Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

K oproštění

Jiří Mazánek Leden - 12 - 2017

Silentwave: Asagiri
(CD, gterma051, gTerma, 2016)

Silentwave: Asagiri

CD, gterma051, gTerma, 2016
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Švédské vydavatelství gTerma se zpočátku soustřeďovalo na hudebníky, kteří se nějak inspirovali Tibetem. Potom začalo přidávat ambientní hudbu, i když i ta předchozí představovala často spíše etno-ambient. Také rozptyl hudebníků, kterých na začátku byla menší skupina, se rozšířil do celého světa.

A tak si nyní můžete na albu Asagiri poslechnout japonského hudebníka Noguchi Yoshinoriho, který používá umělecký pseudonym Silentwave.

Název si odvodil od názvu japonského chrámového komplexu. Ten se nachází v horách a zarostlý lesy. Proto není tak snadno dostupný, nejezdí k němu zástupy turistů a musíte vyvinout určité pěší úsilí, abyste ho navštívili. Jste potom odměněni tichem, zurčením potůčků a zpěvem ptáků. Je to skutečné místo k rozjímání.

Pokračování →

Noční sedánky

Jiří Mazánek Leden - 7 - 2017

Mathias Grassow: The Nightquest Sessions
(CD, gterma052, gTerma, 2016)

Mathias Grassow: The Nightquest Sessions

CD, gterma052, gTerma, 2016
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Vydavatelství gTerma přichází s dalším albem německého hudebníka Mathiase Grassowa. Není to však úplně novinka. Grassow tuto nahrávku vydal pod stejným názvem již v roce 1998. Tři skladby byly jen remasterovány a přejmenovány. Vznikly při meditačních posezeních, kdy se Grassow nořil do hledání různých možností, jak hudebně vyjádřit své stavy. Ze tří alb již dvě vyšla, takže se dočkáme jistě i třetího. Jinak se zdá, že Grassow dělá jakousi inventuru a předělávání starých nahrávek a nic nového zatím netvoří. Spíše chce asi prohloubit jejich účinek.

Tři skladby jsou pochopitelně ve stylu drone ambientu. První, skoro 20 minutová Mære (19:47), působí sice trochu temně, ale má ve své nehybnosti opět zajímavé vnitřní pohyby minimálních změn. Druhá Eigenlicht (42:59), čili Vnitřní světlo (srv. Arthur Machen), trvá skoro 45 minut.

Pokračování →

Jak nahoře, tak i dole

Jiří Mazánek Prosinec - 30 - 2016

Ian Boddy: As Above So Below
(DiN51, CD, DiN, 2016)

Ian Boddy: As Above So Below

DiN51, CD, DiN, 2016
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

 

Na svém nejnovějším albu se britský hudebník Ian Boddy zřejmě inspiroval Smaragdovou deskou Herma Trismegista, jak tomu napovídá název As Above So Below, v překladu Jak nahoře, tak i dole. Samozřejmě se tím míní stejné uspořádání makrokosmu nahoře a mikrokosmu lidského těla dole. Jinak ale obsah nijak nepřibližuje a nevysvětluje. Ten sám není ani příliš dlouhý, jen šest skladeb a 39 minut.

Jak víme, tak Ian Boddy se zabývá elektronickou hudbou již od roku 1983, kdy byla ve Velké Británii v počátcích a on se podílel na jejím rozvoji. Velmi ho inspirovala německá kapela Tangerine Dream, ostatně jako mnohé další a hlavně analogová elektronická zařízení, jimž zůstal věrný. Ta umožňují hudebníkovi zasahovat aktivně do hry, takže není naprogramovaná a tím ji činit vřelejší a osobnější. Právě z těchto důvodů si v roce 1999 zakládá vlastní label DiN Records, na němž vedle sebe a spolupráce s jinými vydává též další takto zaměřené hudebníky.

Pokračování →

Věčnost na poušti

Jiří Mazánek Listopad - 15 - 2016
Steve Roach: Live in Tucson: Pinnacle Moments (CD, Timeroom Editions 37, 2016)

Steve Roach: Live in Tucson: Pinnacle Moments
(CD, Timeroom Editions 37, 2016)

Steve Roach: Live in Tucson: Pinnacle Moments

CD, Timeroom Editions 37, 2016
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Ke konci roku nás americký hudebník Steve Roach zavalil několika novými alby. Jejich délka je většinou kolem 73 minut, jak tomu bývá již více let. Na některých jej jen jedna skladba, na dalších několik skladeb, které nám tuto délku vyplňují. Z nich ovšem vybočuje toto album Live in Tucson: Pinnacle Moments, které je po delší době záznamem z koncertu.

Prý vzniklo na žádost jeho fanoušků. Ale nevybočuje pouze tím, že je „živé“. Ten, kdo sleduje hudbu Steve Roache, tak ví, že je většinou řazena do stylu dark ambient. Neřekl bych, že je jeho hudba doslova temná, spíše hodně zamyšlená, někdy dost komplikovaná, protože si dává velkou práci s jejím složitým propracováním. Zřejmě se v ní odráží velké přemýšlení, proto je plná vrstev, které samostatně postupují a mísí se s dalšími. Výsledek potom může vyznívat trochu nejasně, ale ne doslova temně. Prostě to není hudba přímočará, jednoduchá.

Na albu máme pět různě dlouhých skladeb. Ta nejdelší z nich, Going Gone (20:33), patří mezi ty komplikovanější a temnější – ovšem ne zase tolik, snad také trochu v druhé části první skladby The Desert Eternal, která má přes 17 minut.

Zato ty další mě velmi překvapily. Snad tím, že se hrálo pro živé obecenstvo, čišel z nich obrovský, spontánní rytmus a radost a hlavně i inspirace kapelou Tangerine Dream, která v počátcích tvorby také Roache ovlivnila.

Pokračování →

Bůh nebes

Jiří Mazánek Květen - 3 - 2015
SiJ & Sergey Gabbasov: Zhang-Zhung (CD, gterma042, gTerma, 2015)

SiJ & Sergey Gabbasov: Zhang-Zhung
(CD, gterma042, gTerma, 2015)

SiJ & Sergey Gabbasov: Zhang-Zhung (CD)

gterma042, gTerma, 2015
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Švédské vydavatelství gTerma pokračuje na svých nahrávkách inspirovaných Tibetem. Na tomto albu jsou dvě delší kompozice. Nejprve se budeme věnovat první o délce 36 minut, která je inspirovaná bőnem, takže se nazývá Bőn Sacred Rituals.

Bőn je náboženství, které v Tibetu předcházelo buddhismus. Je silně šamanisticky orientované, hodně z jeho Mistrů byli šamani, kteří hlavně léčili a dokázali ničit negativní energie v lidech i prostředí. Jejich rituály obsahovaly především recitace svatých textů hlubokým hrdelním hlasem, užívání rituálních nástrojů, hlavně trub a bubnů a tance v maskách bohů a démonů vyjadřující symbolický boj dobra a zla. Když do Tibetu začal pronikat buddhismus, nejprve spolu obě náboženství soupeřila, ale později splynula a tibetský buddhismus dost z bőnu převzal. Avšak i bőn se až dodnes udržel a zdá se mi, že prožívá jakousi renesanci, hlavně v Rusku.

Pokračování →

Ztracený kontinent

Jiří Mazánek Říjen - 2 - 2014
Urenga: Mu (The Lost Continent) (CD, gterma036, gTerma, 2014)

Urenga: Mu (The Lost Continent)
(CD, gterma036, gTerma, 2014)

Urenga: Mu (The Lost Continent) (CD)

gterma036, gTerma, 2014
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Většina nahrávek vydavatelství gTerma jsou rozjímavé vnitřní výlety autorů, případně i posluchačů. Obvykle to tedy není hudba rytmická, a když, tak je rytmus velmi jemný, či občasný. Proto toto album, jež je dílem maďarského hudebníka Andráse Kisse, užívajícího pseudonym Urenga, se dost odlišuje svým naprosto trvalým, neodbytným rytmem. Jeho osm skladeb, z nichž tři jsou remixy, se dá jasně zařadit do stylů dub, techno a místy ambient.

Námětem jejich vnitřního obsahu je deník blíže neuvedeného cestovatele, který se zabýval podmořskou archeologií. Úryvky z tohoto deníku jsou nashromážděny v bookletu na čtyřech stránkách, malými písmeny na barevně dost ve čtení bránícím podkladu.

Jednotlivé skladby svými názvy odpovídají snad před věky v oceánech zmizelým kontinentům, jakými byly Lemurie, Mu, Nan Madol, či obyvatelům kontinentu Mu, Nácalanům (v bookletu uveden špatný přepis Nacaal). Celé album nese název Mu. To měl být kontinent, který zmizel v Tichém oceánu, na němž bychom mohli hledat původ mayské civilizace. Bohužel archeologické výzkumy nic takového zatím nepotvrdily. Nicméně to nikterak nebrání fantaziím okultistů a snílků.

Pokračování →

Jemně obskurní akvarely

Jiří Mazánek Říjen - 2 - 2014
Bruno Sanfilippo: ClarOscuro  (CD, ad115, ad21music, 2014)

Bruno Sanfilippo: ClarOscuro
(CD, ad115, ad21music, 2014)

Bruno Sanfilippo: ClarOscuro (CD)

ad115, ad21music, 2014
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Se španělským hudebníkem z Barcelony Bruno Sanfilippem jsme se již setkali na překrásném albu Cromo s drones Mathiase Grassowa laděném á la Brian Eno. Upoutal návratem k té úžasné, nikam nespěchající zasněnosti jako za starých dob ambientu. Bruno je klasicky vyškolený pianista a skladatel.

Na tomto dosti podivně nazvaném albu, ClarOscuro, spojil své schopnosti s violoncellistou Manuelem del Fresnem a houslistou Perem Bardagíem. Devět skladeb má, až na jednu skoro desetiminutovou, většinou délku kolem pěti minut. Ta první, ústřední ClarOscuro (5:58), se asi stane velkým hitem. Je to romantická melodie s velkou zpěvností, která ve své kantiléně stoupá, a pak zase odpočinkově klesá, jako nálada v příjemném odpoledni.

Druhá skladba Absenta pracuje s mnoha pomlkami a je opravdu zasněná, velmi pomalá. Piano se blíží těm nejlepším chvílím Harolda Budda a hraje sólově s velkým dozníváním. Opravdu nádhera.

V tomto duchu pokračuje třetí skladba Aquarelle Sur Papier, jen nemá tolik pomlk a rozsypává se jako korálky vysoké tóny na pokraji vážné, klasické hudby. Opět jde o překrásný sólový kousek.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b