Živá hudba

163
Steve Roach & Robert Logan: BioSonic (CD, Projekt, PRO326, 2016)
Steve Roach & Robert Logan: BioSonic
(CD, Projekt, PRO326, 2016)

Steve Roach & Robert Logan: BioSonic

CD, Projekt, PRO326, 2016
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

 

Jeden z nejznámějších světových hudebníků, Američan Steve Roach, již přes 30 let rozvíjí své poznání mnoha elektronických zařízení, aby nás potom se svými zkušenostmi seznamoval ve svém početném díle.  A jak rozvíjí své poznání, tak rozvíjí i svou osobnost a proměňují se jeho nahrávky.

Shrneme-li současný stav, řekl bych, že Steve Roach patří mezi ty hudebníky, kteří jsou na světové špičce ve zvládnutí elektronických zařízení tak, aby dokázaly vyjadřovat nejen hudební myšlenky, ale také lidské emoce, působit na vědomí a vytvářet jeho změněné stavy. Tím se zařadil mezi jakési i duchovní učitele pracující pomocí hudby.

Protože má Roach vysoce vybavené domácí studio, které změnilo název z Timeroom na Timehouse, svědčí to o tom, že jeho elektronických zařízení je tolik, že může experimentovat celé dny a noci, což také činí, a tudíž neustále vydává nová a nová alba. Ne všechna se povedou tak jako ta jeho nejšpičkovější, ale rozhodně vždy něco zajímavého vznikne při spolupráci s některým dalším hudebníkem. Tehdy se totiž zvukem opojený Roach musí ohlížet na nápady toho druhého.

A tento zvláštní případ nastal právě u tohoto alba, BioSonic, i alba následujícího, Second Nature. A byla to cesta opravdu zajímavá. Díky své hudbě si Roach získal velké množství příznivců na celém světě. A jedním z nich byl také v Londýně otec Roberta Logana.

Ten jako učitel pouštěl žákům hudbu a povzbuzoval je k tomu, aby se jí zkoušeli vyjádřit pomocí kreseb. Všechny kresby svého syna si schovával. Toho velmi zaujala hudba Roache a posléze začal také skládat. Když vytvořil své první vlastní album, otec je s kresbami zaslal Roachovi. Toho obojí zaujalo a časem vznikla elektronická korespondence. Potom přišly hudební nápady a nakonec 28-letý Logan a 61-letý Roach vytvořili album Biosonic. K jeho dotvoření přijel Logan do Arizony za Roachem a tam během tří dnů vzniklo navíc zcela odlišné a klidné druhé album Second Nature, volně přeloženo Druhá příroda.

Biosonic obsahuje devět skladeb s hudbou těžko zařaditelnou do nějaké stylové škatulky. Zde už se nedá podle mě mluvit o ambientu, ale o jakési nové hudbě. Co si pod tím představit?

Elektronická zařízení v rukou hudebníků vytvářejí působení na tělo, mysl i srdce. Hudba není ani rozjímavá – spíše transe – je velice rytmická, proplétá se tu mnoho vrstev i rytmů, které se i mění v jedné skladbě, pohybuje se též zvukové pozadí a zároveň stojí, vůbec nevíte, co bude následovat, protože struktura skladeb má nepředvídatelný průběh, ze samé podstaty zvuku vystupují hluboké, žbluňkavé tóny a běžící rytmus je omýván klidem i nečekanými zvraty.

Není to ani šamanská hudba, ani hudba k holotropním stavům, ale jejich působení takové místy je. Musíte ale poslouchat, jinak se ztratíte. Jinak můžete letět snad ani ne do svého nitra, či na nějaký mystický výlet, ale spíše bych to nazval do budoucna, s nímž splynete.

Těžko popsat tuto náročnou hudbu, protože vypisovat různá zařízení, na něž se hraje, vám nic neřekne.

Poslechněte si.

 



 

Steve Roach & Robert Logan: Second Nature (CD, Projekt, PRO327, 2016)
Steve Roach & Robert Logan: Second Nature
(CD, Projekt, PRO327, 2016)

Steve Roach & Robert Logan: Second Nature

CD, Projekt, PRO327, 2016
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

 

Jak jsem se zmínil u alba Biosonic, které bylo plné rytmů a složitě vrstvených zvukových ploch, vzniklo toto druhé album spontánně, během tří dnů. Asi si hudebníci, kteří si rozuměli, Steve Roach a Robert Logan, potřebovali oddechnout od té obrovské zvukové nálože, zarelaxovat a spočinout.

A přesně takové jsou čtyři skladby tohoto jemného alba Second Nature.

Mají nestejnou délku, ale ta ústřední, Second Nature, trvá přes půl hodiny (31:51).

Tentokrát tu nemáme žádný rytmus, jen pomalé, táhlé melodie. Roach se soustředil na procesované elektrické piano, které doprovázejí jednoduché drones. Často hraje piano pouze sólově a tóny dlouho doznívají.

Závěrečná skladba Mystic Drift (22:34) prezentuje jakési pomalé, temnější, společné zvukové nádechy a výdechy obou hudebníků, které mizí do ztracena.

Celé album na mě působí sice velmi klidně, ale zároveň i trochu ponuře.

Ale i to je věc osobního názoru.