Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Bůh jest přítomen!

San Únor - 13 - 2016
William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem (Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem
(Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem

304 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 465 Kč

ISBN 978-80-262-0914-0

 

Soubor rozhovorů z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycuje vývoj osobnosti a ducha C. G. Junga a tvoří jej zhruba dvacítka interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Najdeme tu i slavný rozhovor Junga s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, proslulý větou vyjadřující víru v Boha jinak: „Nemusím věřit, ale vím.“

Jung v rozhovorech popisuje mj. i svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
William McGuire (1917-2009) působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů a Richard Francis Carrington Hull (1913-1974) překládal Jungovo dílo do angličtiny. R. F. C. Hull např. napsal společně s Eugenem Herrigelem Zen in the Art of Archery (č. Zen a umění lukostřelby, Pragma 2005), s psychologem Erichem Neumannem (1905-1960), jedním z nejnadanějších Jungových žáků, pak The Origins and History of Consciousness (Princeton Classics, 2014).

Pokračování →

Ambientní země

Jiří Mazánek Březen - 23 - 2011

Terra Ambient: The Gate (CD, LS0001, Lotuspike Records, 2004)

Terra Ambient: The Gate (CD)

7 skladeb, LS0001, Lotuspike Records, 2004
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Jako vždy se nám pod takovými jmény skrývá někdo skutečný, v tomto případě jde o pseudonym hudebníka Jeffa Kowala. Ten byl znám svým velmi elektronickým albem The Darker Space a náhle přišel s tímto, které je naprosto akustické, snad kromě elektrické kytary a basy, ale to jsou nástroje dnes počítané vlastně také k akustickým, protože se zvuk netvoří a neprogramuje elektronicky a prostě se na ně jen hraje. Zde se vskutku hraje na velké množství nástrojů, užívaných v různých světových kulturách rituálně nebo tradičně.

Především je to více druhů bambusových fléten (bansuri) a dva druhy různě laděných australských didžeridů. Kromě kytar je tu čínská loutna pchipcha a perkuse z celého světa – africká kalimba, džembe, udu, talking drums, tar, rámové bubny, conga, berimbau, dumbek z Turecka, a nakonec také různé hlasy autora.

Vše si nahrál doma v ložnici a koupelně, kde není žádná zvláštní akustika, alespoň ne pro takovéto nástroje. Výsledného zvuku dosáhl Kowal tím, jak různě měnil vzdálenost mikrofonů a následným mixováním a zpracováním zvuku. Využil deley a reverb, haly a echa a další možnosti všelijakých filtrů, aby se dostal co nejblíže své zvukové představě. Album nám pak vyznívá velmi přirozeně a zdánlivě elektronicky, ač není užito žádného syntetizátoru ani samplu, jako syrový tribal ambient nahrávaný někde v amazonském pralese či na dýmajícím kráteru sopky.

Pokračování →

Liber Trigrammaton svb figvra XXVII

Aleister Crowley Červen - 27 - 2010

Kniha popisuje průběh Stvoření pomocí obrazu tří proměňujících se principů. Má vztah ke knize Dzyan.


Kniha trigramů aneb proměn aneb Tao s jin a jang

* Pokračování →

Opus alchymicum I

San Duben - 26 - 2010

→ Počátky alchymie ve starověku a středověká subkultura

Alchymie se pokouší osvětlit symbolickou strukturu opus alchymicum a činíc tak, vrhá světlo také na strukturu individuačního procesu – procesu rozvoje, který formuje individuum nebo lidskou osobnost. Carl Gustav Jung formuloval tento problém v díle Psychologie a alchymie takto:

„Jsem toho názoru, že alchymistické očekávání, že z hmoty lze zhotovit filosofické zlato nebo všelék nebo zázračný Kámen, je sice na jedné straně iluzí (jejíž příčinou je projekce), ale na straně druhé odpovídá psychickým skutečnostem, jimž v psychologii nevědomí připadá velký význam. Alchymista totiž, jak dokazují texty a jejich symbolika, projektoval proces individuace do chemických procesů proměny. Vědecký termín „individuace“ nemá nikterak znamenat, že se jedná o nějakou beze zbytku známou a vyjasněnou záležitost. Označuje pouze dosud velmi nejasnou a další zkoumání vyžadující oblast procesů centrace, které vytvářejí osobnost. Jde o životní procesy, jež pro svůj numinózní charakter odnepaměti dávaly nejvýznamnější podnět k tvorbě symbolů. A tyto procesy jsou tajuplné, pokud lidskému rozumu zadávají hádanku, o jejíž řešení se bude ještě dlouho a možná marně snažit.“
C. G. Jung: Představy spásy v alchymii (Psychologie a alchymie). Výbor z díla VI., str. 289. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno 2000.

Dolování zlata a jasu v hermetickém osvícení v jeskyni plné monster

Kolem roku 1520 neznámý německý umělec, zvaný mistr Petrarcha, vytvořil dva z nejstarších známých obrázků alchymistů v díle.

Tento obrázek ukazuje scénu z dolu se dvěma dělníky, kteří zvedají zlaté valounky z bohaté žíly, kterou právě otevřeli (v pozadí). Ten, co drží otevřenou knihu, inženýr a dělníci fungují jako části většího celku prosyceného hermetickými významy a narážkami: v alchymické jeskyni čte starý mistr v knize a přijímá kámen filosofů z rukou filosofova syna; dílo zlatodějů je ohrožováno okřídleným drakem zvedajícího se proti skupině stojící uprostřed nakresleného magického kruhu, zatímco hledají vedení v hermetickém pojednání. V době, kdy byly tyto dva obrázky vytvořeny, byla alchymie v Evropě na svém vrcholu po téměř dvousetletém období vzestupu.

Umění alchymie je staré jako lidstvo samo. Při svém hledání transmutace kovů pokračovali evropští alchymisté nebo ‚zlatodějové‘ ve vznešené tradici mající kořeny v civilizacích tak odlehlých jako je řecká a egyptská.

Pokračování →

Spřízněné weby