Komentáře k AL: III. část

27

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil SAN

*

Kniha Zákona předpokládá vědomý a „božskou prozřetelností“ nasměrovaný běh duchovní evoluce. Předpokládá existenci tělesa zasvěcených, kteří se zaslíbili hlídce pro blaho lidstva a svoji moudrost sdělují kousek po kousku člověku v míře odpovídající jeho schopnostem ji přijmout. Zasvěcenec si je dobře vědom toho, že jeho instrukce může být zlovolně desinterpretována nepoctivci a hlupci; a není všemohoucí, musí si nechat líbit překroucení svých výzev a pouček. To vše je součástí hry. Liber I vel Magi říká mágovi (tamtéž definovanému jako zasvěcenec pověřený úkolem sdělit lidstvu novou pravdu), co může očekávat…

*

 

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

AL, III:1
Slovní hříčka se znělou a neznělou souhláskou s-t a z-d má hluboký kabalistický smysl podobně jako hadí s-s-s a včelí b-z-z. První značí nestvořené (nebeské) a druhé stvořené (pozemské). Stojí za to si všimnout samotné funkce a pohybu jazyka při artikulaci těchto protikladných souhlásek. Samotné slovo „reward“ nedává představu o tom, zda-li je míněno jako odměna za projev moci a vůle nebo jako odplata za nemoc a zvůli. Jde o Pána s dvojitou holí, která může být jednomu zlověstnou symbolikou hrozící baštonády a druhému královským žezlem. „Re“ znamená „znovu“ nebo „opět“ (lat.) a „ward“ jako sloveso „hlídat“, „chránit“, „hájit“, „krýt se“. Vzhledem k tomu, že Horus je bůh v podobě sokola, stojí za to vzít v úvahu i samotné sloveso „reward“, jež v lovecké hantýrce znamená „dát psům nebo sokolům vnitřnosti nebo droby skolené zvěře“. – San.

Abrahadabra znamená doslova „slovo Velikého zřece“. Jeho číslo je 418 a je připisováno Ra-Hoor-Khuitovi. V prvním verši písmeno Jod (tj. „i“) v „Khuit“ chybí, neboť čistá vize přichází jenom tehdy, když kněz leží a spí, což znamená, že kněžka má navrch (v magickém spánku), protože Khu-t samotný je sběrnicí obrazů invokovaných Velikým zřecem. Set nebo „Had“ je srdce, nebo esence, slova Abrahadabra. Jde o 146. verš Knihy jakožto celku. 146 je číslem BBA QMA, „První brány“ a podle řecké kabaly také slova Panagia, což je epiteton panny. Je to rovněž číslo SVP (Srovnej „sup“ s odkazem na Maat! – San.), „zničit“, „přivodit konec“, z egyptského seft, „přiložit meč (k)“. Nezapomeňme, že tyto poznámky se nesou v duchu III. kapitoly Ra-Hoor-Khuita, v níž vystupuje jako „bůh války a pomsty“. (K. Grant, ibid.)
Všimni, že Ra-Hoor = Reš-Alef-He-Vau-Vau-Reš = 418. Crowley dodává, že „reward“ znamená „znovu střežit“; slovo Abrahadabra se pak považuje za hradbu před pevností Boží. Proč je zde jeho jméno vyslovováno Khut? Viděli jsme, že „st“ je běžným, chvályzasluhujícím označením Boha. Ra je Slunce, Hoor válečníkem Martem; kdo je Khu? Ten je magickým egem hvězdy. Bez Jodu nebo ioty, v podobě Khu-t, se dostáváme k lidskému pojetí; vložení tohoto písmene vede k transmutaci v Božství. Proto když je Ra Hoor Khut odměněn nebo opětovně chráněn magickým slovem Aeonu, stává se Bohem. Tak je tomu i v následujícím verši.

Úplný výklad slova Abrahadabra a čísla 418 viz dodatek „Gematrie“ umístěný za komentáři. – San.

AL, III:2
„Division hither homeward“; co do výkladu vůbec nejobtížnější věta! Takové zvláštní sečlánkování má dozajista nějaký hluboký význam. „Homeward“ musí znamenat „směrem k domu“ mluvčího. „Spelling“ je zaklínání, ale i hláskování a je pro Ra-Hoor-Khuita charakteristické, že vyžaduje nikoliv slova, ale činy (viz The Paris Working). „All is not aught“ jest zrušením všech předešlých zákonů při korunovaci krále. Vytrhne minulost jako býlí. Tato věta je mimořádně blízko tomu, aby byla chápána jako šifra nebo hieroglyf velkého klíče k této Knize. „All“ (Al) vše není nic (La). Al je La: chce se tím totiž říci, že fáze universa X a O jsou totožné. – A.C.

 

AL, III:10
Stéla zjevení viz ilustrace vpravo. – San.
Chrám: byl založen jako osmiúhelník; jeho délka je dvojnásobkem jeho šířky; vchody jsou na všech čtyřech stranách chrámu; obrovská zrcadla pokrývají šest z osmi zdí (zrcadla nejsou na východě a na západě nebo ve východní polovině jižní a severní strany). Je tam oltář; a dva obelisky; nad oltářem lampa; a další vybavení. Qibla je směr, k němuž se muslim při modlitbě obrací (původně jím byl Jeruzalém), a (od r. 2 hidžry) jím je Mekka (přesněji řečeno Ka’ba). – A.C.

Polosloup (cippus) nebo stéla je jedním z významů slova CIVN (156), a to je číslo Šarlatové ženy. Je to ovšem i Sion, jehož základ se odvozuje od egyptského slova senn, „nalézt“, „postavit“ „založit“, „vztyčit“, jako když se mluví o pamětním kamenu nebo stéle. Sen-hru je název čtrnáctého epiphi, vyvrcholení čtrnáctého dne ze čtrnáctidenního jasného období, který se rovná letnímu slunovratu, kdy se „oko“ otevře dokořán a završí se rok. Stéla je tedy stručným zápisem hvězdných kal. Jde o Kámen CTHLH, nebo Cthulhu, jenž se nazývá IXAXAAR (333), z něhož září Hvězda Šestky (nebo sexu), Šedesátikámen. Ve starověku byla mystéria sexu zahalena do pozemsky erotického symbolismu, který utajoval pohlavní styk s kosmickými bytostmi, pohlavní styk zásadně mimozemský a nepozemský. (K. Grant, ibid.)

AL, III:12-15
Ve starém komentáři Aleistera Crowleyho stojí: „To, co jsem dříve chápal úplně špatně, je nyní strašlivě jasné. Patnáctý verš, závěr naprosto nemožný, došel svého ospravedlnění.“ Nový komentář: „To se naplnilo 1. května 1906, čteme-li tyto verše v souvislosti s 43. veršem. Tragédie byla rovněž součástí mého zasvěcení, jak se o tom píše v Temple of Solomon the King. Je to ještě tak plné hořkosti, že se nemohu přimět k tomu, abych o tom psal.“ – A.C.

Popis této události viz Revue HORUS, Solstitium Aestatis 1992, str. 42. – San.

„Dobytek, malý i velký“ se vztahuje k dvojité lunaci lidské samice, kterou Egypťané symbolizovali jako červenou krávu zasvěcenou Hathor. Je-li „kráva“ obětována po tomto „dítěti“, pak se magická vůle vtělí do masa a krve a zkonkretizuje se. Následuje další příkaz: „Ale ne teď“. Tato tři slova tvoří verš 13, 13 jest číslem ženského lunárního cyklu. Tato implikace je zřejmá. Patřičná doba, správný nebo „rituální“ čas bude Bestii a Šarlatové ženě, Rudé krávě, oznámen. Dostane se jim však varování, že „z toho budete smutní“, protože rituál přinese nejenom naplnění slibů, ale budou muset podstoupit i prokletí, což je třeba očekávat v souvislosti s rituálem Zóny lila. (K. Grant, ibid.)

AL, III:16
„Know not this meaning all“; další šifra pro LA-AL. – A.C.

AL, III:17
Nekonečná jednota je naším útočištěm, poněvadž bude-li naše vědomí v této jednotě, pak se nic nemusíme starat o třenice mezi jednotlivými částmi. A naše světlo je nejvnitřnějším bodem našeho osvíceného vědomí. – A.C.

Odkaz na miláčky Šedesátikamene a další chtonické síly. Tyto věty připomínají goetické grimoáry a jejich formulky k dosažení spojení s jedním démonem, což všechno zase svědčí o tom, že Kniha Zákona je adresována inteligencím, které nejsou tak úplně pozemské. Viz zejména Liber Samekh (Congressus cum Daemone). Tato kniha, která je rozvržena tak, aby umožnila spojení mága s cizími silami prostřednictvím média, jímž je jeho démon nebo anděl, obsahuje „barbarská jména“ k evokaci miláčků Šedesátikamene. Samek = 60. (K. Grant, ibid.)

AL, III:19
718 jest Gromone, abstraktní podstatné jméno, ekvivalent slova Perdurabo. Numerická hodnota stély je 52 (BN). Spodní obraze se čte následovně: 718 – 52 = 666.
718
CTHLH 666
– A.C.

AL, III:21
Stéla je popisována jako pustina, protože poušť Setova je zbavena obrazů; rozum byl zničen; už „ho“ tu není (tj. jako obraz nebo fata morgana v poušti iluze). Idea pouště Setovy, latentně setrvávající v mysli Inteligence diktující AL, je oznamována v dalším verši, který začíná (v angličtině) jménem tohoto boha: „Set up my image in the East“ (Ordo Templi Orientis, O.T.O., je „Temple of the East“, Chrám východu.). Východ je místem Chrámu východu, který je zasvěcen solárně-falické sexuální magii. Východ je zvláštní Místo vycházení, což se vztahuje k falu Seta. Set znamená „stojící kámen“, cippus, neboli falus. On jest stélofalická Hvězda; Hvězda východu; Hvězda tajného chrámu O.T.O.. (K. Grant, ibid.)

AL, III:22
Žádné normální chrámy Nuit a Hadita neexistují, neboť jsou nesouměřitelní a absolutní. Naše náboženství se proto lidem podává jako kult Slunce, kteréž jest zvláštní hvězdou na těle Nuit, z níž – v nejpřísnějším vědeckém smyslu – tato země pochází, jeho vychladlá jiskra a všechno naše světlo i žití. Jeho viceregentem a a představitelem v říši živočišné je jeho příbuzný symbol, falus, představující lásku a svobodu. Ra-Hoor-Khuit, jako všichni skuteční bohové, je tedy solárně-falickým božstvem. My Ho však máme za takového, jakým je vpravdě: věčný; solárně-falická božstva Starého Aeonu, jako např. Osiris, „Kristus“, Hiram, Adonis, Hercules atd., museli podle očekávání, vzhledem k naší ignoranci kosmu, „zemřít“ a „vstát z mrtvých.“ Proto slavíme rituály „ukřižování“ a tak dále, které nyní pozbyly významu. Ra-Hoor-Khuit je Korunované a vítězící Dítě. Je to také odkaz na Korunované a vítězivší Dítě v nás samých, jakožto našeho vlastního osobního Boha. Jestliže nebudete jako děti, řekl „Kristus“, nevejdete do království nebeského. Království je Malkut, Panenská nevěsta a Dítě je mužíček-duše, falické vědomí, které je pravým životem muže za „závoji“ inkarnace.

Doznívá tu ozvěna orientálních tantrických praktik: Ostatní obrazy nakupte kolem mne, ať mne podpírají: srovnej božstva avarana z kruhu Kaula, který je používán hinduistických tantrických rituálech. Ordálie x je ordálie Kříže, nebo křižování abysem, Pouští Setovou. Ti, kdož dosáhli tohoto místa, jsou vědoucí neboli gnostici: „Ty (Thou = Tau = Set. Kříž Setův.) to budeš vědět“, nebo Set bude tě znát. (K. Grant, ibid.)

AL, III:23
Mouka: běžná pšeničná mouka; sedlina: „povlak na dlouho uskladněném portském víně“ by měl být akorát; olej Abramelinův: vezmi 8 dílů skořice, čtyři díly oleje z myrhy, dva díly oleje z galgánu a sedm dílů olivového oleje.
Verš udává recept pro přípravu „světelných koláčků“, které může upéct jenom kněžka nacházející se v šarlatové fázi. (K. Grant, ibid.)

AL, III:24
A: menstruační krev; B: pravděpodobně „dračí krev“. Tyto dva druhy „krve“ nesmějí být zaměněny. Student by měl být schopen odkrýt smysl této pasáže tím způsobem, že zavzpomíná na kabalistickou poučku znějící, že „krev je život,“ vezme ku pomoci Knihu 4, 3. část, a využije onoho poznání, které spočívá ve svatostánku gnose IXo O.T.O. (Viz Aleister Crowley: Liber C vel Agape vel Azoth, HORUS, Brno 1996.) Toto „dítě“ je „Babalon a Bestie spojeni, tajný spasitel,“ což symbolizuje na hieroglyfu fénických adeptů vejce a had. Druhý zástupce je rovněž Bafometovou podobou, jenže se od tohoto „dítěte“ liší v tom, že jde o lva-hada v jeho původní podobě. Proces zjemňování a uhlazování je tedy, v tomto případě, procesem oživování orla. Je nevhodné uvádět toto vysvětlení slovy, které by byly profánním příliš jasné, neboť nezasvěcené pokusy zmocnit se tohoto podivuhodného magického arkána uvedeného v tomto odstavci by vedly jenom k tomu nejstrašnějšímu neštěstí, jež nelze odčinit.

Ingredience precizované ve 24. verši jsou: 1. krev úplňku, 2. první květ pubescentní dívky, neboli kaly hvězd (výraz „nebeských vojů“ = caba = lunární proud vztažený na ženu), 3. „nepřátelé“ = myšlenky; ty, které implikují potřebu kontroly nad duchem a usměrnění myšlenek k magickému ukončení, 4. semeno pocházející od IX°+ (Viz Nightside of Eden, K. Grant.), 5. semeno od XI°+ (tamtéž nebo Aleister Crowley: Liber C vel Agape vel Azoth ). Výsledný pekelný nápoj má být spálen (upečen) a přetvořen ve světelné koláčky (Světlo = Oheň = pyramis. Zářící pyramida, která evokuje Ixaaxaar, Hvězdný kámen stélé, 718.). Tyto koláčky je třeba magicky rozžvýkat (Technika známá těm, kteří praktikují lambika jógu a tahle je tomu velice podobná.). Toto je tajný rituál Vína Svatého grálu, i Vinum Sabbati, které se nepolyká, nýbrž podrží pod jazykem, dokud se nevstřebá do tkáně. Nebo může být alternativně umístěno pod Setův obraz, ať je „prostoupí vůně (tj. kaly) tvé modlitby“, tj. neustále ho ztučňovat, světit, nebo dodávat mu živinu prostřednictvím rituálu VIII°+ (viz Aleister Crowley: Liber C vel Agape vel Azoth nebo The Magical Record of The Beast 666, Duckworth, 1972.). (Kenneth Grant, ibid.)

AL, III:25
Brouk je jedním ze zootypů Svatého grálu, nádoby pro onen exkrement, jímž jest krev Babalon, Šarlatové ženy Smilství, v jejíž vulvě kypí sperma Svatých (Svatí jsou ti, kdož jsou oddáni Velikému dílu. Staří Egypťané ukryli toto mystérium pod obraz „Požíračky lejna ve dni Buď-s-námi“. Že je tento exkrement menstruální, nikoliv anální, bylo demonstrováno v knize Nightside of Eden.). Plazivá stvoření jsou emblémem ófitského (hadího) proudu. Manifestují se v auře kněžky a vypadají, jakoby se rojily jako hmyz kolem jejího těla, které představuje světelné koláčky. Je-li tento hmyz magicky usmrcen, „nepřátelé“ (tj. mágovy rušivé myšlenky) jsou zničeny a přetrvává jen pouhé požehnání. Pohlcením těchto „červů“ (jako při slavnosti umrlců Lengu) je lidská schopnost konat sexuálně-magická díla rozmnožena; aneb, jsou-li červi dlouho udržováni, pronikne je síla a ohnivost Ra-Hoor-Khuita. (K. Grant, ibid.)

AL, III:26
Viz Liber 418, 1. aethyr, poslední odstavce. – A.C.

AL, III:27
Slovo „chtíč“ nemusí být nutně bráno ve smyslu známém puritánům. Znamená robustnost, „veselí“ jak bylo chápáno dříve; Němci si uchovali původní sílu tohoto výrazu ve slově lustig. Ale dokonce i angličtina si podržela slovo „lusty.“ – A.C.

 

AL, III:34
Toto proroctví se týká příštích staletí. Egyptská hierarchie nám dala tuto genealogii: Isis, Osiris, Horus. Tak bylo „pohanské“ období dobou Isidy: idylickou, přirozenou dobou prosté magie. Dále s objevením Buddhy, Krista a dalších přišla Osiridova rovnodennost, kdy jsou hlavními předměty lidského myšlení žal a smrt, a jeho magickou formulí je oběť. Pak s rovnodenností Hórovou přišel, možná jako jeho předchůdce, Mohammed, děťátko, které dorůstá do síly a bojovnosti (se svým dvojčetem Harpokratem), aby pomstil Osirida a přivedl všechny do věku síly a lesku. Jeho formuli ještě úplně nechápeme. Následně pak povstane rovnodennost Maat, bohyně Spravedlnosti. Ta může přijít za stovky nebo desítky tisíc let. Hrumachis je Slunce úsvitu; symbolizuje proto nový běh událostí. „Ta s dvojitou holí“ je „Thmaist v duální formě coby Thmais a Thmait,“ od níž Řekové odvozovali svoji Themis, bohyni Spravedlnosti. – A.C.

Trochu odlišnější koncept následnosti aeonů předkládá K. Grant v knize Outside the Circles of Time. Pád Veliké rovnodennosti se vztahuje k Většímu cyklu, neboli aeonu Maat, jehož je aeon Horův Menším cyklem. Pak je tu přímý odkaz na Hóra z hvězdy Siria (Hrumachis), neboli Seta, Argenteum Astrum nebo Stříbrná hvězda, která ozařuje zemi prostřednictvím Řádu A ... A ... (Jehož číslem je 11 [A = 1; A = 1], nebo Dvojka; Dvojitý proud. Skrytých jedenáct. Znamení dvojčete, dvojitého proudu 93/696 – „Double Current 93/696“, magické síly, o níž informuje „tvůj řád“, tj. O.T.O.), který se v současné době na zemi neprojevuje. Až tato Hvězda vyjde, pak povstane Hrumachis „a ten s dvojitou holí převezme můj trůn a místo“. To je první přímý a jednoznačný odkaz na dvojitý proud (93 + 696, čísla obou proudů), který zanechá stopy na své dráze jako kometa, na jiného kněze či proroka. Ten „z nebes přinese nové zapálení“, tj. z mimozemských zdrojů, a „jiná žena (93 + 696 = 789, číslo Šarlatové ženy v její drakonické fázi) vzbudí chtíč & bude uctívat hada“, tj. ófitský (hadí) proud (sílu). „Kněz glóbu“, nebo také „kulovitý kněz“, naznačuje vesmírnou loď přizpůsobenou naléhavým okolnostem aeonu Maat, v němž jiná forma svátosti „náhrobek potřísní“ (odkaz na rituály Lengu?). Číslo tohoto verše – 34 – je číslem Adití, neboli sil Maat. (K. Grant, ibid.)

AL, III:35
Všimni, že Heru-ra-ha = 418. Heru-ra-ha slučuje ideje Hóra (srovnej také „veliký anděl Hru“, který dozírá na Knihu Tahutiho; viz Liber LXXVIII) s idejemi Raa a Ducha. Proto acilutická nebo archetypální výslovnost He, Svatého Ducha. Takže Ha = 6, číslo Slunce. He je také Nuit, H jest Její písmeno. Jazyk napovídá, že Heru-ra-Ha je „pravé Jméno“ jednoty, kterou symbolizují dvojčata: Harpokratés a Horus. Sleduj, že dvojčeneckým znamením – i znamením Dítěte – jsou Blíženci, jejichž písmenem je Zain, meč. – A.C. Heru-ra-ha je Horus, solárně-falický Heru či hrdina. Na Dvojitém proudu se podílí jako trpaslík nebo magický mužíček a jako Herakhaty nebo Horus dvou horizontů, východu a západu. Ve slově Khut opět chybí písmeno Jod. (K. Grant, ibid.)

AL, III:36-38
Jde víceméně o překlad veršů ze stély. Verš 37, 3. stance je náznakem rosikruciánského požehnání:

Budiž tvá mysl otevřena vyššímu!
Budiž tvé srdce středem světla!
Budiž tvé tělo chrámem Růžového Kříže!

Dále srovnej s rituálem udaným v Liber Samekh (Book 4, část III., dodatek). – A.C.

Kněz se rozpaluje pajánem při chvalozpěvu na toto duální božství a ztotožňuje se s Pánem Théb (teba = archa, děloha). Mentu je jak falus (mentula), tak i Amenta. Tím jest totiž místo mrtvých, podvědomí, odkud tryská inspirace v podobě orákula. Kněz vítá Přítomnost, příchod Ra-Hoor-Khuita. Přítomnost naznačuje esenci nebo „stoupání“ falu při erekci, tj. Hóra jakožto Ra-Hoor-Khuita. Světlo má „červený plamen“ a ten je jako „meč v ruce mé, kterým budu šířit tvůj řád“. Tento meč je symbolem Z-ain, Bezeslovného aeonu stojícího dosud mimo nebo mezi, tj. mezi aeonem Hóra a Maaty. (K. Grant, ibid.)

AL, III:38
1. stance: Tyto tajné dveře k Daatu svazují veškerý běh času a všechny směry prostoru a otevírají se do Zóny lila. To jsou ony „tajné dveře do domu Raova a Tumova, Cheprera a Ahathoora“. Jsou to tradiční egyptské atributy čtyř světových stran: Ra (východ); Tum (západ); Cheprer (sever); Ahathoor (jih).
2. stance: Paján se zalévá purpurem. Bes nebo Besz je pygmej anebo trpasličí božstvo typické pro Hoor-paar-kraata, jehož vyslancem je Aiwass. V egyptském panteonu poskytoval ochranu při porodu, který – v tomto kontextu – naznačuje zrození obrazu, zejména magického dítěte, které jako posel zastupuje. Je zde spojován s Maut, aspektem Maaty, která má v Zóně lila své úkoly. Jako supice provází tajnými dveřmi hrobky Kaa – neboli duchovního dvojníka – vlastní rukou sešlé proroky, zvěstovatele a ty, kdož jsou hlasem orákula. JE důležité pochopit, že Bes-na-Maut představuje formuli tajné sexuálně-magické praktiky. Patří k ní Mautina slavnost umrlců a přenesení magického mužíčka, čili trpasličího boha, do vesmírné kapsle (UFO), která je pro něj připravená. Viz verš AL, I:14 – „okřídlený glóbus“ na „hvězdném nebi“. Číslo dalšího zúčastněného prvku, Ta-Nech, je 73, což jest číslo Chokmy. Tím dochází ke sjednocení této formule s druhou kosmickou silovou zónou, sférou neumírajících nebo nikdy nevzplanuvších hvězd, a kultovním centrem Sekty hvězdné moudrosti. „Odhal tvých hvězd záři, ó Nuit!“, potvrzuje věrohodnost tohoto výkladu. 73 jest rovněž i číslo GML, Cesty kněžky Stříbrné hvězdy, kterou obecně znázorňuje Tajný řád A .˙. A .˙. Ona je ženskou hierofantkou, „femininním aspektem Chokmy ve falickém projevu“, lunárním aspektem ófitského proudu, o nějž tu jde. Jako by šlo o vyrovnání konceptu Bes-na-Maut, je číslo 73 rovněž numerací slova BLIAL, démona Beliala, jehož sémě dalo život nemrtvému (Nosferatu), který navštěvuje slavnost umrlců. IVM TVB = 73 = „den slavnosti“. Ta-Nech se rovná 464, číslu „H MHTHP“ (Matka). Navíc, 464 = 418 + 46, což naznačuje Veliké dílo aeonu Mu, tedy Mu-ionu. Jméno Ta-Nech doslova znamená „půdu“, „zemi“ nebo „prach“ Nechbety. Ta je bohyní jihu, zvláště pak zobrazovaná v podobě supa, což potvrzuje atributaci této bohyně k číslu proudu 696. (K. Grant, ibid.)

AL, III:39
Na kněze je naléháno, aby vydal knihu, v níž vyloží svoji vlastní minulost a původ Knihy Zákona. Crowley se tímhle veršem strašlivě užíral, ale nikdy ho, jak mu bylo uloženo, v striktním slova smyslu nenaplnil. Číslo tohoto verše, čteno pozpátku, jest 93 a jde celkově o 1 84. verš. 184 je NKDL, „prastarý čas“, „východně“, což naznačuje odlehlou minulost a pravý Orient, když se mluví o místě původu této Knihy. Byla učiněna narážka (viz K. Grant: The Magical Revival), že AL je Kniha přislíbená Jezidem, prorokem, který předcházel Mahometovi a jenž založil kult šejtana v zemi sumerské. Crowley coby Jezidův avatar naplnil tento příslib „o knize napsané z věčnosti“, tj. z mimozemského zdroje. Numerace JZID, 31, jest obdobou AL, LA, a LAŠTAL (viz K. Grant: Aleister Crowley & the Hidden God, kde je rozsáhlé pojednání o této formuli, jedné z nejdůležitějších v novoaeonské magii) – proud Setův a Velestarých, jejichž vehikulem na zemi jest Řád východního chrámu (O.T.O.). Tak potom, když se pozpátku čtená 93 rozdělí do trojice 31 – AL LA LA – je projektována do budoucího aeonu, či aeonů, z nezměrně propastné minulosti. (K. Grant, ibid.)

AL, III:41
Ka’ba = 25 = Hvězdný rubín Nuit; hvězda invokační (pentagram) a zdroj všeho (AL). Ka’ba je tvar egyptského kefa, keba nebo qaba, Veliká nebo „enceinte“ (rovněž „stará“, další náznak, že Ka’ba tu má význam silové zóny pro Velestaré) matka (odtud mezihvězdné pojetí). (K. Grant, ibid.)

Ka’ba, doslova „krychle“ – nejposvátnější místo islámu uprostřed nádvoří velké mešity v Mekce, cíl poutí muslimů. Krychlová kamenná stavba (vysoká 15 m, dlouhá 12 m, široká 10 m), v jejímž východním rohu je zazděn ve výšce 1,5 m Černý kámen, al-Hadžar al-aswad, ve stříbrném rámu. Stavba je pokryta černou brokátovou látkou s vyšitými citáty z Koránu, každoročně před poutí vyměňovanou. – San.

AL, III:42
„Zrádci“: viz Liber 418, 1. aethyr: „Mocný, mocný, mocný, mocný; arci, třikráte a čtvernásobkem mocný jsi. Ten, kterýž vystupuje proti tobě, bude svržen, ačkoliv proti němu nepozdvihneš ni malíčku. A ten, kterýž zlovolně mluví proti tobě, bude pohaněn, ačkoliv tvé rty nevyřknou ni nejkratší slabiky proti němu. A ten, kterýž pomýšlí ve zlém na tě, bude zmaten svými myšlenkami, ačkoliv o něm nepovstane v tvé mysli ni jediná. A oni budou přivedeni, aby se ti podrobili a sloužili ti, ačkoliv vůle tvá to nebude. A jim bude to co milost a svátost a vy všickni budete sedět vespolek u nebeské hostiny a budete hodovat z medu bohů a opijete se rosou nesmrtelnosti – NEBOŤ JÁ JSEM HORUS, KORUNOVANÉ A VÍTĚZICÍ DÍTĚ, JEJŽ TY NEZNÁŠ!“ – A.C.

AL, III:43
Ale Šarlatová žena se má mít „na pozoru“, aby neodpadla od cesty tím, že by si zahrávala se „starými sladkostmi“, což jest způsob, jak sdělit, že kdyby se suvasini vrátila zpět k prastarým způsobům uctívání (tj. rituální procedury zahrnující složité ceremonie, jimž vévodila a při nichž jí byla přiznávána role Bohyně), podstupovala by riziko, že dojde k záměně její světské osobnosti s velikými silami z Vnějšku, které ji využívají jakožto bránu pro svůj vstup. (K. Grant, ibid.)

AL, III:44
Proto ona rada, aby „umrtvila své srdce“, takže nepřilne k personae či maskám, které vystoupí proti ní. (K. Grant, ibid.)

AL, III:46
Čtyřicet je Mem, Voda, Viselec; a osmdesát je Pé, Mars, Věž vyhozená do povětří. Tyto trumfy se vztahují ke „zničení světa vodou“, resp. „ohněm“. Význam těchto vět osvětlí studium magických rituálů, které popisuji v Knize 4;, část II & III. Jejich všeobecným obsahem jest to, že On je pánem obou druhů sil. „At your arms“ je zvláštní obrat. Může jít o nějaký skrytý význam nebo naopak vůbec ne; přinejmenším jde o to, že užívání takových neanglických výrazů vede jasnou dělící čáru mezi Aiwazem a Písařem. V inspirovaných knihách, jako např. Liber LXV, VII, DCCCXIII a dalších, které napsala přímo Bestie a nešlo o diktování, žádné takové hrozné výrazy nelze nalézt. Tento styl se vyznačuje zřetelnými rozdíly. – A.C.

Čtyřicátá léta se mohou vztahovat k písmenu Mem, 40, které se připisuje Viselci nebo Muži, který je o cosi delší. Představuje lidství v bodě průsečíku nebo přechodu do ne-lidských dimenzí. Mem se rovněž připisuje Cestě 23, Cestě Maat, slovu, jímž jest IPSOS, což znamená „stejnými ústy“. Číslem Pé, což jsou „ústa“, je 80. Je to Setův falus, z něhož padaly zpět k zemi horem pádem lidské postavy. Válečný bůh čtyřicátých let je proto reprezentován písmenem Vau (6), Synem Člověka. Je-li 6 přičtena ke 40, invokuje proud Maaty, před nímž se lidství sklání; shrbení se před všepohlcující Supicí, kdy je falus nakloněn ústy kněžky. Úspěch má být důkazem toho, že prorok otevřel brány, aby vpustil Staré nebo ty tam vocaď. (K. Grant, ibid.)

 

Muzejní soubor obsahující Stélu zjevení

AL, III:47
Tato mystéria jsou pro mě záhadná, což konstatuje i text. Později (1909) jsem si všiml, že písmena této Knihy jsou i písmeny Knihy Henochovy; a jsou to hvězdy, nebo totemy hvězd (viz 15. aire, Liber 418), takže je pronikne ten, kdo je Mág, 9 = 2. Nyní (1918) jsem Mág, 9 = 2, a souhlasím s dřívějším komentářem. Je třeba, aby to byl alespoň Magister Templi, 8 = 3, jehož slovem jest porozumění. „Přijde po ní (Bestii) někdo,“ tj. Achad. Viz k tomu dodatek a další body k tomuto „průkaznému“ verši. „Klíč k tomu všemu“ – vše (angl. „all“ – San.), tj. Al 31 toť klíč! Viz rukopis ohledně narážky na „nakreslenou čáru“ a „kruh s křížem“. Atributace (ve starém komentáři) písmen k písmenům v Knize Enochově zůstává nepodložená. – A.C.

Nalistuj v faksimile v třetí části stranu 16. Jediná je rozdělena do sítě čtverců se souřadnicemi a-h, 1-10. Celkem tedy 8 x 10 = 80 čtverců. 80 je Pe, „ústa“, písmeno Ra-Hoor-Khuita a významný klíč, zmiňovaný v mnoha verších AL, jak bylo řečeno již dříve. „Čára protažená“ zasahuje plně pole c2-c3, d4-d5, e6-e7 – celkem 6 čtverců. Obtáhneme-li hranice těchto šesti čtverců, obdržíme 3 dvojpole, rohy na sebe napojenými. Lze to chápat matematicky jako 3 x 22 (čtverec coby mocnina) = 12. Tahle čára je něco jako „signum“ Ra-Hoor-Khuita: antroposoficky chápáno jde vlastně o jeho světelné tělo „protažené“ do „hmotna“. Je to „merkuriální BŮH. Jeho esencí je Alef-Zain, 8.“ Celé jeho jméno zní Alef-Zain-Bet-Vau-He. Pronikám to jméno svým duchem a říkám, není to svědectví o příštím BOHU, jehož jméno jest AZBUKA? Jméno té duše člověka, té civilizace, jež má být ztělesněna „tím s dvojitou holí“, jejímž nejbližším vyobrazením jest 8? Tedy 80 polí plus 12 vyšších kvadrátů obtížených jeho „čárou“, čára jakožto 1. Suma rovno 93. Bádej a viz! „Circle squared“ pojímám jako umocněný kruh, kořen kruhu, chí, 22. písmeno řecké abecedy, mysticky spojené s pí, 16. písmenem tamtéž. 22 = XXI. + 0. Země (Kosmos). Blázen. XVI. je Pe. A ještě to není vše. – San.

Následující verše se ukázaly být naprosto pravdivé co do významu úlohy frátera Achada, který rozpoznal, že AL, 31, je klíč ke Knize Zákona. Třikráte 31 jest 93, číslo Aiwaze, vyslance Hoor-paar-Kraata. Čtyřikráte 31 jest 124, číslo Andahadny, kněžky Maaty; a 93 + 124 = 217, což jest číslo Setovo a obsahuje číslo LAM (71), když ho čteme zezadu. 217 se také rovná 7 x 31. Že je AL klíčem k mnohým odstavcům v Knize, to nelze popřít. Achadův objev nedokazuje jenom hodnotu tohoto klíče, ale dokazuje i magickou závaznost samotné Knihy, protože ani Crowley ani Jones (světské jméno frátera Achada bylo Charles Stansfeld Jones) si nebyli vědomi existence toho druhého, než uběhlo téměř deset let od doby, kdy byla AL napsána. Nicméně Achadův objev neopravňoval Crowleyho, aby změnil název knihy z L vel Legis na AL vel Legis. Šlo o flagrantní porušení příkazu, aby „kněz … ať nezmění ani písmenko v této knize“ (AL, I:36); „nepozměň tvar ani jediného písmene“ (AL, I:54); „písmena? neměň je co do tvaru či hodnoty“ (AL, II: 54). Písmeno L = 30; AL = 31. L je písmenem Ženy opásané mečem (tj. Zain – úplná numerace písmene Zain je 718, což jej identifikuje se Stélou neboli Hvězdným kamenem jakožto talismanem Bezeslovného aeonu); ženy, která svírá mezi stehny (tj. je jím obtěžkána) Bezeslovný aeon. 30 + 31 = 61 (Ain) = 60 + 1 (60 se tady vztahuje k Šedesátikamenu – San.). Talismanem tohoto aeonu je Šedesátikámen, který v sobě skrývá čísla solárně-falického proudu (6), jméno Setovo (ST) a Jednotu (1). Číslo Setovo (ŠT), 309, plus ain nebo Jednota (tj. 61) dává dohromady 370, číslo OŠ, „Stvoření“, které je zosobňováno kozlem sabatu se zdviženými rohy (viz Ž89,18 a 25 nebo 92, 11: „Tvou přízní se náš roh zvedá“; „Jeho roh se pozvedne v mém jménu“ a „Můj roh jsi však vyvýšil jako roh jednorožce, olej nejčistší jsi na mne vylil“.). Jde ovšem i o číslo K(of)RO, což značí „kletba“, jejíž povaha byla vysvětlena ve spojení s úlohou ženy. Vztahuje se rovněž k Jesodu (devátá zóna kosmických sil) jakožto „základu“ či „fundamentu“ (OKR, 370). Za významné lze rovněž považovat to, že 370 je číslem mimozemské entity, v jejíchž zprávách se opakovaně objevují čísla 23, 33, 333 a 666, přičemž všechny mají značný význam pro týfónskou tradici a jejich zpětné působení na Zainion.

Jedním z významů AL je Bůh; tak LA značí Ne-Bůh. AL je také Starý, známý pozemšťanům jednoduše jako „Bůh“. Tím, že Crowley dal knize název AL, evokoval nechtěně tyto Staré a paradoxně se touto změnou (Byl to právě Achad, který byl nástrojem působícím při změně Crowleyho titulu.) v celé šíři pozměnila i komplexita jeho komentářů ke Knize. Později to vedlo k tomu, že fráter Achad označil Aiwaze a jeho oblíbence za „černomagický spolek“. Pokusil jsem se tu vysvětlit Knihu Zákona ve smyslu jejího původního názvu, tj. Kniha L, nebo Maaty, Bohyně vah (Legis/Libra) a Dvojitého proudu (Pluto). (K. Grant, ibid.)

AL, III:49
Zjevný výklad jest takový, že oním tajným slovem je „Dělej, co ty chceš“, neboť jeho význam je pro každého člověka jeho vlastním nejvnitřnějším tajemstvím. A to je největší možné rouhání proti „všem bohům celého lidstva“, protože činí z každého člověka boha. Můžeme to také chápat tak, že tento solárně-falický Ra-Ha je každý člověk sám. Jako je to pro nás každá nezávislá buňka našeho těla, tak je to s každým z nás vůči Heru-Ra-Ha. Každé lidské „mládě“, vědomí, je hvězdou v kosmu tohoto slunce, jako je slunce hvězdou v kosmu Nuit. – A.C.

Všimněte si posledních čtyř slov: mluví se tu o pojímání božství omezeným lidským chápáním. Jde o 49. verš, neboli 7 x 7, což naznačuje ženskou povahu mystéria a růži nebo květ o 49 okvětních lístcích. Zlatý úsvit pracoval s plně rozkvetlou růží a každý lístek byl zbarven v souladu s povahou příslušné kala a připsán příslušnému písmeni magické abecedy (Viz kreslenou rekonstrukci úplného symbolu, vyvedenou rukou Steffi Grantové v knize Carfax Monograph II.). 194, číslo verše v této knize jakožto celku je číslem slova „kámen“ a rovná se růži nebo lotosu s drahokamem, který se v nich ukrývá (Srovnej slavnou tibetskou invokaci: Om mani padme hum, O! – Ó klenote v lotosu!). Tento kámen jest koagulovanou sekrecí elixíru vytvořeného formulí 7 x 7, tj. Venuše nebo „lásky pod vůlí“.

Čtyři pozemské světové strany nebo dimenze patří „otrokům, kteří zahynou“ (tj. pozemšťanům). „Ti ať jsou prokleti & mrtvi!“ Pak je vzýván Skrytý Bůh – Amen. Amen – 742, které skrývá Slovo aeonu Maaty, IPSOS, 696, plus Slovo Supa, Mu, 46. 696 + 46 = 742 = Amen.Jest to také číslo slova Aoratus, „neviditelný“, „skrytý“ a ten vskutku „je ze 4“; jenže „je pátý, který je neviditelný & v něm jsem já jako dítě ve vejci“. To „tajné čtyřnásobné slovo“ je IHVH, které označuje čtyři světové strany nebo čtyři cadiky (90 x 4 = 360, úplný kruh roku). Crowley poznamenává, že 49 byla „číslem nadmíru užitečným ve výpočtech Dr. Dee“. Z toho lze vyvodit, že se týká transmundánních záležitostí. (K. Grant, ibid.)

AL, III:50
Nyní musíme pečlivě uvážit tenhle zvláštní útok Heru-Ra-Ha proti každému z těchto „bohů“ nebo proroků; protože ačkoliv jsou nebo reprezentují bývalé mágy, musí je postihnout kletba jejich stupně. Tak jsou to oči „Ježíše“ – jeho pohled – které mají být zničeny; a tento názor je špatný kvůli jeho magickému gestu sebeobětování. – A.C.

50. verš obsahuje trojnásobnou kletbu proti „všem bohům celého lidstva“. Kdo má takovou moc, aby proklel bohy celého lidstva? (To jest bohy, pod jejichž jurisdikci spadá pozemská sféra.) Odpověď zní, Velcí Staří. Číslo tohoto verše jest číslem brány Biny, která je mimo nebo nad abysem a rozevírá se na druhou stranu sefirotického Stromu směrem k Zóně lila. Toto je místo Ukřižování, kde Horus s hlavou sokolí vyklová „Ježíši oči, an visí na kříži“ – odkaz na pověšeného nebo ukřižovaného člověka z cesty 23. Dalším potvrzením tohoto výkladu symbolů je skutečnost, že 50 je počet let připisovaných oběžné době Siria „B“, nekonečně zhuštěné a nekonečně malé entitě, jež je typická pro Hadita (Set). Arabské chamsin, rovněž i hebrejské chamšin, odvozované z egyptského chamsin, znamená padesát a označuje větry vanoucí po dobu 50 horkých dnů připisovaných Setovi. Oči jako orgány zření to nepřežijí. V Zóně lila jsou neúčinné, kdežto ostatní orgány vnímání jsou naprosto nezbytné. (Doporučujeme čtenářům, aby zalistovali v Knize Thothově, str. 134-137, kap. „XVIII. Luna“. „Ohnivý smysl přestává fungovat. Rytíř se musí při tomto pátrání spoléhat na tři nižší smysly: hmat, chuť a čich.“ Dále se tu odkazuje na Knihu Lží, kap. „Boršč“. – San.) Slepý Kristus-Dítě je obdobou slepého Hóra, jehož skutečnou podstatou nebo esencí je Hoor-paar-Kraat, mrtvý nebo mumifikovaný bůh, bůh skrytý v Amentě, temnotě podsvětí. (K. Grant, ibid.)

AL, III:52
Mohammedův pohled je také špatný; není však třeba takové ostré korekce jako u „Ježíše“. Jde o jeho tvář – jeho vnější projev – která má být přikryta Jeho křídly. Principy islámu, jsou-li správně interpretovány, nejsou vzdálené našemu způsobu života a světlu a lásce a svobodě. To se vztahuje zejména na tajnou nauku. Islám je co do praktické stránky uskutečňování článků své víry výsostný. Jeho základním etickým kódem je muž odvážný a čestný a respektující sám sebe; což podivuhodně kontrastuje s patolízalskou zbabělostí ze zatracení prchajících křesťanů s jejich nemužným a nepoctivým přijímáním zástupné oběti i s jejich potměšilou představou o sobě samých jakožto „v hříchu zrozených“, „nenapravitelných hříšnících“, „v nichž není ani zbla počestnosti“. – A.C.

Oslepení Mohammeda rovněž i jeho proměňuje ve slepého Hóra. (K. Grant, ibid.)

AL, III:53
„Indové“. Náboženství Hindustánu je metafyzicky a mysticky natolik srozumitelné, aby přesvědčilo o tom, že skrývá mnohé pravdy, v praxi je však zaneseno pověrčivostí tak jako křesťanství, víra otroků, lhářů a sket. Zhruba stejné poznámky lze učinit i o buddhismu. „Mongolové“: prvořadý odkaz se týká konfucianismu, jehož metafyzická a etická bezvadnost neuchránila ty, kdož na něm ulpěli, od ztráty oněch drsných vlastností, které jsou vlastní útočícímu zvířeti, a tudíž nakonec vyústila v civilizaci související s historií Evropy v době barbarských kmenů.
„Dinové“ – starý komentář obsahuje lakonickou poznámku: „Nerozumím tomu, co to je Din“ (Sluší se poznamenat, že Din a Doni jsou inteligencemi planety Merkur s hodnotou 64, a pod tímto číslem se skrývá kapitola Knihy Lží, nazvaná „Věrnost“. – San.); nový komentář mluví o „přísnosti“ nebo „Soudu“, což se může vztahovat k židovskému zákonu spíše než k víře („din“) islámu. Předpokládáme-li tohle, pak šestero náboženství, jejichž těla musí být roztrhána, pokrývají celou zeměkouli mimo islám a křesťanství. Proč je vzato útokem jejich tělo spíše než jejich oči, jako je tomu v ostatních případech? Neboť metafyzika, neboli názor, je v pořádku – chápu judaismus jako kabalistický – ovšem praxe je nedokonalá. – A.C.

To všechno chce říci asi tolik, jako že tato náboženství – jakožto prostředek sjednocení člověka s vyššími silami – jsou nyní zredukována na limbus podvědomí (Amenta). Tuto analogii v psychologických termínech naznačil Jung, který si uvědomil, že s příchodem Nového aeonu se pojí změna archetypu v lidském vědomí (Viz C. G. Jung: Tajemno na obzoru. – San.). (K. Grant, ibid.)

AL, III:54
Starý komentář udává kabalistické hodnoty těchto dvou slov: Bahlasti = 358, Ompehda = (možná) 210. Podle nového se zvukem Bahlasti míní „vymrštění“ nebo probíhající „výbuch“ (angl. „blast(ing)“), a nebude snad příliš fantastické, budeme-li Ompehda považovat za zvukomalebný výraz pro „explozi“. – A.C.

Kenneth Grant uvádí ve své knize Aleister Crowley & The Hidden God další výklad slova Ompehda s mírně pozměněným pravopisem, a to Ompedha. Začíná citací několika veršů z Crowleyho Liber Liberi vel Lapidis Lazuli (I:36-40):

„Tys krásná věc, bělejší než žena v sloupu této vibrace.
Stoupám vzhůru jako šíp a stávám se oním Hořejším.
Však to smrt jest a plamen hranice.
Stoupej v plameni této hranice, ó duše má!
Bůh tvůj jest jako chladná prázdnota nejzazších nebes, která prozařuješ svým světélkem.
Až poznáš Ty mě, ó prázdný Bože, plamen můj docela vyhasne v tvé veliké N.O.X.“

„Slovo Nox, neboli Noc, skrývá klíč k tomuto odstavci, jakož i klíč k formuli Nuit, která se klene nad knězem sloužícím mši a vylévá naň své kalas. Lze to demonstrovat právě tak kabalisticky, jako i doslovně, neboť N.O.X., Nun O(Ajin) Cade = 210, což jest číslo tajné formule, která sluje Ompedha, slovo, jež v sobě skrývá 3 x 70 (tj. 210), tři fáze Nicoty; Nicota nebo Nuit ve třech světech nebo stavech bdícího vědomí, snícího vědomí a hlubokého spánku či stavu uprázdněnosti.“ Crowleyho komentář ke slovu Nox naznačuje, že N se rovná Mentu (falus), O Amounovi (Skrytý Bůh), X Isidě (jakožto panně, tj. spící, neprobuzené).

*

Translation © San
© okultura, MMIV

Pokračování (I. část)
Pokračování (II. část)
Pokračování (IV. část)

Uložit