Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Spareova ontologie

Stephen Mace Květen - 23 - 2010

Stephen Mace se narodil v Kalifornii v roce 1948 a v období dospívání se odstěhoval do Milfordu ve státě Connecticut. Magií se zabývá od roku 1970 a pravidelně přispívá do anglického časopisu Chaos International. Napsal knihy: Stealing The Fire From Heaven: A Technique For Creating Individual Systems Of Sorcery; Squeezing Being: A Modern Approach To Reality Manipulation, a Taking Power: Claiming Our Divinity Through Magick. Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás a podstata Spareovy magie spočívá v jeho řešení hlavolamu objektivity a subjektivity, makrokosmu a mikrokosmu.

*

Celá podstata otázky »Co je skutečné?« spočívá v zásadě v tom, že nás trápí touha poznávat už od té doby, co si lidé začali být vědomi sami sebe a dokázali si uvědomit, že na ni potřebují znát odpověď. Největší obtíže způsobuje problém vymezit, co je objektivní a co je subjektivní, nebo co se opravdu nachází vně a co je jen na ni projektováno našimi vlastními dispozicemi – našimi nadějemi, potřebami, obavami a také předsudky, ať už jsou vědomé nebo nevědomé, připouštěné nebo potlačované. To všechno, co známe, je tím, co postřehujeme, takže je zhola nemožné, aby to bylo absolutně objektivní, a přesto je objektivní realita sdostatek reálná, což může potvrdit každý, kdo měl automobilovou nehodu.

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem.

Eliminace dispozic vnímajícího je jediným hlavním cílem vědecké metody i se svým důrazem na měřitelnost a opakovatelnost, které mají zajistit, aby vědecké teorie fungovaly pokaždé, když je chce někdo odpovídajícím způsobem použít. Tyto pojistky však dostoupí svých mezí, jakmile začneme studovat něco, co má vědomí, neboť mysl nemůže být změřena a na pokusy donutit ji, aby vyhověla požadavkům na opakovatelné experimenty, odpoví s perverzním a výsměšným vzdorem. A přestože tomu tak je, pořád ještě se jistí akademičtí psychologové snaží redukovat veškeré mentální funkce na něco, co lze kvantifikovat v laboratorních podmínkách a dojít ke zcela logickému závěru, že mysl není nic víc než vedlejší účinek existence nervové tkáně. Má to asi takový smysl, jako kdybychom se pokoušeli napravit zlomenou nohu modlitbou a zároveň je to i nejjasnějším důkazem toho, že striktně vědecký postup na tomto místě přestává fungovat.

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem, neznamená to však, že tak unikneme hlavolamu objektivity a subjektivity. Namísto toho zformulujeme tento problém znovu jakožto problém makrokosmu a mikrokosmu. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás. V tradičním pojetí mágové předpokládají, že ten či onen starodávný planetární mytologický aspekt je popisem sil těchto »bohů«, kteří působí jaksi zvenku a že lidská entita – jakožto »kreace« či »emanace« těchto bohů – je skladbou těchto sil, které takto zakoušíme zvnitřku. Jakmile mág jednou zvolí patřičnou božskou strukturu, má – ať už jde o muže či ženu – k dispozici techniky ceremoniální magie, s jejichž pomocí může manipulovat se silami, které jsou v této struktuře obsaženy a může díky nim buď tuto moc povznést nebo ji upozadit, přivolat ji nebo ji nechat zeslábnout, podle toho, jak tomu chce jeho vůle.

Pokračování →

Chaoismus & chaos magie

Pete Carroll Duben - 25 - 2010

Brewtnall: Čarodějnice

Protože je právě tolik chaos-mágů, kolik je chaotiků praktikujících magii, nemohu mluvit o tomto předmětu obecně, nýbrž jen o své vlastní chaos-magii a chaoismu.

Jenže pokud chci jednořádkovou definici, s níž většina chaotiků pravděpodobně nebude souhlasit, pak mohu nabídnout následující. Chaotici obvykle akceptují metavíru, že víra je nástrojem k dosažení účinků; není to konec sám o sobě.

Je snadné pozorovat, jak se jiní lidé a kultury stávají obětí svých vlastních věrouk. Hrůzy islámu a obávaných státních politiků v subsaharské Africe jsou zřejmými příklady, ale my se málokdy zastavíme, abychom trochu popřemýšleli o tom, do jaké míry jsme my sami oběťmi svých vlastních věrouk, a o schopnosti, která nás nutí je změnit, jestliže tomu chceme.

Stojí možná za to pouvažovat o dnešním stavu víry v západním světě předtím, než podnikneme výpad proti samotným základům současného světového názoru. Téměř po jeden a půl tisíce let byla existence „Boha“ nezvratitelnou skutečností křesťanstva. Nikdy se o tom nepochybovalo a ani se neobjevila myšlenka na zpochybnění. Skryté války a perzekuce měly podpořit jedinou interpretaci božství vůči všem ostatním. Učení mužové napsali tisíce knih o teologii, v nichž rozprávěli o záležitostech, které se nám dnes zdají být vyloženě suchopárné a zhovadilé, ovšem ústřední otázka existence „Boží“ nebyla nikdy na pořadu dne. Přesto však dnes je víra v „Boha“, jakožto původce všeho toho, co se ve světě děje, byla téměř úplně opuštěna, a dokonce i víra v existenci absentujícího „Boha“ je na mnoha místech opouštěna. Satanismus jako protináboženské gesto je nyní mrháním obrazoboreckých talentů. Alchymisté, čarodějové a vědci pozdního středověku a renesance slaví své úžasné posmrtné vítězství. Jejich zpochybňování středověkého světového názoru odstartovalo hnilobu, která následně celou budovu rozložila.

Dnes už se tomu můžeme jenom smát, ale ujišťuji vás, že právě teď žijeme v takové kolektivní obsesi, která je ještě silnější a bude se našim budoucím historikům jevit stejně limitující i zvláštní.

Pokračování →

Definice chaosu

Mark Chaos Duben - 25 - 2010

→ Úvod

Chaos podle Oxfordského slovníku angličtiny znamená:

 

 

  1. Zející propast, jícen prázdna, abys.
  2. „Beztvaré prázdno“ prvotní hmoty, „velká hlubina“ nebo „abys“, z nějž se vyvinul kosmos či řád universa.

Je tu ještě pár dalších definic, v této diskusi však valného významu nemají. Je-li chaos používán v magii, není tu místa pro zmatek či nepořádek.

Chaos je kreativní princip stojící v pozadí veškeré magie. Když je vykonáván magický rituál, bez ohledu na „tradici“ nebo další odchylky v prvcích takového úkonu, vzniká magická energie a uvádí do pohybu příčinu a něco se stane. Stephen Mace ve své knize Sorcery as Virtual Mechanics (Magie jako virtuální mechanika) cituje vědecký precedent pro tento kreativní princip. Cituji:

„Abychom to zjednodušili, omezme náš příklad jen na dva elektrony, nosiče záporného náboje podobné dvěma jehlám. Řekněme, že jsou částí slunečního větru – beta částicemi, který byl vyvržen ze slunce rychlostí tisíce kilometrů za vteřinu. Řekněme, že se k sobě dostaly tak blízko, že jejich negativní náboje mezi sebou začaly reagovat, což způsobilo, že se začaly vzájemně odpuzovat. Jak dokonají tuto změnu v hybnosti?“

„Podle kvantové elektrodynamiky se tak stane tím, že si vymění „virtuální“ foton. Jeden elektron ho vyšle a ten druhý ho absorbuje, a tak opravdu jeden druhého odpudí. Ten foton je „virtuální“ proto, že okolostojícím pozorovatelem nemůže být zahlédnut, neboť se zcela odehrává při interakci. Je ale naprosto reálný a emise a absorpce virtuálních fotonů je základem elektromagnetických interakcí.“

„Otázkou, která zde má pro náš účel význam, jest, odkud tento foton pochází. Nevychází z jednoho elektronu, ani se neukládá v druhém, jako když se kulka odrazí od jedné skály do druhé. Elektrony samotné zůstávají beze změny kromě jejich pohybové energie. Či spíše foton vznikl z ničeho v pnutí interakce. Podle současné teorie když se dva elektrony dostanou k sobě příliš blízko, začne se mezi nimi dostávat do interakce jejich vlnění, a buďto se začnou vyrovnávat nebo vzájemně posilovat. Vlnění je niterně svázáno s vlastnostmi podobnými elektrickému náboji a mohli bychom takto očekávat, že se náboje obou elektronů změní. Jenže elektronový náboj se vůbec nemění; vždy má hodnotu 1.602 x 1-19 coulombů. Namísto toho se objeví ve vakuu virtuální fotony a začnou pracovat na uvedení systému do rovnováhy. Stres je plodí a jejich stvořením se stres odstraňuje. Austin Osman Spare pochopil tento princip s ohledem na magické jevy dávno předtím, než vědci fotony objevili nebo začali experimentovat v oblasti vědy o chaosu.“

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b