálý kontakt s magickou entitou známou jako Lam“. Z těchto důvodů byl založen vnitřní kult Řádu, tzv. Kult Lama, který shromažduje poznatky z těchto kontaktů. O zpopularizování a rozšíření tohoto fenoménu se v součastné době zasloužil i žák Kennetha Granta a přední člen týfónského O.T.O., Michael Staley. Ten tématicky uspořádal několik veřejných přednášek a přispěl řadou článků do ústředního hlasu anglického Ordo Templi Orientis, magazínu Starfire.

II.

Nyní se pokusíme o exegezi několika tibetských slov, které tvoří či pouze obsahují slabiku lam. Tato slova, prostřednictvím svých významů i gematrických analogií, nám umožní poodhalit vztahy s dalšími východními esoterními jazyky světových kultur tak, že nám umožní úplnější náhled na podstatu a funkci Lama.

Již z předchozí stati víme, že Crowley tuto prazvláštní kresbu pojmenoval názvem Cesta. V tibetském jazyce se pro význam „cesta“ či „stezka“ používá slovo LaM. To, že jde o cestu duchovního růstu, nám dokazuje například donedávna zcela utajená tibetská nauka dzogčhen („naprosté“ či „velké zdokonalení“). V této nauce je cesta jednou ze tří částí nauky, která se výhradně týká způsobu, jak překonat dualistickou podmíněnost a jak dosáhnout své realizace. Numerická hodnota slova LaM je 42. Jiné tibetské slovo, které nás informuje o hodnotě této cesty je slovo BLaMa. BLaMa je název pro duchovního, jež lze přeložit jako „velekněz“ či „náčelník“. Jeho číselná hodnota je 57. Jeho sanskrtským ekvivalentem je slovo LaMa, které označuje „Průvodce stezkou“ či „Toho, který jde“. Další tibetský termín, který nám pomůže složit mozaiku Lamova obrazu je slovo TaLaM. Význam slova je „ambrózie“ či „nektar“, v sexuální magii pak jde o „menstruum“. Význam je totožný se sanskrtským slovem amrit. Tibetský přepis slova (TaLaM) skrývá numerickou hodnotu 51. Tomuto slovu je v praxi přikládán velký význam, neboť ho lze použít i jako invokační mantru k navázání kontaktu s Lamem. Abychom ho však mohli ve své praxi plně a nezávadně upotřebit, je nutné se nejprve šíře seznámit s řadou vztahů, které nám odkryla gematrie. Tyto gematrické souvztažnosti mezi klíčovými slovy nám pomohou odhalit skryté spojitosti a poslouží nám jako úvodní LAMeditace.

TaLaM (T=9, a=0, L=26, a=0, M=16; 9+0+26+0+16=51)

Stejnou hodnotu dále mají tyto tibetská slova:

MThaR – konec života (smrt), (M=16, Th=10, a=0, R=25; 16+10+0+25=51)

LTaGPa – to, co je za normálních okolností skryto, (L=26, T=9, a=0, G=3, P=13, a=0; 26+9+0+3+13+0=51)

RaL – přerušení v kontinuitě (času), propast, (R=25, a=0, L=26; 25+0+26=51)

ZaMPa – most na druhou stranu, (Z=22, a=0, M=16, P= 13; 22+0+16+13=51)

V sanskrtu podle kódu KaTaPaJaDhi slova: MRiTJU – smrt a MÁJÁ – iluze, přelud světa.

Nebo také hebrejský přepis jména egyptské bohyně Maat (Mem-Alef-Alef-Tet; 40+1+1+9=51), která s Horem zosobňuje tzv. Dvojitý proud, který představuje Setovy emanace, jež se v současném věku vylévají.

Sečteme-li číselnou hodnotu slova LaM (L=26, a=0, M= 16; 26+0+16=42) s hodnotou slova TaLam (51) získáme číslo 93. Číslo 93 v sobě nosí svou esoterní, skrytou, hodnotu, kterou je číslo 3; i.e. 93=9+3=12=1+2=3. Tuto  hodnotu má také již zmíněný výraz BLaMa (B=15, L=26, a=0, M= 16; a=0; 15+26+0+16+0=57= 5+7=12=1+2=3), který, již podruhé, odkrývá svou důležitost³.

Tibetské slovo BON⁴ má exoterní numerickou hodnotu 147. Esoterní hodnota je pak 3. Kořen slova BON znamená „odříkávat“ nebo „zpívat“ (mantry). Bön-Pa je pak stoupenec sekty Dug-pa, kultu stezky levé ruky, tibetského tantrismu. Exoterní číselná hodnota slova BON-Pa je 160, skrytá 7. Sedmička je pak magickým číslem Venuše.

V sanskrtu podle kódu KaTaPaJaDhi mají tuto numerickou hodnotu např. slova: BÓDha – Buddha, LUBDHa – hvězda Sirius⁵, lovec. Ve Varáhamihirových indických slovních číslovkách⁶ pak: GraHa-AGNI, 9(0)+3=93 – Planeta-Obětní oheň. Trojka v těchto metaforách zastupuje 3 Šivovy⁷ oči (TRINETRa).

V západní magické tradici je číslo 93 základním pilířem Crowleyho magického systému Theléma. Jeho slovní nositelé této hodnoty jsou:

AGAPH – láska (1+3+1+80+8=93)

ThELHMA – vůle (9+5+30+8+40+1=93)

V hebrejském jazyce pak např. přepis jména vyslance Hoor-paar-kraata, jenž předal Liber AL:

AIVZ (Ajin-Jod-Vav-Zajin) – Aivaz (70+10+6+7=93).

Tato meditativní analýza nám poodhalila:

1. Identitu i význam Lama z hlediska reintegrace
2. Spojitost s tibetskými duchovními naukami⁸
3. Spojitost s Crowleyho systémem Theléma

Další fakta vyplynou z následující kapitoly, která zkoumá fenomén Lama z hlediska indického esoterismu. Pokračování →

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San

*

Opravdovým symbolem božství, které chápeme jako kreativní energii, proto není ani matka nebo muž, nýbrž dítě.
Toto dítě není jen pouhým symbolem růstu, ale úplné morální nezávislosti a nevinnosti. Lze pak očekávat, že Nový aeon vymaní lidstvo z jeho předstírání altruismu, posedlosti strachem a vědomí hříšnosti. Bude si plně vědomo účelu své vlastní existence. Nebude již možné se přesvědčovat o tom, že se musí podrobovat nesrozumitelným normám; bude trpět záchvaty dočasného utrpení; bude absurdně vnímavé na bolest a trpět nesmyslným terorem; bude vysloveně bez svědomí, kruté, bezmocné, afektované a ambiciosní, aniž bude vědět, proč tomu tak je; nebude schopno používat rozumu, přesto bude v tu dobu intuitivně tušit pravdu. Mohl bych donekonečna pokračovat ve vyjmenovávání těchto stigmat dětské psychologie, jenže čtenář tak může učinit právě tak sám, a každá myšlenka, která mu přijde na mysl jako charakteristická pro děti, ho udeří do očí, protože ji bude možné vztáhnout na historické události počínaje rokem 1904, od první světové války až po prohibici. A pokud má aspoň trošku dar chápat symbolickou řeč, ohromí ho adekvátnost a přiléhavost novoaeonského duchovního resumé, jak jej nalezne v Knize Zákona.

Mohu ještě poukázat na to, že kralování Korunovaného a vítězícího Dítěte je časově omezenou samotnou Knihou Zákona. Verš 111:34 nám dává na vědomí, že Horus bude naopak vystřídán Thmaistou, tou s dvojitou holí, tou, která kandidáta cele zasvětí, a třebaže víme jen málo o jejích zvláštních vlastnostech, víme aspoň tolik, že její jméno je Spravedlnost.

*

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

AL, III:55

AL, III:56
Chceme-li dosíci krásy a lásky, ať už při plození dětí nebo uměleckých dílech, nebo ne, musíme mít naprostou svobodu jednání, bez strachu nebo hanby nebo jiné falše. Spontánnost je nejdůležitější faktor ve stvoření, protože jde o důkaz magnetické intenzity a správnosti vůle stvořovat, a závisí zcela na absolutní svobodě činitele. Gulliver nesmí mít žádná pouta či být omotán motouzy. Tyto podmínky byly v minulosti něčím tak vzácným, zvláště s ohledem na lásku, že se jejich výskyt označoval obvykle za něco jako epochu. Prakticky všichni lidé pracují se strachem, jaký bude výsledek nebo z chtivosti výsledku, a tak je „dítětem“ trpaslík nebo je nedonošené.
V minulosti muž nutil ženu k uspokojování chtíče jejího nechutného tyrana a zašlapal květ její lásky do bláta, bral si ji násilím ještě divočeji, když tomu, co byla antipatie, říkal cudnost, a dokazoval jí špinavost při zjištění utrženého a poskvrněného květu panenství.
Neměla příležitosti milovat, ledaže by se první vzdala společenských ohledů a našla způsob, jak zahnat od svých dveří svět hladu.
Její příležitost přišla! V kterémkoliv opatství Thelémy je každá žena vítána; tam může svobodně konat podle své vůle a dostane se jí za to cti. Dítě lásky je hvězdou právě tak, jako jsou hvězdami všichni ostatní; ale každé takové chováme v obzvláštní lásce a vážnosti; je to trofej z vybojované a vítězné bitvy! – A.C.

AL, III:57

Muzejní soubor obsahující Stélu zjevení

Kniha Zákona neoplývá žádným teologickým hřímáním; jsme však plni hněvu. Musíme bojovat proti utlačovatelům: náboženským, sociálním nebo průmyslovým; a naprosto odmítáme kompromisy. Každý boj má být bojem až do úplného konce; každý z nás sám za sebe ať koná svoji vůli; a všichni pro všechny ať ustavují zákon svobody.
Nechceme „žoldáky“, najaté lotry, kteří přísahali, že nemají žádné duše. Oni „nemají odvahu bojovat“, neboť jak by se člověk mohl odvážit bojovat, ledaže by toho příčinou byla láska mocnější jeho lásky k životu? Pročež to „hrají“; prodali sami sebe; jejich vůle už jim vůbec nepatří. Život už pro ně není ničím závažným; bloudí proto po trávníku v klubech, v budoárech a ve sklenících; bridž, biliár, pólo a zdvihání sukní čeří jejich prázdnotu; před velikým závodem o život se dali na útěk a namísto toho koukají na derby.
Takového druhu je jejich hrdinství; (v určitém smyslu) je lze docela dobře srovnat s potkanem; jenže jsou bez myšlenky a holdují zahálce a za hrobem nevidí žádného cíle, přinejlepším se tam nějakou náhodou rozlezou rychle vadnoucí kvítí falše a křiklavé slávy. Slouží obraně věcí životně důležitých pro jejich vlast a jsou lebkou, která chrání mozek před poškozením? Ó blouznivý mozečku! Zdá se ti být moudřejší spíše se bránit, než se svěřit křehké kůstce, která ti brání v růstu?
Každý muž ať nosí zbraň, aby mohl rychle žádat odvetu za útlak, vznešeně a ohnivě táhnout meč při každé příležitosti, kdy spravedlnost nebo svoboda zavolá!
„Všemi blázny pohrdejte!“ V této poslední větě zřejmě nemá slovo „blázni“ nějaký hlubší mystický význam, z kontextu jasně vyplývá, že se vztahuje k běžnému životu. – A.C. Pokračování →

→ Týfónský kult na Balkáně

Zivorad Mihajlovic-Slavinski

Kolem roku 1977 se s Kennethem Grantem spojil Zivorad Mihajlovic-Slavinski, narozený v Bělehradě 4. prosince 1938, jehož Grant odkázal na Michaela Bertiauxe, který ho zasvětil do kultu La Couleuvre Noire a o několik let později ho prohlásil svým „magickým synem“. Bertiaux se cítil již tehdy natolik „zasvěceným,“ že v dopise Zivoradovi ze srpna 1977 potvrdil Aiwazovo přání, že by se měl stát „poslem“ nejenom pro Slovany, ale „dokonce i pro Orientálce, kteří s námi přijdou do kontaktu kvůli tvým magickým spisům.“ Když Zivorad plánoval Bertiauxe navštívit v květnu 1978 v Chicagu, zamýšlel Aiwaz ho zasvětit prostřednictvím Bertiauxe do „nové sexmagie.“ Popsal Aiwaze jako „Mocnost kosmické elektrické lásky, neboli Agapé.“ Zivoradovým posláním v tomto životě mělo být Aiwazem všech Slovanů. Poté už následovaly další kroky v podobě nezbytných certifikátů (!) – jimiž Bertiaux ustavil Zivorada, v té době vysvěceného za biskupa Gnostické církve, – s pověřením založit v Jugoslávii Ecclesia Gnostica Alba, tedy Bílou gnostickou církev, a později převzal úřad Nejvyššího patriarchy. Na hieratických pečetích má jak Ordo Templi Orientis, tak i Ecclesia Gnostica Alba holubici.

Kenneth Grant (na snímku vlevo, cca 1999)

V posledních třiceti letech kolem sebe Grant seskupil řadu zajímavých osobností, kterým se od něj dostává titul Adept, ačkoliv jsou dále jmenovány: především je to Michael Bertiaux, autorita na vúdú a souběžné systémy, Margaret Ingallsová, pracující na rozvíjení maatské filosofie jako součásti thelémské magie, uveřejnila pod jménem Nema knihu Liber Pennae Praenumbra, zprostředkovanou N’Atonem, kterou v roce 1974 zaslala fráteru Aossikovi (K. G.), dále např. Maatian Meditations and Considerations (1993).

→ Schisma pokračuje…

Ve Spojených státech byl Crowleyho zástupcem a také nástupcem jako O.H.O. Karl J. Germer (viz výše), který napsal řadu předmluv k jeho spisům, které vydávalo v té době americké nakladatelství Llewellyn Publications. Po jeho smrti se stal řádovým velmistrem Israel Regardie a vydal řadu uznávaných titulů (Strom Života, Zahrada granátových jabloní, Střední sloup), mezi něž patří i historie Zlatého úsvitu s názvem Můj rosikruciánský příběh, jak ji viděl vlastníma očima. Ve Stromu Života vyjádřil přesvědčení, že „to, co onen mimořádný lidský génius (Crowley) napsal a publikoval, mělo velký význam. Touto skutečností jsem rovněž velmi dojat. Pokud však předtím někdo nestudoval magii ze srozumitelnějšího a spolehlivějšího zdroje, bude pro něj většina v podstatě nesrozumitelná, i když se zakládá na jeho vlastní praktické zkušenosti.“ Před pár lety vyšla znovu v americkém nakladatelství Llewellyn Publications jeho kniha The Golden Dawn: The Original Account of the Teachings, Rites & Ceremonies of the Hermetic Order.

Pokračování →