Válka duchů a strojů II

161
Dani Palacio Santolaria: Sci-Fi

Digitální duševní kamera

„Začal jsem rozjímat o tom, jak by mohla fungovat duševní kamera, poněvadž mám konečně konceptuální ‚velký obrázek‘ ontologické matematiky. Nikdy jsem neuvažoval o možnosti duševní kamery založené na nějakém druhu ‚přirozené spirituální substance‘, nýbrž to první, co mi přišlo na mysl, byla digitální duševní kamera.“[1]

Tady je závěr: „Idea digitální duševní kamery by nevyžadovala přílišnou inovaci ve smyslu použitých materiálů, kámen úrazu však tkví ve dvou věcech: v potřebě vhodné šestidimenzionální fyziky a katalogu časoprostorových frekvencí korelujících s myšlenkami, aby bylo možno lépe interpretovat ‚duševní obraz‘. Plótínos řekl, že tělo přebývá v duši, v tomto smyslu je tedy tělo vlastně podmnožinou duše.

Komentář Mikea Hockneyho:

„Všechna těla přebývají v kolektivní duši (psýché),[2] nikoliv v individuální duši (psýché). Individuální duše je jednoduchá monáda. Individuální duševní ‚mapy‘ pro tělo; tělo v ní nemusí ‚přebývat‘. Individuální monadická duše musí být jasně odlišitelná od kolektivní monadické duše, v níž jsou uloženy všechny monády. ‚Skutečná‘ těla jsou v kolektivní duši (nebo z ní emanují, což je důvod, který je činí objektivními); ‚virtuální‘ těla, jež generujeme v našich soukromých snech, jsou v individuální duši (což je důvod, který je činí subjektivními). Logika Plótínova stanoviska jest taková, že všechna těla jsou obsažena ve vyšší kolektivní psýché, a nižší individuální psýché je pak spojena s určitým tělem; docela se to podobá formálnímu názoru iluminátů.“

Plótínos řekl: „A přirozenost duše je tak veliká právě proto, že nemá žádný rozměr, jako by pojala celost těla v jednom a témž porozumění; kamkoliv se tělo rozprostře, je tam i duše.“ Což znamená, že duše dokáže kompletně zmapovat tělo, proto má nad ním úplnou kontrolu. Neznamená to, že tělo je doslova obsaženo v individuální duši. Pro Plótína je lidská osobnost v zásadě duše ovládající tělo jako nástroj při svém dočasném pobývání v těle. Plótínos tedy rozlišuje mezi osobností a směsicí duše a těla. Tato osobnost je identická s poznávací schopností nebo subjektem kognitivních stavů. Vtělená osobnost proto je konfliktní entitou schopnou jak myšlení, tak i bytí, a subjektem kompozitních nekognitivních stavů, jako třeba chutě a emoce.“

Psychostasia

„To, co Plótínos nazývá „živou bytostí“ (zoon), je zhruba to, co bychom označili za lidskou bytost neboli individuum obdařené odlišnou osobností. Tato bytost je produktem spojení nižší nebo aktivní části duše s fyzickým tělem, jemuž naopak vládne vyšší duše, duševní schopností jakožto logické myšlení, propůjčovaná všem individuálním duším prostřednictvím nepřetržité kontemplace ve svém původu. Tato „živá bytost“ pak může být chápána jako dvojí přirozenost složená z nižší nebo fyzikálně receptivní části, která je odpovědná za přenos smyslových vjemů ke schopnosti vnímat vznikající v nižší nebo ‚iracionální‘ části duše prostřednictvím svého spojení s látkou (tělem), a z vyšší neboli ‚racionální‘ části, která tyto smyslové vjemy přijímá a připojuje k nim soudy, takto totiž dochází k vytváření oné nižší formy poznání nazývané řecky episteme, která kontrastuje s vyšším poznáním, gnosis, které náleží jedině vyšší duši.

Plótínos rovněž odkazuje na tuto dvojitou povahu jako na „my“ (emeis), protože ačkoliv jsou individuální duše v jistém smyslu odděleny a rozlišeny svojí prizmatickou fragmentací, zůstávají v kontaktu na základě společné kontemplace – a to je zdroj jejich jednoty. Člověk musí mít stále na paměti, že individuální duše a vyšší duše nejsou dva separované řády nebo typy duše, a nejde ani o „živou bytost“, ale o třetí, z nich odvozenou entitu.

Tyto pojmy používá Plótínos za jediným účelem – aby vyjasnil různé aspekty nadřazených úkonů duše, které jsou posledním stádiem emanace pocházející z kontemplace inteligence o moci jediného.

Plótínos uvádí, že „můžeme nakládat s duší tak jak je v těle – ať už byla ustavena nad ní nebo se doopravdy nachází v ní – poněvadž spojitost těchto dvou ustavuje jedinou věc, jež se nazývá živý organismus, oduševnělý. A tedy kvůli tomuto vztahu duše používá tělo jako nástroj, a nevyplývá z toho, že tato duše musí mít s tělem společné prožitky: člověk prostě nezakouší všechny prožitky dojmy onoho nástroje, s nímž pracuje.“

„Kdyby tělo neexistovalo, pro duši by to nebyl žádný rozdíl, ať už se to týká rozsahu nebo velikosti; neboť jest tím, čím jest. Universum sahá tak daleko, kam až se duše vydá; jeho limitem rozšíření je bod, k němuž se duše musí upnout, aby ho zachovala v bytí. Stín je tak velký jako racionální formativní princip vycházející z duše; a tento formativní princip je takové povahy, aby nastavil tuto velikost v té míře, jakou vyžaduje forma, z níž se odvozují potřeby, jež musí stvořit.“
– Plótínos

Transhumanisté věří, že mohou uploadovat svoji mysl do stroje, a stát se tak nesmrtelnými. Ve skutečnosti nesmrtelné monády stahují mysl do biologických těl cestou reinkarnace!

K v a n t i f i k a c e  d u c h a

Duch ve stroji

Poznámka o duchu ve stroji se objevila jen proto, aby zesměšnila koncept duše. Ve skutečnosti prostě odhaluje iracionalitu a matematickou negramotnost těch, kdož pohrdavě tento pojem používají. V této knize ducha vyzvedáváme a činíme jej základem existence. Je prostě neoddiskutovatelný fakt, že realita je vytvářena jedinou věcí – noumenálními monadickými „duchy“ – a ti generují fenomenální stroje. Duch a stroj může být vyjádřen i matematicky:

Duch je r = 0. (Téze.)

Stroj je r > 0. (Antitéze.)

Duch ve stroji je r ≥ 0. (Syntéza.)

Eventuálně: duch = nula/nekonečno = frekvenční singularita mysli.

Stroj = všechna ostatní čísla (všechna čísla mezi nulou a nekonečnem) = časoprostorová doména hmoty.

Tedy duch ve stroji = všechna čísla včetně nuly a nekonečna. Jak to vyjádřil Pythagoras: „Všechny věci jsou čísla.“

Věda je falešná, neboť kvůli ideologii nemá místa pro formálně nepozorovatelná čísla, nulu a nekonečno, čísla, která definují nehmotnou mentální singularitu mimo čas a prostor. Nula a nekonečno jsou přesně dvě čísla mysli, duše, ducha… entity, která tak straší všechny materialisty a empiriky. Tito duševně zaostalí si prostě nedokážou představit nehmotného, bezrozměrného ducha mimo čas a prostor. Hrůza vědy ze singularit je hrůzou vědy z nepostižitelného ducha, jejž nikdo nikdy nedokáže postřehnout a žádným vědeckým experimentem ho nikdy nemohou detekovat. Nejméně představitelným přístrojem pro vědce je duševní kamera… duchovní detektor! Vědci spojují „duchy“ s náboženstvím, pověrčivostí, iracionálnem, odporuje zákonům logiky atd. Ve skutečnosti je duch (nula/nekonečno) fundamentálním základem reality. Nemůže mít časoprostorové universum vzešlé z velkého třesku bez singularity velkého třesku = velký třesk Ducha!

Pýthagorás pravil: „Čísla ovládají vše.“ Nejvyššími vládci jsou nula a nekonečno, které vytvářejí vazbu, poutají a řídí vše ostatní. Nemůže být nic menšího než nula a nic většího než nekonečno. (Záporná čísla nejsou menší než nula; jsou víc než nula, ale opačným směrem od „kladných“ čísel. Všechna čísla musejí vycházet z nuly. Nula je počátek.)

Streamline Moderne

Luke Skywalker

„Použij Sílu, Luku. Nech ji proudit.“
– Obi-Wan Kenobi

Před posledním útokem na Hvězdu smrti vypnul Luke Skywalker svůj palubní počítač a použil samotnou Sílu. Odmítl stroj a spolehnul se na ducha! Nikdy neuspějete, ledaže byste to udělali podobně. Vědci to nezvládnou. Jsou to nepřátelé Síly.

Duchovní síly?

Je svět řízen pozorovatelnými (vědeckými) silami, nebo nezjistitelnými („duchovními“) silami? „Duchovní“ síly jsou trojího druhu:

  • Náboženské, spirituální, mystické a mýtické síly – z nichž těžili proroci, guruové, mudrci, papežové, kněží, šamani, podvodníci, šarlatáni atd.
  • Filosofické a metafysické síly – jako třeba vůle, vůle k moci, Geist, dialektika, teleologie, forma, mysl, noumenální, nevědomí, Duch, absolutní ego.
  • Noumenální, transcendentální, ontologické a matematické síly Logu, které jsou v přímém protikladu k prvnímu druhu duchovních sil.

Věda vedla neúnavnou válku proti prvnímu a druhému druhu duchovních sil, tím ovšem vytěsnila jakoukoliv myšlenku na třetí druh duchovních sil… neviditelné a racionální síly čisté matematiky.

Vědci jsou z Uranu. Mluvčí pravdy jsou z Neptunu

„Buď stále dokola opakujete tytéž konvenční teorie, o nichž všichni mluví, nebo řeknete něco pravdivého, a bude to znít, jako kdyby to přišlo z Neptunu.“
– Noam Chomsky

Nadpřirozené

Arogantní vědci nevěří na duchy a nadpřirozeno. Ale měli by. „Duchové“ jsou monadické singularity (mysl), a matematika je nadpřirozená, tj. realita, která podepírá fyzickou přírodu. Nastal čas, aby strojoví vědci přijali doménu duchů, neboť jejich strojový svět bude (matematicky) změněn na duchový[3] (spektrální)!

Pravda

Pravda vždy spočívá na straně menšiny,
a menšina je vždy silnější než většina,
protože menšina je všeobecně utvářena těmi,
kdož opravdu mají nějaký názor,
zatímco síla většiny je iluzorní,
utvářená davy nemajícími žádný názor – a která proto v příštím okamžiku (když už je zřejmé, že menšina je silnější) převezme její názor… zatímco pravda se opět vrací k nové menšině.
– Kierkegaard

Patříte k takové pravdomluvné menšině nebo k prolhané většině? Popularita a pravda jsou navzájem v přímém antagonistickém protikladu. Chceme-li být populární, měli bychom psát o konspiracích, pocitech, mysticismu, mimozemšťanech a všech těch new age a čarodějných sračkách. Posledním tématem na zemi, o němž bychom kdy psali, je matematika! My ovšem nepíšeme pro obyčejnou veřejnost. Božská série je pro vyšší lidstvo, pro přicházející rasu bohů.[4]

Thanatos a Erós

Michelangelo Buonarroti: Poslední soud. Mínós u bran pekelných

„V klasické freudovské psychoanalytické teorii je pud smrti[5] (Todestrieb) pudem směřujícím ke smrti, sebezničení a návratem k anorganickému: ‚hypotéza instinktu smrti, břímě, které má vést organický život zpět k bezduchému stavu‘. Původně ji v roce 1920 zformuloval Sigmund Freud v díle Mimo princip slasti, kde poprvé odkázal na tento pojem, když psal o ‚protikladu mezi egem či instinktem smrti a sexuálními čili životními instinkty‘. V tomto díle Freud použil množné číslo, totiž ‚pudy smrti‘, (Todestriebe) mnohem častěji než jednotné číslo. Pud smrti je protikladem Eróta, tendence přežít, rozmnožit se, mít sex a další kreativní, život produkující touhy. Pud smrti se v postfreudovské literatuře někdy označuje jako ‚Thanatos‘, jejž doplňuje ‚Eros‘, třebaže tento pojem Freud ve svém vlastním díle nepoužil, spíše jej zavedl až jeho následovník, Wilhelm Stekel.“

Vědecký materialismus – se svojí strojovou mentalitou a nihilistickou nenávistí ke všemu, co má nějaký význam a účel – je odrazem Thanata, je instinktem smrti. Jsme-li stroje, sotva můžeme být považováni za živé. Možná „nemrtvé“ – zombie! – to je ten správný termín. Erós – spojovaný s životem, kreativitou, významem a účelem – je esencí ontologické matematiky… reflektuje universum jako sám sebe řešící a optimalizující organismus. Erós je „duchovní“ charakteristika; Thanatos zase strojová. Podle Leibnizovy Monadologie obýváme živoucí universum. Podle vědeckého materialismu fundamentálně obýváme mrtvý stroj a my sami jsme mrtvé, či nemrtvé, stroje. Co však je jisté, že podle vědeckého světového názoru jsme zbytečné, bezduché schránky.

N e f i l i m

Nefilim jsou potomci andělů[6] a žen. V Genesis 6,4 se praví: „Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy (nefilim, obři), ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.“

Jak by asi vypadali potomci strojů a žen? Jak bychom jim říkali? Byli by ohavností, kterou by měl „Bůh“ potřebu vyhladit z tváře zemské? „Andělé“ (obývající lidská těla) se mohli pářit se ženami, kdežto stroje (bez lidských těl) to nikdy nedokážou. Nefilim je „duchovní“ příběh. Terminátor je příběh o strojích.

Synové Boží a dcery Adamovy

„Řada studentů Bible byla poučena tak, že v tomto textu z šesté kapitoly Genesis se ve skutečnosti odkazuje na selhání udržet ‚pravověrné‘ rodové linie táhnoucí se od Seta, oddělené od ‚světských‘ pokolení vedoucích od Kaina. Tato idea byla rozpracována poté, co Kain zabil Abela, rodina Setova zůstala oddělená a pravověrná, avšak potomci Kainovi byli bezbožní a vzpurní. Má se zato, že ‚Synové Boží‘ jsou domnělí vůdci z krve Setovy; ‚dcery lidské‘ jsou považovány za potomky Kainovy. Výsledné manželské svazky údajně rozmazaly naznačované oddělení mezi nimi.“
– Chuck Missler[7]

Setovci patří k abrahámovským náboženstvím. Kainité jsou odpůrci abrahámovských náboženství. Setovci a kainité byli odjakživa ve válce. „Znamení Kainovo“ je známkou porušení vzdoru proti trýznění Bohem Abrahamovým.

Swedenborg měl pravdu v tom, že lidstvo bylo kdysi schopno volně rozmlouvat s mrtvými, duchy, přízraky, anděly, démony a bohy. Byl to zlatý věk náboženství a spirituality. Šlo o cestu, která byla lidstvu původně předurčena. Nyní lidé stále větší měrou podléhají vědeckému materialismu, ateismu, skepticismu, cynismu, nihilismu a solipsismu (a dokonce i autismu a psychopatii). V jistém ohledu je to pokrok, v ostatním je to však katastrofa. Tam, kde jsme kdysi byli „duchy“, tam se postupně měníme ve stroje, nebo přemýšlíme o sobě a ostatních stále více a více prostřednictvím těchto dehumanizovaných a odosobněných pojmů. Stáváme se objekty, komoditami, věcmi, které lze koupit a prodat. Není divu, že kapitalismus je v moderní době preferovaným ekonomickým systémem. Je poháněn „trhem“: dehumanizovanou a odosobněnou abstrakcí, již nikdy nelze z ničeho vinit, kterou si lidé nikdy nezvolili a ani se jim nikdy nezodpovídá. Nyní sami dovolujeme, aby nás ovládaly nelidské entity. To proto, že my sami se už vůbec nevnímáme jako lidé. Spousta lidí je štěstím bez sebe a pyšní se tím, že nemají svobodnou vůli. Inu, každý bez subjektivní agendy je stroj, nikoliv lidská bytost.

S c i – f i  i l u m i n á t i

The Adjustment Bureau

Úpraváři [z filmu Správci osudu][8] je krátká science fiction povídka Philipa K. Dicka z roku 1954.[9] … Dick ji označil za ‚první provizorní pokus‘ zpracovat téma ‚tunelu pod světem‘ Frederika Pohla předpokládající, že tato světská existence je totálně produktem neviditelných manipulátorů.“ Populární mytologie zahrnující i „ilumináty“ je moderní verzí prastaré ideje, že bohové a ďáblové, andělé a démoni se opravdu podílejí na běhu tohoto světa a my jsme jen jejich bezmocné loutky. Po druhé světové válce se objevila představa, že skrytí komunisté jsou všude, tajně usilují o převzetí Ameriky („reds under the beds“, rudí pod postelí). Pak vznikla teorie, že zemi navštívili mimozemšťané v UFO a provádějí experimenty na lidech [z jakéhosi důvodu análně… jak freudovské… život vás vyjebal do řiti!], a všeobecně všechno kontrolují. Někteří populární spisovatelé naznačili, že mimozemšťané se skrývají za mýty o bozích a ďáblech. Jiní připomínali, že mimozemšťané provedli na opicích změny genetickým inženýrstvím, aby je proměnili v lidské bytosti. A tak dále. „Ilumináti“ jsou dnešní mýtickou verzí této neviditelné skupiny loutkařů. Historicky to má všechno původ ve skutečnosti, že ilumináti nápadně vystupovali v dění tří velkých revolucí: americké, francouzské a ruské.

Stroj

Stroj je fyzickým tělem v časoprostoru, poslouchajícím zákony dimensionality.

Duch

Mysl je nehmotný duch mimo čas a prostor, poslouchajícím zákony bezrozměrnosti.

Nová věda

Pro novou vědu je zásadní vložit do svých rovnic působení, subjektivitu, teleologii, svobodnou vůli a mysl – vše, co dnešní věda formálně odmítá. Rovnice existence musí pořád šlehat plameny. Tato nová věda je o existenci jakožto živoucím organismu, nikoliv mrtvém stroji. Jen organismy přijdou s ohněm. Stroje nikdy.

Mozek je úžasný orgán;
nastartuje ve chvíli, když se ráno probudíte a nepřestane, dokud nevstoupíte do kanceláře.
– Robert Frost

Vědecký mozek vypne ve chvíli, kdy se dostane do laboratoře nebo do kanceláře.

Pach

Andromaché (manželka Hektora z Tróje) pravila Heleně Trojské: „Když vkročíš do místnosti, muži cítí sex, ženy cítí smrt.“

Helena jí odvětí: „Nikoliv, ženy cítí sex; a to je důvod, proč mne tak strašně nenávidíš. Muži cítí smrt a ta vůně jim přijde vzrušující, protože voní stejně jako válka.“[10]
– Simon Armitage: Poslední dny Tróje

Vážení duší

Psychostasia, řecky ‚vážení duší‘, je metoda božského předurčení osudu, která tvrdošíjně přetrvává už od dob Iliady až ke křesťanské teologii. … U pozdních řeckých autorů je psychostasia privilegiem Mínós, soudce nově přibyvších k Hádovi. … Pro křesťany je vážení duší při Posledním soudu jednou z hrůz, která je čeká. Hřích je těžký a hříšné duše mají být navždy vydány peklu. … Archanděl Michael má váhy pro vážení duší. … V literatuře Mandejců je Abatur Muzania andělskou bytostí mající odpovědnost za vážení duší zemřelých, aby posoudil jejich zásluhy použitím misek vah.“

Konspirace týkající se Armageddonu

Abatur jako soudce váží hříchy a zásluhy zesnulých duší (kresba z Abaturova svitku, Diwan Abatur)

Konec křesťanství.

Konec judaismu.

Konec islámu.

Konec učení o karmě.

Konec kapitalistického volného trhu.

Konec mýtu (svět absurdních příběhů).

Konec monarchie.

Konec demokracie.

Konec vědeckého materialismu.

Konec privilegií.

Konec dědění.

Konec jednoprocentní vlády světové elity.

Nastal čas pro novou lidskou rasu, na nový způsob, jak dělat věci.

Nastal čas pro hyperracionalismus,[11] pro Logos, pro ontologickou matematiku, pro rovnocenné příležitosti, pro opravdovou moc lidu, pro meritokracii, pro příčetnost a rozum.

Nastal čas pro nové osvícení.

Nastal čas pro nový světový řád.

Nastal čas pro hyper-lidství. Nastal čas pro globální osvícení, pro lidi celého světa, aby se stali zářícími, osvícenými, anděly světla … ilumináty!!!

Nové zombie

„Měl jsem zajímavý sen či noční můru o zombie apokalypse. Ta zombie byla inteligentní, a čím víc lidí snědla, tím inteligentnější byla. A proto lovili ty nejinteligentnější. Blbci sloužili jen jako svačinka nebo bufet. Utíkal jsem kolem skupinky náhodně se sešlých lidí pokoušejících se přechytračit tahle megainteligentní zombie! Arrggaaagh!“
– SB

 

Rage Against the Machine

Musíte zuřit na strojovou[12] mentalitu, vědeckou, ateistickou a autistickou redukci lidí na bezduché stroje. Duch jest protilátkou na stroj. Podporujte duchy!

„Universum je synergické. Život je synergický.“
– R. Buckminster Fuller

Věk strojů

Věk strojů je éra zahrnující počátek dvacátého století, někdy do něj rovněž začleňují i konec devatenáctého století. Přibližné určení letopočtů: počátek kolem roku 1880 a dále až k roku 1945. Vyvrcholení se umisťuje do období mezi první a druhou světovou válkou, které tvoří pozdní období druhé průmyslové revoluce. Do čtyřicátých let dvacátého století spadá počátek atomového věku, kdy moderní fyzika poskytla nové aplikace jako je atomová bomba, první počítače a tranzistor. Digitální revoluce ukončila intelektuální model věku strojů založeného na mechanismech a ohlásila nový a mnohem složitější model špičkové technologie. Digitální éra dostala název druhý věk strojů se zvýšeným zaměřením na stroje vykonávající mentální zadání.

Metropolis

Artefakty věku strojů

  • Vratný pohyb parního stroje byl nahrazen plynovou turbínou, spalovacími a elektrickými motory
  • Elektrifikace založená na velkých hydroelektrárnách a termálně vyráběné elektrické energii spolu s distribučními systémy
  • Masová produkce vysokoobjemových výrobků na pohyblivých montážních linkách, zejména automobilů
  • Gigantická strojová produkce, obzvláště pro výrobu a obrábění kovů, jako jsou ocelové válcovny plechu, výroba mostních součástí a lisovna karosérií pro automobily. Silné stroje na přemisťování zeminy
  • Ocelové konstrukce velmi vysokých budov (mrakodrapy)
  • Technologie rádia a fonografu
  • Vysokorychlostní tiskařské stroje umožňující nízkonákladovou výrobu novin a masových reklamních časopisů
  • Nízkonákladové spotřebiče pro masový trh market využívající zlomek koňské síly elektrických motorů, jako je třeba vakuový vysavač a pračka
  • Rychlé a komfortní cestování na velké vzdálenosti vlakem, automobilem a letadlem
  • Vývoj a použití moderních válečných strojů jako jsou tanky, letadla, ponorky a moderní válečné lodě
  • Aerodynamické tvary automobilů a vlaků ovlivněné leteckým designem
Marcel Duchamp: Akt sestupující se schodů, č. 2 (1912)

Sociální vlivy

  • Vzestup reklamy masového trhu a konzumerismu
  • Celostátní označování a distribuce zboží nahrazující lokální umění, dovednosti a řemesla
  • Celostátní kulturní nivelizace poplatná šíření filmů a rádiového vysílání
  • Masově vytvářená vládní propaganda šířená tiskem, zvukem a obrazem
  • Nahrazování kvalifikovaných řemesel dělníky s malou kvalifikací
  • Růst silných korporací a jejich schopností těžit z ekonomik ve velkém měřítku materiál, vybavení, výrobu a distribuci
  • Korporátní vykořisťování dělnické práce vedlo ke vzniku silných odborů jako protiváhy
  • Aristokracie s poměrným volebním zastoupením nebo jen mužským volebním právem nahrazena demokracií s všeobecným volebním právem, paralelou k vládě jedné strany
  • První vlna feminismu
  • Nárůst ekonomického plánování včetně pětiletých plánů, veřejných prací a příležitostné válečné ekonomiky, včetně celostátní branné povinnosti a přídělového systému (na lístky)

Vlivy na přírodní prostředí

  • Těžba přírodních surovin s malým ohledem na ekologické následky; pokračování praktik z 19. století, ale ve větším rozsahu
  • Zavedení umělých barviv, umělých zvýrazňovačů chuti a toxických látek do potravního řetězce bez testování na nežádoucí zdravotní účinky
  • Růst spotřeby ropy a jejího strategického významu
Metropolis

Mezinárodní vztahy

  • Konflikty mezi národy ohledně přístupu k energetickým zdrojům (obzvláště nafty) a přírodních surovin (zvláště železa a různých kovů, s nimiž tvoří slitiny) potřebných k zajištění národní soběstačnosti. Tyto konflikty přispěly ke vzniku dvou ničivých světových válek
  • Vrchol nového imperialismu a počátek zániku kolonií

Umění a architektura

  • Akt sestupující se schodů, č. 2 (1912) od Marcela Duchampa vykazuje znaky charakteristické pro kubismus a futurismus

Věk strojů rovněž ovlivnil:

  • Dystopické filmy včetně Moderní doby Charlieho Chaplina a Metropolis Fritze Langa
  • Užitkový design a architektura ve stylu Streamline Moderne
  • Bauhaus style
  • Steampunk
  • Moderní umění
  • Kubismus
  • dekorativní styl Art Deco
  • Futurismus
  • Hudba – elektronická hudba

 

Colossus: The Forbin Project … Tam to šlo jako na drátkách!

Colossus: The Forbin Project (1970)

HAL, 2001 … Tam to šlo jako na drátkách!

HAL, 2001

Dr. Strangelove … Tam to šlo jako na drátkách!

Dr. Strangelove

Ex Machina … Tam to šlo jako na drátkách!

Ex Machina

Terminator … Tam to šlo jako na drátkách!

T1000

 

Dohlížející stroje

Nejlepším dokumentaristou na světě je nyní Adam Curtis. Ve svém třídílném seriálu nazvaném Na vše dohlížejí stroje láskyplné milosti[13] ukazuje, jak lidé začali sami sebe i společnost vidět jako bezduché stroje. Curtis argumentuje, že když tolik přemýšlí o strojích a počítačích, začal se vnímat stroj a počítač. Jde o naprosto pohlcující tendenci moderní vědy a technologie. Curtis činí závěr, že lidstvo se samo odlidštilo a chápe se nyní výlučně ve strojových pojmech…, z čehož povstávají příšerné následky. Lidstvo se postupně začalo postřehovat ve strojových pojmech ve víře, že by to mohlo vyřešit všechny naše problémy, jenže ve skutečnosti se to všechno ještě zhoršilo.

Richard Brautigan

Na vše dohlížejí
stroje láskyplné milosti

Rád si představuji (a čím
dříve to bude, tím lépe!)
kybernetickou krajinu,
kde savci a počítače
společně žijí v naprogramované
vzájemné harmonii,
jako průzračná voda
pod jasnou oblohou.

Rád si představuji
(hned teď, prosím!)
kybernetický les
plný sosen a elektroniky,
kde se jelen klidně prochází
kolem počítačů,
jako kdyby to byly
rozkvétající květiny.

Rád si představuji
(musí se to stát!)
kybernetický svět,
kde nikdo nepracuje
a žijeme zpět v přírodě
společně s našimi zvířecími
bratry a sestrami
všichni pod dohledem
strojů láskyplné milosti.

Richard Brautigan

All Watched Over
by Machines of Loving Grace

I like to think (and
the sooner the better!)
of a cybernetic meadow
where mammals and computers
live together in mutually
programming harmony
like pure water
touching clear sky.

I like to think
(right now please!)
of a cybernetic forest
filled with pines and electronics
where deer stroll peacefully
past computers
as if they were flowers
with spinning blossoms.

I like to think
(it has to be!)
of a cybernetic ecology
where we are free of our labors
and joined back to nature,
returned to our mammal
brothers and sisters,
and all watched over
by machines of loving grace.

 

Mysl a hmota

Matematická mysl je univerzální substance; matematický hmotný svět je jeho atributem. Mysl je univerzální realita, věc sama o sobě. Hmota je tvářnost mysli za zvláštních okolností diktovaných Fourierovou matematikou. Mysl je noumenon; hmota je fenomén.

Vnitřní a vnější realita

Vnější realita sestává z prostoru, času a hmoty. Tak vzniká „stroj“. Vnitřní realita je mysl, zevní čas a prostor. To je „duch“. A jako se vším duchovním, je to nehmotné. Niterné je skutečné; zevní je zdánlivé. Fyzické a psychické jsou zevní a vnitřní stránkou reality. Stroj je ve stroji, a všechny stroje jsou nakonec ve strojovém světě: pozorovatelný kosmos. Duch je v duchu, a všichni duchové jsou nakonec ve světě duchů: nepozorovatelná kosmická mysl, která řídí kosmický stroj. Přesto jsou duchové i ve strojích, zatímco stroje nejsou v duších. Bezrozměrné je oporou dimensionálního. Dimensionální není podpěrou bezrozměrného. Stroj je založen na „fyzické“ energii, duch na „psychické“ energii. Strojový kosmos je pouze holografickou projekcí kosmické mysli. V žádném případě tedy nejde o stroj!

Látka snů

„Tu končí naše zábava. Ti herci,
jak už jsem pravil, byli pouzí duchové, a
Ve vzduch, v tenký rozplynuli vzduch.
A jak těch postav útvar nepodstatný,
tak věže nebetyčné, hrady stkvoucí,
posvátné chrámy, sám ten zeměkruh,
A vše, co chová v sobě, pojde s ním.
A jako mhlivý zmizel přelud náš,
tak z nich též stopy nezbude: z též látky,
jak naši snové my setkáni jsme,
a krátký život náš
obtáčí spánek.“[14]
– Prospero, Shakespeare: Bouře 

Sweet Dreams Are Made Of This


Sladké sny jsou z toho stvořeny
Kdo jsem já, abych nesouhlasil?
Zcestoval jsem svět
I sedm moří
Každý něco hledá[15]

Manifest: O co usilujeme?

Chceme vidět konec všech starých, vyžilých a psychotických náboženství z celého světa. Tohle je jednadvacáté století a prastaré pověry a kmenová „přikázání“ nemají právo tu být.

Chceme vidět konec predátorského kapitalismu – ekonomického systému navrženého tak, aby dovoloval titěrné, chamtivé, nekonečně sobecké, narcisistické a psychopatické elitě nám vládnout a zakládat veliké dynastie bohatých a mocných, kteří nám vládnou na věčné časy.

Chceme, aby se každé osobě na zemi dostalo patřičné šance demonstrovat svoji hodnotu a vystoupat tak vysoko, jak jí to dovolí její talent, bez neviditelných překážek stavěných do cesty, aniž by musela hrát hru zmanipulovanou proti ní a být obětí neviditelných kartelů tahajících za nitky v zájmu vyvolených (privilegovaných) hráčů.

Chceme, aby nejchytřejší a nejtalentovanější lidské bytosti vedly tento svět, neboť by bylo hloupé chtít mít nahoře blbce a lidi bez talentu, jako je tomu v současnosti.

Chceme svět, v němž platí Peterův princip[16]… lidé byli jmenováni na vedoucí pozice, která je mimo jejich úroveň kompetence, ale není zde nikdo, kdo by jim dal padáka, a oni odmítají nechat se vyhodit těmi, co jsou pod nimi. Potřebujeme zajistit, aby se každá nevhodná osoba na vlivné pozici lidem zodpovídala a mohla lehce dostat výpověď.

Maria Takeuchi a Frederico Phillips: Asphyxia

Jsme pro veřejnou, nikoliv soukromou kontrolu společnosti. Kapitalismus je ekonomicky navržen tak, aby dosáhl převodu vlády veřejné sféry do rukou privátní sféry, a to „tržní“ cestou, která nebyla zvolena a nezodpovídá se lidem, a v níž lidé nemají své zástupce a nemohou se k ničemu vyslovit. Kapitalismus volného trhu jsou exaktní prostředky, jimiž je sabotována a podvracena demokracie, a lidem je bráněno vzít do ruky svůj vlastní osud.

Můžete mít vládu lidu, nebo vládu soukromých trhovců, ale nemůžete mít obojí. Která z nich to bude? Vy si musíte vybrat.

Chceme vědecké a matematické metody aplikované na ekonomickou politiku, sociální politiku, náboženskou politiku, drogovou politiku, vzdělávací politiku, zdravotní politiku, policejní politiku atd.

Chceme učinit přítrž moralizování a kázání. Chceme konec pobožnůstkářů a pompézních, svatouškovských kazatelů tlachajících o svých mravních zákonech a přesvědčeních z doby kamenné.

Chceme učinit přítrž zneužívání dětí rodiči cestou různých náboženských pouček, a dokonce i tělesné zmrzačování nemluvňat (obřízka; zmrzačení genitálií).

Chceme učinit přítrž bláznivým rodičům vychovávat bláznivé děti, poblázněné šílenou náboženskou vírou svých rodičů.

Chceme věřit, že se s tím skoncuje, a to bez servítek. Rozum musí být nový standard.

Chceme společnost, jíž bude vládnout Logos, a věk rozumu. Mýtus musí být odepsán do starého železa jako neškodná zábava.

Chceme druhé a finální osvícení, jímž se lidstvo nakonec osvobodí od rakoviny starobylých náboženských mýtů, které více než cokoliv jiného napáchaly tolik škod lidské psyché. Starověká náboženství vyšinula a stále ještě působí pomatení miliardám lidí.

Markus Huber: Zachycení pohybu postavy omotané dráty a tancující s generovanými body

Můžeme vystavět nebe na zemi, ale jen s rozumnou a intelektuálně optimalizovanou lidskou rasou milující poznání. Ukazuje se, že duševně zaostalá lidská rasa znamená to, že existují miliardy lidí, kteří pohrdají představou maximalizace lidské inteligence jakožto primárního cíle vládní politiky.

Co můžete provést s lidstvím, když je zamilováno do své hlouposti a zásadně pohrdá inteligencí a nejeví o ni žádný zájem?

Žijeme ve světě, kde peníze, nikoliv inteligence, jsou hnací silou, a ti, kdož mají peníze, se nikdy nevzdají své moci, aby chytřejším dovolili vládnout. Otázka je docela prostá… co s tím ti nejchytřejší udělají? Mají vůli vzít si moc od bohatých? To je přesně to, co se stalo ve Star Treku.

Lidstvo budoucnosti musí být inteligentní, meritokratické, racionální, nikoliv nějakou náboženskou třídou klanící se na kolenou neviditelným bohům, nebo kapitalistickou třídou zotročenou a vlastněnou nesmírnými boháči.

Stavíte-li se proti nám, je pro to jednoduchý důvod… vy sami jste iracionální a neinteligentní, a víte, že se vám v soutěži s bystrými lidmi dařit nebude. Budete nám dialektickou opozicí. Taková jest povaha světa. Abychom my uspěli, musíte vy selhat. A vy selžete! O tom není pochyb.

Jsme na straně dialektického vývoje a není moci na zemi, která by mu odolala.

Jsme budoucnost lidstva, ať už se vám to líbí nebo ne.

Jsme lidstvo 2.0.

Vy jste dinosauři očekávající vyhynutí, čekáte na svoji cestu na kosmická jatka.

Buďte opravdoví.

Buďte aktivní.

Nezastavujte se. [17] 


[1] Mike Hockney: The War of the Ghosts and Machines. Mike Hockney 2016.

[2] Srv. např. San: O intelektivním oku, http://www.okultura.cz/WordPress/o-intelektivnim-oku/.

[3] Angl. rovněž „přízračný“, „strašidelný“, „přeludný“.

[4] Narážka na román Edwarda Bulwer Lyttona Budoucí lidstvo (č. B. Stýblo, 1922). Původní název The Coming Race, publikováno znovu jako Vril, the Power of the Coming Race. Viz rovněž http://olhp.50webs.com/coming-god-race.html.

[5] Empedoklés z Akragantu, řecký filosof předsokratického období, hlásal, že „hnací sílou všeho dění jsou dvě prasíly: láska (fília) – síla sjednocující, a nenávist (neikos) – síla oddělující. Pod vlivem těchto sil svět pulsuje mezi stavem naprosté jednoty a stavem naprostého rozdělení a je možný jen mezi těmito dvěma extrémními stavy.“

[6] Přesněji, Synů Božích.

[7] Charles (Chuck) W. Missler (1934-2018) byl americký autor, evangelík, učitel Bible, inženýr a původně i obchodník.

[8] The Adjustment Bureau. Režie: George Nolfi. USA 2011.

[9] Do češtiny byla povídka Philipa K. Dicka, kterou se snímek inspiroval, přeložena pod názvem Úpraváři.

[10] Simon Armitage: The Last Days of Troy. Dvoudílná rozhlasová dramatizace pro BBC Radio 4.

[11] Pojem „hyperracionalismus“ je zde vypůjčen od Leviho R. Bryanta, který jím charakterizuje ranou filosofii Gillese Deleuze.

[12] Rage Against The Machine: Killing In the Name, srv. https://youtu.be/bWXazVhlyxQ.

[13] Adam Curtis: All Watched Over by Machines of Loving Grace, srv. https://vimeo.com/groups/96331/videos/80799353. Titul dokumentu Curtis převzal z básně All Watched Over by Machines of Loving Grace od amerického beatnického básníka Richarda Brautigana. Viz http://www.ceskaskola.cz/2011/06/borivoj-brdicka-dohlizeji-na-vse-stroje.html, Bořivoj Brdička: Dohlížejí na vše stroje láskyplné milosti?

[14] Přeložil Ladislav Čelakovský, 1870.

[15] © Annie Lennox / David Allan Stewart: Sweet Dreams (Are Made of This). © Sony/ATV Music Publishing LLC, Universal Music Publishing Group.

[16] Srv. https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter%C5%AFv_princip.

[17] Mike Hockney: The War of the Ghosts and Machines. Mike Hockney 2016.