O dokonání Díla

41
Hrabě de Saint-Germain: Nejsvětější trinosofie (Trigon, Praha 2013)
Hrabě de Saint-Germain: Nejsvětější trinosofie
(Trigon, Praha 2013)

Hrabě de Saint-Germain: Nejsvětější trinosofie

104 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2013, vydání první, brožované
ISBN 978-80-86159-91-1

*

Bohatě ilustrovaný rukopis z konce 18. století, Nejsvětější trinosofie, je jednou z nejkrásnějších knih hermetické tradice, a vydalo jej na podzim nakladatelství Trigon.

René Alleau, jehož obsáhlá studie tvoří úvod prvního českého vydání, dokazuje – neboť autorství tohoto francouzského anonymního rukopisu je dodnes předmětem dohadů a hypotéz –, že autorem knihy byl tajemný hrabě de Saint Germain. Jako možný autor se však dále uvádí i Cagliostro. Jediná dochovaná kopie se nachází v knihovně v Troyes ve Francii.

Nejsvětější trinosofie vychází česky v překladu Ivo Purše, studii René Alleaua přeložila Anna Hánová.

Esoterní umění lze považovat za fascinující studnici poznání, z níž prýští mimořádná a vybraná obrazivost, a chcete-li začlenit mystické a theosofické praktiky do svého života, pak byste měli nechat jeho energie vstoupit do tohoto procesu, jak ty chceš (thou wilt).

Text knihy, rozdělený do dvanácti kapitol v souladu se znameními zvěrokruhu, rozvíjí jedinečný duchovní příběh, působivou alegorii iniciace, cesty, odhalující tajemství zednářské legendy stejně jako taje alchymie a průběh Velkého Díla. Obrazový doprovod knihy tvoří původní celostránková vyobrazení spolu se záhlavími a koncovými vinětami jednotlivých kapitol a závěrečnými enigmatickými signaturami a nákresy tajných značek a šifer.

KrystalSvatá magie, zjevená Mojžíšovi v duchu Hada Genese Stanislase de Guaity, byla v Asii skryta v emblému okřídleného draka. Při putování za „želví civilizací“ jest třeba najít věci ztracené v mořích od poslední potopy. Prozkoumat doly a vynést na světlo Boží diamanty, zlato a stříbro z útrob země. Chránit si své zdraví a prodloužit život na staletí s živostí padesátiletého a schopnostmi tohoto věku.

Alchymie je v psychologickém ohledu metodou neomezené amplifikace. Amplificatio (rozšíření, rozhojnění, rozmnožení) je namístě vždy tam, kde jde o nejasný prožitek, jehož skrovné náznaky je nutno psychologickým kontextem rozmnožit a zvětšit, aby se staly pochopitelnými. Sen je pro pochopení příliš nepatrným náznakem, a je nutno jej obohatit asociativním a analogickým materiálem a zesílit až ke srozumitelnosti. Tato amplifikace tvoří druhou část Díla a alchymisté ji popisují jako „teorii“ (theoria).

*

OltářPisatel tohoto arkánního díla varuje před Skyllou a Charybdou: zneužitím moci, kterou propůjčuje Bůh, a indiskrétností plynoucí z pýchy a lidské slabosti.

Počátek příběhu jest skryt v temné noci, s lunou, jež si ustlala za kupou mračen, a do ní kráčí hrdina se zlatou ratolestí v ruce.

Putoval dlouhými chodbami, zbudovanými z kusů černého kamene, až dospěl k čtvercovému prostoru, v něm čtvero dveří rozličných barev.

Vstoupil těmi, které náležely Severu, černými; dveře naproti byly červené, dveře Východu modré a naproti zářivě bílé.

Ve středu síně se nacházela krychle z neznámé hmoty a uprostřed křišťálová hvězda.

Na severní straně malba představující do půl pasu nahou ženu, dále v černém oděvu, držící hůlku a kladoucí ji na čelo muži.

Mezi nimi stolek na jedné noze, na něm číše a hrot kopí.

Chtěl odejít a vejít do červených dveří, které se však před ním zavřely, když se ozval příšerný hluk a viděl, jak se hvězda otřásá a pak spadla z vrcholku krychle a rychle se odkutálela do bílých dveří.

S lampou v ruce vystupuje po schodišti z bílého mramoru o devíti stupních a dospěje k nesmírné vodní ploše. Vpravo hluk prudkých bystřin, vlevo studený déšť s krupobitím a hvězda mu balancuje na hlavě, a pak se ponoří do propasti. Neviditelná ruka mu vezme lampu a umístí mu ji na vrcholek hlavy.

Setkává se s knížetem země, jejž jej má poučit o cestě, jíž kráčí.

*

image 80Text překypuje archetypními obrazy a psychologická analýza se nabízí těm, kdož pozorně přečetli stránky týkající se výkladu alchymických arkán ve výboru z díla C. G. Junga.

Vstupujeme v okrsek temnoty, do hájemství nevědomí, za svitu luny, pod auspiciemi animy, ovšem vybaveni luciferskou pochodní upomínající na vědomý proces. Ve středu černé stavby nacházíme čtyři výstupy ke čtyřem druhům temperamentu (čtyři řeky v Edenu) a první volba padá na černé dveře, což svědčí na melancholika, jehož podle starých názorů ovlivňuje černá žluč (řecky melané cholé), krychle značí vyměřenou prima materia dosud neznámé kompozice, avšak s příslibem dokončení, podle vrcholíku – křišťálové hvězdy. Stále upřednostňovaná severní strana patřící Boreóvi, nejsilnějšímu a nejprudšímu ze všech větrů – nese obraz do půl pasu nahé ženy, dále v černém flóru, třímající magický nástroj (hůl) opřený o čelo zasvěcovaného – a vzpomeňme celé jeho genealogie: jeho manželkou totiž byla Óreithýia, dcera athénského krále Erechthea (Ἐρεχθεύς), unesená násilím. Spolu měli dva okřídlené syny jménem Kalaís a Zétés, kteří se proslavili mnoha hrdinskými činy, mimo jiné se zúčastnili výpravy Argonautů do Kolchidy pro zlaté rouno. Erechtheus jest druhé jméno Poseidóna.

Kekrops
Kekrops

S jeho osudem se pojí Kekrops (Κέκρωψ), v řecké mytologii syn země, zakladatel Athén a první athénský král. Byl chimérickou bytostí, napůl had, nohy srostlé v hadí ocas, napůl člověk, horní část těla měl lidskou. Na oltáři, místě obětování, femininní a maskulinní symbol. Cesta sanguis (krve) mu není určena, proto je z ní vykázán. Jediná hvězda v dohledu evokuje flegma, bílé dveře jsou vchodem k charakteru stabilního introverta. Lampa Psyché mu svítí na cestu „po schodišti z bílého mramoru o devíti stupních“, jímž přichází k mare, hořkosti, nevědomí, kde voda jest v neustálém koloběhu a v nejrůznějších přechodových stavech. Pak dojde k rozhodné události – ruka Neviditelného „mu vezme lampu a umístí mu ji na vrcholek hlavy.“ Psýchopompos, bůh zjevení, je oním průvodcem z podzemní říše „zemřelých“, z podsvětí.

Na tomto místě čtenáře zanecháme v rozpacích, aby byl řádně rozpáčen a tísněn, a musel najít sobě konec vyvádějící ho ven, venkoncem, neb tam najde dovnitřzačátek.

*

Obskurní text objasňují v celé jeho šíři poznámky, bez nichž by byl zpytující téměř ztracen, a to včetně ediční poznámky (díky –lp-, -zz-). Nesmělé doplnění, že can roš lze chápat i přeneseně jakožto „nejpřednější misku“, tedy grál. Ti, co by rádi spatřili světlo i-lustr-ací barevné, odkazujeme na BibliOdyssey.

*

© okultura xii-2013
© San

Uložit

Uložit