Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší (Malvern, Praha 2016)

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší
(Malvern, Praha 2016)

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší

232 stran, nakladatelství Malvern, Praha 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-040-9

 

„Vstoupil jsem do pohádek a vstoupil jsem do mýtů, literatury, filmů. Svým utrpením jsem vstoupil do světa imaginálního,“ říká James Hillman a Michael Ventura [MV] chápavě dodává: „Vstoupil jsi do Času snění.“

Je s podivem, že tak významný psycholog, jakým James Hillman [JH] byl a stále je, ještě nemá na wikipedii českou stránku, ale nejspíše to jenom dokresluje všechno to, o čem se na stránkách knihy, zachycující jejich dialog, dovídáme.

Vysvětlení volby názvu tohoto knižního titulu najdeme hned na prvních stránkách (str. 32):

„Jedním z problémů se vzděláváním psychoterapeutů je to, že se psychoterapeuti neučí dost o literatuře, dramatu a životopisech.“

Chtělo by se – s přihlédnutím k detailu – dodat: ano, nemají povědomí o (nejen řecké) mytologii, obecné i speciální symbolice, etymologii a nakonec i přidružených vědách – což může být, koneckonců, podle založení psychoterapeuta vlastně cokoliv – od kvantové fyziky, přes pop-kulturu až po film.

MV si nebere servítky a pojmenovává přetlak v současné společnosti velmi přesně: „Takový vztek, ta zuřivost a zlomené srdce by se měly zpracovat. … No ale co s tím pak má člověk dělat, když ne zpracovat? Jak chceš kurva »procházet individuací«, anebo aspoň vyrůst, když to nezpracuješ?“

Pokračování →

Chodec po těle Matky

San Září - 21 - 2015
Ivo Chocholáč: Vezměte mne se sebou, Cesty (Trigon, Praha 2015)

Ivo Chocholáč: Vezměte mne s sebou, Cesty
(Trigon, Praha 2015)

Ivo Chocholáč: Vezměte mne s sebou, Cesty

80 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2015, vydání první, brožované

ISBN 978-80-87908-06-8

 

Malé zamyšlení nad krajinou a nejen nad ní. Věnováno živlům.

Neb jest tato knížka určena poutníkům po cestách světa i duše, otevřel jsem sobě Délského potápěče k Hérakleitově řeči [1] (str. 428) abych se podíval na původní zápis zlomku B 123 v jazyce Hérakleitově, když jsem pojednou zahlédl souzvuk mezi slovem filei a filius. V dalším výkladu (str. 269) se dočteme, že φύσις vzniklo jako postverbale, z hotového slovesa φύει prostým odloučením slovesných znaků, a znamená „plodit, vydávat, způsobit“, nebo v ději – kdy sice podmět vykonává (tedy „činný rod“), ale buď na sobě samém (tedy „trpný“, resp. „reflexivní“) či nějakým způsobem ve vztahu k sobě, ve svůj prospěch, tedy tam, kde v češtině používáme zvratné sloveso – znamená „růst, vznikat, narodit se, pocházet, vzmáhat se.“ Jde tedy o růst, nikoliv pouhé množení se a přibývání. Příroda jako to, „co se přihodilo, přírůstek“ a snad i to, „co vzniká bez zásahu člověka“.

Takto se místo úvodu ocitáme filiací rovnou v přirozenosti člověka, který „svými chodidly, v rytmu vlastní chůze, vpisuje do těla naší Matky zvláštní obrazce našich cest“. Chodec po těle Matky s Holí v ruce co opora nebo berla, neb dokonce zbraň. By hook or by crook, říkají Angličané, kdežto my už ne tak magicky „po dobrém či po zlém“. Odvíjející se klikatá cesta, labyrint světa, a uvnitř číhající Mínotaurus, pro jednoho meta s poučením, pro druhého poslední cíl.

Pokračování →

První magické obrození

Knihu Zákona, Liber AL vel Legis, sepsal Aleister Crowley v Káhiře ve třech po sobě jdoucích dnech, a to 8.-10. dubna 1904. Nadiktovala mu ji netělesná entita jménem „Aiwass“, kterou později označil za svého osobního Svatého anděla strážce. Kniha se stala ústředním posvátným textem Thelémy. Crowley v ní vyhlásil příchod nové fáze duchovního vývoje lidstva známé jako „Horův aeon“.

HPL

HPL

Howardu Phillipsu Lovecraftovi bylo v té době 14 let. O deset let později se z jeho dopisu zaslaného časopisu All-Story ze 7. března 1914 dovídáme: „Přečetl jsem všechna čísla vašeho časopisu od jeho založení v lednu roku 1905,“ což znamená, že musel strávit pozoruhodné množství příběhů z nejranějšího období šestákové pulp fiction. Sám k tomu o pár let později dodává:

„Od roku 1913 jsem si vytvořil trestuhodný návyk vybírat si laciné časopisy, jako byl třeba měsíčník The Argosy, abych odvedl svoji mysl od fádnosti naší reality.“

Co přesně ho na těchto časopisech fascinovalo? V roce 1905 už byly jeho zájmy pevně vyhraněné a zaměstnávaly jeho pozornost na celý život: starožitnosti, chemie, astronomie, klasická literatura, poesie 18. století, a samozřejmě výstřední fantastické příběhy. V žádném případě však nepřečetl veškerou běžně dostupnou fantastickou literaturu, jež byla v tu dobu napsána, a tak objevil některé významné spisovatele této branže z konce devatenáctého a začátku dvacátého století poměrně pozdě. V osmi objevil Poea a to nasměrovalo jeho tvůrčí energii k fantastickým příběhům, jenže Ambrose Bierce a lorda Dunsanyho objevil teprve až v roce 1919, Arthura Machena 1923, Algernona Blackwooda a M. R. Jamese 1924 a Roberta W. Chamberse 1927.

Pokračování →

Putování za »želví« civilizací

San Červen - 2 - 2013
D. Ž. Bor: Tajemný svět pravěku. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Mýtoetymologické eseje (456 stran, nakladatelství Trigon, sv. 6, Praha 2013)

D. Ž. Bor: Tajemný svět pravěku. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Mýtoetymologické eseje
(Trigon, Praha 2013)

D. Ž. Bor: Tajemný svět pravěku. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Mýtoetymologické eseje

456 stran, nakladatelství Trigon, sv. 6, Praha 2013, vydání první, vázané, cena 440 Kč
ISBN 978-80-86159-68-3

*

Když v roce 1993 vyšel D. Ž. Bor se svojí knihou Abeceda stvoření. Komorní soubor mýtoetymologických esejů o povstání člověka, jazyků, náboženství, kultury a civilizace, bylo vnímavým čtenářům zřejmé, že se objevilo dílo nadčasové, nemající v současné hermetické literatuře obdoby nikde na světě, třebaže jisté nepřehlédnutelné signály přicházely už s titulem Zlatý a železný věk aneb O vycházení světa z potopy, nebi, ráji a podsvětí (1992), neboť už i tam nacházíme mýtoetymologické prvky (viz str. 9-44), a knihy tak tvoří se současně recenzovaným dílem nerozbornou trilogii a jako takovou ji i čtenářům doporučujeme.

Jak čteme z důležité ediční poznámky (od str. 444), která objasňuje genezi knihy a postup při editaci textu k vydání, vyšel Tajemný svět pravěku dva roky po smrti D. Ž. Bora. Studiem starých mýtů a dávnými civilizacemi se zabýval dlouhý čas, fascinován příbuzností jazykových kořenů napříč kontinenty, a v jeho průběhu objevil nové živ(n)é pole, na němž vyrašila podivuhodná věda, mýtoetymologie. Vydáním Abecedy stvoření však nic neskončilo. Přitahován mnohými výhonky na zeleném stromu svého pěstěného poznávání shromažďoval postupně další materiál, jak o tom svědčí dopis básníku Jiřímu Veselskému z 8. července 1998:

„Dá-li Bůh, ještě jednou se vrátím k Abecedě stvoření a mýtům. Svého času, někdy před dvaceti lety, jsem se zabýval zmizelou »želví« civilizací. Měl bych se na ni ještě jednou znovu podívat.“

Pokračování →

Komentáře k AL: II. část

San Květen - 5 - 2010

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San

*

Stéla zjevení (zadní strana)

Nejprve tu máme Nuit a Hadita reprezentujících pozitivní a negativní elektron, ženský a mužský princip I-ťingu. Jinými slovy, hmotu a pohyb. Hadit je středem neohraničené sféry, a tudíž každý bod v ní je rovnocenný. Každá manifestace je následkem kombinace Nuit a Hadita, každý zvláštní případek Hadita, tak říkajíc, naplněním sebe sama prostřednictvím různých možností, které představuje Nuit. Hadit je tedy srdcem každé hvězdy. „Každý muž a každá žena je hvězda.“

Proto každý z nás je nějakým přírůstkem manifestací seskupených kolem téhož středu; identického, totiž v podstatných rysech. Každá hvězda se liší od jiné svojí pozicí, takže neustále vznikají nové permutace. Takový systém má tu výhodu, že prezentuje fakta velmi přesně. Je obtížné pochopit to napoprvé čistě intelektuálním pochodem a obecně je obtížné to vysvětlit lidem čistě intelektuálními pojmy, neboť tato koncepce spočívá na transfinitní geometrii. Poněvadž však byla tato Kniha napsána, dotčené matematické koncepce, jež byly v tu dobu mimo záběr oficiálních matematiků, formuloval Cantor a jeho škola. Zdá se mi být zarážejícím svědectvím o Aiwassovi, že se měl vyslovit k systému, jenž zahrnuje matematiku, která byla v té době ještě nepochopitelná každé živé duši, který se však stal v průběhu pár let hlavním klíčem nových sejfů.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b