Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Blaze vám, chudí

Ivan O. Štampach Duben - 4 - 2014

 

Sv. František

Sv. František

Křesťanství činí chudobu a bohatství svým tématem již ve svých pramenech. Bohatství, míníme-li dostatek hmotných statků, může být chápáno jako Boží požehnání. Majetek přesahující potřeby jednotlivce a jeho rodiny je však podezřelý. Čelí se mu od počátku dvojím způsobem. Dobrovolná chudoba (zejména v řeholním životě) znamená spokojit se s tím, co je pro život nutné a nehromadit statky v rozporu s Boží vůlí. Křesťanská sociální etika v praxi řeší bídu a nouzi jednotlivců individuální diakonií či charitou, ale také usiluje, aby se hospodářské a politické poměry změnily a tak se nedobrovolné chudobě čelilo systematicky. Zde půjde o sondy do historie a současnosti křesťanské sociální etiky a její uvedení do souvislostí. Systematičtější probrání zdrojů, postav, textů, institucí a inciativ by vyžádalo mnohem větší prostor.

Ivan O. Štampach věří, že kde je duch, tam je i svoboda. Čerpá z mystiků a renesančních křesťanských hermetiků. Důležitým podnětem, i když ne „dogmatem“ je pro něj duchovní práce Rudolfa Steinera. Inspirátory pak především Bible a Corpus hermeticum, křesťanští autoři jako Jan S. Eriugena, Eckhart, J. Boehme a L. C. de St. Martin, a pak dále J. W. Goethe, němečtí klasičtí filosofové, především J. G. Fichte a F. W. J. Schelling, tradicionalisté jako F. Schuon a T. Burckhardt; též ruští novodobí myslitelé a z nich nejvíce N. Berďajev, významní pro něj jsou i M. Buber a E. Fromm.

 

→ 1. Prameny a prehistorie

Společně uznávaným pramenem křesťanské víry a praxe je Bible, z níž lze vyčíst pravidla individuálního a společenského života. Rozlišení duchovního společenství církve a nezávislého sekulárního státu, jak se postupně ustálilo v křesťanském prostředí, tam ještě nenajdeme. Bible, zejména mudroslovná literatura[1], tedy nabízí pravidla, jak vládnout. V prorockých knihách[2] najdeme kritiku špatné vlády a obhajobu toho, co bychom dnes nazvali práva jednotlivců. Proroci stojí důsledně na straně marginalizovaných. Vyhlašují Boží soud nad mocnými, na jejichž rukou je krev, kteří hledají jen prospěch pro sebe a své oblíbence. Péče o ty, jež postihly společenské poměry, není jen otázkou možného soukromého milosrdenství, ale otázkou spravedlnosti.

Pokračování →

Daniil Andrejev: Růže Světa. Metafilosofie historie
(Pavel Mervart, Praha 2011)

Daniil Andrejev: Růže Světa. Metafilosofie historie

632 stran, Pavel Mervart, Praha 2011, vydání první, vázané, cena 449 Kč
ISBN 978-80-87378-06-9

*

Daniil Andrejev (1906-1959) byl synem Leonida Andrejeva, významného ruského spisovatele, jeho kmotrem byl Maxim Gorkij. Jeho otec žil ve Finsku, po dobu Ruské revoluce se vrátil do Ruska, nicméně po jejím skončení odešel zpět do Finska, svého syna nechal v péči sestry své manželky (jeho manželka zemřela při porodu) v Rusku. Na rozdíl od většiny tehdejší ruské inteligence byl Daniil Andrejev vychováván v dobrosrdečné atmosféře patriarchální pravoslavné rodiny a sám zůstal pravoslavným křesťanem až do poslední chvíle.

Začal psát už v dětství, a to jak poezii, tak prózu. Ukončil střední školu, nicméně na vysokou školu nebyl přijat pro svůj neproletářský původ. Začal proto navštěvovat Vyšší literární kurzy a živil se jako grafik a výtvarný umělec skromnou prací písmomalíře tabulek pro muzea, ve zbývajícím čase stále psal.

V roce 1942 byl mobilizován do Rudé Armády a jako voják zabezpečovacích jednotek prošel s prvními oddíly bojové armády Ledovou trasou, v průběhu bitvy u Leningradu, přes Ladožské jezero do obklíčeného města.

Po druhé světové válce se vrátil do civilního života, ale v srpnu 1947 byl odsouzen k 25 letům vězení za údajnou protisovětskou propagandu a přípravu vraždy Stalina. Ve věznici roku 1954 utrpěl rozsáhlý srdeční záchvat, první předzvěst srdečního onemocnění, které nakonec vedlo k jeho smrti 30. března 1959 v Moskvě.

Pokračování →

O tisícihranném klenutí

San Duben - 28 - 2011

Oswald Spengler: Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin (Academia, Praha 2010)

Oswald Spengler: Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin

772 stran, Academia, Praha 2010, vydání první, vázané, cena 665 Kč
ISBN 978-80-200-1886-1

*

Dreiberg: Co se to s námi stalo? Co se stalo s americkým snem?
Komediant: Co se stalo s americkým snem?! No splnil se! Jen se rozhlídni.

Watchmen, Zack Snyder, USA 2009

*

Spenglerovo vrcholné dílo okultury XX. století hned v úvodu naznačuje, co hodlá sledovat: „Nejedná se o to, co jsou hmatatelná fakta o sobě a pro sebe jako jevy v nějaké době, nýbrž o to, co svým jevem znamenají, naznačují.“ A o odstavec dále přichází další hutná lekce, kterou citujeme v plné šíři:

„Kdo ví, že mezi diferenciálním počtem a dynastickým principiem státu doby Ludvíka XIV., mezi antickou státní formou polis a euklidovskou geometrií, mezi prostorovou perspektivou západní olejomalby a překonáním prostoru železnicí, rozhlasem a dalekonosnými zbraněmi, mezi kontrapunktickou instrumentální hudbou a hospodářským kreditním systémem je hluboká souvislost formy?

I ta nejstřízlivější fakta politiky, sledovaná z této perspektivy, přijímají symbolický a přímo metafyzický charakter a poprvé zde snad dochází k tomu, že věci jako egyptský správní systém, antické mincovnictví, analytická geometrie, šek, Suezský průplav, čínský knihtisk, pruská armáda a římská technika stavby silnic, se stejnou měrou chápou jako symboly a jako takové se vykládají.“

Dále poznamenává, že se „v tomto bodě ukazuje, že ještě vůbec neexistuje teoreticky projasněné umění historického pozorování,“ a táže se: „Pro koho existují dějiny? Paradoxní otázka, jak se zdá. Bezpochyby jsou tu pro každého, nakolik každý člověk se svým celým pobýváním a bdělým bytím (srv. G. Meyrink) je článkem dějin. Je však velký rozdíl, jestli někdo žije pod stálým dojmem, že jeho život je jedním prvkem v daleko větším běhu života, který se táhne přes staletí či tisíciletí, nebo jestli se cítí jako něco v sobě samém zaokrouhlené a uzavřené. Pro ten druhý způsob bdělého bytí jistě nejsou žádné dějiny světa, žádný svět jako dějiny.“

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b