Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Forrest Fang: Animism
(CD, PRO00274, Projekt, 2012)

Forrest Fang: Animism (CD)

Projekt, PRO00274, 2012
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

* 

Forrest Fang se hudbou zabývá již od 80. let minulého století. Postupně se stal multiinstrumentalistou. Začínal houslemi, pak studoval okouzlen jejím rozvojem elektronickou hudbu, skladbu a jazzovou improvizaci. Protože takových skladatelů, co se zabývají elektronickou hudbou, je jako hub po dešti, neboť si myslí, že hrát ji není žádný problém, že to jde samo, na čemž něco je – rozhodl se Fang vrátit ke svým kořenům. Je totiž čínsko-amerického původu.

Začal studiem nejstarší čínské citery čeng. To se hned projevilo stylovým posunem od progresivního rocku k jeho vlastnímu, osobitému stylu skladeb kombinujících východní nástroje s elektronickou hudbou, a to sice na jeho čtvrtém albu The Wolf In The Runs v roce 1989.

Pak se vrhl na studium japonské dvorské hudby gagaku a balijského gamelanu, orchestru složeného jen ze samých perkusivních nástrojů a gongů, většinou kovových. To využívá na svém šestém albu Folklore z roku 1995 nebo Gongland z roku 2000. V tomto duchu přispívá i na CD Roberta Riche Seven Veils. Vedle těchto východních nástrojů hraje také na mandolínu a mandolu.

Pokračování →

Alio Die: Password for Entheogenic Experience (CD)

Alio Die: Password for Entheogenic Experience (CD)

HSL 015, Hic Sunt Leones, 1998
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Patnáctý titul labelu Hic Sunt Leones představuje ambientního umělce Alio Die (vl. jm. Stefano Musso) a jeho album Password for Entheogenic Experience, které skládal, nahrával a mixoval v listopadu 1997. Mezi použité nástroje patří samply, textury a drones, zvuky z prostředí byly zachyceny okolo studia v témže roce. Slova díků, což mohlo v některých případech znamenat též pomoc nebo radu, jsou určena následujícím umělcům: Raffaele Serra, Amelia Cuni, Robert Rich, Antonio Testa, Gianluigi Gasparetti, Dirk Serries.

Pokračování →

Robert Rich & Ian Boddy: Lithosphere (CD, DiN21, DiN, 2005)

Robert Rich & Ian Boddy: Lithosphere (CD)

10 skladeb, 52:46, DiN21, DiN, 2005
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Není to poprvé, co se oba muzikanti, činní již od osmdesátých let, setkali u společné práce. První album Outpost, podepsané společnou rukou, je dnes již čtyři roky staré a navíc pěkně temné.

Už název alba napovídá, že tentokrát to zas tak černočerné nebude, i když… Litosféra je svrchní nejlehčí vrstva země. Dochází zde ovšem k zemětřesení a vulkanismu. Podobně můžeme po zvukové stránce charakterizovat i tuto desku.

V základu ambientní album je postavené na milované analogové elektronice a hi-tech vychytávkách. Tato semi-organická omáčka prosakuje dalšími komponenty, jež neodmyslitelně patří k oběma muzikantům – bloudivé steel kytaře i skleněným a kamenným objektům. Na rozdíl od první spolupráce z roku 2002, která kompletně proběhla virtuálně, aniž by se muzikanti viděli nebo potkali, tentokrát se na to muzikanti podívali z jiného konce.

Pokračování →

Robert Rich & Markus Reuter: Eleven Questions
(CD, UR003, Unsung Records, 2007)

Robert Rich & Markus Reuter: Eleven Questions (CD)

53:12, UR003, Unsung Records, 2007
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Je to album první spolupráce amerického skladatele ambientní hudby Roberta Riche a německého elektrického i „vážnohudebního“ experimentátora Marka Reutera.

Při prvním poslechu zjistíte, že ta hudba není tak zcela jednolitá, ale ne snad z důvodů, že by se oba hudebníci spolu patřičně nesešli a nesžili. Důvodem je asi spíše očekávání toho, že to bude třeba především ambientní nebo zase experimentální, či tak napůl, podle toho, koho vliv v té které skladbě převáží. Asi ani jeden z těchto předpokladů se nesplní. Jistě – objevují se tu prvky i nástroje typické pro oba hráče, tzn. Reuterovy kytary a Richovy flétny, piano a u obou elektronická zařízení. To ovšem, jak se dále ukáže, vlastně není ani tak důležité, protože je to navzájem pěkně propojeno.

Vícekrát jsem poslouchal, abych přišel na ten hlavní spojovací motiv a ideu alba. Tehdy mne zaujalo, že nejde o příliš dlouhé skladby, většinou od tří do šesti minut (u jedné čas zapomněli uvést), ale především všech třináct skladeb začíná v angličtině na slabiku „RE“. Jde pouze o jednoslovné názvy a po jejich přeložení a upřesnění překladů, aby k sobě nějak myšlenkově pasovaly, se domnívám, že album jakýmsi hudebním způsobem vyjadřuje stav vědomí člověka, který si částečně uvědomuje, že zde není poprvé a snaží se s tím nějak pracovat. V člověku zůstává vzpomínka na minulý život – první skladba [Reminder 3:27]. Ta se časem zmenšuje, mizí – druhá skladba [Reductive 4:27]. Snaží se ji přivolat zpět a udržet – třetí a čtvrtá skladba [Recall 2:24, Retention 6:34]. Zkušenost se však vzdaluje a nedá se udržet – pátá a šestá skladba [Remote 4:16, Reluctant 3:27]. Člověk si dělá iluzi o vysvobození a spáse – sedmá skladba [Redemption 6:41]. Tato iluze je relativní, záleží na našem vnímání – skladby osm a devět [Relative 3:27, Reception 3:04].

Pokračování →

Robert Rich: Echo of Small Things (CD, SP008, Soundscape Productions, 2005)

Robert Rich: Echo Of Small Things (CD)

9 skladeb, 61:14, SP008, Soundscape Productions, 2005
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

„Naše kultura určuje, co je důležité, a co nepodstatné, co je velké, a naopak malé. Smysl a pravá podstata jevů a věcí často čeká v koutě na okraji zájmu. Takto pojatý život je ale v přímém rozporu s každodenní realitou a jejími příhodami. Například: setkáním s náhodným úsměvem, uvědoměním si cyklu ročních období, kvetoucí zahrady či vůně domova. Osobně dávám těmto „obyčejným“ momentům větší váhu než světovým politickým rozhodnutím. Snažím se uvědomovat si krásu a hloubku těchto drobných událostí, jež často přestáváme vnímat.“

Tímto mottem se Robert Rich řídil i v hudební rovině při komponování desky, jejíž pojmenování má díky předchozímu odstavci jasnější kontury. Idea „drobných leč fatálních okamžiků“ spojila již před mnoha lety v přátelství Roberta a fotografa Davida Agasiho. Vyústěním je právě toto deska Echo Of Small Things. David Agasi je lovec přesně oněch „obyčejných“ momentů zaznamenaných v jeho případě povětšinou na černobílý materiál. Ukázka jeho prací je jediným obsahem bookletu alba.

Rich se niterným okamžikům zachycených momentek přizpůsobuje. Ambient tohoto alba je také podobně statický jako fotografické předlohy, ale stejně jako u černobílých obrázků cítíme drobné spodní proudy v pozadí. V základu elektronický sound se líně melodicky převaluje v temnějších rovinách, doplněn o všední field recordings z běžného života. Nechybí ani věrná průvodkyně, klouzavá steel kytara, zvuky akustického klavíru či flétny. Perkuse a rytmy zde nehledejte.

Na albu zaznamenávajícím chvíle ticha nemají pražádné opodstatnění. V prvním okamžiku se vybaví podobnost se společnou deskou Stalker, kterou Rich stvořil ruku v ruce s Brianem Lustmordem, nová deska ovšem přece jenom přináší více světla v duchu alb, jakými jsou Gaudí nebo Rainforest. Pro vychutnání všech drobných maličkostí doporučuji poslech s kvalitními sluchátky.

*

© okultura, MMVI & MMX

Robert Rich: Electric Ladder (CD, SP009, Soundscape Productions, 2006)

Robert Rich: Electric Ladder (CD)

7 skladeb, 55:16, SP009, Soundscape Productions, 2006
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Po většinu roku 2005 Robert Rich laboroval s vážným pořezáním šlach pravé ruky, kvůli níž musel podstoupit několik operací, aby se v co nejvyšší míře podařilo obnovit její hybnost. Více na blogu zřízeném samotným Robertem jako součást domácích webovek.

Během jeho rekonvalescence vyšly desky natočené ještě před neštěstím (dříve recenzovaná Echo Of Small Things a druhá spolupráce s Ianem Boddym Litosphere), a tak Electric Ladder je první hudební vlaštovkou po návratu na hudební scénu.

Vzhledem k závažnosti postižení ruky si tento Kaliforňan i přes maximální péči lékařů bude muset k budoucí práci najít novou cestu a čerstvá deska je toho prvním důkazem.

Pokračování →

Robert Rich: Ylang
(SP021, SP, 2010, CD)

Robert Rich: Ylang (CD)

SP021, SP, 2010
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Robert Rich již působí na hudební scéně přes 30 let a za tu dobu vydal také kolem 30 alb sólových nebo s různými spoluhráči, takže to vychází vlastně každý rok na jedno album. To se s mnohem plodnějším Steve Roachem, který zřejmě ve studiu sedí pořád, nedá srovnat. Ale důležitější je samozřejmě kvalita a ne kvantita.

Během těch let procházel Robert Rich různými obdobími. Dá se mluvit o stylu elektronickém, minimalistickém, psychedelickém až tranzovním, lucidním, etnickém i ambientním. Často se skladby dostávaly do meditativních poloh. Tyto zkušenosti jistě Robertu Richovi prospěly k tomu, aby je pak začal propojovat do kompozic, kde je toto vše obsaženo. Vystudoval sice elektronickou a počítačovou hudbu, ale zároveň též psychologii se zaměřením na spánkový a lucidní výzkum. To potom využíval ve svých celonočních koncertech pro spící posluchače a zužitkoval v sedmihodinovém DVD Somnium.

Pokračování →