Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Solar Fields: Until We Meet The Sky (CD, inre 053, Ultimae Records, 2011)

Solar Fields: Until We Meet The Sky (CD)

inre 053, Ultimae Records, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

* 

Solar Fields je sólový projekt švédského hudebníka Magnuse Birgerssona, který působí na elektronické scéně od roku 2001. Tehdy debutoval s albem Reflective Frequencies u vydavatelství Ultimae Records. Avšak do té doby hrál již od mládí v různých seskupeních na bubny, perkuse, piano i kytaru.  Zároveň je grafický designér. To ho také přivedlo k zájmu využít svých hudebních schopností na různých výtvarných instalacích v galeriích, museích, případně i v planetáriu. Časem získával hlubší zkušenosti v práci s elektronickými zařízeními a vydával další alba. Toto by mělo být – jestli se nemýlím – deváté, nepočítáme-li soundtrack Mirror´s Edge.

Pokračování →

Max Corbacho & Bruno Sanfilippo: Bioma (CD, ad113, ad21music, 2011)

Max Corbacho & Bruno Sanfilippo: Bioma (CD)

ad113, ad21music, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Na tomto společném projektu se sešli dva velmi citliví a jemní španělští hudebníci, zabývající se především ambientní hudbou. S Maxem Corbacho jsme měli možnost se seznámit již na několika albech, která přinášela hudbu tak trochu ovlivněnou Steve Roachem, ale ve vlastním, spíše vřelém než temném pojetí a s mnoha melodickými prvky. Bruno Sanfilippo uchvátil svou meditativní hrou na piano na posledním albu s Mathiasem Grassowem. O to více mě překvapilo toto CD, které zcela vybočuje z těch, která jsme slyšeli od těchto hudebníků.

Jde o jakýsi ekologický projekt. Samotný název Bioma, v angličtině „biome“, v podstatě označuje určitou oblast, v níž je propojen ekosystém rostlinný, zvířecí i zemský. V tomto případě jde o španělský region Tarragona, kde oba hudebníci pořídili terénní nahrávky, které se staly základem tohoto alba.

Pokračování →

Aes Dana: Perimeters (CD, inre045, Ultimae Records, 2011)

Aes Dana: Perimeters (CD)

inre045, Ultimae Records, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Nejnovější album francouzského hudebníka Vincenta Villuise, který si říká Aes Dana, přináší 11 skladeb. Ty jsou nejprve zajímavé svou zvláštní tajemnou melodikou, neuspěchaným rytmem a až chytlavostí při poslechu. Daly by se zařadit pod příjemný chill out. Pak se zvolní v downtempo a od šesté skladby nastoupí psytrance.

Po krátkém relaxačním náběhu v nich nastoupí silně zdůrazňovaný rytmus až diskotékového typu, který skladbu udržuje ve svižném tempu. Je tu ovšem celkem úspěšná snaha zpracovat každou skladbu jinak, takže se nenudíte a ještě si zatančíte. Čili tato hudba není k rozjímání či vnitřním výletům za sebepoznáváním, ale k odreagování a uvedení se spíše do jakéhosi radostného opojení. Závěr je ovšem zklidňující, až kosmický. To je hudební nirvána.

Vincent Villuis vytvořil určité komerčně zajímavé album, byť není laciné svými prostředky a zpracováním. Osobně mě nejvíce zaujala první skladba Anthrazit, na níž jako jediné se podílel Field Rotation. Ve skladbách využívá inteligentně samplů akustických nástrojů, hlavně strunných, zde houslí. Jinak pracuje především se syntetizátory a programováním.

Zkuste si tedy zatančit.

*

© Jiří Mazánek
© okultura, MMXII

Oophoi: Il Silenzio Di Dio (CD, DB035, Databloem, 2011)

Oophoi: Il Silenzio Di Dio (CD)

DB035, Databloem, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Vedle alba Dreamfields s americkým hudebníkem Paulem Vnukem jr. vydal v roce 2011 italský skladatel a hráč Oöphoi ještě sólové album u belgického labelu Databloem. Pojmenoval je podle poslední skladby, v překladu Mlčení Boží.

Sedm skladeb na ploše 77 minut má vesměs duchovní názvy jako Lux aeterna, Snění Velké Matky či Konec času.

Z nich celou třetinu zabírají dvě první rozdělené do dvou částí, pojmenované Šepot andělů mezi nebem a zemí. Tyto vybočují svým nástrojovým složením od ostatních. Možná byly složeny jako základní a ty další k nim přidány. Je třeba ještě podotknout, že jde o živé vystoupení z roku 2008 v Archiaro.

Pokračování →

Paul Ellis: From Out Of The Vast Comes Nearness (CD, LSM21, Lotuspike Records, 2011)

Paul Ellis: From Out Of The Vast Comes Nearness (CD)

LSM21, Lotuspike Records, 2011
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 *

U amerického hudebníka Paula Ellise je slyšet, jakou má radost a rozkoš se mazlit s tóny syntetizátoru, protože mu to dlouho nebylo dopřáno – a tak si hraje  jako dítě. Když ve svém mládí slyšel první elektronickou hudbu, tak se mu nesmírně líbila, ale neměl na to, aby si koupil syntetizátor, nebo mu ho koupil někdo jiný. Tak šel studovat klasickou hudbu, jazz, folk a hrát v různých kapelách na basu a kytaru a toužil po něm. Jak si na něj vydělal, vrhl se na sólovou dráhu a začal si vytvářet vlastní styl právě toho, co ho v dětství oslovilo.

A tak se dostáváme do 80. let minulého století, k ještě jednoduché, nekomplikované hudbě, později okořeněné současnými zkušenostmi. Slyšíme chvilku prvky Vangelise – to asi nejvíce, Tangerine Dream v těch rychlejších pasážích nebo chvílemi Klause Schulzeho. Nejde ani o laciné disco, ani plytkou new age music.

Pokračování →

H. P. Lovecraft: Měsíční močál. Příběhy a sny z let 1921-1925

H. P. Lovecraft: Měsíční močál. Příběhy a sny z let 1921-1925. Spisy 2

348 stran, Plus, Praha 2011, vydání první, vázané, cena 299 Kč
Ilustrace František Štorm
ISBN 978-80-259-0093-2

*

Pochyby jdou stranou, máme tu další svazek spisů Howarda Phillipse Lovecrafta!

V druhém svazku s názvem Měsíční močál, a podtitulem Příběhy a sny z let 1921-1925, nalezneme dalších 21 povídek, opět v chronologickém řazení, a lze bez nadsázky říci, že jej korunuje doslov z pera Fritze Leibera Literární Koperník, který vyšel poprvé v knize Something About Cats and Other Pieces (1949) v nakladatelství Arkham House.

Leiber správně poukazuje na to, že už Lovecraftovi předchůdci i současníci – mezi jinými Edgar Allan Poe, W. H. Hodgson, Fitz-James O’Brien, Arthur Machen, Algernon Blackwood – nasměrovali hrůzu z nadpřirozena k jiným rasám a božstvům, děsivé síle dosud netušených přírodních sil, velkoleposti přírodních katastrof a strachu z dosud neprobádaných míst na Zemi. Za zásadní a systematické rozpracování však vděčíme právě Lovecraftovi, ani on však svého cíle nedosáhl přes noc. Ve svých raných povídkách nejprve experimentoval s vyprávěním ve stylu lorda Dunsanyho a napsal i několik zdařilých povídek v Poeově stylu, například Výpověď Randolpha Cartera, Vyvržence, Slídiče či Chladný vzduch; Machenův strach ze zvířete v člověku zužitkoval v příbězích Číhající děs, Krysy ve zdech, Děs redhookské čtvrti či Fakta ohledně zesnulého Arthura Jermyna a jeho rodiny. Už v těchto kratších povídkách jsou však v obrysech patrné náznaky nového konceptu: vzdálené formy života z dávné minulosti Země v Dagonovi nebo třeba děsivé spojení mezi šílenstvím, jež propukne u lidské bytosti, a objevem nové hvězdy v povídce Za stěnou spánku.

Pokračování →

Kronos Quartet: Music of Vladimir Martynov (CD, Nonesuch Records, 2012)

Kronos Quartet: Music of Vladimir Martynov (CD)

Nonesuch Records, 2012

*

Americký Kronos Quartet, nejznámější světový smyčcový kvartet interpretující soudobou vážnou hudbu, vydává nové album s názvem Music of Vladimir Martynov.

Nová nahrávka – první od roku 2009 – obsahuje tři díla, která pro Kronos Quartet napsal přední současný ruský skladatel Vladimir Martynov: The Beatitudes (1998, přepracováno pro Kronos Quartet, 2006), Schubert–Quintet (Nedokončeno) (2009) a Der Abschied (2006). Umělecký šéf a zakladatel tohoto proslulého smyčcového kvartetu David Harrington říká, že

„hudba Vladimira Martynova spojuje různé momenty v hudební historii a čase. Jeho hudba mi připadá, že odráží a vstřebává pěkným způsobem lidskost.“

Poprvé od roku 1998 se ke kvartetu připojuje na nahrávce v jedné skladbě také jeho dlouholetá bývalá členka, violoncellistka Joan Jeanrenaud.

Vladimir Martynov se narodil v roce 1946 v Moskvě jako syn známého muzikologa a spisovatele. Od raného věku studoval hudbu a navštěvoval konzervatoř. Brzy se vydal za hranice klasické hudby do oblasti lidové hudby, rané hudby, avantgardy, rocku i elektroniky. V roce 1979 vstoupil do duchovní akademie Kláštera Nejsvětější Trojice Trojicko-Sergijevské lávry, kde se věnoval tradičnímu ruskému ortodoxnímu zpěvu. V 90. letech se vrátil ke skládání v novém stylu, který kombinoval americký minimalismus s ruským ortodoxním zpěvem.

Grammy oceněný Kronos Quartet je proslulý neobyčejným pronikáním do zcela odlišných hudebních žánrů – minimalismu, jazzové avantgardy, rocku, popmusic, filmových soundtracků nebo world music.

„Vždycky jsem toužil po živém, energickém a cool smyčcovém kvartetu bez obav, že mě za to někdo nakope do zadku. Musí ale vyjadřovat názory na život, vyprávět pravdivé hudební příběhy s půvabem, nadsázkou a hloubkou,“

řekl houslista David Harrington, který Kronos Quartet založil v roce 1973 v San Franciscu a postupně z něho učinil naprosto svébytné a originální těleso vymykající se jakémukoliv srovnání. Kvartet již natáčel skladby Šostakoviče, Pendereckého, Jimiho Hendrixe, Astora Piazzolly nebo Bély Bartóka. Skládali pro něj Arvo Pärt, Phill Glass, Terry Riley i Steve Reich. Spolupracoval s Davidem Bowiem, Allanem Ginsbergem, Björk, Damonem Albarnem, Dave Matthewsem nebo Hazmat Modine.

You Tube: „UNIKO“ – Kimmo Pohjonen & Kronos Quartet (Part1)