Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Lidé měsíčního svitu

San Duben - 27 - 2014
Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika (Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika
(Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika

628 stran, Pulchra, Praha 2013, vázané
ISBN 978-80-87377-59-8

*

Vyprávění nočních hubeňourů, úhledný špalík, shrnuje přehledně, ve čtyřech oddílech – z toho první o třech částech – dějiny frenetické literatury od raného novověku po současnost. Jeho pořadatel, Patrik Linhart (7. srpna 1975 – i když jsem si kladl otázku, zda PL není jen přízrak Ahasvera, neb jsem našel různé roky mistrova údajného narození: např. 1971, 1973 i 1975 – pozoruhodné!), patří ke střední generaci: prozaik, básník, publicista, výtvarník, performer a mystifikátor, žije v Duchcově a v Teplicích-Šanově. Vyšlo mu zatím jedenáct knih, z těch posledních např. cyklus povídek Spící Hrůza (dybbuk 2011), Památný den v Duxu (Krásné nakladatelství, 2012) a Lunhard (Krásné nakladatelství, 2013). Nejlépe uvést jeho vlastní slova, máme-li zachytit alespoň odlesk jeho bytosti:

„Kupuji si knihy v Mekce intelektuálů a tu a tam i drahá díla, naposledy Ladislava Klímy dílo – zatím 2 svazky, neboť Velký román mám ve třech kusech od Pražské imaginace. V každém případě to není dílo, které by si počínající milovník Ládi Klímy měl koupit. Ne-e, jinak se z něj stane buď velký odpůrce nebo velký fanatik, obojí nemožno s dobrým svědomím doporučit. Další poměrně drahá kniha, kterou však doporučuji, je výstřední bibelot o brutálním umění (jak slova svádí) či spíš o jemném umění psychické kresby vedený Alenou Nádvorníkovou. Vedle těchto knih, které střídavě čtu již několik měsíců, mám v posteli dílo mladé Rusky na téma mrdání a fetování, které mi přijde dobré tak na honění si brka v pelechu a to jenom když jsem sám doma a nechce se mi vstávat. Nudu ranního vstávání pak kompenzuji návratem ke Karlu Bodlákovi od Vikiho Shocka. Půvabné knížce od člověka, který se opravdovým dandym alespoň chtěl stát. Večery pak patří vskutku aktuelním autorům a svěžím knihám. Načínám je knihou E. A. Poea Zrádné srdce přeložené Josefem Hiršalem a přáteli v památném roce 1959 a letos naposledy poloreeditované. Pak se věnuji tomu, co letí: Balla, Stasiuk a Tokarczuková. Se slovy Stasiuka: „V Dukle se vždy něco děje, naposledy zvláštní slunce a mrholení,“ se vracím ke střídavé četbě Kašpara noci od Aloysia Bertranda a antologie Bytosti schopné zemřít – prokletí básníci. Ta antologie je v pořádku, jen editoři zvolili nechutně patetický tón, který odpudí každého, kdo se právě pateticky nechce poeticky přeposrat“ (Haluze, 09/2009, str. 48).

Vyčníval bych asi jako Barbey d´Aurevilly – odporný katolíkům a zároveň nepřijatelný pro royalisty.

Ono „vyčnívání“ nejlépe vystihuje donkichotskou jízdu páně Linhartova životem. Ne vždy, spíše výjimečně se úvodem věnujeme osobnosti autora. Máme-li však porozumět zalíbení „nočního hubeňoura“ ve vyprávění příběhů lidu měsíčního svitu, stojí za to odběhnout a přečíst si některé zprávy, co nám internet dal.

Pokračování →

„A zase přichází anděl a …bere mě stranou do malé komůrky v jedné z devíti věží. Tato komnata je vybavena mapami mnoha mystických měst. Je tam stůl, a zvláštní lampa, která vyzařuje světlo a vystupují z ní čtyři sloupy vířivých prstenců kouře vydávajícího světlo.

A ukazuje na mapu æthyrů, jež jsou seřazeny jako plamenný Meč, takže třicet æthyrů přechází v deset Sefirot. A těch prvních devět je nekonečně svatých“.

– Aleister Crowley, Vize a Hlas, 9. æthyr.

*

Motto:

Vědět nic!
Všechny cesty k nevinnosti jsou zákonné.
Ryzí bláznovství je klíčem k zasvěcení.
Ticho se vkrádá do vytržení.
Nebuď ani muž, ani žena, ale dva v jednom.
Buď tichý, dítě ve vejci z blankytu, neboť ty máš růst, abys nosil kopí a grál!
Putuj sám a zpívej!
V paláci krále jeho dcera očekává tě.

– Aleister Crowley, Kniha Thothova.

*

Úvod do teorie tarotu předpokládá v začátku seznámení s mapou nevědomí, resp. celého Světa člověka, tedy v nebeském smyslu zahrnující nebeské i profánní okruhy.

Ačkoliv není nutné při orientaci zacházet s kabalistickými sférami ani s æthyry, přesto jejich znalost může napomoci při tvorbě nevědomých obrazů, které poplynou v průběhu díla z nevědomí.
S tímto vědomím nechť se každý srdnatě vydá tím neznámým směrem, jako H. P. Lovecraft ve Snovém putování k neznámému Kadathu vypráví o námořním přístavu Baharna, odkud vyplouvaly koráby k mnohým podivným a úžasným cílům.

Vítr vašim plachtám!

*

Mapa æthyrů

Mapa æthyrů

Magie Henochova o 30 æthyrech neboli Sférách Ducha říká, že jsou umístěny za tímto, nebo mimo náš fyzický svět. Oproti Hlídkám ve Čtvercích jsou æthyry seřazeny od čísla 30, TEX, nejnižšího a nejmateriálnějšího æthyru, až po číslo 1, LIL, nejvyšší a nejduchovnější. Je třeba zde podotknout, že slova „vysoko“ a „nízko“ nelze brát doslova, ale obrazně. Těchto 30 æthyrů lze srovnat se Sefirotem (10 číselností) a Cestami tarotu (22 písmen hebrejské abecedy) na kabalistickém Stromu Života, ale jediná přesná souvztažnost je mezi desátým æthyrem, ZAX, což je abys, a umístěním jedenácté sefiry, Daat. Podobně jako kabalistický Strom Života, slouží æthyry jako mocná magická struktura pro jemné kosmické pláně a podpláně, které jsou pro náš fyzický zrak neviditelné, jsou však nicméně skutečné. (Diagramy v tomto článku mohou sloužit jako hrubá cestovní mapa po těchto regionech každému, kdo se tam rozhodne vstoupit.)

Každý region má atmosféru, která udává základní tón a obsahuje síly, inteligentní a ne-inteligentní, které jsou pro každý region charakteristické.

Právě tak jako budeme uvádět jednotlivé æthyry za sebou až k nejvnitřnějšímu, tak k nim přiložíme jednotlivé Cesty Moudrosti, jež jsou obrazem různých stavů vědomí. Tato představa pochází pravděpodobně z gaonského období (7.-10.stol. n.l.) a obsahují ji četné kabalistické texty [Pardes Rimonim 12, Šošan Sodot 33b, Pelija 48a, Pri Jicchak (Varšava, 1884), část 2, 28a.]. Tyto stavy se rovněž vztahují k dvaatřiceti jménům Božím, jež se objevují v první kapitole Genesis. Pokračování →

Sexuální magie po Crowleyho éře

Mogg Morgan Duben - 27 - 2010

Elixír života je znám jako jeden ze tří hlavních cílů alchymie.
Pak tu máme proslavený případ Althotase v Dumasových Pamětích lékařových; a i tu je jedinou přesně určenou složkou to, že v posledním okamžiku je Elixír třeba dovršit třemi posledními kapkami krve z těla panny. To samozřejmě připomíná tradici rituální vraždy a podobných záležitostí.

Proto je v makrokosmu jen jediný Bůh, Slunce.
Nuže, a v mikrokosmu, jímž je člověk, jest místokrálem Slunce a jediným dárcem života falus. On také je v jistém tajném smyslu, v VII. stupni ne zcela vysvětlovaném, jediným dárcem světla. Tolik můžeme poodhalit: falus je fysiologickou základnou nadduše (nahlédni také Liber 333, Kniha Lží,
kap. A, IA, IE, IF, IH, AB2) a podle své přirozenosti je také svobodou a láskou.
[Aleister Crowley: Liber Agape]

– San.

*

Sexuální mág

Jak jest možná dobře známo všem, kdož se tu shromáždili: sexuální magie je ústředním tajemstvím Thelémy a jejích různých těles určených k jejímu rozšiřování, jako třeba OTO (Ordo Templi Orientis). Konkrétněji, Crowley objevil nebo mu byly odhaleny různé speciální techniky sexuální magie. Jádro tohoto mystéria shrnul Wilfred Talbot Smith (1885-1957) ve větě: „If you want to succeed you have to succeed“1.

Smith byl de facto vůdcem Crowleyho amerických následovníků, kteří se ve 30. letech 20. století v Hollywoodu sdružili do Církve thelémské [Church of Thelema] – známé čtenářům Los Angeles Newspaper jako Purpurový kult [Purple Cult]. Jeho mentorem v Crowleyho organizaci A ... A ... byl G. S. Jones, fráter Achad (viz Starr: 2003).

Tři hlavní vlivy, které se odrazily v Crowleyho sexuálních teoriích:

  1. Theodor Reuss
  2. Victor Neuburg
  3. Rose Kelly

Každý z nich byl svým způsobem spjat se třemi magickými texty, viz:

  1. Book of Lies [Kniha Lží]
  2. Vision & the Voice [Vize a Hlas]
  3. Liber AL vel Legis [Kniha Zákona]

Každý z nich byl spjat se třemi různými styly sexuální magie, viz:

  1. Magický cunnilingus2.
  2. Homoeroticismus, odtud lze vytušit i případný podtitul „100 let sodomie“.
  3. Krvavá magie.

Podívejme se na každý z nich zvlášť.

Pokračování →

 

Pascal Beverly Randolph: Magia sexualis

Francis X. King zemřel 9. listopadu 1994. Tato recenze obsahuje několik úvah, které vznikly četbou knihy Sexuální magie P. B. Randolpha, přeložené, redakčně zpracované a doplněné o úvod Robertem Northem. Vydalo ji nakladatelství Magickal Childe.

Jak Robert North, tak i Magickal Childe, nakladatelství a velkoobchod s bylinami, vůněmi a ostatními magickými potřebami v New Yorku, splatili všem anglicky hovořícím studentům historie západního tantrismu touto publikací dluh, kterým bezesporu toto Randolphovo klíčové instruktivní dílo je – ačkoliv je trochu škoda, že se Robert North rozhodl nezachovat původní titul knihy Magia sexualis.

Pascal Beverly Randolph (1815-1875) byl kontroverzní postavou a jeho učení bylo doprovázeno nesouhlasem všech těch, kteří v roce 1888 zakládali Zlatý úsvit. Tak například na konci 80. let devatenáctého století Wynn Westcott – člověk, který toužil po uznání – zašel tak daleko, že se rozešel spolu se svými spolupracovníky se samozvanou rosikruciánskou skupinou, která se seskupila kolem poněkud pochybného média v Yorkshiru, které se zabývalo čtením v křišťálové kouli a dalšími okultními metodami odvozovanými od Randolpha a jeho školy.

Jestli aspoň některý ze zasvěcennců této yorkshirské skupiny doopravdy používal tyto kvazi-tantrické techniky, které byly jádrem Randolphova učení, je nejisté, ale je velmi pravděpodobné, že tomu tak bylo. Proto podivínský alchymický anglikánský klerikál, reverend W. A. Ayton a další členové jak Zlatého úsvitu, tak i Teosofické společnosti učinili opatrné odkazy na ‚skandály‘ u yorkshirské skupiny, které – což vyplývá z kontextu, jakým byly postaveny – jasně naznačují podezření, že šlo o sexuální výstřelky.

→ Randolphův původ a mystérium prodlouženého těhotenství

Randolph byl míšenec, člověk, na nějž se za jeho života poukazovalo jako na mulata a v současnosti by byl velice pravděpodobně označován (s ohledem na bílou barvu pleti) za ‚afroameričana‘. Přesné okolnosti jeho narození byly (a jsou) zahaleny mystériem – mystériem výlučně vzešlého díky Randolphově kreaci.

Pokračování →

Tento článek kmenového autora Revue HORUS přináší některé nové myšlenky na téma magických vztahů mezi Chaosem & Řádem, mezi Nuit – jakožto nekonečnem možností – a Chaosem – jakožto jejich zásobárnou v podobě metamožností -, a dále Haditem a Ra-Hoor-Khuitem, kteří je dovádějí k uvědomění a aktualizaci. Nebýt napaden ideou, však jako idea napadat! Ne nápad dostat, nýbrž jako nápad stát!

→ Chaos & nové paradigma

Má v sobě Chaos, byť nedefinovaný, přece jen harmonii a určitý „smysl“?

Změna paradigmatu vás má přivést k poznání pravé vůle, která se jakožto kondenzační jádro vlastní osobnosti nachází někde mezi kreativním chaosem a determinovanou realitou. Magická formulace kreativity Chaosem jeví obtížnost nejvyššího řádu. Kterak odít do slov to, co slovo „slovo“ nezná? A znamená to, že Logos tam přijíti nemůže?

Vidíme-li změnu, je to už strukturovaná změna, definovaná. Dokonce i sledování procesu změny znamená jen hledět svému Stvořiteli pod ruce. Ale my mu přece chceme vidět do kuchyně, pod pokličku! Chceme vidět jeho postupy, koření a přísady, ale nade vše pak jeho „recepty k vaření“!

Ex-hibice se nadřazuje in-hibici.

Integruj! Nebudeš-li integrovat, budeš sám integrován!

*

→ O kreativitě Chaosem a rozpoznávání metamožností

Postulát: Chaos neznamená chaotické jednání, ve zmatku probíhající události nebo ne-řád věcí. Chaos je dar Stvořitele člověku, jímž ho chce postavit sobě naroveň.

Přechod lidstva prostřednictvím svých nejvyspělejších jedinců do fáze uvědomování úlohy Chaosu svědčí o jeho dospívání a přebírání odpovědnosti za sebe sama. Doposud nám byly ideje rozdávány, předávány, udělovány, vtiskovány – byli jsme pasivními přijímači a svět idejí nám byl nepřístupný. Museli jsme čekat na inspiraci a předvídání se odehrávalo pouze formou intuice. Kde je a jak vstoupit do tohoto a-priorního světa, který je in-(priorní)? Jde o odklon od pasivní inspirace, o převzetí aktivní role Stvořitele, k níž jsme byli povoláni. Svět se stal natolik složitým, že rozumovým poznáváním již nemůže být obsažen. O „rozumu v koncích“ (H. G. Wells) bylo také již cosi řečeno, a přesto je informační exploze teprve na samém počátku své hvězdné dráhy.

Rozpoznávání řádu (stvořeného) a Chaosu (metamožností) je základní zbraní, poznávacím nástrojem a stvořitelskou holí Mága. Sám stoje na obou březích opírá se o ztuhlé, stvořené a strukturované axis mundi, kde umírá a potvrzuje, vnímá a snaží se porozumět, ukotvuje a předává – a je vtahován do struktur nad bytím (Nejde o v pravém slova smyslu „struktury“; ty zde doposud nemají ani toto jméno.). Jak tedy může být něco v Chaosu, být Otcem bytí, a přitom se musíme vzdát představ dokonce i na semeno či zárodek, neboť u nich je již vše zformováno? Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b