Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší (Malvern, Praha 2016)

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší
(Malvern, Praha 2016)

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší

232 stran, nakladatelství Malvern, Praha 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-040-9

 

„Vstoupil jsem do pohádek a vstoupil jsem do mýtů, literatury, filmů. Svým utrpením jsem vstoupil do světa imaginálního,“ říká James Hillman a Michael Ventura [MV] chápavě dodává: „Vstoupil jsi do Času snění.“

Je s podivem, že tak významný psycholog, jakým James Hillman [JH] byl a stále je, ještě nemá na wikipedii českou stránku, ale nejspíše to jenom dokresluje všechno to, o čem se na stránkách knihy, zachycující jejich dialog, dovídáme.

Vysvětlení volby názvu tohoto knižního titulu najdeme hned na prvních stránkách (str. 32):

„Jedním z problémů se vzděláváním psychoterapeutů je to, že se psychoterapeuti neučí dost o literatuře, dramatu a životopisech.“

Chtělo by se – s přihlédnutím k detailu – dodat: ano, nemají povědomí o (nejen řecké) mytologii, obecné i speciální symbolice, etymologii a nakonec i přidružených vědách – což může být, koneckonců, podle založení psychoterapeuta vlastně cokoliv – od kvantové fyziky, přes pop-kulturu až po film.

MV si nebere servítky a pojmenovává přetlak v současné společnosti velmi přesně: „Takový vztek, ta zuřivost a zlomené srdce by se měly zpracovat. … No ale co s tím pak má člověk dělat, když ne zpracovat? Jak chceš kurva »procházet individuací«, anebo aspoň vyrůst, když to nezpracuješ?“

Pokračování →

Bůh jest přítomen!

San Únor - 13 - 2016
William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem (Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem
(Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem

304 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 465 Kč

ISBN 978-80-262-0914-0

 

Soubor rozhovorů z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycuje vývoj osobnosti a ducha C. G. Junga a tvoří jej zhruba dvacítka interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Najdeme tu i slavný rozhovor Junga s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, proslulý větou vyjadřující víru v Boha jinak: „Nemusím věřit, ale vím.“

Jung v rozhovorech popisuje mj. i svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
William McGuire (1917-2009) působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů a Richard Francis Carrington Hull (1913-1974) překládal Jungovo dílo do angličtiny. R. F. C. Hull např. napsal společně s Eugenem Herrigelem Zen in the Art of Archery (č. Zen a umění lukostřelby, Pragma 2005), s psychologem Erichem Neumannem (1905-1960), jedním z nejnadanějších Jungových žáků, pak The Origins and History of Consciousness (Princeton Classics, 2014).

Pokračování →

Má pohádka, moje pravda

San Listopad - 15 - 2015
Aniela Jaffé: Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga (Portál, Praha 2015)

Aniela Jaffé: Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga
(Portál, Praha 2015)

Aniela Jaffé: Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga

368 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 569 Kč
ISBN 978-80-262-0803-7

 

V létě roku 1956 padl poprvé návrh Kurta Wolffa vydat duchovní autobiografii C. G. Junga a Jolande Jacobiová doporučila jeho blízkou a dlouholetou spolupracovnici, sekretářku a švýcarskou psychoanalytičku Anielu Jaffé (1903–1991).

Jung byl znám svým odporem k popisování sebe a svého díla před očima světa. Přislíbil teprve po dlouhém váhání a zároveň si stanovil podmínku: kniha bude moci vyjít až po jeho smrti.

Po nějaké době „zpovídání“ a jeho zaznamenávání přišel koncem roku 1957 s návrhem, že bude o svém dětství psát sám, což bylo překvapující vzhledem k faktu, že jej psaní namáhalo a že by nic takového nepodnikl, kdyby to nepociťoval jako „úkol“ z nitra.

„Každá má kniha je vždycky osud. Je v tom cosi nedozírného a já si nemohu nic předepsat nebo předsevzít.“

V dubnu 1958 tak dokončil tři kapitoly o dětství, školním období a letech studií. V lednu 1959 byl na svém venkovském sídle v Bollingenu a když Aniele Jaffé vracel kapitolu O životě po smrti (str. 257n), řekl jí:

„Něco ve mně bylo dotčeno. Vytvořil se ve mně jakýsi vnitřní potenciál a já musím psát.“

Tak vznikla kapitola Pozdní myšlenky, v níž jsou vysloveny ty nejhlubší, i když možná vůbec nejnepřístupnější Jungovy myšlenky (str. 279n).

Pokračování →

O opravdových, skutečných lidech

San Srpen - 30 - 2015
Carl Gustav Jung: Odpověď na Jóba (Vyšehrad, Praha 2015)

Carl Gustav Jung: Odpověď na Jóba
(Vyšehrad, Praha 2015)

Carl Gustav Jung: Odpověď na Jóba

144 stran, Vyšehrad, Praha 2015, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7429-550-8

 

Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“. Jung nezkoumá text jako racionální teolog, ale pojímá jej v rovině osobní, na níž ke slovu přichází vlastní subjektivní pocity čtenáře.

Na podkladě Knihy Jób se tehdy již slavný analytický psycholog snažil vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledal odpověď na problém lidského utrpení, zkoumal vývoj naší představy o samotném Bohu: Jahve je Jungovi symbolem nevědomí, dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst).

Odpověď na Jóba vychází v kvalitním českém překladu Karla Plocka již podruhé; prvně byl součástí IV. svazku výboru z díla C. G. Junga pod názvem Obraz člověka a obraz Boha (nakladatelství Tomáše Janečka, Brno 2006).

Pokračování →

O údělu Psýchopompa

San Srpen - 26 - 2015
Robert Moore, Douglas Gillette: Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy (Portál, Praha 2015)

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy
(Portál, Praha 2015)

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy

184 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 269 Kč
ISBN 978-80-262-0781-8

 

Robert Moore je jungiánský analytický psycholog a profesor psychologie a náboženství v Teologickém semináři v Chicagu. V Portálu vyšel sborník C. G. Jung a křesťanská spiritualita (1998), který editoval.

Dalším jeho zajímavým titulem jest Mág a Analytik: Archetyp Mága v okultní spiritualitě a jungiánské analýze (The Magician And The Analyst: The Archetype Of The Magus In Occult Spirituality And Jungian Analysis), která se zabývá psychologií iniciačních ritů v okultismu. Původní název měl znít Druhy okultních zážitků (The Varieties of Occult Experience), autor však shledal předmět příliš rozsáhlým. Moore popisuje ty, kdož hledají okultní poznání jako tazatele, kteří usilují o nalezení rituálního staršího bratra, který by jej doprovázel na setkáních s mimosvětskými silami. Považuje se za důležité pochopit psychologickou podstatu rituálů a najít nevědomé náhražky rituálních praktik. Kniha ovšem v úplnosti nezkoumá skutečnou podstatu „techniků posvátného“.

Douglas Gillette je mytolog a pastorační poradce. Mezi jeho posledními knihami se nachází titul The Shaman’s Secret The Lost Resurrection Teaching of the Ancient Maya, přibližující mayské chápání živoucího vesmíru, spojení mezi krví a extází, duše, šamanismus, smrt, utrpení a vzkříšení. Mezi některé prvky mayské mytologie patří i pohled na Boha coby „Svatou věc“, jež v sobě má monstrositu, „kosmický světostrom“, duše jakožto „bílá kvetoucí věc“, a blesk jako obnovující moc.

Pokračování →

Sny jako řeč duše

San Srpen - 28 - 2010

Hans Dieckmann: Sny jako řeč duše. Hlubinně-psychologický výklad snů

Hans Dieckmann: Sny jako řeč duše. Hlubinně-psychologický výklad snů

240 stran, Portál, Praha 2004, vydání první, brožované, cena 265 Kč
ISBN 80-7178-858-9

*

Hans Dieckmann, docent na Institutu pro psychoterapii v Berlíně, je autorem řady publikací – mj. Archetypische Symbolik in der modernen Kunst: Aufsätze (1981), Märchen und Träume als Helfer des Menschen (Bonz, Fellbach-Offing 1982), Twice-Told Tales: The Psychological Use of Fairy Tales (Chiron Publications 1986), Complexes: Diagnosis and Therapy in Analytical Psychology (Chiron Publications 1998), Der Zauber aus 1001 Nacht (Königsfurt 2000) – přednášel v USA, Velké Británii, Řecku, Izraeli. Žije v Berlíně.

Sny jako řeč duše (v orig. Träume als Sprache der Seele) vyšlo v Německu v Königsfurtu v únoru 2001.

V obrazové řeči snů získává naše vědomé já přístup k oblasti nevědomí. Sny jsou proto nejen fascinujícím objektem zkoumání hlubinné psychologie, ale mohou zároveň významným způsobem provázet a podporovat terapeutické a sebeléčebné procesy.

Hans Dickmann, klasik na poli hlubinné psychologie, ve své knize předkládá úvod do hlubinně psychologického výkladu snů, který je přístupný jak odborníkům, tak i čtenářům usilujícím o vlastní sebepoznání.

Pokračování →

Janine Chasseguetová-Smirgelová: Kreativita a perverze. Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality

Janine Chasseguetová-Smirgelová: Kreativita a perverze. Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality

200 stran, Portál, Praha 2001, vydání první, brožované, cena 269 Kč
ISBN  80-7178-509-1

*

Janine Chasseguetová-Smirgelová je francouzská psychoanalytička, profesorka na Universitě Charlese de Gualla a členka Psychoanalytické společnosti v Paříži a v nedávné době byla viceprezidentskou Mezinárodní společnosti pro psychoanalýzu.

Kniha Kreativita a perverze vychází z přednášek a seminářů, které autorka měla v 80. letech na londýnské University College. Vztahuje se v ní k širokému záběru filmů, her a spisovatelů – včetně de Sadeho, Oscara Wilda a H. G. Wellse. Ukázky z těchto zdrojů jsou těsně provázány s modely klinických případů. Ačkoliv autorka není konformní s klasickým analytickým schématem, předkládá odkazy na psychoanalytickou literaturu a zůstává věrná Freudovým myšlenkám. Zdůrazňuje vztahy mezi perverzí, narcisismem a idealizací, problém perverze začleňuje do nekonečného zápasu lidství proti realitě.

Napsala řadu prací o psychoanalytických tématech. Do angličtiny byla přeložena její díla Kreativita a perverze, The Ego Ideal a Freud or Reich? Zabývala se rovněž problémem nacionalismu v díle Nationalism and Religion – Precursors of Nazism. Redigovala a přispěla článkem do knihy Female Sexuality: New Psychoanalytic Views. Freud and Female Sexuality (1975), který povstal z diskuse nad publikací Female Sexuality. Další články, napsané po roce 1983 a nepublikované v tu dobu, když byla autorka přizvána k přípravě tohoto svazku, se zabývaly širokou řadou témat, ale všechny jsou svázané jeden s druhým základní ideou: Role otce a matky v psýché.

Pokud jde o vlastní knihu, tedy o podíl já v rozpoznávání reality, popisuje autorka idealizaci derivativů análně-sadistické fáze, které se vynořují v podobě přebujelého estétství (Joris-Karl Huysmans: Naruby) a mohou se rozvinout do idealizace klamu a podvodu, jak se s ní setkáváme u hochštaplerů (Thomas Mann: Zpověď hochštaplera Felixe Krulla). Uvidíme protipřenosové reakce, kdy se subjekt vzpírá přijetí nových nevědomých obsahů, vznikající při psychoanalytické situaci formulované jako „přechodový prostor.“ U těchto pacientů se hroutí schopnost fantazijní a emotivní explorace vlastního vnitřního světa a oni si pak nevědomě přejí zničit psychoanalytickou situaci coby symbolickou repliku oidipského páru. Jejich nevědomá snaha sterilizovat ji je výrazem touhy po fantazijní destrukci imaga rodičů v prvotní scéně, ale i potenciální tvorby nové reality (posunutí hranic, transcedence) – analytického „dítěte.“ Ilustruje rovněž vztah mezi perverzní strukturou a „perverzním“ myšlením. Každého totiž zajímá, zda je „normální“ a kde jsou hranice normality, zda se nepohybuje již za ní a zda není „perverzní.“ V jistém smyslu totiž pojetí „perverznosti“ může být spojeno se současným chápáním morálky, což bývá většinou prolomeno výtryskem potlačované spontánnosti a k uvolnění latentních a upozaděných impulsů.

Pokračování →

Spřízněné weby