Formule ALHIM, a také ALIM

788
William Blake: Starý dnů (1794)

ALHIM (Elohim) je exoterní slovo, které znamená bohové.1 Jde o množné číslo mužského rodu z podstatného jména rodu ženského, jeho povaha je však principiálně ženská.2 Je to dokonalý hieroglyf čísla 5. Prostudujte si Poznámku ke Genesis 3 (Equinox I, (2)).

Podobně jako v tetragrammatonu jsou zde zastoupeny všechny elementy, jenom ten vývoj od jednoho k těm druhým zde nenajdeme. Jsou totiž seskupeny v jediné množině – nespoutané, sympatizující spolu pouze silou své divoké a bouřlivé, přesto však elastické a neodolatelné energie. Ústředním písmenem je He – písmeno dechu – a to představuje ducha. První písmeno Alef je obvyklým písmenem vzduchu a poslední Mem tvoří slovo Am – tj. matku, v jejíž děloze je počat vesmír. Avšak Jod není obvyklým písmenem ohně. Teprve to, že stojí vedle písmene He posvěcuje tento oheň na Jod tetragrammatonu. Podobně je tomu s písmenem Lamed pro zemi, kde bychom spíše očekávali Tau – aby se zdůraznil vliv Venuše, která vládne znamení Vah.

ALHIM proto představuje spíše světící formuli než-li formuli úplného ceremoniálu. Je to dech požehnání ještě tak plodný, že může vdechnout život hlíně a zplodit světlo v temnotách.

Při svěcení zbraní je Alef vířivou silou hromu, bleskem, jenž planul oblohou od východu až na západ. Je to dar ovládání hromu Diova či Indrova, bohů vzduchu. Lamed je bodec na pohánění býků, popohánějící síla, a je to zároveň i rovnováha představující pravdu a lásku mágovu. Je to milující péče, kterou věnuje zdokonalování svých nástrojů a vyvážení oné hrozné síly, která iniciuje ceremoniál.4

Jod je kreativní energie – plodivá síla, a nadto představuje Jod osamělost a ticho poustevnictví, do něhož se mág uchýlil. Mem je písmenem vody a jde o Mem ve finální podobě, jehož dlouhé a silné čáry naznačují moře v klidu, a nikoliv o to obvyklé Mem (vyskytující se na začátku a uprostřed slova), jehož hieroglyf vypadá jako vlna.5 A potom, v centru všeho, se rodí Duch, který kombinuje mírnost beránka s rohy berana a to je písmeno Bakcha nebo „Krista“.6

Jakmile si mág stvoří svůj nástroj, poskytne mu skutečnou rovnováhu a nabije ho blesky své vůle, má se pak tato zbraň odložit, aby byla v klidu; a v tomto tichu se dostaví pravé posvěcení.

→ Formule ALIM

Je velmi zajímavé porovnat výše uvedenou formuli elementálních bohů zbavenou kreativního ducha. Lze předpokládat, že jako je ALIM mužské množné číslo podstatného jména rodu mužského AL, tak jeho formule nemůže vykazovat větší plodnost než formule ALHIM, což jest mužské množné číslo podstatného jména rodu ženského ALH.

Chvilka pátrání nám postačí k tomu, abychom rozptýlili tuto iluzi. Slovo „mužský rod“ nemá žádný význam, pokud nestojí vedle nějakého korelátu „ženského rodu“.

Slovo ALIM lze vskutku považovat za střední rod. Kvůli poněkud absurdní konvenci se předměty středního rodu přisuzují rodu ženskému s ohledem na to, že povrchně se co do pasivity a netečnosti podobají neoplodněné ženě. Jenže ženství je dárcem života, když do něj vstoupí mužství, zatímco to, co nemá diferencované pohlavní znaky, se tak chová pouze v případě, že tam vstoupí Duch. A tak vidíme, jak se z AMA stává AIMA,7 a to tak, že zaúřaduje falický Jod, zatímco ALIM, kongregace mrtvých elementů, může být oplodněn jenom obsednutím Duchem.

Je-li tomu tak, jak lze popsat magickou formuli, již ALIM obsahuje? Podrobné šetření nám odhalí skutečnost, že tato formule je opravdu zvláštního druhu.

Suma tohoto slova činí 81, což jest číslo luny. Je to tedy formule čarodějnictví, jehož patronkou je Hekaté.8 Jde jenom o romantickou úchylku vědy středověku, která vypadá tak, že jde o mladé ženy, které se podílejí na čarodějnictví, jež – správně řečeno – se omezuje na využívání takových žen, které už jimi v magickém slova smyslu nejsou, neboť už nejsou nadále schopny reagovat na formuli mužství a je tedy třeba je považovat spíše za neutrální než že jsou „rodu ženského“.

A z tohoto důvodu byly jejich metody vždy dávány do souvislosti s lunou, a to ve smyslu onoho pojmu, jak se nám nyní jeví, a tedy nikoliv jako ženský korelát slunce, nýbrž jako vyhaslý a mrtvý souputník Země bez atmosféry.

S pomocí formule ALIM nelze vykonat žádnou skutečně magickou operaci. Všechny čarodějné kousky jsou iluzorní a jejich nepopíratelné účinky jsou odvislé od myšlenky, že je možné změnit věci jejich pouhým přeskládáním. Nelze se spoléhat na nepravdivou analogii Xylénovu, aby vyvrátil tento argument. Je naprosto pravda, že geometrické izomery fungují jinak než substance, z nichž vznikly a k nimž se vztahují. A samozřejmě je občas nutné znovu uspořádat atomy molekuly, aby tato molekula mohla vytvořit buď mužský, nebo ženský element v opravdovém magickém spojení s nějakou jinou molekulou.

A tak mág musí nevyhnutelně čas od času reorganizovat strukturu jistých elementů předtím, než přikročí k vlastní magické operaci. Ačkoliv v technickém slova smyslu jde o čarodějnictví, nemusí být hned na tomto základě považováno za nežádoucí, neboť ne všechny operace, v nichž látka neprojde transmutací, spadají – striktně řečeno – pod tuto hlavičku.

Skutečná námitka proti této formuli netkví v její povaze. Čarodějnictví spočívá v tom, že se považuje za jediného držitele magické moci a zvláště v tom, že upírá Duchu svatému jeho právo přebývat uvnitř svého chrámu.9 81 lze považovat spíše za číslo Jesodu než luny. Skutečný význam onoho slova je možno považovat za náznak této formule.
Alef je možno vztáhnout k Harpokratovi, s narážkou na dobře známou báseň Catullovu.

Lamed může znamenat vzestup Saturnu a naznačuje zvláštním způsobem Trojku mečů.

Jod připomene Herma, a také Mem Viselce. A máme tu tetragrammaton, který v sobě nemá žádnou ženskou součást. Iniciační silou je zde Duch svatý a jeho tělem nebo zbraní je „meč a váhy“. Spravedlnost se vykonává na merkuriální „panně“ s tím výsledkem, že muž se stává „viselcem“, nebo se vykonává na něm,10 a tímto způsobem je usmrcen.

Taková operace prostě stvoření neumožňuje – a bylo tomu tak i v případě předchozím; jenže zde nejde o otázku přeskládání; tato kreativní síla je po zralé úvaze použita k ničení a je zcela absorbována ve své vlastní sféře (nebo podle Einsteinovy rovnice může jít rovněž o válec) činnosti. Toto dílo je třeba považovat za „svátost Páně“. Hebrejci svým adeptům opravdu udělovali titul Kadoš (svatý). Jeho smyslem je vysvětit mágy, kteří ho velmi zvláštním způsobem vykonají. Všimněte si také dobře souvislosti devítky s Tet, XI, Lvem a hadem. Velkým přínosem této formule je také to, že se nestýká s inferiorními úrovněmi, že je soběstačná, že nepodmiňuje žádnou odpovědnost a že své mistry jako takové nejenom posílí, ale úplně osvobodí jejich esenciální přirozenost. Její zneužití je zneuctěním.

*

Poznámky:

1 „Bohové“ jsou přírodní síly; jejich „jména“ jsou přírodní zákony. Jsou tedy věčné, všemocné, všudypřítomné a tak dále; a tak je jejich „vůle“ nezměnitelná a absolutní.
2 Jde o Šakti nebo te; ženství vždy znamená formu, manifestaci. Maskulinní Šiva, čili tao je vždy skrytou silou.
3 Allan Bennett: Poznámka ke Genesis. HORUS, Brno 1990. – San.
4 Písmena Alef a Lamed jsou v tomto Hórově aeonu nadmíru významná; jsou opravdu klíčem ke Knize Zákona. Nic víc už zde neřekneme, než že Alef je Harpokratés, Bacchus Difues, Duch svatý, „ryzí blázen“ nebo neviňátko, který je rovněž potulným pěvcem, obtěžká královu dceru a ona ukojena, svírá jeho „meč a misky vah“ ve svém klíně. Tyto zbraně představují Soudce, který je vyzbrojen mocí, jež mu umožňuje vykonávat jeho vůli a dva svědci, „v nichž je základ každé pravdy“ a v souladu s jejich svědectvím on také soudí.
5 Ve výše naznačené symbolice je Jod merkuriální, je to „panenské slovo“, spermie halící své světlo pod plášť; a Mem je plodová voda, potopa, v níž se někde nachází život nesoucí archa. Viz A. Crowley: Loď, Equinox I, (10).

Mem finální

Mem

6 Písmeno He je formulí Nuit, která umožňuje, aby se odehrál proces, popsaný v předešlých poznámkách. Je však nepřijatelné se zde tak dopodrobna obírat touto konkrétní záležitostí či způsobem tohoto urovnání. Dávám přednost zjevným atributům, které jsou pro začátečníka dostatečně informativní.
7 AMA je 42, číslo neplodnosti; AIMA, 52, jest číslem plodnosti, číslem BN, Syna.
8 Ohledně invokace této bohyně viz A. Crowley: Orfeus.
9 Zasvěcenci XI° O.T.O. zaznamenají, že existuje ještě úplně jiná formule ALIM, která je doplňkem té, o níž se zde diskutovalo.
Viz Aleister Crowley: Liber C vel Agape vel Azoth, HORUS, Brno 1996. – San.
10 Upozorňujeme i na vedlejší, neméně zajímavé významy slova to extend, které je na tomto místě použito, tj. „rozepnout se, rozplozovat, prodloužit se“ atd. Rovněž poslední slovo věty, k níž se vztahuje tato poznámka, implikuje další výklady v souvislosti s francouzským výrazem la petit mort. – San.

*

Aleister Crowley: Magie v teorii a praxi. 4. kapitola.

Translation © San
© okultura, MMVII

 

Uložit