Hvězdy a osud. Časopis pro kosmobiologii a astrologii
Čtrnáctideník z let 1938–1940

160 stran, vázaná, Heliopolis, Branka u Opavy 2025
ISBN 978-80-909454-0-1

Nakladatelství Heliopolis vydalo faksimile sebraných vydání čtrnáctideníku Hvězdy a osud. Vybralo formát A4, aby v sobě odrážel původní větší novinový formát. Kniha je vázaná, bez přebalu, v deskách imitujících červenou koženou vazbu, se zlatou ražbou v minimalistickém grafickém pojetí, kde název knihy nalezneme na hřbetu a přední desku zdobí středověká rytina astrologa. První dojem je víc než důstojný. Připomene staré kožené vazby a jejich bytelnost. Dojem umocňuje i vědomí, že v rukou držíme všechna čísla časopisu, která díky svému malému nákladu, jsou na antikvariátním trhu obtížně či zcela nedostižně sehnatelná. Nabízený komplet je už proto mimořádným počinem. Recenzi dělím na tři části. V první části nastíním historické pozadí časopisu a přiblížím jeho zaměření. V druhé části ukážu na vybraných tématech z časopisu, zajímavosti, které na čtenáře v knize čekají. Ve třetí knihu a obsah zhodnotím.

Pohled na historické pozadí a zaměření časopisu

Hvězdy a osud byl český čtrnáctideník zaměřený na kosmobiologii a astrologii. V turbulentní době před a na začátku druhé světové války se však obsah proměňuje, a kromě astrologie záhy začne časopis zahrnovat příspěvky z oblasti hermetismu, mystiky, spiritismu, grafologie a historie. V období let 1938 až 1940 reagoval časopis na tehdejší poptávku po tématech z okultních věd.

Pojem hermetismus nese svůj původ od jména mystické postavy staroegyptského boha písma a tajných věd Thovta, Řeky nazývaného Hermes Trismegistos. Hermetismus v sobě zahrnuje tři tajné vědy – astrologii, alchymii a magii. Jak píše náš přední znalec profesor Milan Nekonečný:

„… hermetismus nabízel nový pohled na svět a jeho řád, na jeho transcendentní podstatu, na postavení člověka v tomto řádu, jemuž vládl duch a který byl plný vzrušujících tajemství, skrytých vztahů mezi věcmi a mezi člověkem a světem…Od doby svého vzniku v sobě hermetismu skrýval naděje pro hledače duchovních pravd, ale byl i vábničkou pro otroky vidin bohatství, moci a slati a iluzí pro dobrodruhy poznávání Faustova typu.“

Už před vznikem Československa měla hermetika na našem území svou pevnou půdu. Od roku 1895 zde funguje matrinistická lóže založená baronem Adolfem Leonhardim v Českých Budějovicích, která soustřeďuje pozoruhodné osobnosti věnující se hermetismu a okultismu. Není bez zajímavosti, že na území tehdejšího Rakouska-Uherska byly tři lože, v Rusku a Anglii jen dvě, v Itálii 8 loží, v Německu 33 a ve Francii bylo lóží 27.[1]

Tušení transcendentna, možnost dotknout se „archaické moudrosti“ přitahovala lidi dříve stejně silně v dobách dávných jako i v době rozvíjejícího se vědeckého přístupu a pohledu na svět. Ten umožnil vznik nového pojmu v hermetismu a tím byl okultismus, který byl novodobým vyváženým pohledem na svět, kombinujícím stávající vědecké poznatky s hermetismem. Na přelomu století začnou vycházet sborníky a občasníky, které své vydávání udrží i nově vzniklém Československu. Je tu například Sborník pro filosofii, mystiku a okkultismus (1897), Moderní revui, kde se objevují například básníci-hermetici jako Julius Zeyer a Emanuel Lešetický z Lešehradu. První republika je dobou významných osobností – např. Gustava Meyrinka, Otakara Grieseho, Karela Wainfurtera, Josefa Váchala, Jana Kefera, Pierra de Lasenica a mnoho dalších. Všichni více či méně silně ovlivnění francouzskou hermetickou scénou.

I přes finanční obtíže a tlak doby se do roku 1940 udrží na vysoké úrovni mnohá periodika s hermetickým obsahem.[2] Zajímavostí hermetického dění na našem území je jeho kvalita, pozoruhodné osobnosti světového významu, a hlavně obecný smysl pro společné dílo. Vznikly totiž významné překlady a autorská díla, která přibližovala čtenáři transcendentní přesah a podněcovala myšlenku vzniku nového lidského společenství postaveného nejen na vědě a rozumu, ale také na pravé víře, otevřenosti mysli a srdce.

Periodikum Hvězdy a osud vzniklo na sklonku první republiky právě na tomto pozadí a v době, kdy se česká společnost potýkala s politickými i společenskými změnami. První číslo vyšlo 10. listopadu roku 1938. Vydavatelem byl zároveň i redaktor Pravoslav Reis, syn významného nakladatele Antonína Reise. Časopis byl distribuován zejména v Praze a dalších větších městech. Byl naplněn kratšími články, nebo články rozdělenými na více částí tak, aby čtenáři zprostředkoval šíři hermetiky. Chtěl upoutat pozornost tématy tak, aby se čtenář znovu k časopisu vracel, reagoval na placenou inzerci a případně si rozšířil reakcí na inzerci svou knihovničku o publikace s hlubším pohledem na okultní tématiku. Dle narůstajícího množství inzerátů je patrné, že o okultní vědy byl ve společnosti zájem. V ročníku nacházíme inzerci od běžných služeb – kosmetika, po smaltové štítky přes seznamku až po jasnovidce. V druhém ročníku, což je dva měsíce od prvního vydání, je už inzercí zaplněná celá zadní strana nabízející služby okultní.

Obsahová náplň čtrnáctideníku

Časopis nabízel:

• Astrologické rozbory aktuálních událostí a významných osobností
• Praktické podněty k interpretaci horoskopů
• Odůvodnění důvodů, proč se zaobírat astrologii a dalšími hermetickými vědami – popularizace oboru
• Texty o magii, grafologii, výkladech snů, spiritismu, mystice, historii zejména Egypta, mytologii, tarotu a numerologii
• Rubriky s odpověďmi na dotazy čtenářů
• Recenze knih a doporučení literatury s okultní tematikou
• Inzerce

V periodiku se objevovaly také i překlady zahraničních textů a článků významných evropských astrologů či okultistů (převažující orientace na Francii a Německo) a převzaté astrologické prognózy z Lidových novin.

Vybraná témata z časopisu

Budoucnost Československé republiky

Setkat se můžeme s texty od autorů skrývajících se za pseudonymy Astrolog K., Seni, Los, A-Zet, kteří se snaží nastínit budoucí vývoj situace u nás a ve světě. Zajímavostí jsou astrologické rozbory, které ukazují, že válka v roce 1938 nebude, že nastanou vnitrostátní obtíže a ke změnám v uspořádání Evropy dojde mezi lety 1941-1942 (Astrolog K., str. 5). Zmiňovaný autor uvádí i výhled na desetiletí 1940-1950, které bude pro republiku optimistické. Republika překoná krize a od roku 1943 už bude dobře.

Astrolog publikující pod pseudonymem Seni, je autorem zakládajícím a v prvních dvou ročnících převažujícím. Ujímá se své role zodpovědně a publikuje texty inspirované francouzskou větví okultismu. Jeho prognóza na z dnešního pohledu kritický rok 1939, kdy bylo v březnu obsazeno pohraničí, je z pohledu ledna 1939, ještě přeci jen optimistická. Ve svém rozboru použije předpověď francouzské astrologa Maurice Privata, který je vcelku jasně píše“ „…světová válka č. 2 není v roce 1939 ještě splatnou,“ ale záhy uvádí, že se Německo připravuje na svůj pochod na východ. Seni k tomu dodává, že vyhlídky pro Polsko a Rusko nejsou růžové, ale připomíná, že hrozící mraky války nás čeká už do dvou tří let (Seni, str. 21). Jako doplnění jsou redakcí přebírány astrologické výhledy z Lidových novin, kde neznámý autor uvádí, že rok 1939 a 1940 je pro Československo velmi kritický, že se však tomu nejhoršímu vyhneme:

„Mračna visí stejně nad Československem jako nad západní Evropou, ale válka bezprostředně nehrozí“ (str. 16).

Tyto a podobné texty se objevují jen do jara 1939 a pak utichnou. Astrologie bude dále prezentována jako poznávací technika, co do obsahu a účinnosti. Vyhlídky na světové dění z důvodu okupace Československa už publikovány nebudou.

Co jest astrologie a její význam?

Pro studium astrologie jsou texty o významu, obsahu a užití astrologie zajímavé a poučné. Ukazují východiska tehdejší doby. Tyto texty jsou většinou už podepsané svými autory např. Jan Viklický, Jan Zemek, MUDr. Šimsa, H. Novotný, Ing Bohumil Fedor, Božislav Vysoký a Radim Soukal. V textech je vcelku vkusně popularizována historie astrologie s důrazem na hlavní kritérium:

„Hvězdy hrozí, ale nenutí!“

Autoři tak zdůrazňují svobodnou vůli člověka, která s tím, co hvězdy nabízí může sama něco podniknout.

Za zmínku stojí Soukalova stať o působení Luny (str. 115) inspirovanou a vkusně převedou indickou astrologií, která se o opírá o lunární stanice do praxe západní astrologie. Ing. Bohumil Fedor dává ve svých příspěvcích základy stručné učebnice astrologie odpovídající tehdejšímu tradičnímu duchu. Spojí-li si čtenář texty Radima Soukala a Fedora a Jana Zemeka, dostaneme se mu slušného základního pohledu na astrologii.

Pro astrology budou jistě zajímavostí i úvahy a prvotní koncepce hledání významu nově objevené planety Pluto. Pluton byl objeven 18. února 1930 a o osm let později je jeho interpretační rámec stále otevřen odborné diskusi. Můžeme z periodika vysledovat zajímavé směry, kterými se snaží astrologové popsat jeho působnost v lidském životě. Astrolog K. se věnuje zejména působnosti Pluta ve znamení Lva mezi lety 1937-1956. Spojuje ho s novou ideologií a naprostou proměnou hodnot lidského snažení:

„Celé období 1937/1958 je ve znamení hroucení se dosavadních systémů, vzniku nových systémů a ideologií, kdy Slované jsou předurčeni, aby z jejich řad vyšla idea vůdčí, lidská, přizpůsobená, nových požadavků světového dění, nikoliv však kopie, nýbrž idea vládnoucí v době těsně před přechodem jarního bodu do souhvězdí Vodnáře. Přechod uskutečňuje se v létech 1960/63.“ [3]

Oproti tomu Ing. Bohumil Fedor odkazuje ve svém článku na anglického badatele Charlese O. Cartera, který přidává vliv Pluta

„… na hospodářské krise, revoluce, války a kapitalismus, její vliv se připravuje velmi plazivě ale za to tím více zhoubně. Pluto zasahuje hluboce do osudu lidského života a zde podle toho příznivě nebo nepříznivě, materielně, je ničícím živlem, ale však na poli duševním působí blahodárně, je silou tvořivou, regeneruje a oživuje, neboť je planetou mystickou, okultní, a ještě málo probádanou.“[4]

V závěru svého příspěvku připomíná Plutonovy přechody z jednoho znamení do druhého. V roce 1859 spojuje přechod ze „Skopce do Býka“ s francouzsko-rakouskou válkou, v roce 1899 ve znamení Štíra vypuknutí burské války, roku 1914 přechod z Blíženců do znamení Raka vypuknutí světové války, v roce 1938-1939 „vyvolává nám známé světové události“.[5] To publikuje 4. srpna 1939 měsíc před napadením Polska nacistickým Německem. Zde je nutné upozornit, že v roce 1899 nemohl být Pluton ve znamení Štíra, neboť procházel blíženci.

Z dalších odkazů na Plutona je zajímavé, že někteří převzali jeho domicil ve Štíru a jiní otevírají možnost jeho domicilu v Beranu.

Obohacením jsou články MUDr. Šimsy, který být slavným lékařem, průkopníkem léčby alkoholismu, zdravého životního stylu, přírodních metod v lékařství a léčbu klidem a rodinnou atmosférou. Byl členem České metapsychické společnosti a České psychické společnosti, jíž od roku 1930 též předsedal. Jeho zájem o okultismus byl značný a jeho články pozvedají úroveň Hvězd a osudu a také brání astrologii proti její devalvaci ve filmové reportáži, v té době běžící v kinech a hned doplňuje, jak v Německu byla v soudním procesu nespokojeného klienta astrologie obhájena. Vnímá astrologii jako predikční metou, vyžadující hluboké studium. Brojí proti šarlatánům a označením astrologie za pověru. Domnívá se, že šarlatáni jsou i v obecně uznávaných vědních oborech a pověr se najde mnoho i zde. MUDr. Šimsa je tak jednou z osobností, které spojuje Hvězdy a osud s periodiky obsahově a tematicky hlubší úrovně jako třeba Pohledy do budoucna.

Pozornost upoutá i snaha astrologa Seniho, který se opravdu snaží popularizovat hermetické vědy. Je patný jeho zájem a vhled do věci, ale také tendence zjednodušovat. Pokud se tím nenecháme odradit, můžeme například hned v první čísle odhalit za jeho spojením planetárních cyklů s vývojem lidské osobnosti práci Vilhelma Fliesse, spolupracovníka Sigmunda Freuda, který přišel s konceptem biorytmů. Ve své době byl Fliesse se svými názory osamocen, nakonec i Freud s ním, ač byli přátelé nějaký čas spolupracovníci, nechtěl být spojován, aby na něm neulpěl stín okultismu. Fliessovy výzkumy se světlem a vlivem délky dne a noci na člověka byly potvrzeny až mnohem později, kdy se prokázalo, jak jsou enzymy světlo citlivé.

„V souladu s tím vidíme předvídatelné periodické změny v tak rozmanitých jevech, jako je pohlavní zrání, reprodukční cykly, behaviorální parametry, výskyt porodů a stavy nálad, přesně tak, jak naznačil Fliess. Tato biologické jevy jsou nyní dále zcela správně popsány z hlediska astronomických jevů, které je vyvolávají, jevů, které zase souvise s excentrickou dráhou Země, opět přesně jak Fliess naznačil.“[6]

Máme tedy možnost se skrze řádky dozvědět, z čeho tehdy okultisté čerpali a jak přemýšleli. Astrolog Sani zas jinde připomíná příhodu o Gustavovi Meyrinkovi,[7] která může působit dojmem příhody „jedna paní povídala…“, ale pokud máme povědomí o racionalitě Gustava Meyrinka, který přes svůj velký zájem o transcendentní přesahy dbal na ukotvení v rozumu, bude pro nás příhoda vítaným nahlédnutím do Meyrinkova života. Takových příjemných okének najdeme víc, jen je třeba nečíst povrchně.

Bonusem jsou články Franze Sättlera píšícího pod pseudonymem Dr. Musallam, který žil mezi lety 1884 až 1942. Sättler byl zakladatel německé okultní společnosti Adonistů. Společnost byla zaměřená především na sexuální magii („Ústřední ideou řádu bylo dosáhnout androgynního prastavu člověka skrze falické kulty a okultní praktiky.“). Sättler byl představitel lóže Hekaté, znalec chaldejské magie, arabské magie a německé čarodějnické tradice. Byl velmi bystrý a záhy získal dobré vzdělání. Jeho dobrodružná povahy či snad potřeba si získat rychle dost peněz ho přivádí na pole špionáže. Byl špionem a neunikl ani vězení. Díky svým rozsáhlým znalostem orientálních jazyků a kultur si vždy našel způsob, jak cestovat po Blízkém východě, o kterém vykládal, že to dělal proto, aby mohl studoval u esoterických mistrů. V roce 1925 založil ve Vídni magický řád, který vydával za německou základnu orientální tajné společnosti. Tento řád uctíval mytologické postavy Adonise a Dido jako orgiastické protějšky „prudérního“ křesťanského vyznání víry. Pro tento účel Sättler vynalezl celý složitý mytologický kosmos s prudkým antikřesťanským zaměřením a vlastním jazykem. Velmi brzy však byly pobočky řádu v Německu uzavřeny policií kvůli nemravným incidentům. Dr. Franz Sättler byl také obviněn z prodeje šarlatánských léků za vysoké ceny. Nejprve uprchl do Československa a poté pravděpodobně do Řecka. Založil také falešnou společnost s ručením omezeným, která měla vykopat skrytý zlatý poklad v Řecku, který Sättler údajně našel v mládí. Výhodou bylo, že získal peníze prodejem akcií této společnosti za vysoké ceny. Vymyslel si i další obchodní podvody. Zároveň však byl typickým sociálním reformátorem, prosazoval práva žen a sexuální svobodu, a dokonce chtěl reformovat stávající německé zákony a také německý pravopis. Není známo, kde a jak zemřel. Dodnes existují stoupenci jeho kultu adonismu.[8]

Hvězdy a osud uveřejňují jeho krátké, ale velmi věcné a obsažné články. Najdeme je v každém čísle počínaje III. ročníkem. Za zmínku stojí Talismany a amulety, 12 thesí okultní psychologie, Formule Sator-arepo.

Hodnocení

Nejdříve musím podotknout, že jsem se věnovala čistě astrologickým článkům a nevěnovala se grafologii, spiritismu a dalších oblastech, pro které se necítím kompetentní. Obsahově jsou Hvězdy a osud přehledem popularizujících článků, z kterých tehdejší čtenář mohl mí jasnou představu o astrologii a skrze krátké příspěvky se i vcelku fundovaně poučit. Pro dnešního čtenáře text poskytuje základy astrologie, kterou bychom řadili spíše do oblasti tzv. tradiční, neboť je směřována převážně k predikci událostí oproti astrologii tzv. moderní zaměřené na pochopení psyché člověka a jeho směřování. Základy má však moderní astrologie v astrologii tradiční, a proto je kniha vhodná jako studijní materiál i pro čtenáře nezajímajícího se o předpovídání událostí.

Pohled na osobnosti, jejich astrologické rozbory (N. Chamberlain, E. Daladier, J. Stalin, V. Burian, F. D. Roosvelt, Bedřich Kočí, Nostradamus) čtenáři poskytnou to, na co jsme zvyklí i v současnosti např. v časopise Spirit, kde medailonky osobností popisují z astrologického pohledu profesionální astrologové (posledních pár let významný astrolog Pavel Turnovský).

Jako studijní materiál můžeme vzít články Jana Viklického – Pyramida Cheopsova, konjunkce Saturna a Jupitera, které by stály za hlubší odbornou analýzu tehdejšího hermeticko-astrologického myšlení, aplikace astrologických technik a interpretací.

Zajímavý je důraz na etiku, který se články prolíná a upozorňuje vždy čtenáře na možná úskalí a snaží se ho směrovat k správnému pochopení. Jako příklad uvedu článek Freda Schneidera, který dobře rámuje výklad tzv. špatných aspektů a špatných hvězdných postaveních připomenutím, že kdo je narozen ve špatných hvězdných sestavách nemá být hned brán jako zlosyn, ale špatné vlohy vnést do správných drah láskou a péčí.[9]

Články s tématem magie, spiritismu a další jsou leckdy zajímavé tím, co glosují, jaké tehdejší události si berou do svého hledáčku. Pozoruhodné je jejich reflektování věcí, které člověka přesahují, snaha uchopit, popsat a pochopit děje, které jsou paranormální a transcendentní. Vše využít pro zlepšení života a jeho pochopení. Tato naděje a víra se drží i v posledním ročníku roku 1940, o kterém víme, jak byl pro Evropu těžký. V období rostoucí nejistoty a společenských změn před a po Mnichovské dohodě (září 1938) i během postupné okupace Československa nacistickým Německem, se mnoho čtenářů obracelo k astrologii jako k prostředku hledání osobního i kolektivního smyslu a naděje a Hvězdy a osud mu ji nabízely. Navzdory cenzurním zásahům a postupnému omezení svobody slova se redakce snažila udržet kontinuitu vydávání. S narůstajícím tlakem nacistické okupace však byla existence podobných periodik ohrožena. Po roce 1940 většina esoterických časopisů včetně Astrologie a osud zanikla nebo byla nucena ukončit svou činnost.

Na pozadí článků můžeme vnímat nejen hermetický zájem přispěvatelů, ale také odkazy na dění ve vědě a společnosti, což je nesmírně cenné. Takové reflexe jsou v současnosti velmi vzácné.

Knihu je možné číst nejen z historického nebo odborného zájmu, ale také pro rozšíření obzorů a zvědomění si toho, že opravdoví badatelé a dobrodruzi na poli hermetismu se odlišují kvalitou a hloubkou textu. Kniha nabízí mnohé praktické návody a rady, takže je inspirativní i pro současného čtenáře, u kterého předpokládáme zájem o hermetiku.

 

---

[1] Milan Nakonečný: Novodobý český hermetismus. Vodnář, Praha 1995.

[2] Hloubavějšího čtenáře odkazuji na výše zmiňovanou knihu Milana Nekonečného a další literaturu, která mu rozšíří přehled o tom, jak mezi lety 1930, kdy u nás po třech spolkových letech oficiálně vznikla Univerzálie až po její zánik 9. června 1940, rozkvetla činnost spolků, řádů a lóží.

[3] Vliv oběžnice Pluto na světové dění, str. 30.

[4] Nová planeta Pluto – Hades, str. 69.

[5] Tamtéž.

[6] Bernard Gittelson: Biorhythm: A Personal Science 1991-1993. Warner Books, London 1990, str. 42.

[7] Magické působení tibetského talismanu, str. 54.

[8] Srv. Hans Thomas Hakl: Franz Sättler (Dr. Musallam) and the Twentieth-Century Cult of Adonism. Pomegranate, The International Journal of Pagan Studies. Vol 12, No. 1 (2010).

[9] Dětské horoskopy a jejich životní perspektiva, str. 146.