Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

O bráně k činům

San Srpen - 4 - 2015
Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení (Vyšehrad, Praha 2015)

Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení
(Vyšehrad, Praha 2015)

Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení

112 stran, Vyšehrad, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7429-480-8

 

Děd Martina (Mordechai) Bubera (1878–1965), Solomon Buber, byl významný učenec žijící ve Lvově, který se věnoval studiu židovských chasidských tradic a Tóry a on u něho trávil dětství a chodil zde na polské gymnázium. V roce 1902 se začal zabývat chasidstvím, jehož životní a náboženská praxe mu byla blízká. Roku 1904 napsal disertaci o problému individuace, zejména o Jakobu Böhme a Mikuláši Kusánském, a vydal rovněž několik sbírek chasidských příběhů a mýtů.

Roku 1923 napsal své nejznámější dílo Já a Ty, věnované filosofii vztahu a inspirované zejména Ludwigem Feuerbachem a Sörenem Kierkegaardem. Od roku 1925 pracoval společně s Rosenzweigem na novém překladu bible, který se snažil zachovat co nejvíce rysů hebrejského originálu. V letech 1930-1933 byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., na protest proti Hitlerovu převzetí moci však roku 1933 rezignoval a roku 1938 kvůli sílícímu tlaku německého nacismu odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii. Až do smrti udržoval blízké vztahy se svými přáteli z Prahy, zejména s Maxem Brodem.

Svazek edice Krystal přináší tři drobnější texty k chasidismu, z nichž dva vycházejí česky vůbec poprvé. Přednášku z roku 1947 Cesta člověka podle chasidského učení, kterou český čtenář již zná, doplňuje úvaha Chasidismus a západní člověk z roku 1956, která ukazuje na podněty chasidské tradice pro krizi moderního člověka, a text Několik dalších poznámek k popisu chasidismu z roku 1963, polemika s kritikou jiného významného badatele v oblasti judaismu, Gershoma Scholema.

Pokračování →

Gershom Scholem: O mystické podobě Božství (Malvern, Praha 2011)

Gershom Scholem: O mystické podobě Božství
(Malvern, Praha 2011)

Gershom Scholem: O mystické podobě Božství

304 stran, Malvern, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-86702-97-1

*

Vedle stěžejního díla Počátky kabaly podrobně analyzujícího původ a raná stadia vývoje kabaly se nám dostává do rukou významná část autorových přednášek pro společnost Eranos, které zazněly v Asconě v letech 1952-1961. Zhruba o 15 let později byly publikovány v hebrejském překladu Josefa Ben-Šloma jako součást knihy Pirkej jesod be-havanat ha-kabala u-semalejha („Základy chápání kabaly a jejích symbolů“, Jeruzalém 1977, čímž navazuje na podobně nazvané dílo Gershoma Scholema Kabala a její symbolika, neboť první část knihy tvoří přednášky, které vyšly právě v této knize).

V první kapitole se pojednává hlavní téma knihy – ši’ur koma, mystická podoba Božství. Opírá se o čtvrté z Desatera přikázání (Ex 20,4): „Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.“ Jakékoli vyjadřování se o Bohu může použít pouze obrazy ze stvořeného světa, neboť jiné nemá. Přes propast transcendence, kterou přemosťuje zjevení, sahá pouze hlas Boží, žádná jiná forma. Teofanií je slyšení hlasu, považováno za nejduchovnější smyslové vnímání. Nicméně však stále smyslové. Boha je zřejmě možno vidět, avšak má to svá jasně vymezená omezení: „“Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal“ (Ex 33,20). Mojžíš může spatřit „hřbet Boží,“ nikoliv však „tvář Jeho“ (Ex 33,23).

Pokračování →

Gershom Scholem: Počátky kabaly (Malvern, Praha 2009)

Gershom Scholem: Počátky kabaly

394 stran, Malvern, Praha 2009, vydání první, vázané
ISBN 978-80-86702-52-0

*

Stěžejní dílo Počátky kabaly podrobně analyzuje původ a raná stadia vývoje kabaly. Nakladatelství Malvern mapuje dílo Gershoma Scholema (1897–1982), jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století a znalců židovské mystiky, systematicky, nyní základní kritickou a hutnou studií Počátky kabaly, která popisuje rozličné proudy, které dokážeme rozlišit u nejstarších kabalistů, počínaje prvním nástupem kabaly v knize Bahir zhruba v polovině 13. století. Objasňuje četné náboženské a obecně historické faktory působící v době, kdy se kabala teprve formovala.

V Počátcích kabaly Scholem sleduje především gnostické a novoplatónské vlivy na raně kabalistické myslitele a dokládá, že se kabala v tomto období svého vývoje šíří ze tří hlavních center: z Provence, Kastilie a Gerony.

Počátky kabaly začínají analýzou knihy Bahir, která podle Scholema pochází z mystického okruhu vedeného Izákem Slepým (str. 165-203) v Provence, třebaže se též domnívá, že některé vrstvy tohoto díla mohou mít svůj původ v některých neznámých židovských gnostických skupinách. Scholem také zastává názor, že geronská škola nejspíše nebyla nezávislou entitou, ale spíše pokračováním dřívějšího kruhu v Provence, z nějž nakonec vzešel Bahir.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b