Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Duchovní cesta dneška

San Srpen - 17 - 2016
Karel Funk: Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků (Malvern, Praha 2016)

Karel Funk: Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků
(Malvern, Praha 2016)

Karel Funk: Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků

408 stran, Malvern, Praha 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-034-8

 

KF Karel Funk (1948) je svými vlastními slovy „hledající přítel hledajících“.

Stojí za ním poměrně rozsáhlá řádka literárních děl: Mystik a učitel František Drtikol (Gemma 89, 1993), Od křiku v sobě k šepotu v chrámu (IRES Písek, 1996), Zdeněk Hajný (BB art, 1998), Odívání sluncem (Agape, 1999), Drtikol a Hajný – za mysteriem tvorby (Fontána, 2001), Meditace jako píseň duše (Dobra, 2002), Tři duše na boso (Fontána, 2002), Epopej mariánství (Fabula, 2003), Tajemství čtyř ročních období (Eminent, 2004), Světliny 2 – Putování k polednám (Eva Babická, 2006), Meditační průvodce rokem aneb pohledy za roušku viditelné přírody (Malvern, 2008), Průvodce zdravím od dětství k dědství (ba ještě dál) (Agape, 2008), Meditace do svatyně, do křesla a do deště aneb vesele i vážně o zdraví duše (Malvern, 2009), Umíme si vytvořit domov? (Malvern, 2013), Provázení stářím a umíráním (Malvern, 2014), a zatím poslední Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků (Malvern, 2016).

Z přehledu seznáme, že autor se niterným obsahem životního i přírodního běhu zabývá už delší dobu s velkým zaujetím a soustředěností. Kromě toho najdeme na webu i jeho osobním podáním oživené přednášky (Kosmická mystéria adventu a Vánoc) či zamyšlení (Hledání světlin) na tato témata.

Člověk Funk o sobě říká:

„Žiju co nejobyčejněji, nestojím o nápadné vytrubování duchovna do světa. Jde mi o to, abych byl důvěryhodným pro Boha, pro své okolí a pro sebe. Odtud lze začít, a je to pěkná dřina.“

Dřinu ovšem představuje i vůle recenzenta seriózně pojednat čtyřsetstránkovou knihu, která jest v zásadě autorovým kompendiem posbíraných niterných zážitků na jeho pouti životem k Matce živých, který – když se začtete do jeho zpovědí – nebyl zpočátku vůbec lehký. „Hlídka“ ovšem dbá na to, aby nikdo nepovolaný vnitřní okrsky země nenavštívil a skrytý kámen ani nalézat a očišťovat nezačal. Právě tak i „Odpůrce.“

Pokračování →

Jakub Deml: Mystické překlady (792 stran, Academia, Praha 2014)

Jakub Deml: Mystické překlady
(792 stran, Academia, Praha 2014)

Jakub Deml: Mystické překlady

792 stran, Academia, Praha 2014, vydání první, vázaná s přebalem, cena 575 Kč
ISBN 978-80-200-2446-6

 

Závěrečné slovo Martina C. Putny ke svazku Mystické překlady představuje rozsáhlou studii (str. 603-632) o dějinách a kulturních kontextech Demlova překládání a je místem, kde by samotné čtení těchto textů mělo počnout.

Dozvíme se tu, že Demlovou poslední veřejně vydanou knihou jest překlad spisu Roberta Bellarmina O vystupování mysli k Bohu (1948). Dochovaly se však v různém stupni rozpracovanosti překlady z děl autorů, jimž se věnoval již dříve – Hildegarda, Bernard z Clairvaux, barokní hagiograf Ribadeneira, Albert Veliký, Gertruda z Helfty.

Deml rozumí pod „mystikou“ výhradně „velkou mystiku“, tedy specifický dar nadpřirozených zážitků, sdělovaný výjimečným osobnostem – v zásadě pouze světcům – cestou výjimečné Boží milosti. „Mystik“, to je Hildegarda či Ruysbroeck, nikdo „menší“. Deml v tom sdílí mentalitu svého symbolistického okolí, pěstujícího kult výjimečných osobností. Překlady tvoří integrální část Demlova díla. Přeložené texty natolik volně prokládal vlastními komentáři, že lze mluvit nejen o „překladech mystiků“, ale i o „mystických překladech“.

Třebaže ho otec v jedenácti letech, roku 1889, poslal na „wechsl“ do německé rodiny ve Wulzeshofenu u Laa v Rakousku, kde se naučil německy a poněmčil se tam, přesto posléze vládne českým jazykem nadmíru výborně. Tato citlivost se projevila např. u výtečně zčeštěného názvu souboru apokalypticko-moralistických vidění Hildegardy z Bingenu Scivias na Cestyvěz.

Většinou jde o texty teoretické, výkladové. Z díla Mistra Eckharta je přeložen „pouhý“ suchý seznam teologických tezí, jak je sestavila dobová církevní autorita, a to s úmyslem jejich odsouzení; že byly teze právě i s nadpisem „zavržené“ takto souhrnně publikovány ve Staré Říši, svědčí o ambivalentním, vpravdě moderním a subjektivním pojetí toho, co je ortodoxie: vždy se halasně hlásit k tomu, co hlásají papežové – a se zjevnou zálibou se zaobírat tím, čím papežové zakazují se zaobírat.

K úplnosti tohoto díla patří dále ediční poznámka, překlady cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce obálek původních vydání.

Pokračování →

To, co se objevuje a mizí…

San Září - 8 - 2014
Kurt Aram: Magie a mystika v minulosti a současnosti (Volvox Globator, Praha 2013)

Kurt Aram: Magie a mystika v minulosti a současnosti
(Volvox Globator, Praha 2013)

Kurt Aram: Magie a mystika v minulosti a současnosti

444 stran, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2013, vydání první, vázané, cena 649 Kč
ISBN 978-80-7207-892-9

*

Ú vodu k této knize se ujal s pečlivostí sobě vlastní Milan Nakonečný, který v něm obsáhnul nejen život Kurta Arama, ale rovněž i jeho dílo.

„Jednou z těch perel, kterou je nyní možno na knihkupeckých pultech najít, je mistrovské dílo (tohoto) vynikajícího německého znalce esoterních nauk Magie a mystika v minulosti a současnosti. Vydání tohoto díla v českém překladu by mohlo být právem označeno jako událost roku.“

Jedno takové dílo podobného rozsahu jsme už v tomto roce zaznamenali – Karl R. H. Frick: Osvícení v tradici gnosticko-teosofických a alchymicko-rosenkruciánských tajných společností do konce 18. století (Academia, Praha 2014).

„Kurt Aram patřil ve své době… mezi největší německé znalce esoterních nauk, vedle Gustava Meyrinka, Hanse Fritsche a Henriho Birvena… a byl důstojným pokračovatelem v tradici historika magie a mystiky Josepha Jakoba von Görrese, autora monumentálního díla o křesťanské mystice, zahrnujícího obsáhlé pojednání o magii, a ovšem také J. Ennemosera, G. C. Horsta, Karla Kiesewettera a dalších…“

Kurt Aram, vlastním jménem Hans Fischer, se narodil 28. ledna 1860 v Lennepu a zemřel 10. června 1934 v Berlíně. Pro bližší seznámení s autorem doporučujeme čtenářům neminout Nakonečného úvod.

Pokračování →

Otokar Březina

Je to teprve nedávno, co byly zveřejněny dopisy Otokara Březiny Emilii Lakomé. Známe mnoho jiných, jež rovněž odhalují nitro básníka: ty, co napsal Marii Kalašové, Františku Bílkovi, Josefu Floriánovi, Jakubu Demlovi a dalším. V tomto směru by nebyly ničím výjimečným, kdyby Emilie Lakomá zároveň nebyla ženou jeho srdce. Můžeme tak nahlédnout do důvěrnějších tónů jeho bytosti a zároveň s udivením sledovat, jak prozřetelné jeho myšlenky na svoji dobu byly.

Dopisy jsou zároveň svědectvím zápasů myšlenkových a politických, jež Březina se zájmem sledoval a ve svých zápiscích i komentoval, a zahrnují roky 1905-1929. Zřetelně viděl past socialistických slibů o blahobytu, tušil již v obrysech nastupující módní a společenská schémata týkající se tělesné kultury, ale přitom tíhnul k prapodstatě, k základu země v jejím mystickém hávu, k tomu, co je Urgrund člověka.

Kdyby žili všichni lidé v blahobytu, byli by pyšní a tvrdí a bylo by zle na světě. Svět by se pod jejich nenávistí a tvrdostí zřítil.

Majetek však nemusí vždy býti výsledkem tvrdosti a nepoctivosti. Může býti i výsledkem střídmosti, sebezapírání a snaživosti. Stav, kdy pilný a snaživý člověk si nashromáždil jmění, aby mohl bezpečněji a svobodněji žíti, byl vyšším stavem, ke kterému lidé dospěli. Rovnost, ke které dnes lidé směřují a ke které se při sportu a jiných příležitostech vedou, nutí všechny lidi, i jemné, pro které takový život není, žíti stejně. Začíná se dokonce i na fyzickou stránku hleděti jako na majetek kolektivu a ne jako na mystický majetek jednotlivce. Tyto názory pro jemné lidi nejsou.

Dají-li socialisté všechno všem stejně, neučiní tím lidi šťastnými. Ke štěstí není zapotřebí mnoha vnějších věcí. Nepatrná maličkost působí často v tísnivých poměrech veliké štěstí. Nedá-li se lidem něčeho vnitřně, nedosáhne se tímto způsobem štěstí. A pak člověk miluje to, co je zvláštní, a touží po tom, co jiný nemá. Vždyť i my již jako hoši jsme se brodívali bahnem vyschlého rybníka k Vyšatům na rybíz, až z toho bývaly vždy soudy. Ale lákalo nás to zase jako Kolumba neznámé země.

Němci se brání, aby socialismus a bolševictví nerozleptaly jejich život. Německý filozof Pressler praví, že kněz, šlechtic, důstojník a sedlák jsou zbytky nejvyšší minulé kultury.
(26. května 1927)

Pokračování →

Svatým Městem, Nebeským Jeruzalémem, není nic jiného než 32 æthyrů aneb 32 Bran Moudrosti. Ona obrovská hloubka nevědomí je koridorem vedoucím ke Kolébce Korunovaného a vítězícího Dítěte a na této cestě přicházíme do kontaktu se Svatým Andělem Strážcem a mluvíme s Ním v samotě duše. Každý pohyb zde ve světle je zaznamenáván tam dole, v temnotách. Abych se dopustil paradoxu, řeknu, že jsou to ‚temnoty nejjasnější‘.

Mávnutí nahoře, bouře dole. Mávnutí dole, bouře nahoře.

Podobné zakoušel i Otokar Březina, který to vypsal v eseji Tajemné v umění 1:

„Dle hloubky otázek měřte výšku duše, neboť dle nich měří se vnitřní bohatství odpovědí. Jenom nejmenší část otázek přeložena byla v duších minulých a přítomných do řečí slov. Nejzávažnější a nejhlubší ukryta je v symbolech bolesti a tušení světelných záplav, v symbolech síly a lehkosti, jejichž sladkost rozpaluje nekonečnou žízeň, v symbolech tajemného oddechu věcí, jichž proměny odpovídají evolucím naší vnitřní pravdy, v symbolech předtuch, lásky a nejistoty za soumraků plných nebezpečenství, ale i plných hvězd a největší nejistoty zraků: roztržitých přílišným sáláním vnitřního světla. Ve všech těchto otázkách duše je sama. V tom spočívá jedno z největších tajemství života a onen smutek mlčení, který černými stíny se věsí na poslední slova příliš upřímných. V každém objetí myšlenky a ramen chví se nervosní křeč tonoucího, jenž marně se zachytává tonoucího v tajemných vlnách. Život duše je cesta, kde nepředvídané události čekají ve všech stínech a kde mlčení mluví jedinou společnou řečí všech světů a kde samoty mají tisíce zraků. Ale každý krok její splňuje vyšší tajemná očekávání a nejistoty její mají hluboký význam. Její náhody jsou náhodami jen pro její nedokonalé poznání. Nejsou náhodami. V každé duši je zrak, který se dívá dovnitř, obrácen k neviditelné noci, fascinován jediným pohledem, z něhož se lijí světla všech minulých i budoucích hvězd. Příšerně slavné zkušenosti tohoto zraku neuvědomují se v duši po čas života na zemi v celé smrtelné nádheře svého bohatství. Tímto zrakem jsme spřízněni v jediné bratrstvo vidoucích a zasvěcených.“

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b