Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San
*
Opravdovým symbolem božství, které chápeme jako kreativní energii, proto není ani matka nebo muž, nýbrž dítě.
Toto dítě není jen pouhým symbolem růstu, ale úplné morální nezávislosti a nevinnosti. Lze pak očekávat, že Nový aeon vymaní lidstvo z jeho předstírání altruismu, posedlosti strachem a vědomí hříšnosti. Bude si plně vědomo účelu své vlastní existence. Nebude již možné se přesvědčovat o tom, že se musí podrobovat nesrozumitelným normám; bude trpět záchvaty dočasného utrpení; bude absurdně vnímavé na bolest a trpět nesmyslným terorem; bude vysloveně bez svědomí, kruté, bezmocné, afektované a ambiciosní, aniž bude vědět, proč tomu tak je; nebude schopno používat rozumu, přesto bude v tu dobu intuitivně tušit pravdu. Mohl bych donekonečna pokračovat ve vyjmenovávání těchto stigmat dětské psychologie, jenže čtenář tak může učinit právě tak sám, a každá myšlenka, která mu přijde na mysl jako charakteristická pro děti, ho udeří do očí, protože ji bude možné vztáhnout na historické události počínaje rokem 1904, od první světové války až po prohibici. A pokud má aspoň trošku dar chápat symbolickou řeč, ohromí ho adekvátnost a přiléhavost novoaeonského duchovního resumé, jak jej nalezne v Knize Zákona.
Mohu ještě poukázat na to, že kralování Korunovaného a vítězícího Dítěte je časově omezenou samotnou Knihou Zákona. Verš 111:34 nám dává na vědomí, že Horus bude naopak vystřídán Thmaistou, tou s dvojitou holí, tou, která kandidáta cele zasvětí, a třebaže víme jen málo o jejích zvláštních vlastnostech, víme aspoň tolik, že její jméno je Spravedlnost.
*
A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.
*
AL, III:55
AL, III:56
Chceme-li dosíci krásy a lásky, ať už při plození dětí nebo uměleckých dílech, nebo ne, musíme mít naprostou svobodu jednání, bez strachu nebo hanby nebo jiné falše. Spontánnost je nejdůležitější faktor ve stvoření, protože jde o důkaz magnetické intenzity a správnosti vůle stvořovat, a závisí zcela na absolutní svobodě činitele. Gulliver nesmí mít žádná pouta či být omotán motouzy. Tyto podmínky byly v minulosti něčím tak vzácným, zvláště s ohledem na lásku, že se jejich výskyt označoval obvykle za něco jako epochu. Prakticky všichni lidé pracují se strachem, jaký bude výsledek nebo z chtivosti výsledku, a tak je „dítětem“ trpaslík nebo je nedonošené.
V minulosti muž nutil ženu k uspokojování chtíče jejího nechutného tyrana a zašlapal květ její lásky do bláta, bral si ji násilím ještě divočeji, když tomu, co byla antipatie, říkal cudnost, a dokazoval jí špinavost při zjištění utrženého a poskvrněného květu panenství.
Neměla příležitosti milovat, ledaže by se první vzdala společenských ohledů a našla způsob, jak zahnat od svých dveří svět hladu.
Její příležitost přišla! V kterémkoliv opatství Thelémy je každá žena vítána; tam může svobodně konat podle své vůle a dostane se jí za to cti. Dítě lásky je hvězdou právě tak, jako jsou hvězdami všichni ostatní; ale každé takové chováme v obzvláštní lásce a vážnosti; je to trofej z vybojované a vítězné bitvy! – A.C.
AL, III:57
Muzejní soubor obsahující Stélu zjevení
Kniha Zákona neoplývá žádným teologickým hřímáním; jsme však plni hněvu. Musíme bojovat proti utlačovatelům: náboženským, sociálním nebo průmyslovým; a naprosto odmítáme kompromisy. Každý boj má být bojem až do úplného konce; každý z nás sám za sebe ať koná svoji vůli; a všichni pro všechny ať ustavují zákon svobody.
Nechceme „žoldáky“, najaté lotry, kteří přísahali, že nemají žádné duše. Oni „nemají odvahu bojovat“, neboť jak by se člověk mohl odvážit bojovat, ledaže by toho příčinou byla láska mocnější jeho lásky k životu? Pročež to „hrají“; prodali sami sebe; jejich vůle už jim vůbec nepatří. Život už pro ně není ničím závažným; bloudí proto po trávníku v klubech, v budoárech a ve sklenících; bridž, biliár, pólo a zdvihání sukní čeří jejich prázdnotu; před velikým závodem o život se dali na útěk a namísto toho koukají na derby.
Takového druhu je jejich hrdinství; (v určitém smyslu) je lze docela dobře srovnat s potkanem; jenže jsou bez myšlenky a holdují zahálce a za hrobem nevidí žádného cíle, přinejlepším se tam nějakou náhodou rozlezou rychle vadnoucí kvítí falše a křiklavé slávy. Slouží obraně věcí životně důležitých pro jejich vlast a jsou lebkou, která chrání mozek před poškozením? Ó blouznivý mozečku! Zdá se ti být moudřejší spíše se bránit, než se svěřit křehké kůstce, která ti brání v růstu?
Každý muž ať nosí zbraň, aby mohl rychle žádat odvetu za útlak, vznešeně a ohnivě táhnout meč při každé příležitosti, kdy spravedlnost nebo svoboda zavolá!
„Všemi blázny pohrdejte!“ V této poslední větě zřejmě nemá slovo „blázni“ nějaký hlubší mystický význam, z kontextu jasně vyplývá, že se vztahuje k běžnému životu. – A.C. Pokračování →
