Světotvor

226
Parallel Worlds & Self Oscillate: World Adapter (CD, DiN, DiN48, 2016)
Parallel Worlds & Self Oscillate: World Adapter
(CD, DiN, DiN48, 2016)

Parallel Worlds & Self Oscillate: World Adapter (CD)

DiN, DiN48, 2016
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

Další album z labelu DiN Iana Boddyho se poněkud liší od většiny ostatních. Je to druhá nahrávka dua, které začalo pomocí internetu spolupracovat v roce 2000, ale první nahrávku vydalo až v roce 2010. Oba hudebníci si zvolili zajímavé pseudonymy.

Parallel Worlds patří Bakisi Sirrosovi z Řecka a Self Oscillate zase Ingo Zobelovi z Německa. Oba spojuje zájem o německou elektronickou scénu 70. let minulého století, představovanou např. skupinou Tangerine Dream, ale i mnoha dalšími kapelami. Ty využívaly velké analogové syntezátory a sekvencery, které šly jen částečně programovat a hudebník na ně musel také hrát. Tím se hráč nestal pouze elektronickým inženýrem, ale zároveň během koncertu aktivním účastníkem a hudba získala na vřelosti. To už na dnešních digitálních zařízeních není skoro potřeba. A právě na nahrávky analogových syntezátorů je specializováno vydavatelství DiN a užívá je i jeho majitel Ian Boddy.

Naše duo si občas přidalo i nějaké to digitální zařízení a samply. Na rozdíl od většiny obdobných kapel se nesnažilo o rozjímání, dlouhé kompozice, ani o rychlé tranzovní skladby.

Na albu je naopak deset většinou pětiminutových skladeb, takže jeho délka je kolem 50 minut. Všechny mají obdobnou skladební techniku a stavbu, ale přitom vůbec nejsou stejné, u každé se podařilo tvořit nějak jinak. Já jsem si tento jejich styl nazval „kráčející“.

Skladby jsou spíš pomalé a je v nich vždy rytmus připomínající kráčení po jakýchsi jemných krocích. Ten je podporován basovou linkou a pokaždé jinak zpracovaným elektronickým rytmem. Je v tom klid, žádné napětí, a přesto emocionální působení, žádná strojovost.

Z toho všeho vybočuje devátá skladba Legend Silence (6:35) s hostující polskou zpěvačkou India Czajkowskou. Její éterický hlas z této skladby vytvořil jakési tajemné zasnění se.

Díky této jednotné skladebné technice působí celé album velmi celistvě a po celou dobu si udržuje zvláštní atmosféru. Hudebně bych vše zařadil někam na rozhraní moderní vážné hudby a jazzu.

 


Uložit